srv. Přímluva, Prosba, Solidarita, Milosrdenství, Smilování, Shovívavost, Pomoc
 

Gen 18,26  Sdc 6,39 2Král 20,6  Iz 6,8 Mt 20,13 Lk 13,8 Jan 8,7 Sk 5,38

Snad se najde v Sodomě padesát spravedlivých. Najdu-li, odpustím  Gedeon prosil: Rád bych to s rounem zkusil ještě jednou. Ať je suché Dal se do pláče. Viděl jsem tvé slzy. Přidám k tvým dnům patnáct let Hlas: Koho pošlu, kdo nám půjde? I řekl jsem: Hle, zde jsem, pošli mne! Jednomu odpověděl: Příteli, nekřivdím ti, nesmluvil jsi se mnou denár? Nech ho ještě tento rok. Okopám a pohnojím, snad příště ovoce ponese Nepřestávali dotírat. Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní hodí kámen první! Gamaliel: Nechte ty lidi, pusťte je. Pochází-li záměr od Boha, nezničíte je

Alberti: Světec Don Bosko, Pardubice 1946, str. 182
Dvorník: Svatý Vojtěch, KŘAK 1967, str. 48
Sales: Ježíšovo srdce světu, KŘAK 1967, str. 35-36 též Přímluva
Šonka: Návrat deseti tisíc, MF 1975, str. 135

      Jaká Boží vůle, řekněte, když s Ním chceme smlouvat? Zvláště, když by to mělo být 
podle českého "něco za něco". V případě Sodomy se zdá, jakoby shovívavý byl Abrahám,
zatímco nebeský Otec je přísnější. Jenže právě Bůh ví, co je v člověku. Někdo se k Němu 
obrátí zády, jiný o záchranu prosí. A smlouvání naznačuje, jakoby Bůh ustupoval. Což o to. 
Bůh rád ustupuje, když se člověk přimlouvá. Se Sodomou to ale dobře nedopadlo. Protože 
jí Bůh nedal příležitost k záchraně? Ne! Když člověk vlastní záchranu zatvrzele odmítá, a do 
poslední chvíle, i na nemocniční posteli ve své zatvrzelosti setrvává, co má Bůh dělat?  Dal 
člověku svobodu k rozhodnutí.  Lotr na kříži se rozhodl na poslední chvíli, dělník na vinici 
také přišel za pět minut dvanáct. Bůh chce, aby se všichni zachránili, jak říká svatý Pavel. 
Je naším zachráncem, obhájcem i přímluvcem. Ale když někdo nechce...
K 1504, 2571, 2634, 2635, 2687, 2734, 2829