srv. Svoboda, Pokušení, Přikázání, Omezení, Hledání, Hřích, Stvoření
 

Job 38,11  Gen 3,3 Lv 20,24 Ž 104,9 Sir 36,25 2Mak 6,15  Mt 6,24 Lk 16,26

Hospodin pro ně vylámal hranice; Až sem smíš přijít, ne dále  Jen ze stromu, který je uprostřed zahrady Bůh řekl: nejezte z něho!  Dostanete jejich půdu. Já jsem vás oddělil od každého jiného lidu Vymezil jsi hranici, kterou nesmějí přejít, aby znovu nepřikryly zemi Není-li plot, tam bude majetek rozkraden. Kdo by důvěřoval lupiči  Aby nás nemusel trestat, až naše hříchy dosáhnou nejzazší meze Nemůžete sloužit dvěma Pánům. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu  Mezi námi a vámi zeje propast, že nikdo nemůže přejít odtud k vám

Šalamov: Kolymské povídky, MF 1995, str.53
Vácha: Dobro a zlo 21. století, MF 2022, str. 64
AD Ob. 9/1998  str.35

Nečas: Boháč a Lazar, Ob. KJ 15.1.1986

      Hranice mezi východem a západem vymezená ostnatými dráty, se nazývala 
pevnou hrází socialismu. Přibližovat se k ní bylo nebezpečné. Chránila nás před 
nepřítelem, nebo omezovala a spoutávala?  Šalamov napsal, že v koncentračním 
táboře v Sovětském Svazu stačil krok za pomyslnou čáru a už se střílelo. Hranice 
mezi dobrem a zlem je méně zřetelná. Někdy je obtížné určit, kudy přesně vede a 
mnozí se ptají:  Co ještě smím, aby to nebyl těžký hřích? Za těchto okolností může
být následování našeho Pána cesta dosti nepříjemná. Jobovi bylo řečeno: Smíš až 
sem, dál ne. Nebo z knihy Geneze: Ze všech stromů můžete jíst, z jednoho ale ne. 
Sv. Augustin řekl: Miluj a dělej co chceš! Následování Pána pak není úzkostlivé 
plnění zákona, nebo zoufalé hlídání hranice. 
K 396, K 1052, K 1267, K 1732, K 1768