srv. Zrada, Přetvářka, Pokrytectví, Odsuzování, Podezření, Veřejné mínění, Křivda
 

Jer 20,10 Ex 20,16 Dan 13,27  Am 7,10 Sk 2,13 Řím 1,29 1Petr 2,1 1Petr 3,16

Pomluvy slyším, a hrůza ze všech stran!  Udejte ho! Udáme ho!  Bůh vyhlásil přikázání: Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví  Přednesli obvinění. Něco podobného nebylo o Zuzaně kdy vysloveno  Amasjáh králi vzkázal: Amos štve proti tobě přímo v izraelském domě  Žasli, co to má znamenat. Jiní říkali posměšně: Jsou plni sladkého vína  Jsou plni kdejaké špatnosti a zloby. Jsou samá závist, lest. Pomlouvají  Odložte co je špatné, neupřímnost, přetvářku, a všechno pomlouvání  Pak se budou muset zastydět za své špatné řeči ti, kdo tu pomlouvají

Herbst: V Boží blízkosti, Karmel 2007, str. 26
Jouhandeau: Ze života svatého Filipa, Karmelitánský kalendář 1996, str. 55
Neruda: Povídky malostranské, Dobrovský 2013, str.93 Přivedla žebráka na mizinu
  -  V jednom společenství, Vyšehrad, 2009, str. 424 sv.Vincent též Obhajoba

Faber: Vyšší život, Brno 1948, Ob. str. 211-212
František Saleský: Úvod do zbožného života, Zvon 1990, str.157 
Straňák: Pomluva je zbraní slabých, Ob. MF 10.6.1995

      Jeremiáš byl štvanec, když se ozývalo: Udejte ho! Udáme ho! Díky udání 
následují výslechy, mučení, někdy poprava. Žalobníčkům se říká: nežaluj! Je ale 
třeba rozlišovat. Není udavač, kdo přivolá policii když vidí krádež. Sv. František 
Saleský zmiňuje, že pomluva je jistý druh vraždy a že máme trojí život: Duchovní, 
tělesný i občanský, ten je dán osobní pověstí. První ztrácíme hříchem, druhý smrtí, 
třetí ztrácíme pomluvou. Jan Neruda napsal povídku: "Přivedla žebráka na mizinu".
Sv. František Saleský připomíná: Každý, kdo bližního připraví o dobrou pověst, 
musí tento spáchaný hřích napravit. To ovšem není snadné. Jak se můžete proti 
pomluvě bránit? Těžko. Čest nelze vysoudit. Faber k tomu podotýká, že lepší 
je nedorozumění, které naši pověst poskvrňuje neodstraňovat. Bůh přece ví. 
K 1459, 1753, 2475-77, 2479, 2507