srv. Soustředění, Stáří, Ticho, Naslouchání, Modlitba
 

Mt 14,23  Gen 2,18 Ž 22,2 Kaz 4,10 Mt 6,6 Mt 27,46 Jan 5,7 Jan 14,18

Když zástupy rozpustil vystoupil na horu, aby se tam o samotě modlil  Není dobré, že je člověk sám. Udělám mu pomocníka, aby se k němu hodil  Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil, slova jež křičím mě vůbec nespasí Když dojde k pádu, pozvedá jeden druhého ale co s tím, kdo nemá nikoho Když se modlíš ty, vejdi do své komůrky, zavři dveře a modli se k Otci Kolem tří hodin Ježíš zvolal: Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Pane, nemám nikoho, kdo by mě snesl do rybníka, když se voda rozvíří Nenechám vás sirotky. Zase k vám přijdu. Krátký čas a vy mě zase uvidíte

Kašparů: Samota a stáří, Ob. KT 6.3.2018
Kohut: Slabikář vnitřní modlitby, Portál 2016, str. 124n
Nevrlý: Náčelník, Ob. Kazda 2023, str. 163-164
Vácha: Neumělcům života, Cesta 2014, str. 140,144

Dolan: Kněží pro třetí tisíciletí, Kartuziánské nakl. 2016, str. 326
Grün: 50krát Ježíš, Karmel 2002, str. 155-157
Merton: Jonášovo znamení, Zvon 1995, str. 16,223
Špidlík: Eucharistie, Refugium 2005, str. 82

   Duch vyvedl Pána Ježíše na poušť, aby mohl být sám. Někdy zatoužíme
po klidu přírody, po samotě kláštera. To je potřebná a požehnaná samota, pro 
duchovní růst nezbytná.  Bonhoffer napsal: Kdo nedovede být sám, ať nechodí
mezi lidi. Na drhé straně bývá samota smutná, tragická. Chromý /Jan 5/ nemohl 
být uzdraven celá léta, protože neměl nikoho, kdo by mu pomohl. Matka Tereza
si přála, aby umírající nebyli sami, aby je někdo doprovázel. A nejhorší samota o
které se Bible zmiňuje, je ta Ježíšova na kříži, když volá: Bože můj, Proč jsi mne
opustil. Zoufalství té největší opuštěnosti prožil Ježíš sám. Pan kardinál Trochta
naznačil, že v blízkosti smrti je člověk strašně sám, i v tom se našemu Pánu
podobáme. 
K 371, 538, 920, 1605, 1818, 2218, 2602, 2620