1. NEDĚLE  POSTNÍ    B 2

POUŠŤ

srv. Samota, Ticho, Omezení, Pokoj, Půst, Mlčení, Náročnost, Zkouška, Pokoušení
 
Mk 1,12 
Ex 15,22
Dt 1,19
Dt 8,15
Iz 24,12
Mt 3,1
Mt 4,1
Jan 1,23
Duch vyvedl Ježíše na poušť. Byl na poušti 40 dní a byl pokoušen 
Vyšli na poušť Šúr a táhli pouští po tři dny, aniž narazili na vodu. Reptali
Od Chorebu jsme táhli dál a šli jsme celou tou velikou a hroznou pouští 
Nezapomeň na Hospodina, který tě vedl a sytil na velké a strašné poušti
Chromý poskočí jak jelen, zaplesá jazyk němého, na poušti vyrazí vody
Jan Křtitel kázal v poušti: Obraťte se neb se přiblížilo nebeské království
Ježíš byl vyveden od Ducha na poušť, aby tam byl pokoušen od ďábla
Já jsem hlas volajícího na poušti: Vyrovnejte cesty Pánu, jak řekl prorok

Carretto: Dopisy z pouště, Cesta 1994, str. 9 aj.
Carretto: Poušť uprostřed města, Cesta 1995, str. 13
Exupery: Malý princ, Albatros 1972, str. 85 

Dufour: Slovník biblické teologie, KŘAK 1991, str. 356
Lurker: Slovník biblických obrazů a symbolů, Vyšehrad 1999, str. 202

      Poušť je místo nevlídné, ve dne horko, v noci zima. Nedostatek vody, symbolu 
života je přímo strašidelný.  Exupery proto poznamenal, že poušť dělá krásné to, že
někde skrývá studnu. Požehnanou proto bývá nazvána ta země, která nabízí k životu 
vše potřebné, především vodu. Tím nabízí jisté pohodlí, což ale překvapivě může být
důvodem odklonu od Boha. Proto cesta mnoha mnichů vede do pouště, v obrazném, 
i doslovném slova smyslu. Pán Ježíš též chtěl zakusit život na poušti, kam byl vyveden 
od Ducha, aby se podrobil zkoušce, jako kdysi Židé.  Na rozdíl od nich v pokoušení
obstál. Dal přednost Slovu Božímu před chlebem, odmítl nabízený zázrak i naději na 
pozemskou moc. Poušť mu posloužila jako útočiště před davem, byla místem jeho 
osobní modlitby.
K 333, 394, 538, 921, 2583, 2835