srv. Slovo, Zklamání, Rodina, Zkouška, Manželské povolání, Slib, Věrnost, Domov
 

Mk 10,2  Gen 2,24 Mal 2,16 Mt 1,19 Mt 5,32 Mt 19,6  1Kor 7,10  Ef 5,33

Přišli též farizeové a zeptali se ho, smí-li se muž se ženou rozvést  Proto opustí muž otce i matku, přidrží se své ženy, budou jedním tělem  A každý člověk ať nenávidí rozvod, praví Hospodin, Pán Bůh Izraele Protože její muž Josef byl spravedlivý, rozhodl se tajně se s ní rozejít  Ježíš: Každý, kdo se ožení s rozvedenou ženou, dopouští se cizoložství Už tedy nejsou dva, ale jeden. Co tedy Bůh spojil, člověk nerozlučuj!  Těm v manželství nařizuji ne já, Pán. Žena ať od svého muže neodchází  A každý z vás ať miluje svou ženu jako sebe. Žena muži projevuje úctu

Karásek: Víno tvé výborné, Kalich 1998, str. 281
Smolen: Cesta na západ, Hisperion 2018, str. 65
Zoščenko: Zpověď, LN 1985, str. 348  Zkouška
 - Hana od Strakonic, Ob. ZN 2.2.1979

Gumbel: Ježíšův životní styl, Karmel 2014, str. 57
Pinknerová: Středověk mého života, Karmel 2015, str. 22 Edita
Politi: František mezi vlky, Barrister Principal 2015, str. 182
Votava: Vítězství vertikály nad horizontem života, Gabreta 2019, str. 51

      Věrnost nejsou okovy, ale důvěra, že náležíme někomu, na koho je spolehnutí. 
Paní Hana chtěla i s dětmi opustit svého muže, alkoholika. Už začali balit. Nejmladší 
se zeptal: To už náš táta nebude náš?  Zarazila se, a řekla dětem: Kdybychom odešli 
na kraj světa, vždycky to bude váš táta. Opustit člověka v jeho neštěstí, to se nedělá. 
Zoščenko píše o I. Nikolajeviči, který se rozvedl. Opustil synka i ženu Annu, protože 
v domě bydlela Rita, mladší a pohlednější než jeho žena.  Pak ale narukoval na frontu. 
Když viděl hrůzu kolem sebe, dostal strach. Když padnu, nic se nestane, ale co když 
budu mrzák? Vymyslel si zmrzačení a napsal oběma.  Rita se vymlouvá, Anna však 
píše: Přece je nám souzeno být spolu. Kam mám pro tebe přijet? Závěr? Už vím, 
s kým mám žít. Manželství není pro povyražení. 
K 1606, 1611, 1614-15, 1624, 1631, 1645-50, 2101, 2364-65, 2380-86, 2397