srv. Rozmazlenost, Vytrvalost, Nejistota, Radost, Hodnoty, Spokojenost
 

Oz 6,4  1Sam 19,9  Mt 13,21  Mt 21,29  Sk 13,13 Sk 15,38 2Kor 1,18 Zj 2,5

Vaše láska je jako ranní mráček, je jako rosa, která záhy zmizí  Jenže zlý duch zas napadl Saula, měl kopí v ruce, David hrál na citaru Nemá v sobě kořen je nestálý. Když nastane soužení, hned odpadne  On odpověděl: Mně se nechce, ale potom toho litoval, a přece šel Přišli do Perge. Ale Jan se od nich odloučil a vrátil se do Jerusalema Pavel trval na tom, aby ho sebou nebral, protože je v Pamfýlii opustil  Bůh je věrný. Když k vám mluvíme, neznamená to zároveň ano i ne Upamatuj se tedy, z jaké výše jsi spadl, obrať se, a jednej jako dříve

De Mello: Bdělost, Cesta 2004, str. 95,96
Hrabal: Slavnosti sněženek, ČS 1978, str.175,176 Lucinka a Pavlínka
VC: Náladovost, Ob. KN 17.7.1988

      Tatínek se vrací z práce. To je pro děti důvod k velké radosti, pro jiné děti 
důvod k obavám. Jakou bude mít náladu? Nebude na nás křičet? Někdy člověk 
nemá svůj den. Třeba je nízký tlak. Proč by tím ale mělo trpět okolí?  Hrabal píše 
o hostinském, který v dobrém rozmaru náladu hostů pozvedá. Když se ale špatně 
vyspí, raději sedět doma, ani pivo nechutná.  S výčitkou říká prorok Ozeáš: Vaše 
láska je jako ranní mráček, jste nestálí. Málo stačí k tomu, abyste neměli dobrou 
náladu. Někdy lze snáze snést těžké rány osudu, než drobné nepříjemnosti. Ujel 
nám autobus, vlak měl zpoždění, pokazil se vypínač, máme skvrnu na šatech a 
dcera dostala dvojku místo jedničky, poškrábaný lak na autě a je po radosti. 
Snad by myšlenka na Pána mohla pomoci. 
K 227, 2787