srv. Sebejistota, Sobectví, Domýšlivost, Pokora, Chlouba, Úspěch, Povýšenost
 

2Kor 12,7  Gen 3,5 Ez 28,9 Sof 3,11 Mk 9,34 Lk 1,51  Lk 18,11  Jak 4,6

Abych se nepyšnil, dán mi osten, aby se mě nezmocňovala pýcha  Ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh  Říkáš: "Jsem Bůh?" Jsi člověk a ne Bůh. Jsi v rukou těch, kdo tě skolí  Již se nebudeš hanbit za žádné skutky, odstraním tvé pyšné chvástaly  Mlčeli, protože cestou spolu rozmlouvali o tom, kdo z nich je největší  Mocně zasáhl svým ramenem. Rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně  Děkuji ti Bože, že nejsem jako ostatní lidé, nebo jako tamhleten celník Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává svou milost     1Petr 5,5

Augustyn: Zástupy žasly nad jeho učením, Karmel 2003, str. 126
Lachmanová: Vězení s klíčem uvnitř, Karmel 1996, str. 89-93
Herbst: V Boží blízkosti, Karmel 2007, str. 20

Augustyn: Kde jsi Adame?, Karmel 1998, str. 166
Augustyn: V jeho ranách, Karmel 2000, str. 46
Grün: Nebe začíná v tobě, Zvon 1997, str. 62-63
Špidlík: Jak očistit své srdce, Refugium 1999, str. 53

      Pýcha předchází pád. V ní má hřích svůj kořen. Je to tak vážný hřích, že se 
s nadsázkou říká, že zemře až pět minut po naší smrti. Jiří Suchý poznamenal, že 
mu jednou začal před očima defilovat dlouhý seznam lidí, vůči kterým choval zášť. 
Moje jméno v tom seznamu nebylo. Přistihl jsem se, že se podvědomě cítím lepší, 
než ostatní. Přál jsem jim lekci, ale ta lekce potkala mě. Myslel jsem na ostatní, na 
sebe jsem skromně zapomněl. Této skromnosti se říká pýcha. Katka Lachmanová 
poznamenává, že mezi katolíky je také tendence pyšnit se plností pravdy. To může 
vycházet z potřeby být součástí elitářského systému, než skrze skutečnou přeměnu 
v Krista. Pána Ježíše nezajímá, jestli máme pravdu, ale spíš jestli pravda má nás, 
zda jsme jeho učedníky. 
K 57, 392, 1584, 1784, 1866, 2094, 2540, 2559, 2728