3. NEDĚLE POSTNÍ    C 1

SHOVÍVAVOST

srv. Milosrdenství, Smilování, Přímluva, Velkorysost, Odpuštění, Trpělivost, Soucit
 
Lk 13,8
Ex 32,11
Iz 42,3
Mt 20,6
Lk 7,47
Jan 8,11 
1Tim 1,16 
2Petr 3,9 
Nech ho ještě rok, okopám a pohnojím, snad příště ovoce ponese 
Mojžíš konejšil Hospodina slovy: Proč plane tvůj hněv proti tvému lidu? 
Hlas nepozvedá. Nalomenou třtinu nedolomí, doutnající knot neuhasí
Co tu celý den tak stojíte? Nikdo nás nenajal. Jděte i vy na mou vinici
Muselo jí být odpuštěno mnoho hříchů, když mně prokazuje tolik lásky 
Ženo, nikdo tě neodsoudil? Nikdo, Pane. Řekl: Ani já tě neodsuzuji 
Ježíš Kristus na mně jako na prvním ukázal celou svou shovívavost
Je k nám shovívavý, protože nechce, aby někdo zahynul         Gal 5,22 

Campbell: Potřebuji tvou lásku, Návrat 1992, str. 93-94
Gilbert: Až do krajnosti, Portál 1994, str. 70-71

VC - Shovívavost, Ob. KN 3.7.1988

      Není shovívavost ctností slabochů? Pak by byla slabostí i mateřská láska
Matka vždy doufá v možnosti svého dítěte. Mnohý ovocný strom nerodí a nikoho
nenapadne, že ho hned vykopá. Třeba mrzlo, když byl v květu. Jsou stromy, které 
rostou pro krásu, žádné plody nedávají a přesto je nikdo nekácí. Nejdůležitější asi 
je - dát příležitost. Pán vypravuje podobenství, jako by měl vlastní zahrádku. Když
fíkovník nerodí, co s ním? Vinař říká: Nech ho ještě tento rok, okopám a pohnojím. 
Dej mu šanci.  Dělníkům byla nabídnuta práce na vinici dokonce tehdy, když se šlo
domů. Lotr na kříži také poprosil na poslední chvíli. Příležitost využil. Ale co když 
fíkovník za rok nebude mít plody zase? Bude hospodář znovu shovívavý? Jak ho 
známe, asi ano. Donekonečna to však možné není, náš čas je vymezen. 
K 684, 736, 1832, 2822