1. NEDĚLE ADVENTNÍ    A 1

  PROBUZENÍ

srv. Duch svatý, Život z Ducha, Změna, Bdělost, Připravenost, Obrácení
 
Řím 13,11 
Ž 17,15
Iz 26,19
Dan 12,2
Lk 22,46
Jan 11,11
Řím 8,11
Ef 5,14
Nyní vám už nastala hodina,  kdy je třeba probrat se ze spánku 
Já však, až procitnu, uzřím tvou tvář, a nasytím se pohledem na tebe
Tvoji mrtví obživnou, má mrtvá těla vstanou! Probuďte se a plesejte 
Probudí se mnozí z těch, kdo spí v prachu země; k životu, k potupě 
Řekl: Proč spíte? Vstaňte a modlete se, abyste nepřišli do pokušení
Pak ještě dodal: Náš přítel Lazar spí, ale jdu tam, abych ho probudil
Kdo vzkřísil Ježíše probudí k životu i vaše smrtelná těla svým Duchem 
Říká se v Písmu: Probuď se, spáči, vstaň z mrtvých, a Kristus tě osvítí

Gruberová: Pravda v rakvi, Ob. Český Bratr 8/1982

Hallerová: Probuzení, Ob. ET 15.3.1995
Kašparů: Probudit se k tiché noci, Ob. KT 23.12.2001
Seewald: J. Kardinál Ratzinger, Portál 1997, str. 135

      Děti budí maminka, dospělé budík. Z duchovního útlumu budí Boží hlas,
nebo působení Ducha Svatého, který nás probouzí k životu. Probuď se spáči, 
Kristus tě osvítí. Spánek je důležitý, ale nelze prospat celý život. Právě v době
adventní si chceme přivstat a vyjít naproti Spasiteli /Cesta na roráty/. Příprava
předpokládá, že příchod vzácné návštěvy očekáváme, proto se vše připravuje 
na její příchod, těšíme se. V hlubokém sněhu na horách sedí vyčerpaný lyžař a 
nechce vstávat: Nechte mě spát jsem k smrti unaven. Jediná možná odpověď 
je: Nenechám tě spát, protože mně na tobě záleží, budu ti oporou. Je třeba 
probudit se k pravdivému sebepoznání. A nastavit si zrcadlo /Gruberová/, 
procitneme z iluzí, které o sobě máme. 
K 522, 2612, 2697, 2708