|
15. NEDĚLE V MEZIDOBÍ C 2
HLAVA
srv. Ježíš, Tělo,
Autorita,
Církev,
Skála,
Svatost,
Moc,
Služba,
Poslušnost
Kol 1,18
Mt 8,20
Mk 15,19
Lk 7,46
Ef 1,22
Ef 4,15
Ef 5,23
Kol 2,19 |
On je hlava těla, to je církve, počátek, takže má ve
všem prvenství
Lišky mají doupata, ptáci hnízda, Syn člověka nemá, kde by hlavu položil
Nasadili mu trnovou korunu, bili rákosovou holí po hlavě plivali na
něj
Nepomazals mi olejem hlavu, ona však mi drahým olejem pomazala nohy
Všechno mu podřídil, jeho dal jako svrchovanou hlavu církvi, jeho tělu
Porosteme po všech stránkách v něho, v Krista, neboť On je naše hlava
Muž je totiž hlavou ženy, podobně jako je Kristus hlavou církve, spasitel
Nedrží-li se hlavy, Krista, ta přec dává celému tělu všechno, co potřebuje |
Dufour: Slovník biblické teologie, Velehrad 1991, str. 114
Lurker: Slovník biblických obrazů, Vyšehrad 1999, str. 67-68
Vella: Síla eucharistie, Karmel 2011, str. 80
Říkáme-li, že církev je svatá,
pak proto, že její hlava, Ježíš, je svatý. Tělo
bez hlavy je mrtvé tělo. Pána Ježíše usmrtili, protože se prý
dopouštěl rouhání.
Za největší rouhání židé považovali, že se Ježíš činil Bohem.
O sobě mluvil jako
o pastýři, který dává život za své ovce. Jejich zášť vůči Pánu Ježíši
byla nesmírná.
Diktátorské režimy se pokoušely církev ničit, jenže, jak říkával P.
Josef Hermach,
jak umlčet hlavu, která je v nebi? Ježíš Pilátovi řekl: Moje království
není z tohoto
světa. Hledíme na zmučenou hlavu Pána Ježíše na kříži, nemá korunu
královskou,
ale trnovou. Pohled jeho očí je laskavý, snad tak ho poznal
svatý Pavel při svém
obrácení na cestě do Damašku, když zaslechl jeho hlas. Proč mě pronásleduješ?
Toto setkání určilo celý jeho budoucí
život.
K 518, 661, 666, 668-69, 739, 753, 765, 782, 793-96, 830, 846, 885,
947,
1119, 1140, 1348, 1563, 1594, 1691, 2045, 2600, 2782 |