4. NEDĚLE V MEZIDOBÍ    C 2

ZRALOST

srv. Zrání, Oběť, Připravenost, Poznávání, Dítě, Láska, Rozhodnutí, Moudrost
 
1Kor 13,11 
Jer 1,7 
Ez 16,7
Mk 4,29
Lk 2,29
Ef 6,13
1Tim 4,12
Zj 19,9
Dřív jako dítě. Když se ze mě stal muž, všecko dětské jsem odložil 
Neříkej: jsem chlapec. Všude kam tě pošlu půjdeš a co ti přikážu řekneš
Polním poupětem jsem tě učinil, vyrostla jsi, rozvinula ses do plné krásy 
Když se ukáže zralý plod, ihned člověk vezme srp, protože nastaly žně
Nyní můžeš Pane propustit svého služebníka podle svého slova v pokoji 
Vezměte na sebe Boží výzbroj. Jen tak budete moci odolat, až bude zle 
Nikdo tě nesmí podceňovat proto, že jsi mladý. Naopak. Buď vzorem 
Zapiš to: Blahoslavení ti, kdo jsou pozváni k Beránkově svatební hostině!

Nagai: Zvony Nagasaki, LD 1957, str.104
-oh-: Pokud žijeme, není nikdy pozdě, CM kalendář 1975, str.74
AD 2/1993, str.12

Herbst: V Boží blízkosti, Karmel 2007, str. 97
Lorenz: 8 smrtelných hříchů, Panorama 1990, str. 54-55

      Až když je obilí zralé, může se sklízet. Úsilí o dokonalou lásku /zrání/ je náročný 
proces. Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě. Když se však 
ze mě stal muž, dětské jsem odložil. Osm tisíc lidí zemřelo když nad Nagasaki vybuchla 
atomová bomba přímo nad katedrálou.  Takaši Nagai se ptá, proč oni už ano, když my, 
živořící, ještě ne. Domnívá se, že zralý je ten, kdo je připravený k oběti. Život je dobou 
zrání. Připomeňme si památku patera Ferreiry, který též na území Nagasaki, ale o třista 
let dříve zrazoval a udával křesťany, aby se ke konci svého života obrátil a začal hořce 
litovat těchto svých činů. Už se nebál, dozrál. Popravili ho. Trpělivá práce s vyhlídkou
na vzdálený cíl, odpovědnost za své jednání a také ohled na ty druhé, to jsou normy 
charakteristické pro zralého člověka /Lorenz/.
K 1011, 1014, 1248, 1466, 1501, 2045, 2232