srv. Zklamání, Poznání, Lítost, Pláč, Vina, Svědomí, Pokání, Odpuštění, Mravnost
 

Lk 2,48  Gen 3,13  2Sam 12,9  2Sam 24,10  Mt 11,21 Mt 21,32 Mt 23,37 Lk 22,48

Zarazili se a jeho matka mu řekla: Dítě, proč jsi nám to udělal?  Jedla a dala svému muži. Proto řekl Hospodin ženě: Cos to udělala? Proč jsi pohrdl Hospodinovým slovem a učinil, co je zlé v jeho očích? Potom měl David výčitky svědomí že dal lid sečíst. Velmi jsem zhřešil Kdyby se staly v Tyru a Sidónu takové zázraky, dali by se na pokání Přišel k vám Jan, neuvěřili jste mu. Celnící však a nevěstky mu uvěřili Jeruzaléme! Chtěl jsem shromáždit tvé děti, jako kvočna svá kuřátka Jidáš ho políbil, Ježíš mu řekl: Jidáši, políbením zrazuješ syna člověka?

Carretto: Dopisy z pouště, Cesta 1994, str. 78-79, též Tolerance
Kushner: Když se zlé věci stávají dobrým lidem, Portál 1996, str. 92-93 též Vina
Seifert: Všecky krásy světa, Akropolis 2015, str. 34,576,609
Sezima: Confiteor, Ob. KN 15.10.1972

Augustin sv.: Vyznání, Kuncíř 1926, str. 341
Bouland: Všechno je milost, Karmel 1994, str. 118,120,126
Cantalamessa: Zpěv Ducha, Karmel 2001, str. 
Cuskelly: Současná spiritualita, Karmel 1994, str. 139

      Vyčítat můžeme druhým, ale též sobě. Přes Boží odpuštění si člověk vyčítá
některé věci po celý život, a někdy se výčitky dostaví až ve stáří. Snad proto se
někteým lidem špatně umírá. Je to důkaz existence svědomí. A to míváme různé. 
Jaroslav Seifert si na stará kolena vyčítal, jak se choval k své mamince, když byl
mladý. Žaluje na sebe i Sezima.  Také Bůh vyčítá, čeho jsme se dopustili, někdy
docela ostře. Evě bylo řečeno: Cos to učinila?  Také Kainovi: Kde je tvůj bratr?
Podobně velkopáteční improperie: Lide můj, co jsem ti učinil, řekni, čím jsem tě 
zarmoutil? Někteří výčítkami zahrnují Pána Boha. Lze vyčítat přibitému na kříži? 
Výčitka je součástí výchovy. Funguje lépe než fyzické tresty. Svatý Jan Bosko
by to potvrdil. 
K 208, 1039, 1336, 1455, 1781, 2287