srv. Ježíš, Pozvání, Odměna, Bdělost, Připravenost, Příchod, Pohotovost, Klíče
 

Lk 13,25  Mt 7,13 Mt 25,10 Lk 11,10 Jan 10,7  Jak 5,9 Zj 3,20 Zj 22,14

Jakmile Pán domu zavře dveře, zůstanete venku a budete tlouci  Vejděte těsnou branou, těsná je brána, úzká cesta, která vede k životu Přišel ženich, a ty připravené vešly s ním na svatbu, a dveře se zavřely  Tlučte, a otevře se vám! Kdo hledá nalézá a kdo tluče, tomu se otevře Pravím: Já jsem dveře k ovcím, kdo vejde skrze mě, bude zachráněn  Nestýskejte si jeden na druhého. Hle, soudce už stojí přede dveřmi!  Hle, stojím u dveří a klepu. Kdo uslyší můj hlas a otevře, k tomu vejdu  Vstoupí branami do města, kdo si vypírají šaty /v Beránkově krvi 7,14/

Busch: Co máme vlastně ze života s Bohem, ???  str. 60
St.John: Poklady pod sněhem, Samuel, str. 120-121,124-125,129-133
Lagerlöfová: Gösta Berling, KLU 1966, str 73-78 
Nevola: Toníkovy vzpomínky, Plzeň 2015, str. 34

Grůn: 50krát Ježíš, Karmel 2002, str. 91-93
Guardini: O posvátných znameních, KŘAK 1968, str. 33
Surožskij: V jámě lvové, Karmel 2001, str. 19,28
Vella: Srdce pastýře, Karmel 2015, str. 108

      Máme vejít těsnými dveřmi. Těmi, za kterými na nás čeká náš Pán. Těsnost 
oněch dveří je symbolem náročnosti. Ježíš dokonce mluví o sobě jako o dveřích. 
Já jsem dveře k ovcím.  Nikdo nepřichází k Otci, než skrze mne /je prostředník/. 
Jakmile se dveře otevřou, máme být připraveni, abychom nejednali jako pošetilé 
družičky, které ve správný čas neměly v lampách olej. V životě to bývá obráceně. 
Pán Ježíš ťuká u našich dveří, otevřít lze pouze zevnitř.  A upozorňuje nás: Stojím 
u dveří a klepu, a kdo uslyší můj hlas a otevře mi dveře, k tomu vejdu. V tu chvíli 
máme být pohotoví, otevřít a pozvat jej: Přijď, Pane Ježíši. Jaké je stát na mrazu 
před zavřenými dveřmi a nebýt vpuštěn líčí knížka "Poklady pod sněhem", nebo 
"Gösta Berling". 
K 459, 754, 1036, 1658, 1696, 2609