32. NEDĚLE V MEZIDOBÍ    A 2

CÍL

srv. Cesta, Pouť, Dveře, Nebe, Odměna, Radost, Domov, Konec, Život věčný
 
1Sol 4,17 
Jan 19,30
1Kor 9,25 
1Kor 13,12 
Flp 3,14
2Tim 4,8
Žid 12,23
1Petr 1,9
Uchváceni vstříc Pánu. A pak už budeme s Pánem navždycky 
Když Ježíš přijal ocet, řekl: "Dokonáno je!" Sklonil hlavu a skonal 
Oni to dělají, aby získali věnec pomíjející, ale my věnec nepomíjející 
Nyní vidíme jen jako v zrcadle, nejasně, potom uvidíme tváří v tvář 
Nenamluvám si, že už to mám. Běžím k cíli za nebeskou odměnou
Teď mě už čeká věnec spravedlnosti, který mi v ten den předá Pán
Přistoupili jste k hoře Siónu, a k spravedlivým, kteří už dosáhli cíle
A budete jásat v radosti, až dosáhnete cíle své víry, totiž spásy duše

Busch: Co máme vlastně ze života s Bohem, ??? str. 4,15
Holan: Bolest, ČS 1966, str. 116
Jeroným: Protože navždy trvá dlouho, Karmel 1993, str. 129
Vácha: Místo na kterém stojíš je posvátná země, Cesta 2008, str. 138

Cuskelly: Současná spiritualita, Karmel 1994, str. 23
Jeroným: Umění naslouchat, Karmel 1995, str. 111
Pospíšil: Výzva k velkorysé svobodě, Ob. KT 4.1.2004

      Obrať k nám své milosrdné oči a Ježíše, požehnaný plod života svého nám 
po tomto putování ukaž, ó milostivá, ó přívětivá. Prosíme Pannu Marii, aby nám 
Ježíše ukázala, až náš pozemský život skončí. Budeme u cíle. S naším Pánem pak 
budeme navždy, jak říká svatý Pavel. Co je důležitější, než dosáhnout tohoto cíle? 
Cíl přitahuje, mobilisuje a zve. Je třeba mít velkou duši, abychom vytrvale i během 
potíží při závodu mysleli na cíl /O. Jeroným/. V cíli člověka nic nebolí, netrpí, došel 
domů. Bude-li nás v cíli čekat otevřené náručí našeho Pána /Ježíš: "Já jsem dveře"/ 
snad maminka by přitom mohla být i všichni, kteří nás v životě k Pánu Ježíši vedli, 
pak si větší radost nelze představit. Proto se máme radovat, že naše jména jsou 
zapsána v nebi /Lk 10,20/.
K 16, 27, 68, 282, 301, 308, 778, 782, 850, 1024-25, 1248, 1719, 1750-55, 
1829, 1881-82, 1886-87, 1955, 2339, 2366, 2398, 2442, 2501