srv. Nestrannost, Láska, Osud, Odevzdanost, Neúplatnost, Vhodnost, Zkouška
 

Mt 3,17  Dt 10,17 Sir 35,13  Mk 3,33 Jan 10,16 Sk 10,34 Řím 10,12  1Tim 2,4

Z nebe se ozval hlas: To je můj milovaný syn, v něm mám zalíbení  Hospodin je Bůh veliký, který nikomu nestraní a nebere úplatky Nebude nikomu stranit na úkor chudáka, vyslyší modlitbu ukřivděného Odpověděl: Kdo je má matka a moji příbuzní? Kdo plní Boží vůli Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince, také ty musím přivést Petr se ujal slova a řekl: Teď opravdu chápu, že Bůh nikomu nestraní Není totiž rozdíl mezi židem a pohanem. Kdo vzývá Pána, bude spasen On chce, aby se všichni lidé zachránili a aby tak došli k poznání pravdy

De Mello: Modlitba žáby I. Cesta 1995, str. 177
Karásek: Víno tvé výborné, Kalich 1998, str. 46

De Mello: Cesta k lásce, Cesta 1996, str. 90-91
Novak: Duch demokratického kapitalismu, OI 1992, str. 323
Skalický: Za naději a smysl, Zvon 1996, str. 35

      Maminko, koho máš nejraději, ptají se sourozenci. Všechny stejně, řekne mamka. 
Nikomu nestraní, ale je to tak skutečně? Není na straně toho, kdo potřebuje více péče? 
Stranictví je zaujatost pro někoho. Zamilovanost stranictví prohlubuje. Farizeus si myslí, 
/Lk 18,11/, že Bůh zajisté stojí na jeho straně, ale víme, nebylo tomu tak. U Sirachovce 
čteme, že Bůh nestarní nikomu. Není proti chudákovi, i když se tomu někdy špatně věří. 
Je na straně hříšníka, říká Karásek. Pracovitého syna otec nevítal jako marnotratného. 
Dělníci, kteří přišli na vinici poslední, dostali stejnou odměnu jako ti, co nesli tíhu dne i 
horka. Dějiny vyvoleného národa nás učí, že právě jemu patří Boží zaslíbení. Z něj má 
vzejít spása. Hospodin mu také žehnal a žehná. A zkoušel jej. A svým způsobem mu i 
stranil. 
K 218, 851, 1058, 1465, 1807, 1852