srv. Manželská věrnost, Věrnost, Zklamání, Nevděk, Slib, Zrada, Neúplatnost
 

Ex 32,8  Sdc 2,12 1Král 11,1  1Kron 10,13  Mt 19,9 Mk 4,17 Jan 6,66 2Tim 2,13

Uhnuli z přikázané cesty. Odlili si sochu býčka a tomu se klanějí  Synové Izraele opustili Hospodina, chodili za jinými Bohy, klaněli se jim  Král Šalamoun si zamiloval mnoho žen cizinek, také faraónovu dceru Saul zemřel pro svou nevěrnost vůči Hospodinu, nedbal na Boží slovo Kdo se rozvede se svou ženou a ožení se s jinou dopouští se cizoložství Když nastane pro to slovo soužení nebo pronásledování, hned odpadají  Tvrdá to řeč. Proto mnoho z jeho učedníků odešlo a už s ním nechodili Ale i když my jsme nevěrní, on zůstává věrný, nemůže zapřít sám sebe

Wedel: O záchranných stanicích, Ob. KJ 8.10.1980 též Evangelizace

Houkal: Svobodné rozhodování je jen v pravdě, Ob. KT 7.2.2017 
Kaczmarczyk: Ze šťastného a moudrého mládence zoufalý stařec, Ob. ET 9.1.2013

      Bůh je věrný, i když my býváme nevěrní. Slovo dělá muže. Neúcta k danému 
slovu plodí nevěrnost. Sobectví, starost pouze o sebe, nevěrnosti nahrává. Nevěra
v manželství má zde počátky, ale třeba i nevěrnost služebníků církve tvoří podmínky 
nevěrnosti. Jít do celého světa a učit je jistě namáhavé a náročné. To v podobenství
O záchranných stanicích popsal Theodor Wedel. Být nevěrný, to komentuje v knize 
Exodus sám Bůh: Brzo uhnuli z cesty, kterou měli kráčet. Určitě to byla těžká cesta, 
ale byla to cesta ke svobodě, na které Bůh svůj lid doprovázel. Je to na pováženou, 
když si někdo vybere cestu, ale pak po ní nejde. Stojíme v údivu, když se poruší 
dané slovo. Je jedno, zda se jedná o zasvěcenou osobu, která zrušila daný slib, 
nebo jeden z manželů, který opustil partnera. 
K 218, 401, 710, 1606, 1851, 2380, 2448, 2464