srv. Nezajištěnost, Starost, Sobectví, Bohatství, Záchrana, Varování, Hodnoty
 

Lk 12,15  Ž 17,14  Iz 5,8  Mt 6,19  Mt 8,25 Mt 16,26  Jak 4,14  Jak 5,2

Neboť i když má někdo nadbytek, jeho život není zajištěn tím, co má  Bože zachraň mě před lidmi, pro které pouze tento život znamená všecko  Připojují dům k domu, pole k poli, jako byste jen vy byli usedlíci na zemi  Neshromaždujte si poklady na zemi, kde je kazí mol a rez, zloději berou  Volali: Pane zachraň nás, hyneme! Odpověděl: Proč se bojíte, malověrní Co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši?  Mk 8,36  Vždyť přece vůbec nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Jste jako pára  Nuže tedy vy boháči vaše bohaté zásoby hnijí a vaše šatstvo rozežírají moli

Abeln Kner: Umírání znamená loučení, Karmel 93, str.15 též Útěk před Bohem
Čapek: Titanic a tři zbožné výroky, Ob. KJ 23.5.1984 
Zkáza Titanicu, 14.4.1912, 2:40 - 1503 osob 

Augustyn: Dej mi napít, Karmel 1999, str. 45,73
Pinknerová: Brusinky, Karmel 2012, str. 22
Radcliffe: Ponoř se!, Krystal 2017, str. 234
Terezie Veliká: Cesta k dokonalosti, Karmel 2002, str. 72-73 

      Mnoho lidí myslí na stáří a připojistí se. Pán Ježíš se ptá, jak jsme se pojistili u 
něj. Zda na prvním místě hledáme Boží království /Mt 6,33/. Jak, odkud se s Pánem
Ježíšem známe? Zná nás z kostela, kam přicházíme někteří nejen v neděli, abychom se 
mu mohli poklonit, aby nám mohl požehnat, modlíme se k němu, když voláme: Zachraň
nás hyneme. Boháčovi z evangelia říká: Blázne.  Zabydluješ se na zemi, ale to je domov
přechodný, hromadíš majetek, ale ten budeš muset odložit. Vyplouvající Titanic prý byl 
považován za loď, která se nemůže potopit. Při první cestě však došlo k neočekávané 
tragedii. Ani dostatek záchranných člunů neměli. Proč také? Tak si byli sebou jisti. Ať 
nás Bůh ochrání od představ, že si pomůžeme sami. A že poslední slovo nebude mít 
On, ale my. Budeme zcela odkázáni na něj a na jeho projev důvěry vůči nám. 
K 305, 1021, 2409, 2445, 2535