srv. Odmítnutí, Pošetilost, Nevěrnost, Lhostejnost, Nepřipravenost, Přijetí
 

Jan 1,11  Gen 4,5 1Sam 8,7  Mt 21,38 Lk 2,7 Lk 9,5 Lk 9,53 Zj 3,20

Avšak svět ho nepoznal. Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali  Hospodin na Kaina a na jeho obětní dar neshlédl, Kain vzplanul hněvem  Uposlechni lid. Nezavrhli tebe, ale zavrhli mne, abych nad nimi nekraloval Poslal k nim syna. Vinaři řekli: To je dědic, pojďme, zabijme ho Mk 12,8  A položila ho do jeslí, protože v zájezdním útulku pro ně nebylo místo Když vás někde nepřijmou, vytřeste prach z nohou na svědectví proti nim Samaritáni ho na nocleh nepřijali, protože měl namířeno do Jerusalema Hle, stojím u dveří a klepu. Kdo uslyší můj hlas a otevře mi, k tomu vejdu

Remizov: Vytoužený host, Cyrilometodějský kalendář 1971/142
Schulz: Kámen a bolest, ČS 1970, str. 66  též Radost
Svobodová: Petr Vok z Rožmberka, Ob. Melantrich 1985, str. 78

Ratzinger: Ježíš Nazaretský: Prolog, Barrister Principal 2013, str. 52
Surožskij: V jámě lvové, Karmel 2007, str. 12
Vella: Ježíš - lékař duše i těla, Karmel 2006, str. 82,83

      Do vánoční radosti padá stín. Zpíváme: Nám, nám narodil se, ale v Janově 
evangeliu čteme, že do vlastního přišel a vlastní ho nepřijali. Vlastními se rozumí
židé, kteří Pána Ježíše neuznali jako Božího Syna, naopak se rozhodli usmrtit ho 
kvůli jeho rouhání. Po Ježíšově smrti se ale otevřela cesta k životu i pro pohany. 
Mnozí Ježíše poznali, uvěřili, a odevzdali se mu. Jiní Pána odmítli k vlastní škodě. 
O vánočních svátcích však vidíme i ze strany hledajících daleko větší vnímavost. 
Snad, že narození tohoto dítěte je přijímáno jako obdarování pro všechny. Čím 
si jinak vysvětlit, že se i velmi vlažní rozhoupou a kostel v tuto dobu navštěvují. 
Možná, že také chtějí mít podíl na té velké radosti, kterou církev prožívá: Že
se nám narodil Spasitel. 
K 525, 530, 2123