@CT 0 @LM 1 @RM 65 @PL 58 @TB -----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T @MT 0 @MB 0 @PO 5 @PN 1 @OP @LH 6 4. Strach - Odvaha, statenost 1.Strach Strach je negativn, patn, otro lovka. Ze vech strach je asi nejhor strach o ivot. Jan 20, 19 Byli ze strachu ped idy za zamenmi dvemi. Ztratili Jee! - Zamen apotolov se bli o sebe. Mk 4,37-40 Pro jste ustraen? Jet nemte vru? Kdy Jee mli, bli se tak. Opora proti strachu je Bh. Kingov - Mj ivot s M. L. Kingem: ploha 1 Jer 17, 5-8 Strach nem v lsce msto. 1 Jan 4, 18 Prvn slova po zvolen papee Jana Pavla 2. byla: "Nebojte se!" Mt 10, 26 nebojte se jich Mt 28, 10 nebojte se, jdte a oznamte mm bratm 2. Opora Sk 4, 13.20 Sk 5, 40 Sk 2, 1-11 (navzn na letnice) Dve ustraen apotolov jsou najednou odvn. Co se to s nimi stalo? Dostali dary Ducha svatho. 3. Odvaha Pklad odvahy apotol jsou pln skutky. Sk 4, 31 Suenens - t kesansky: ploha 2 Ladislav Kurek - Pn autobusu: ploha 3 ivot nen posledn hodnota. Mt 10, 28 Nebojte se tch, kdo zabjej tlo, spe se bojte ... 1 Sam 17 David a Goli 4. Statenost Lska nemysl na sebe, (nkdo bez okolk b do hocho domu zachraovat). 1 Jan 4, 18 Mardocheus mluv k Ester Chce-li zachrnit jen sebe, nezachrn nic. Sk 14, 4, 19-21 Pavel se hned po kamenovn vrtil do msta. (Kvli komu to dlal? Kvli Jeiovi, asi ho ml rd.) 1 Sam 11,1-13 Saula se zmocnil Duch Bo (Duch Bo to byl, ne frajeina) Zde je analogie s letnicemi - nhl vzplanut. G. Kamban - Vidm krsnou a irou zemi: ploha 4 Ferreira: ploha 5 Ploha 1: Kingov - Mj ivot s Martinem L. Kingem, str. 127 Jin den piel Martin dom velice unaven.Pozdji mi ekl, e se dval na mne a na dt s mylenkou: Kdykoli je mohu ztratit nebo ony mne. Potom zazvonil v noci telefon a ozval se hnviv hlas. Poslouchej nege, vezmeme ti vechno co budeme chtt. Ne uplyne tden, bude litovat, e jsi vbec nkdy piel do Montgomery. Bylo to jen jedno z mnoha vyhroovn, ale Martin ctil, e u to nevydr. el do kuchyn, uvail si lek kvy a zaal klidn pemlet, v jak jsme situaci a co mme na vybranou. S hlavou v dlanch se sklonil nad stolem a modlil se hlasit k Bohu: Pane, zastvm stanovisko, o nm vm, e je sprvn. Lid se na mne dvaj jako na vdce, a stanu-li ped nimi bez sly a odvahy, budou zmateni. Jsem na konci svch sil. Nezbv mi nic. Dospl jsem k bodu, kde u tomu nemohu elit sm. V tu chvli jsem poctil Bo ptomnost, ekl mi Martin, jako dosud nikdy. Zdlo se mi, jako bych slyel klidn ujiovn vnitnho hlasu: Zastvej poctivou vc, zastvej pravdu a Bh ti bude vdycky stt po boku. Po tomto zitku nael Martin znovu sebedvru a byl pipraven elit emukoliv. Ploha 2: Suenens - t kesansky, str. 34 Odvaha ... nronost ... lovk asne, kolik lid se ochotn nabdne pro heroick koly. Amerian i rusov mohou vybrat z velkho potu uchaze o lety do vesmru. Jsou to lid, kte riskuj ivoty pro nco, co je podle nich hodno nmahy (srov. sv. Ignc). V Londn uveejnil jeden anglick dennk nsledujc inzert pro zskn dobrovolnk pro expedici k jinmu plu: Hledaj se lid pro dobrodrunou cestu. patn placen, intenzivn chlad, dlouh msce naprost tma, ustavin nebezpe, nvrat pochybn. Pocty a uznn v ppad spchu. Pt tisc lid odpovdlo na toto oznmen a poslalo nabdku. Pozdravme tuto statenost! Zde se ale jedn pedevm o fyzickou odvahu. Skuten, mravn statenost je vzcnj na tto zemi. Odvaha plnit povinnost i proti vtru a boui, vydret ironii a posmch... Pguy nazv dnen otce velkmi dobrodruhy. Je nco krsnho a velikho moci spolupsobit s Bohem a init to s opravdovou lechetnost. Je tak nco krsnho a velikho, kdy rodie pi volb povoln svch dt neudus velkomyslnost a idealismus mld svou "chytrost", kter ochromuje kdla. Ploha 3: Mlad fronta 17. 