32. NEDĚLE V MEZIDOBÍ A 2
CÍL
srv. Cesta, Pouť,
Dveře,
Nebe,
Odměna,
Radost,
Domov,
Konec,
Život
věčný
1Sol 4,17
Jan 19,30
1Kor 9,25
1Kor 13,12
Flp 3,14
2Tim 4,8
Žid 12,23
1Petr 1,9 |
Uchváceni vstříc Pánu. A pak už budeme s Pánem navždycky
Když Ježíš přijal ocet, řekl: "Dokonáno je!" Sklonil hlavu a skonal
Oni to dělají, aby získali věnec pomíjející, ale my věnec nepomíjející
Nyní vidíme jen jako v zrcadle, nejasně, potom uvidíme tváří v tvář
Nenamluvám si, že už to mám. Běžím k cíli za nebeskou odměnou
Teď mě už čeká věnec spravedlnosti, který mi v ten den předá Pán
Přistoupili jste k hoře Siónu, a k spravedlivým, kteří už dosáhli cíle
A budete jásat v radosti, až dosáhnete cíle své víry, totiž spásy duše |
Busch: Co máme vlastně ze života s Bohem, ??? str. 4,15
Holan: Bolest, ČS 1966, str. 116
Jeroným: Protože navždy trvá dlouho, Karmel 1993, str. 129
Vácha: Místo na kterém stojíš je posvátná země, Cesta 2008, str. 138
Cuskelly: Současná spiritualita, Karmel 1994, str. 23
Jeroným: Umění naslouchat, Karmel 1995, str. 111
Pospíšil: Výzva k velkorysé svobodě, Ob. KT 4.1.2004
Obrať k nám své milosrdné oči
a Ježíše, požehnaný plod života svého nám
po tomto putování ukaž, ó milostivá, ó přívětivá. Prosíme Pannu
Marii, aby nám
Ježíše ukázala, až náš pozemský život skončí. Budeme u cíle. S naším
Pánem pak
budeme navždy, jak říká svatý Pavel. Co je důležitější, než dosáhnout
tohoto cíle?
Cíl přitahuje, mobilisuje a zve. Je třeba
mít velkou duši, abychom vytrvale i během
potíží při závodu mysleli na cíl /O. Jeroným/. V cíli člověka nic nebolí,
netrpí, došel
domů. Bude-li nás v cíli čekat otevřené náručí našeho Pána /Ježíš:
"Já jsem dveře"/
snad maminka by přitom mohla být i všichni, kteří nás v životě k Pánu
Ježíši vedli,
pak si větší radost nelze představit.
Proto se máme radovat, že naše jména jsou
zapsána v nebi /Lk 10,20/.
K 16, 27, 68, 282, 301, 308, 778, 782, 850, 1024-25, 1248, 1719, 1750-55,
1829, 1881-82, 1886-87, 1955, 2339, 2366, 2398, 2442, 2501 |