srv. Boží vůle, Náhoda, Odevzdanost, Nespokojenost, Spokojenost, Důvěra
 

Sk 3,18  Dt 30,3 Ž 37,5 Jer 1,5 Lk 10,42  Lk 13,4 Gal 1,15 Jak 1,17

Bůh však dopustil, co předem oznámil, že jeho Pomazaný musí trpět  Vrátíš-li se k Hospodinu, tvůj Bůh změní tvůj osud a smiluje se nad tebou Právě Hospodinu svěř svůj osud, v něho důvěřuj, a on sám bude jednat Dříve než jsem tě vytvořil v životě matky znal jsem tě, posvětil jsem tě Jen jedno je třeba. Marie si vyvolila nejlepší úděl a ten jí nikdo nevezme Padla na ně věž Siloe a usmrtila je; myslíte, že byli větší viníci než ostatní?  Bůh si mě už v lůně mé matky vybral, svou milostí pak povolal a rozhodl Každý dobrý úděl a každý dokonalý dar přichází zhora, sestupuje od Otce

De Mello: Ptačí zpěv, Cesta 1997, str. 77-79
Ferrero: Další příběhy pro potěchu duše, Portál 2008, str. 104-106
Singer: Vášně, Argo 2000, str. 174 Fatalista 

Dobiáš: Bůh či osud, Ob. KN 27.10.1974
Frankl: Člověk hledá smysl, Kocourek 1994, str. 39-41

      Jan Křtitel ve vězení. Je-li Ježíš Mesiáš a tím si byl Jan jistý, proč ho nechává
v poutech? Začal ztrácet jistotu. Mnoho lidí uvažuje podobně. Kdyby byl Bůh, tak
by zasáhl, přece by se nemohl dívat na to či ono. Je-li cílem lidského života přijít do 
nebe, pak nemusíme tuto námitku dramatizovat. Čím dříve do nebe, tím lépe. Má to 
však jeden nevysvětlitelný háček:  Na základě čeho lze rozhodnout, že někdo zemře 
mlád, jiný je tu do devadesáti? Podle jakého klíče se rozhoduje? Nevíme.  Právě to 
je ta "osudovost", úděl, který nám byl předurčen. Fatalista podotkne: Co je určeno, 
tomu nikdo neunikne /Singer/. De Mello oponuje a říká, že lidské osudy tvoří lidé 
a je v našich možnostech a schopnostech ovlivňovat je víc, než jsme ochotni si 
připustit.
K 295, 301, 765, 1013, 1021, 1036, 2270