srv. Rodina, Církev, Společenství, Kvas, Iniciativa, Jednota, Přátelství, Duch Svatý
 

Sk 6,7  Jan 13,35  Sk 4,32 Řím 15,7 2Kor 13,11  Ef 4,3 Kol 3,13 2Tim 2,14

Boží slovo se šířilo stále a počet učedníků v Jerusalemě velmi rostl  Podle toho všichni poznají učedníky, budete-li mít lásku k sobě navzájem Obec věřících měla jedno srdce a jednu duši. A měli všechno společné Přijímejte jeden druhého do svého společenství, jako i Kristus přijal vás Žijte radostně, buďte přístupní napomínání, svorní, se všemi žijte v pokoji Horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení, spojeni poutem pokoje Snášejte se, navzájem si odpouštějte, má-li někdo něco proti druhému Lidem připomínej a před Bohem je zapřísahej, aby se nehádali o slovíčka

Vodička: Jepičí okamžiky, Vyšehrad 1990, str. 162

Jan Pavel II. Christifideles laici, Zvon 1996, str. 46-49
Opatrný: Cesty pastorace, Karmel 2006, str. 132n
Opatrný: Pastorační situace, Karmel 1996, str. 48-49

      Farnost je jedna velká rodina. Společenství, aktivity, farář, který je otec všech.
Mělo by platit, že rodina drží spolu. Podobně farnost by měla držet spolu. Společně
naslouchá  Božímu slovu, učí se milovat Ježíše. Podle S.Vodičky by každý farář měl
umět vyladit věřící. Ať každý zazní jinak, ale ať všichni zazní v jednom akordu. Když 
se rozbíhaly katechetické kurzy, oddechl si jistý farář. Konečně mi někdo pomůže při
výuce náboženství, budu nyní moci v klidu vylézt na střechu a dokončit potřebné resty
a opravy. Nemyslel to jako ironii.  Církev od počátku volala /Sk 6/ k jáhenské službě
muže, kteří měli apoštolům pomáhat. Je výborné, když každý cítí spoluodpovědnost
za život celé farnosti. Proto nyní již máme ekonomické i pastorační rady, nemyslete
si, že to každý vítá. 
K 1595, 1596, 2179, 2226