srv. Ježíš, Boží království, Moc, Nemilosrdnost, Pomsta, Svět, Klanění, Spasitel, Pastýř
 

Mt 2,2  Iz 33,22  Mt 21,5 Mt 27,11 Mt 27,29 Jan 18,33  1Kor 15,25  2Tim 2,11

Mudrci přišlí od východu se ptali. Kde je ten narozený židovský král?  Hospodin je náš soudce, zákonodárce, Hospodin je náš král a on nás spasí Hle tvůj král k tobě přichází pokorný, sedí na oslu, oslátku, mláděti soumara Ježíš byl předveden před vladaře. Vladař se ho zeptal: Ty jsi židovský král? Upletli korunu, dali mu jí na hlavu a posmívali se. Buď zdráv, židovský králi Pilát: Ty jsi židovský král? Ano, jsem, ale moje království není z tohoto světa  On totiž musí kralovat, dokud mu Bůh nepoloží všechny nepřátele k nohám Když jsme umřeli, budeme s ním žít. Když vytrváme budeme s ním i kralovat

Kalista: Karel IV., Vyšehrad 2007, str. 43
Seibt: Karel IV., LN 1999, str. 378 

Lurker: Slovník biblických obrazů a symbolů, Vyšehrad 1999, str. 112

      Králů a království už na světě bylo. Obdivovatelů miminek také. Zvláště, když to byli 
královští synkové. Ale miminka si vždy zaslouží úžas a nemusí to být děti královské. Právě 
život maličkých je neslýchaný zázrak. Ale dítě Betlémské, v kterém přišel Bůh na tento svět, 
bylo skoro neznámé, chudičké, na rozdíl od všech pozemských králů.  V Mariině náruči mu 
ale bylo dobře a v blízkosti svatého Josefa též. Synové králů dříve či později obdrží korunu 
královskou, Ježíš pouze trnovou.  Mudrci museli tušit,  že jde o krále zcela neobyčejného a 
že jejich námaha při hledání krále králů má smysl.  Pilátovi Ježíš později řekl: Jsem král, ale 
moje království není z tohoto světa.  Mluvil o jiném království, a velmi mu záleželo na tom, 
abychom do tohoto království doputovali.  Jeho pozemská existence odhalila smysl jeho 
vtělení. Přišel kvůli nám! 
K 423, 436, 440, 441, 528, 546, 550, 559, 669