2. NEDĚLE  ADVENTNÍ    A 1

POVZBUZENÍ

srv. Pochybnosti, Víra, Bible, Útěcha, Pochvala, Pomoc, Naděje, Důvěra, Opora
 
Řím 15,4 
Iz 41,14
Jer 1,8
Sk 11,23
Sk 18,9
Ef 4,1
1Sol 2,12
Žid 10,25		 Všechno, co kdysi bylo napsáno, bylo k našemu poučení, povzbuzení 
Neboj se červíčku Jákobův, hrstko Izraele, já Hospodin jsem tvá pomoc
Neboj se jich neboť já jsem s tebou, abych tě vysvobodil, praví Hospodin 
Barnabáš viděl, jak Boží milost působí, zaradoval se, povzbuzoval všechny
Neboj se, jen mluv a nemlč, já jsem s tebou a nikdo už ti nebude ubližovat
Povzbuzuji vás já, vězeň pro Pána. Žijte způsobem hodným toho povolání
Vy víte, jak jsme vás povzbuzovali, pobízeli, abyste vedli život hodný Boha
Ale navzájem se povzbuzujte a to tím spíše, když vidíte, jak se ten den blíží

Alberti: Světec Don Bosco, Pardubice 1946, str. 216
Mc Court: Andělin popel, Ob. Academia 2003, str. 263-265
Nouza: Z návsi je k nim blízko, Melantrich 1978, str. 12-13
Pinknerová: Co Bůh šeptá maminkám, Karmel 2010, str. 29

Eldredgeovi: Láska a boj, Portál 2011, str. 57
Mádrová: Zkuste být dítětem, Mona 1982, str. 70,87
Otec Jeroným: Dobré vlivy, Triáda 2014, str. 119,141
Terezie z Lisieux: Autobiografické spisy, Karmel 1991, str. 166 též Pochvala

      Slova Písma jsou napsána k našemu povzbuzení a mnozí čtenáři Bible z toho
žijí. Ale i lidské povzbuzující slovo má úžasný dopad. Svatá Terezička říkala, že jí 
slovo pochvaly dává křídla. Slova těch rodičů, kteří své děti nezesměšňují, ale stále 
je povzbuzují, mají nesmírný výchovný dopad /Mádrová/. Také učitelé mohou vrátit 
žákům poztrácenou důvěru ve vlastní schopnosti. V roce 1884 přijal papež Lev XIII. 
při audienci kněze Jana Boska, aby ho povzbudil, potěšil. Když Jan Bosko odcházel, 
na schodech zašeptal:  Bylo mi takového povzbuzení třeba, napřímilo mě to, už jsem 
byl na konci svých sil. Adventní doba přináší jedinečné povzbuzení.  Bůh plní to, co 
slíbil. Znovu si připomeneme jeho vtělení, příchod na svět mezi hříšníky, dát naději
hledajícím a vyprahlým. 
K 1049, 1931, 2480, 2764