srv. Hřích, Nedůvěra, Odsuzování, Výchova, Příklad, Odpovědnost, Trest, Rozdělení
 

Mk 9,42  Mt 11,6 Mt 13,57 Mt 17,27 Mt 18,7 Jan 6,66 1Kor 8,9 Zj 2,20

Kdo by svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných, na krk kámen  Odpověděl jim: A blahoslavený, kdo se nade mnou nepohorší   Lk 7,23  Není to syn tesařův? Nežijí zde jeho příbuzné? A pohoršovali se nad ním  Abychom je však nepohoršili, jdi k moři, vhoď udici, a tu rybu vezmi  Pohoršení budou, ale běda člověku, skrze kterého přicházejí     Lk 17,1  Mnoho z jeho učedníků odešlo a už s ním nechodili. I vy chcete odejít?  Musíte být opatrní aby se vaše volnost nestala kamenem úrazu pro slabé Trpíš Jezabelu, která svádí mé služebníky, aby smilnila, nechce se obrátit

De Mello: Modlitba žáby 1, Cesta 1995, str. 18
Green: Každý ve své noci, MF 1970, str. 116-123; 261-266
Herbst: V Boží blízkosti, Karmel 2007, str. 28
S.T.: Rande nebo misie, Ob. AD 12/1997 str. 2,3

De Mello: Bdělost, Cesta 2004, str. 153
  -  Naše víra, Česká katolická charita 1974, str. 65

      Uvázat si kámen na krk a skočit do hlubin? Pohoršení v přesném slova 
smyslu znamená učinit někoho horším. Setkání s lidmi mohou být požehnaná
nebo zkázonosná. Proto rodiče sledují, s kým se přátelí jejich děti, zda je jim 
to k prospěchu nebo naopak.  Když učitelka ve škole nabízí dětem drogy, tak 
jim ubližuje. Běda těm, kdo by pohoršil jednoho z mých maličkých. Já jsem za 
ně prolil svou krev, říká Ježíš. Nemůžeš-li pomoci, neškoď. Když se svatý Jan 
Křtitel ptal, proč ho Ježíš z vězení nevysvobodí, Pán mu vzkázal: Řekněte mu, 
že kdo se nade mnou nepohorší, je blahoslavený.  Kvůli Pánu Ježíši bychom 
se neměli pohoršovat nikdy, ani v případě dohadů, proč Bůh toho či onoho 
nepotrestá. Například nás. 
K 548, 588-89, 1336, 1789, 2284-2287, 2326, 2353, 2389, 2489