5. 1980, Fejeton Ladislav Kurek - Pn autobusu Byl to pn autobusu. Volant svral pevn a tv ml soustednou. Vypadal trochu jako Paul Newman. S jedinm rozdlem, e Newman hraje vtinou sympatick chlapky. Tenhle idi moc sympatick nebyl. Vichni, kdo do toho autobusu nastoupili, si to rychle uvdomili. Nic se mu nelbilo, na otzky odpovdal arogantn a nikomu neporadil. Navc dil dost problematicky, v zatkch jsme mli obas pocit, e si musme rozmltit kosti. Vimli si toho i ostatn idii, a tak nai jzdu provzeli zvuky houkaek, sta artikulujc slova mldei nepstupn i vznamn ukn na elo. Mj ptel Pa, by se ho asi el zeptat, zda nem doma njak starosti. V autobusu houstla tsniv nlada. Padaly nejrznj poznmky a poznmeky. Vtinu jich nezaslechl, ale ty, kter se k nmu donesly, ho zcela evidentn jet vc natvaly. Jzda byla m dl hor, atmosfra taky. Zastavil na takov bezvznamn stanici. Nikdo na n nevystupoval, nikdo nenastupoval. Jenom dva staeci - ddeek s babikou. Oba o holi, oba ohnut a ke hrobu, oba u hodn a hodn unaven. Stli u dve, jimi se sm pouze vystupovat. U dve pmo u idie. Ten kus ke dvem uprosted jim byl stran velk, moc krok a moc ze ivota. Ddeek se tedy odvil zaukat hol na zaven pedn dvee. idi se podval, kdo jej ru pi jeho odpovdn a nron prci, a nereagoval. Ddeek zaukal znovu. idi dokzal nasadit jet protivnj vraz, ne ml ped tm. Ddeek i babika signalizovali, e jsou napl chrom, e by si rdi nastoupili pedem. A svte, div se - idi pedn dvee skuten otevel. V duchu jsem se mu omluvil, a myslm, e jsem nebyl v autobuse sm. Jenome pro nj byly oteven dvee pouze prostedkem, kter mu ml umonit lep dorozumn v rmci jeho monost. ekl: "Mte njakou legitimaci?" A kdy ddeek odpovdl, e ne, idi dvee zase pivel. Zstala v nich ddekova hl, kterou staeek zoufale tahal ven. Pitom bylo na jeho stech vidt, e se sna u neslycmu idii vysvtlit, e jeho legitimac jsou lta a nemocn nohy. Babika jenom stla. Autobus se rozjel. Jet ne jsem si stail cokoliv pomyslet, sloil takov nenpadn lovek, stojc vpedu, noviny a pistoupil k ofrovi: "Mohl byste mi zastavit?" Pn autobusu ekl: "Jste si ml vzpomenout dv. A ve stanici." "O to mi nejde," ekl lovek, "j jedu jet pt stanic. J jen, e s takovm neurvalcem nepojedu." idi vychrlil pr uraench a ostrch vt, pak zastavil, dodal, e ne ten pn s nm, ale on toho pna nepoveze, otevel dvee a lovk s novinami vystoupil. Venku zaalo hust pret. Autobus pod stl a idi se dval dozadu. My co jsme tu zbyli, jsme vichni vdli, co bychom mli udlat. Dvee byly pod oteven. Stailo se sebrat a jt a postavit se vedle toho lovka, kter stl na chodnku. Vzpomnl jsem si na to, jak jsem se stran stydl, kdy jsem se na pohbu sv babiky, kterou jsem ml hrozn rd, nemohl zbavit intenzvn chuti na chleba s mslem. Nemohl jsem myslet na nic jinho, jenom na namazan krajc mkkho, jet teplho chleba. A babiku pi tom dvali do hrobu. Pesn stejn trapn jsem se ctil te. Podval jsem se po ostatnch a vidl jsem, e i oni mysl na krajc chleba s mslem, e se styd, ale nikdo e neudl krok, neobtuje pr minut