srv. Modlitba, Bdělost, Ticho, Setkání, Připravenost, Naslouchání, Samota, Vytrvalost
 

Lk 4,20 1Sam 3,10  Iz 28,23 Mt 6,6 Mt 15,8 Lk 10,39 Sk 8,6 Sk 16,14

Pak zavřel knihu, usedl. Všichni v synagoze na něho upřeně hleděli  Zavolal: Samueli! Samuel mu odpověděl: Mluv, tvůj služebník poslouchá  Naslouchejte a slyšte můj hlas, pozorně ho sledujte a naslouchejte mé řeči Vejdi do své komůrky, zavři dveře, a modli se k svému Otci ve skrytosti  Tento lid mě uctívá rty ale jejich srdce je ode mě daleko, nadarmo uctívají  Jmenovala se Marie. Posadila se Pánu k nohám a poslouchala jeho řeč  Všichni dávali pozor na to, co Filip mluví, protože slyšeli, že dělá zázraky Pán ženě Lýdii otevřel srdce, takže pozorně naslouchala Pavlovým řečem

Cantalamessa: Tvé slovo mi dává život, Karmel 2010, str. 72
Fromm: Umění milovat, ČK 1996, str. 104,107-109
Lefévre: Příběhy, Ob. ET 22.12.2004 
Weyer: Vyrušený kněz, Moudrost starého Irska, Ob. Portál 2001, str. 62

Kalista: Ctihodná Marie Elekta Ježíšova, KŘAK 1975, str. 83
Kohut: Slabikář vnitřní modlitby, Portál 2016, str. 57
Quoist: Mezi člověkem a Bohem, Č.k.charita 1969, str. 91-94
Vácha, Satoria: Život je sacra zajímavej, Cesta 2013, str. 72,74,79

      Na Ježíše se v synagoze upřely oči všech. Ticho jako v kostele. Ticho 
je potřebné nejen k modlitbě, ale k jakémukoli soustředění.  Duchovní učitelé 
na začátku modlitby vyzývají: postavme se do přítomnosti Boží. Studenti se učí 
a přitom mají na uších volkmena, prý jim to vyhovuje. Duchovní soustředění ale 
vyžaduje určité podmínky a je evidentní, že první z těchto podmínek je potřeba 
ztišení. Co nás baví, na to se zpravidla soustředíme. Nabádání k soustředění je
pak zbytečné. Roztržitost provází v různé míře všechny lidi. Modlitba je někdy 
povrchní, zvláště když je mnohomluvná, pouhý rituál. Sotva je pak setkáním
s Bohem. Je smutné, že někteří lidé udělají všechno pro to, aby se setkání 
s Bohem vyhnuli. 
K 1779, 2578, 2612, 2668, 2691, 2699, 2705, 2721, 2726, 2729, 2754