srv. Nezajištěnost, Starost, Lhostejnost, Sobectví, Bohatství, Hodnoty
 

Lk 12,15  Ž 17,14  Iz 5,8  Am 8,5  Mt 6,19  Mt 16,26  Jak 4,14  Jak 5,2

Neboť i když má někdo nadbytek, jeho život není zajištěn tím, co má  Bože zachraň mě před lidmi, pro které pouze tento život znamená všecko  Připojují dům k domu, pole k poli, jako byste jen vy byli usedlíci na zemi  Abychom na míře ubírali, na ceně přidávali a podváděli falešnou váhou  Neshromaždujte si poklady na zemi, kde je kazí mol a rez, zloději berou  Co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši?  Mk 8,36  Vždyť přece vůbec nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Jste jako pára  Nuže tedy vy boháči vaše bohaté zásoby hnijí a vaše šatstvo rozežírají moli

Abeln Kner: Umírání znamená loučení, Karmel 93, str.15 též Útěk před Bohem
Cronin: Zelená léta, Melantrich 1976, str. 49-53 
Čapek: Titanic a tři zbožné výroky, Ob. KJ 23.5.1984 
Zkáza Titanicu, 14.4.1912, 2:40 - 1503 osob 

Augustyn: Dej mi napít, Karmel 1999, str. 45,73
Pinknerová: Brusinky, Karmel 2012, str. 22
Radcliffe: Ponoř se!, Krystal 2017, str. 234
Terezie Veliká: Cesta k dokonalosti, Karmel 2002, str. 72-73 

      Mnoho lidí myslí na stáří a připojistí se. Pán Ježíš se ptá, jak jsme se pojistili u 
něj. Zda na prvním místě hledáme Boží království /Mt 6,33/. Ve hře "Jasnovidec" se 
říká, že všechno může být lidem odňato, ale důl? To je přece díra v zemi, tu nikdo vzít 
nemůže. Důl se jmenuje Petr Bezruč a pan Smrtka ví své. Boháčovi z evangelia se říká: 
Blázne. Zabydluješ se na zemi, ale to je domov přechodný, hromadíš majetek, aby ses 
pak měl kvůli čemu soudit. Vyplouvající Titanic byl považován za loď, která se nemůže 
potopit. Při první cestě však došlo k neočekávané tragedii.  Ani dostatek záchranných 
člunů neměli. Proč také? Tak si byli sami sebou jisti. Ať nás Bůh ochrání od představ, 
že si pomůžeme sami a že poslední slovo nebude mít on, ale my. Jaké slovo to bude 
v našem případě? 
K 305, 1021, 2409, 2445, 2535