12. NEDĚLE  V  MEZIDOBÍ    C 1

PLÁČ 

srv. Výčitky, Lítost, Zklamání, Pokání, Svědomí, Nevděk, Vina, Odpuštění, Hřích
 
Zach 12,11 
Iz 25,8
Mt 2,18
Mt 5,4
Mt 8,12
Mt 26,75
Lk 7,38
Lk 19,41
Budou nad ním lkát, v onen den bude v Jerusalemě veliký nářek 
Odejme závoj, zničí smrt navždy. A Hospodin setře slzy z každé tváře 
V Rámě je slyšet pláč a bědování, Ráchel oplakává svoje děti. Nejsou
Otevřel ústa a učil je:  Blahoslaveni plačící, neboť oni budou potěšeni
Ale synové budou vyhnáni do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů
Vzpomněl na Ježíšova slova, vyšel ven a hořce se rozplakal   Lk 22,62
Rozplakala se. Slzami mu začala smáčet nohy, vlasy je utírat  Lk 23,28
Když se přiblížil k Jeruzalemu a uviděl město, zaplakal nad ním a řekl:

Brož: Jak může být chudý šťastný, Ob. Apoštol Božího milosrdenství 2014, str. 5

Gumbel: Ježíšův životní styl, Karmel 2014, str. 14
Lachmanová: Laická spiritualita M. Debrelové, Karmel 2004, str. 60,61
Ratzinger: Ježíš Nazaretský, Barrister Principal 2007, str. 71
Řehoř Veliký: Homilie na evangelia, Breviář III. 2005, str. 1503

      Pláč a skřípání zubů nastane, až se ukáže, že odmítnutí následování našeho Pána,
dobrého Pastýře, bylo rozhodnutí tragické. Strašit peklem bývá dnes neúčinné. Hříšník
by ale měl vědět, že se provinil proti Boží lásce. Odmítl vlastní záchranu. Proto Pán Ježíš
pláče nad Jerusalemem a říká: Kéž bys poznalo, co je pro tebe k pokoji.  Rozhodnutí je
na nás, víra je nabízený dar. V Božím království Bůh setře slzy z každé tváře a zničí smrt
navždy.  Dokud žijeme v čase, prosíme Pannu Marii, aby na nás obrátila své oči v tomto 
slzavém údolí a za svým synem nás dovedla. O pozemských bolestech je řečeno, že Bůh
jednou setře slzy z každé tváře, zatím je řečeno: Blahoslavení plačící. Hořký pláč Petrův
je projevem lítosti. Proto je pláč darem, který doprovází obrácení a také doporučeným
postojem, jak mnozí mystici naznačili. 
K 558, 1429, 1431, 1502, 1716