15. NEDĚLE V MEZIDOBÍ    C 2

HLAVA

srv. Ježíš, Tělo, Autorita, Církev, Skála, Svatost, Moc, Služba, Poslušnost
 
Kol 1,18
Mt 8,20
Mk 15,19 
Lk 7,46 
Ef 1,22
Ef 4,15
Ef 5,23
Kol 2,19
On je hlava těla, to je církve, počátek, takže má ve všem prvenství 
Lišky mají doupata, ptáci hnízda, Syn člověka nemá, kde by hlavu položil 
Nasadili mu trnovou korunu, bili rákosovou holí po hlavě plivali na něj 
Nepomazals mi olejem hlavu, ona však mi drahým olejem pomazala nohy 
Všechno mu podřídil, jeho dal jako svrchovanou hlavu církvi, jeho tělu 
Porosteme po všech stránkách v něho, v Krista, neboť On je naše hlava
Muž je totiž hlavou ženy, podobně jako je Kristus hlavou církve, spasitel 
Nedrží-li se hlavy, Krista, ta přec dává celému tělu všechno, co potřebuje

Dufour: Slovník biblické teologie, Velehrad 1991, str. 114
Lurker: Slovník biblických obrazů, Vyšehrad 1999, str. 67-68
Vella: Síla eucharistie, Karmel 2011, str. 80 

      Říkáme-li, že církev je svatá, pak proto, že její hlava, Ježíš, je svatý. Tělo 
bez hlavy je mrtvé tělo.  Pána Ježíše usmrtili, protože se prý dopouštěl rouhání. 
Za největší rouhání židé považovali, že se Ježíš činil Bohem.  O sobě mluvil jako
o pastýři, který dává život za své ovce. Jejich zášť vůči Pánu Ježíši byla nesmírná. 
Diktátorské režimy se pokoušely církev ničit, jenže, jak říkával P. Josef Hermach, 
jak umlčet hlavu, která je v nebi? Ježíš Pilátovi řekl: Moje království není z tohoto 
světa. Hledíme na zmučenou hlavu Pána Ježíše na kříži, nemá korunu královskou, 
ale trnovou. Pohled jeho očí je laskavý, snad tak ho poznal svatý Pavel při svém 
obrácení na cestě do Damašku, když zaslechl jeho hlas. Proč mě pronásleduješ? 
Toto setkání určilo celý jeho budoucí život. 
K 518, 661, 666, 668-69, 739, 753, 765, 782, 793-96, 830, 846, 885, 947, 
1119, 1140, 1348, 1563, 1594, 1691, 2045, 2600, 2782