srv. Láska, Obětavost, Velkorysost, Spravedlnost, Poklad, Skromnost, Vydanost
 

Lk 14,14  Ex 22,24 Mal 1,13 Mt 5,42 Mt 6,3 Mt 10,8 Flp 2,4 Kol 3,23

Když strojíš hostinu, pozvi žebráky a mrzáky, nemají ti čím odplatit  Půjčíš-li peníze někomu z mého lidu, nesmíš se k němu chovat jako lichvář  Kulhavé a nemocné přinášíte jako obětní dar? Což si to mohu oblíbit?  Tomu kdo tě prosí dej, od toho kdo si chce od tebe půjčit se neodvracej Když však dáváš almužnu ty, ať neví tvoje levice, co dělá tvoje pravice Uzdravujte nemocné, očišťujte. Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte Nikdo z vás ať nehledí jen na vlastní prospěch, ale i na prospěch druhých Sloužit naoko? Cokoli děláte, dělejte z duše jako pro Pána a ne pro lidi

Bosco Terezio: Duchovní cvičení, Portál 1994, str. 44
Herbst: V Boží blízkosti, Karmel 2007, str. 103
Hoffsümmer: Krátké příběhy, Signum Unitatis 1991, str. 87 Dlouhé lžíce

Augustyn: Viděli jsme Pána, Karmel 2001, str. 31
Augustyn: Zástupy žasly nad jeho učením, Karmel 2003, str. 146
Martini: Dramata víry, Refugium 2011, str. 174
Vella: Výstup na horu manželství, Karmel 2014, str. 187

      Zištný člověk myslí na svůj prospěch. Člověk nezištný se dokáže radovat i
z prospěchu druhých, umí se dělit. Evangelium naznačuje, že máme umět nabízet,
pravé bohatství spočívá v dávání. Kdosi vypravoval, že v jednom klášteře má na 
talíři každý to, co mu předloží bratr. Je třeba dívat se pozorně, jak je postaráno o
bratra. Podobně jako v podobenství o dlouhých lžících.  Dlouhou lžící nelze krmit 
sebe. Budu-li myslet na bratra /starat se o něj/ snad si i mě někdo všimne. Odtud 
dobrý moravský zvyk, že nikdo víno nenalévá sobě, je třeba starat se, aby druzí 
neměli prázdnou číši.  Snad si někdo všimne, že moje sklenička je prázdná, ale
kdyby ne, tak se tolik neděje. Je přece známé, že nejvíc gólů dávají ti, kteří si 
nezištně přihrávají. 
K 953, 1829, 2443, 2635, 2649