25. NEDĚLE  V  MEZIDOBÍ    B 2

DOMÝŠLIVOST

srv. Chlouba, Povýšenost, Pýcha, Myšlenky, Moudrost, Skromnost, Pokora, Sebereflexe
 
Mk 9,34 
2Sam 15,10 
Iz 5,21
Mt 7,4
Mt 20,22
Lk 9,46
Lk 18,11
1Kor 4,7
Oni mlčeli, protože cestou rozmlouvali o tom, kdo z nich je největší 
Abšalóm poslal zvědy s rozkazem: Provolejte: Abšalóm se stal králem
Běda těm, kdo jsou moudří ve vlastních očích, rozumní sami před sebou
Jak říkat dovol, ať ti vyndám z oka třísku, a sám máš ve svém oku trám
Nevíte oč prosíte. Můžete pít kalich, který já budu pít? Řekli: Můžeme
Ježíšovi učedníci začali uvažovat, kdo z nich je největší. Ježíš o tom věděl
Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, nebo i jako tamhleten celník
Máš něco, co bys nebyl dostal a když jsi dostal, tak proč se vychloubáš? 

Baar: Farská panička, Novina 1931, str. 308, On tomu věřil
Čep: Hranice stínu, Melantrich 1935, str. 82
Šourek: Vydávejte svědectví o naději, Heirs 2015, str. 137 a j. 

Novak: Duch demokratického kapitalismu, OI 1992, str. 325
Terezie Veliká: Život, Karmel 1991, str. 312, 395

      Svaté Terezii jednou kdosi řekl, aby poprosila Pána, aby mu dal poznat, jestli je
k Boží slávě, aby přijal biskupský úřad. Pán jí naznačil:  Bude ho moci přijmout když
pochopí, v čem pravá vláda spočívá: Nemít nic. Má-li už být člověk povýšen k nějaké 
prelatuře, nemá po ní toužit, ani chtít, tím méně o ni usilovat. Matka synů Zebedeových
také prosila:  Dej ať ve tvé slávě zasedne jeden po tvé levici, druhý po tvé pravici. Jak
měl Pán matce odpovědět? Naopak připomíná, že Syn člověka nepřišel, aby si nechal
sloužit, ale aby sloužil, a svůj život jako výkupné za nás dal. To je program! Potom se
nestane, že by člověk usiloval o postavení vyšší a podobal se apoštolům, kteří v tuto
chvíli uvažovali světsky. Touha po vyniknutí provází lidi od nepaměti, ale v Ježíšově 
škole je to jinak. 
K 544, 786, 2559