@CT 0 @LM 1 @RM 65 @PL 58 @TB -----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T @MT 0 @MB 0 @PO 5 @PN 1 @OP @LH 6 8. Lska 1.Prvn crkev Sk 2, 42 Sk 2, 44-47 2.Charismata 1 Kor 12 dar rozliovn duch 1 Kor 13 nejvt je lska charizma vech charizmat = charizma na druhou nen-li lska, je co? 3.Iniciativa Bo 1 Jan 4, 10-11 miluje vechny Jan 15, 9-17 4.Odpov Mt 22, 35-40 a) k Bohu b) k blinmu m 13, 8-10 Jan 13, 34-35 Anthony de Mello - Cesta k lsce: ploha 1 5.Lska je dar Milovat se nau, kdo byl milovn (v jak to chutn, v jak to funguje Lk7, 47) Mt 10, 37 Poadavek lsky Diana Donohuevov - CM kalend 1994: ploha 2 6. Lska je vc, ne pikzn sv. Augustin: Miluj a dlej co chce. John Powell - Lska bez podmnek: ploha 3 7.Lska k neptelm Mt 5, 46-47 Mt 7, 12 "Bdnci" Ploha 1: Anthony de Mello - Cesta k lsce, str. 90-93 Milujte jeden druhho To je m pikzn, abyste se milovali navzjem, jako jsem j miloval vs. (Jan 15, 12) Co je lska? Podvejte se na ri. Me snad re ct: "Nabdnu svou vni lidem dobrm a odepu ji zlm?" Nebo dovedete si pedstavit lampu, kter zadruje sv paprsky ped patnmi lidmi, kte v jejm svtle chtj projt? Mohla by to udlat, jedin kdyby pestala bt lampou. A vimte si,jak pirozen bez rozdlu dv strom svj stn kadmu, dobrmu i zlmu, mladmu i starci, bohatmu i chudmu, zvatm, lidem, i kad ijc bytosti - dokonce i tm, kte ho chtj porazit. To je tedy prvn vlastnost lsky: nein rozdl. Proto jsme nabdni, abychom byli jako Bh, "kter dv svmu slunci svtit na zl i dobr a d posl na spravedliv i nespravedliv... Bute tedy dokonal, jako je dokonal v nebesk Otec". Zamyslete se v asu nad tou irou dokonalost re, lampy a stromu, nebo to je obraz o tim, co je lska. Jak lovk doshne tto vlastnosti lsky? Cokoli proto udlte, z toho jen uin cosi vynucenho, vypstovanho, a tedy falenho, protoe lsku nelze vynutit. Nemete nic udlat. Ale mete nco odhodit. Pozorujte tu ndhernou zmnu, kterou prodlte ve chvli, kdy pestanete lidi rozdlovat na dobr a zl, svtce a hnky, a zanete se na n dvat jako na nevdom. Muste opustit sv myln pesvden, e lid mohou heit vdom. Nikdo neme heit vdom. Hchy se dj nikoli, jak se myln domnvme, ze zl vle, ale z nevdomosti. "Ote odpus jim, vdy nevd, co in." Uvidt to znamen zskat schopnost nerozliovn, kterou tak obdivujeme u re, lampy a stromu. Druhou vlastnost lsky je to, e nic neoekv. Jako ten strom, re a lampa, lska dv a nic za to nechce. Jak pohrdme muem, kter si nevybr manelku podle jejch vlastnost, ale podle toho, jak vysok m vno! O takovm mui kme, e nemiluje svou enu, ale ten finann zisk, kter mu pin. Ale li se v nem vae lska, kdy vyhledvte spolenost tch, kte vm pinej citov uspokojen, a vyhbte se tm ostatnm. Kdy se pozitivn stavte k lidem, kte vm dvaj to, co chcete, a chovaj se podle vaich pedstav, a negativn nebo lhostejn k tm, kte tak nein? Opt mete udlat jen jedno, abyste zskali tuto vlastnost lsky. Otevt oi a vidt. Uvidt svou takzvanou lsku takovou, jak skuten je: zamaskovan sobectv a chtivost, u to je vznamn krok k dosaan tto druh vlastnosti lsky. Tet vlastnost lsky je to, e si nen sama sebe vdoma. Lska se z milovn tak t, e o sob ve sv blaenosti ani nev. Tak jako lampa, kter svt a nemysl na to, jestli z n maj druz uitek i nikoli. Tak jako re, kter von, protoe zkrtka neme jinak, a u je nablzku nkdo, kdo si t vn uv, i nikoli. Tak jako strom poskytuje stn. To svtlo, vn a stn se nevytvej jen v n ptomnosti a nemiz, kdy nablzku nikdo nen. Tyto jevy, tak jako lska, existuj nezvisle na lidech. Lska prost je, nem dn el. Svtlo, vn, stn prost jsou, nezvisle na tom, jestli z nich nkdo bude nco mt nikoli. Nejsou si tedy vbec vdomy svch zsluh, i vykonanho dobra. Jejich levice nem ani pont o tom, co in jejich pravice. "Pane, kdy jsme t vidli hladovho, a nasytili jsme t, nebo znivho, a dali jsme ti pt?" Posledn vlastnost lsky je svoboda. Ve chvli, kdy se objev ntlak, dozor i spor, lska umr. Pomyslete na to, jak vs ta re, lampa i strom ponechvaj naprosto svobodn. Strom se rozhodn nepokus vs vthnout do svho stnu, kdy vm bude hrozit pal. Lampa vm rozhodn nebude vnucovat sv svtlo ze strachu, e ve tm zakopnete. Zamyslete se na chvli nad vm tm ntlakem a ovldnm, ktermu