srv. Cíl, Cesta, Výzva, Následování, Naděje, Obětavost, Touha, Kostel, Poslušnost
 

Gen 12,4  Ex 13,21 Lk 2,41 2Kor 5,6 Flp 3,14 Žid 11,8 Žid 11,13 Žid 13,14

Vyjdi ve své země. Abram se vydal na cestu, jak mu řekl Hospodin  Hospodin šel před nimi, ve dne v sloupu oblakovém, v noci v ohnivém Jeho rodiče putovali každý rok do Jerusalema vydali se tam jako obvykle Dokud jsme doma v tomto těle, jsme jako vyhnanci v cizině, dál od Pána Běžím k cíli za vítěznou nebeskou odměnou, ke které nás Bůh povolal Protože Abrahám výzvě uvěřil, vystěhoval se, ačkoliv nevěděl, kam jde Jen zdáli to viděli a prohlašovali, že jsou na zemi jen cizinci a přistěhovalci Vždyť tady nemáme město k trvalému pobytu, to budoucí město hledáme

Čep: Zeměžluč, Letnice, Děravý plášť; ČS 1969, str. 298-299 Pouť
Heizmann: Svatý Klement M.Hofbauer, KŘAK 1989, str. 14
Trávníček: Slovo k pouti, Ob. Listy svatohostýnské 1/2002

Augustyn: Viděli jsme Pána, Karmel 2001, str. 33,126
Jeroným: Protože navždy trvá dlouho, Karmel 1993, str. 129
Mikulec: Mariánský sloup na Staroměst. náměstí v Praze, NLN 2020, str. 190
Peňáz: Každý z nás je poutníkem, Ob. vlastní, 2001

      Jsme poutníci. Na této zemi nemáme trvalý domov, ale pouze přechodný. 
Směřujeme k věčnosti. Kdo se vydá na pouť, zanechá všechno doma, odváží
se podstoupit námahu a dá se na cestu k místu posvátnému. Tím dostává pouť 
smysl. Pouť není turistika, poutní místo je symbolem nebe. Volkman napsal, že
Země je jedním poutním místem, na němž jsme pouze hosty, poutníky nakrátko 
příchozími. Do země zaslíbené poutníky doprovázel Bůh. Šel před nimi v sloupu
oblakovém, aby nezabloudili, aby zvolili správný směr. Když Pán Ježíš uzdravil 
slepce, uzdravený pak šel tou cestou za ním. Některá poutní místa jsou známá, 
například Compostella, ale ani nepatrné Mariánské poutní místo, kam míříme 
s vírou, nemá o nic menší význam. 
K 145, 583, 769, 1013, 1090, 1517, 1674, 1683, 2101, 2581, 2691