|
4. NEDĚLE POSTNÍ C 2
SOUCIT
srv. Láska, Přímluva,
Solidarita,
Milosrdenství,
Srdce,
Smilování,
Útěcha,
Shovívavost
Lk 15,20
Jer 38,9
Mt 9,36
Mt 18,32
Lk 7,13
Lk 10,33
Lk 23,28
Žid 5,2 |
Vstal. Otec ho uviděl a pohnut soucitem přiběhl, objal
ho, a políbil
Zle si počínali muži, co vhodili proroka Jeremiáše do cisterny
Zach 7,9
Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli jak ovce bez pastýře
Celý dluh jsem ti odpustil, když jsi prosil. Neměl ses tedy i ty smilovat?
Matka byla vdova. Když ji Pán uviděl, bylo mu jí líto a řekl jí: Neplač!
Ale jeden Samaritán přišel na své cestě k němu viděl ho a bylo mu ho
líto
Jerusalemské dcery neplačte nade mnou! Nad sebou a nad svými dětmi
Sám je též podroben slabosti, je schopen cítit s chybujícími a bloudícími |
Klimuk: Ve stavu bez tíže, LN 1982, str. 44
Kohák: Proč je soucit? Ob. MS 46/1995
Lorenz: Osm smrtelných hříchů, Panorama 1990, str. 40-41
Mikšíková: Marnotratný syn - milosrdný otec, Ob. ET 3.11.2021
Augustyn: Dej mi napít, Karmel 1999, str. 164n
Grün, Dufner: Zdraví jako duchovní úkol, Trinitas 1994, str. 51,52
Schönborn: Radost být knězem, ČBK 2010, str. 22
Škrabal: Příruční slovník biblický, Kropáč Kucharský 1940, str.
535
Když byl prorok Jeremiáš spuštěn
do cisterny, aby v blátě na dně cisterny
zahynul, Etiopan Ebedmelek nedával najevo svůj soucit nářkem,
ale šel ke králi
s prosbou, aby směl proroka zachránit a vytáhnout ho z cisterny. Král
souhlasil
a vyslal Ebedmeleka k Jeremiášově záchraně.
Otázkou je, proč se poraněného
na cestě do Jericha ujal právě známý Samařan. Reagoval tak na danou
situaci a
asi to považoval za výzvu k činu.
Víme, jak se chová otec z dnešního evangelia.
Soucit maminky kosmonauta Klimuka tváří v tvář zajatým nepřátelům je
hodný
naší pozornosti. Jak jsem je nenáviděl, říká Klimuk, zatímco maminka
přinesla
džbán mléka. Přepjatá citovost s tím nemusí souviset. Je lépe strhnout
náplast
jediným škubnutím, nebo se o to z přemíry soucitu, pokoušet dlouho?
K 295, 540, 1503-06, 1762-69, 2173, 2448, 2571, 2602, 2702, 2715, 2843-44 |