1. NEDĚLE ADVENTNÍ A 1
PROBUZENÍ
srv. Duch svatý, Život
z Ducha,
Změna,
Bdělost,
Připravenost,
Obrácení
Řím 13,11
Ž 17,15
Iz 26,19
Dan 12,2
Lk 22,46
Jan 11,11
Řím 8,11
Ef 5,14 |
Nyní vám už nastala hodina, kdy je třeba probrat
se ze spánku
Já však, až procitnu, uzřím tvou tvář, a nasytím se pohledem na tebe
Tvoji mrtví obživnou, má mrtvá těla vstanou! Probuďte se a plesejte
Probudí se mnozí z těch, kdo spí v prachu země; k životu, k potupě
Řekl: Proč spíte? Vstaňte a modlete se, abyste nepřišli do pokušení
Pak ještě dodal: Náš přítel Lazar spí, ale jdu tam, abych ho probudil
Kdo vzkřísil Ježíše probudí k životu i vaše smrtelná těla svým Duchem
Říká se v Písmu: Probuď se, spáči, vstaň z mrtvých, a Kristus tě osvítí |
Gruberová: Pravda v rakvi, Ob. Český Bratr 8/1982
Hallerová: Probuzení, Ob. ET 15.3.1995
Kašparů: Probudit se k tiché noci, Ob. KT 23.12.2001
Seewald: J. Kardinál Ratzinger, Portál 1997, str. 135
Děti budí maminka, dospělé budík. Z duchovního
útlumu budí Boží hlas,
nebo působení Ducha Svatého, který nás probouzí k životu. Probuď se
spáči,
Kristus tě osvítí. Spánek je důležitý, ale nelze prospat celý život.
Právě v době
adventní si chceme přivstat a vyjít naproti Spasiteli /Cesta na roráty/.
Příprava
předpokládá, že příchod vzácné návštěvy
očekáváme, proto se vše připravuje
na její příchod, těšíme se. V hlubokém sněhu na horách sedí vyčerpaný
lyžař a
nechce vstávat: Nechte mě spát jsem k smrti unaven. Jediná možná odpověď
je: Nenechám tě spát, protože mně na tobě záleží, budu ti oporou. Je
třeba
probudit se k pravdivému sebepoznání.
A nastavit si zrcadlo /Gruberová/,
procitneme z iluzí, které o sobě máme.
K 522, 2612, 2697, 2708 |