7. NEDĚLE V MEZIDOBÍ    C 2

ODSUZOVÁNÍ

srv. Hodnocení, Kritika, Pomluva, Předsudky, Soud, Podezření, Veřejné mínění
 
Lk 6,37
Mdr 2,20
Mt 7,3
Mt 11,19
Řím 2,1
Řím 14,10 
Jak 4,12 
Juda 9
Nesuďte, a nebudete souzeni, nezavrhujte, a nebudete zavrženi 
Zkoušejme, odsuďme ho k hanebné smrti, zda najde ochranu, jak říká 
Jak to, že vidíš třísku v oku bratra, trám ve vlastním oku nepozoruješ? 
Přišel Syn člověka a říkají: Je to žrout a pijan, přítel celníků a hříšníků
Děláš ze sebe soudce, tím totiž že soudíš druhého, sám sebe odsuzuješ 
Proč tedy svého bratra odsuzuješ? Nebo proč svým bratrem pohrdáš? 
Jen jeden je soudce. Má moc spasit. Kdo jsi ty, když bližního soudíš?
Ani archanděl Michael se neodvážil soudit. Řekl: Ať tě Pán odsoudí! 

Čapek: Kniha apokryfů, ČS 1983, str.71  O desíti spravedlivých

Augustyn: Kde jsi Adame, Karmel 1998, str. 33
Cantalamessa: Život pod vládou, Karmel 1994, str. 202-203
Grün: O mlčení, Karmel 2005, str. 21
Lachmanová: Vězení s klíčem uvnitř, Karmel 1996, str. 17-18

      Při pronásledování cizoložné ženy se Ježíše ptají na jeho názor. Zní: Kdo z vás 
je bez hříchu, ať po ní hodí kamenem. Neříká, kdo z vás nezcizoložil, ale kdo z vás 
je bez hříchu. Bratr má v oku třísku. Ale já jsem také hříšník. Je třeba vyjmout trám 
ze svého oka. Soudit bližního je nebezpečné. Tím, že druhé soudíš, vynášíš ortel nad 
sebou. Chceš, aby k tobě byl jednou Bůh milosrdný? Buď milosrdný. Cantalamessa 
se ptá, zda víme, co se děje v člověku, než udělá chybu. Soudíme-li, vystavujeme se 
nebezpečí, že budeme nespravedliví, nemilosrdní. Nejde o úplné vymýcení souzení, 
ale o vyloučení jedu z našich soudů - zavrhování a zášť. Maminka a nějaký člověk 
mohou na dítěti vidět tutéž chybu, ale jak se jejich soudy budou lišit! Samozvané 
soudce vylíčil Čapek v Knize apokryfů
K 678, 998, 1385, 1753, 1777, 1790, 1899, 2477