srv. Trest, Výčitky, Spravedlnost, Milosrdenství, Shovívavost, Soucit, Odpuštění
 

Mt 18,32  2Sam 12,22  Ez 11,19 Jon 4,2 Mat 15,22 Mk 3,2 Řím 9,16 Jak 2,13

Celý dluh jsem ti odpustil. Neměl ses i ty smilovat jako já nad tebou?  Říkal si: Snad se Hospodin nade mnou slituje, snad dítě zůstane naživu Já odstraním z jejich těla srdce kamenné, a dám jim srdce nové, z masa Jonáš: Zda právě toto jsem si pomyslel? Věděl jsem, že jsi Bůh milosrdný  Kananejka křičela: Smiluj se nade mnou pane, moje dcera je krutě posedlá Dávali si na Ježíše pozor, zda ho uzdraví v sobotu, aby ho mohli obžalovat Nezávisí to na tom, že někdo chce či běží, ale závisí to na Božím smilování Soud bez milosrdenství tomu, kdo by neprokázal milosrdenství  1Tim 1,13

Cather: Stíny na úskalí, Borový 1932, str. 89-90
Ferrero: Živá voda pro duši, Portál 2001, str. 34 Zloděj v ráji
Heyduk: Fragmenty, Blok 1989, str. 81
Pinknerová: Vůně prázdného pokoje, Karmel 2020, str. 13 

Dittmer: Odpuštění? Ob. Evg. kalendář 1981 str. 60 též Odpuštění
Keller: Otoni, Ob. Vyšehrad 2004, str. 57-59
Lachmanová: Vězení s klíčem uvnitř, Karmel  1996, str. 7,17

      Je nepochopitelné že člověk, který na sobě zakouší Boží milosrdenství, sám 
jedná jinak. Asi zapomněl, že je hříšník. Má tvrdé srdce /srdce z kamene, Ez 11/ 
a rád prohlašuje, že kdyby to záviselo na něm, jinak by s lidmi zatočil.  Tak nějak 
uvažoval i prorok Jonáš. Nepřál si, aby Bůh Ninive zachránil.  Nedošlo mu, že by 
také mohlo být zatočeno s ním.  Ježíšovo milosrdenství bývá mnohým trnem v oku. 
Bratr marnotratného se také rozčiloval a nechápal.  Babička v knize W.Catherové 
/Stíny na úskalí/ kvůli lidské nespravedlnosti řekla, že si nepřeje žít na světě, když 
se dějí takové ukrutnosti a k trestu smrti odsoudí nevinného. Je třeba vstoupit do 
Ježíšovy školy, porozumět velikosti jeho lásky, aby mohlo dojít také k proměně 
našeho srdce. 
K 220, 574, 2443, 2616, 2843