jste ze strany ostatnch vystaveni, kdy tak zkostliv ijete podle jejich pedstav, abyste si tak koupili jejich lsku, i ze strachu, e je stratte. Pokad, kdy se nechte ovldat i k nemu donutit, nite v sob schopnost milovat, co je vae vlastn pirozenost, protoe vy mete init ostatnm jen to, co dovolte ostatnm, aby inili vm. Pemlejte tedy o vem tom ovldn a vynucovn ve svm ivot a snad vs u p tto vaze samotn opust. V okamiku, kdy vs poust, pijde svoboda. A svoboda je jen jin slovo pro lsku. Ploha 2: Diana Donohuevov - CM kalend 1994, str. 73 V hospod nemme pro vs msto Kdy bylo Wallaci Purlingovi devt let, byl teprve ve druh td. Vtina lid v msteku vdla, e zstv pozadu za ostatnmi dtmi. Byl velik a neohraban, pomalu se pohyboval a pomalu myslel. Spoluci ho mli rdi, i kdy nkdy neskrvali svou nechu hrt si s nm. Nejastji se njak vymluvili, aby se vyhnuli spolen he s mem, ale Wallace se nevzdval, nikdy neztrcel nadji. Byl ochotn, chtl pod nco dlat, asto se usmval. Byl vdycky ochrncem slabch. Kdy star chlapci od sebe odhnli mlad dti, byl tu hned Wally a dal: "Nechte je tady, vdy vm nepekej." Mstn uitel pipravoval k vnonm svtkm divadeln pedstaven o Jeov narozen a Wally snil o roli paste s fujarou u jesliek, ale byla mu pidlena role jin, role hostinskho. Nebyl to dlouh text a krom toho byl tak velk, e se hodil na hrubho enke. jako kad rok pilkalo divadeln pedstaven mnoho divk. Naden Wallace stl za kulisami. Tehdy se objevil Josef - Pomalu a opatrn vedl Marii. Siln zabuil na dvee, umstn v malovanch kulisch. "co chcete?" Stroze se otzal Wally - hostinsk, kdy prudce otevel dvee. "Hledme nocleh." "Jdte nkam jinam," ekl energicky Wally a dval se mran Josefovi do o, "ne, v hospod pro pro vs msto nemme." "Pane, my se vude ptali, ale marn. Jsme u dlouho na cestch a jsme unaveni." "Nemm tu pro vs msto," opakoval psn Wally, tak jak mu uitel nakzal. "Podvej se na ns, dobr love, moje ena Marie je thotn. Urit pro ni najde njak kouteek." Hospodsk poprv pohldl na Marii. Nastalo ticho, dost dlouh k tomu, aby divci znervznli. "Nic pro vs nemme," eptala npovda za kulisami. "Nic pro vs nemme," opakoval Wally, "jdte jinam." Zarmoucen Josef objal Marii. Poloila mu hlavu na rameno a oba se vzdalovali. Wally stl ve dvech a pozoroval neastnou dvojici. Pusu ml otevenou, mrail se a z o mu zaaly kanout slzy. "Neodchzej, Josefe!" zvolal nhle. "Vra se a pive Marii!" Te se Wallace Purling radostn usmval: "Mete bt v mm pokoji!" Nkte mnili, e zkazil vnon hru. Podle soudu jinch to byly nejlep "jesliky", jak dosud vidli. Ploha 3: John Powell - Lska bez podmnek, str 65-69, Portl 1994 John Powell v zvru sv knky Lska bez podmnek vzpomn na Tome, svho bvalho ka z teologie, se kterm ml na pednkch velk problmy. Tom dokonil kolu, promoval; pak vak pila smutn zprva - Tom m ve svch tyiadvaceti letech rakovinu. Se svou nemoc, o kter v, e mu dv jenom nkolik tdn ivota, se vrac ke svmu profesorovi a hovo s nm otom, m se rozhodl naplnit zbytek svho ivota: "Rozhodl jsem se, e as, kter mi jet zbv, strvm nm uitenjm. Pemlel jsem o vs a o vaich pednkch a vzpomnl jsem si na nco jinho, co jste ekl: "Nejvtm smutkem je prot ivot bez lsky. Ale skoro stejn smutn by bylo projt ivotem a opustit tento svt, ani jsme tm, kter jsme milovali, ekli, e je milujeme." A tak jsem zaal tm nejtm: svm ttou. Kdy jsem k nmu piel, etl zrovna noviny. "Tto..." "Copak?" zeptal se a etl dl. "Tto, chtl bych s tebou mluvit." "Dobe, tak mluv." "Chci ct... je to opravdu dleit." Noviny zvolna klesly. "A co je to?" "Tto, j t mm rd. Chtl jsem, abys to vdl." Noviny spadly na zem. Pak otec udlal dv vci, kter jsem u nho pedtm nikdy nevidl. Plakal a objmal m. A povdali jsme si celou noc, akoli musel rno do prce. Ctil jsem se dobe, byl jsem rd, e jsem blzko u otce, e vidm jeho slzy, e ctm jeho objet, e ho slym kat, jak m m rd on. S matkou a s mladm brchou to bylo sna. Plakali se mnou tak, objmali jsme se a zaali si navzjem kat hezk vci. Svovali jsme si vci, kter jsme mnoho let dreli v tajnosti. Litoval jsem jen jednoho: e jsem stm tak dlouho ekal. Teprve de, ve stnu smrti, jsem se zaal otvrat lidem, k nim jsem ml ve skutenosti tak blzko..."