srv. Srdce, Nenávist, Nepřátelství, Hněv, Odpuštění, Smilování, Spravedlnost, Dav
 

Sir 27,30  Ex 21,24 Lv 19,18  1Sam 24,7  Mk 6,27 Lk 9,54 Řím 12,19 1Petr 3,9

Pomsta a hněv, i to jsou ohavnosti, jenom hříšník je chová v srdci  Dáš život za život. Oko za oko, zub za zub, ruku za ruku         Mt 5,38  Nemsti se, nechovej proti svým krajanům zášť, ale miluj svého bližního  Cíp pláště. Chraň mě Hospodin, abych se dopustil něčeho takového  Král poslal kata s rozkazem, aby přinesl Janovu hlavu, ve vězení ho sťal  Chceš, abychom svolali oheň z nebe, aby je zahubil? Přísně je pokáral  Nezjednávejte si sami právo. V Písmu je: Mně patří pomsta, já odplatím  Neodplácejte zlo zlem, nadávku nadávkou, ale naopak přejte jim dobré

Ehlers: Francoužští králové v období středověku, Argo 2003, str. 305
Fořt: Život voněl člověčinou, Karmel 2007, str. 62 
Huizinga: Podzim středověku, Ob. H+H 1999, str.29 
Kovářová: Já bych ho zabil, Ob. Český bratr 4/1978

Augustyn: Zástupy žasly nad jeho učením, Karmel 2003, str. 51,53
Kašper: Pomsta není sladká, je nekřesťanská, Ob. ET 10.3.2010
Kushner: Aby měl život smysl, Portál 2017, str. 62
Rohr: Naděje proti temnotám, Cesta 2004, str. 125

      Proč se někdo mstí? Pomsta mívá nelidské formy, působí destrukci srdce. 
Kde je srdce z kamene, tam zlo nemá konce. Sirachovec proto nazývá pomstu 
ohavností a ptá se, kde se to v člověku bere. Když se pomstíš bude v tvém srdci 
pokoj? Svatý Jan říká, že se mstít nemáme, kdo nenávidí bratra je vrah. Křesťané 
se tím vždy neřídili. Huizinga píše, že se kazateli, který kázal při smutečním obřadu 
po vévodově násilné smrti r.1419 těžce zazlívalo, že se odvážil žádat křesťanskou 
povinnost nemstít se. Potřeba msty která se halila do pompézních rouch, naprosto 
ovládla ducha. Co mohl lid z politiky svých knížat pochopit lépe, než tyto prosté, 
primitivní motivy nenávisti a pomsty. Varování je obsaženo v písni: Bojujte však 
pomstu nechte Pánu, prohraje, kdo ranou splácí ránu. 
K 1033, 2262, 2268, 2302