srv. Pokušení, Poznání, Výčitky, Svědomí, Hřích, Trest, Lítost, Soud, Pokání
 

Gen 3,6  Gen 4,10 Gen 42,21  Iz 5,18 Mt 6,12 Jan 18,38  Sk 20,26 Řím 5,15

Vzala z jeho plodů a jedla, dala svému muži, tu se jim otevřely oči Cos to udělal? Slyš, prolitá krev tvého bratra křičí ke mně ze země Provinili jsme se na bratru, viděli jsme jeho úzkost prosil nás o smilování  Běda těm, ktěří s sebou vlečou svou nepravost, jakoby táhli svůj hřích A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům, neuveď Vyšel zase ven k židům a řekl jim: Neshledávám na něm žádnou vinu Zahyne-li někdo, já na tom vinu nemám! Zvěstoval jsem vám všechno Že kvůli provinění jednoho člověka ovšem celé množství propadlo smrti

Busch: Co máme vlastně ze života s Bohem, ??? str. 14,20
Catherová: Moje Antonie, MF 1966, str. 41-46
Kushner: Když se zlé věci stávají... Portál 1996, str. 92,93 též Výčitky
Smolen: Cesta na západ, Hisperion 2018, str. 99

Augustyn: Jeruzalémské meditace, Karmel 2009, str. 243
Augustyn: V jeho ranách, Karmel 2000, str. 127
Rohr: Naděje proti temnotám, Cesta 2004, str. 175
Špidlík: Otčenáš, KŘAK 1973, str. 32

      I když Eva věděla, co Bůh zakazuje, utrhla, jedla, dala Adamovi, jedl s ní. 
Pak přišlo procitnutí a pocit viny. Jsou provinění, na které se nedá zapomenout 
přesto, že Boží odpuštění je jako balzám na naše rány.  Někdo ale pocitem viny 
netrpí. Lidé často svalují vinu na někoho jiného což naznačuje, že uznat svou vinu 
není vždy lehké. Dospělost začíná doznáním, ne výmluvami. A naopak, někdo má 
pocit viny, aniž by se provinil: Kdybych poslal maminku na Floridu, aby nemusela 
být v té zimě tady, mohla ještě žít. A opačně: Kdybych netrval na tom, že musí jet 
na Floridu, mohla ještě žít. Cesta letadlem, náhlá změna klimatu, to bylo více, než 
mohla snést /Kushner/. Nedopadnou-li věci jak bychom si přáli, začneme hledat
viníka, někdy obviníme sebe. 
K 390, 400, 403-05, 412, 548, 615, 847-48, 966, 978, 1425, 1459, 1781, 1784,
1801, 1847, 1860, 2125, 2266, 2269-72, 2388, 2481, 2485