srv. Ježíš, Tělo, Autorita, Církev, Skála, Svatost, Moc, Služba, Poslušnost
 

Kol 1,18 Mt 8,20 Mk 15,19  Lk 7,46  Ef 1,22 Ef 4,15 Ef 5,23 Kol 2,19

On je hlava těla, to je církve, počátek, takže má ve všem prvenství  Lišky mají doupata, ptáci hnízda, Syn člověka nemá, kde by hlavu položil  Nasadili mu trnovou korunu, bili rákosovou holí po hlavě plivali na něj  Nepomazals mi olejem hlavu, ona však mi drahým olejem pomazala nohy  Všechno mu podřídil, jeho dal jako svrchovanou hlavu církvi, jeho tělu  Porosteme po všech stránkách v něho, v Krista, neboť On je naše hlava Muž je totiž hlavou ženy, podobně jako je Kristus hlavou církve, spasitel  Nedrží-li se hlavy, Krista, ta přec dává celému tělu všechno, co potřebuje

Dufour: Slovník biblické teologie, Velehrad 1991, str. 114
Lurker: Slovník biblických obrazů, Vyšehrad 1999, str. 67-68
Vella: Síla eucharistie, Karmel 2011, str. 80 

      Říkáme-li, že církev je svatá, pak proto, že její hlava, Ježíš, je svatý. Věřící 
jsou nazváni údy těla, bez hlavy ale nemá tělo smysl, tělo bez hlavy je mrtvé tělo. 
Pána Ježíše usmrtili, aby už nemohl ohrožovat služebníky Zákona, Židy a nemohl 
se činit Bohem, což považovali za rouhání. Jejich snaha byla marná.  Diktátorské 
režimy se pokoušely církev ničit, jenže, jak říkával P. Josef Hermach, jak umlčet
hlavu, která je v nebi? Tam lidské možnosti nesahají. Ježíš Pilátovi řekl, že moje 
království není z tohoto světa. Hledíme na zmučenou hlavu našeho Pána, nemá 
na hlavě korunu královskou, ale trnovou. Pohled jeho očí je laskavý, snad tak 
ho poznal svatý Pavel při svém obrácení, proto zná téma církve jako hlavy 
či jako kamene úhelného.
K 518, 661, 666, 668-69, 739, 753, 765, 782, 793-96, 830, 846, 885, 947, 
1119, 1140, 1348, 1563, 1594, 1691, 2045, 2600, 2782