a mokr kabt, kousek sama sebe. Vtina zaala z kapes a taek vytahovat noviny, stejn, jako ty, kter ped chvli zbalil ten lovek, co te stl na chodnku, nacpala do nich tv a zoufale se zajmala o vsledky fotbalov ligy. idi zavel dvee a autobus se rozjel. Nenael jsem odvahu zvednout oi od novin a podvat se z okna. Vdl jsem, e tam na chodnku stoj u trochu zmokl lovk a dv se za nmi. Ploha 4: G. Kamban - Vidm krsnou a irou zemi "V lunu je msto jenom pro polovinu mustva. Pjdou tam ti, na n padne los, bez ohledu na hodnost." Vichni s uspokojenm pijali tato slova, dstojn velitele lodi. Pinesli ernoblou kostku z hracho stolku. Vechno mustvo i s vedoucmi se postavili do ady. Jeden mu stojc uprosted ady byl jednomysln vyvolen, aby vrhal kostkou. Losovalo se, jak mui v ad stli, ponajc od pednho stn. Bl strana kostky znamenala zchrann lun, ern strana potpjc se korb. Jakmile byl kostkou rozhodnut osud vech, rozlouili se ti, jim byla osudem dna pednost, krtce se svmi kamardy, kte jim zase pli astnou cestu pes ocen. Slovo nku nepelo pes jejich rty. jenom nejmlad z posdky, jen nleel k tm, kte mli zemt, nadhodil, e je to zvltn nhoda, e prv oba kupci maj bt zachrnni. Vichni kolem se tvili, jako by nebyli slyeli jeho slov. Bjarni Grimolfson ekal naposled a dve ne poustil lo, obrtil se k tm, kte musili zstat: "Vichni jsme kesan a neloume se tedy na dlouho. My se svujeme ostatn otevenmu lunu na irm ocenu." Nejmlad odpovdl na ta slova pohrdavm smkem. Ale potom se vrhl k Bjarni Grimolfsonovi: "Chce m tu tedy pece nechat, Bjarni?" zseptal se. "Osud sm rozhodl o ns vech," odpovdl Bjarni Grimolfson. "Nco docela jinho jsi slbil mmu otci, kdy jsi m bral na Island na svj korb," ekl Bjarnimu. "Slbil jsi mu, e oba budeme spolu sdlet stejn osud." Bjarni Grimolfson se zeptal: "V snad, jak bychom mohli napravitti rozhodnut osudu?" "Ovem, vymme si msta." Bjarni Grimolfson se usml: "Rozhodn nechci bt pohromad s muem, kter se boj smrti. Jdi do lunu!" Mladk seskoil z korbu a Bjarni Grimolfson zavolal od zbradl dol do lunu krtk a drsn rozlouen. Ploha 5: Ferreira, str.74 Pokud ijeme, nen nikdy pozd Asi ped temi sty lety provali japont kesan straliv pronsledovn. Sthli se proto do odlehlch vesnic, ale i tam je objevili csat vojci. Musili se bu zci vry, nebo zemt. A ekala je hrzn smrt. Mnoz se vry vzdali, aby se tmto mukm vyhnuli. V t dob il v evrop mlad knz Krytof Ferreira. Byl to lovk mimodn nadan, schopn nadchnout lidi. Jeho pedstaven se rozhodli poslat ho do Japonska, aby tam oivil vru a dodal kesanm odvahu vytrvat. Ferreira se dostal do Japonska hladce v pestrojen za kupce a hned se dal spn do prce. Zdlo se, e se stal zachrncem japonsk misie. 18. jna 1633 byl Ferreira zaten, prv kdy slouil mi, a s nm i mnoho kesan. Nikdo tehdy nechtl zapt svou vru, a tak zaalo muen. Vichni, kte byli toho dne jati, vydreli. A na jednu vyjmku: Krytof Ferreira, prv ten, kter jim ml dodat odvahu, zradil. To ovem nebylo vechno. Jeho pklad svedl stovky dalch. Ale ani to nestailo: Ferreira se dal soudm k dispozici jako tlumonk pro procesy s kesany a vyzval pitom sv sestry a bratry, aby zapeli vru. Po devatencti letech, jako staec tyiasedmdestilet, najednou v soudn sni povstal a ekl asi toto: "U to nevydrm. Radji zemu, zabijte m tak. Jsem kesan." Byl na mst zaten a pomalu umuen k smrti. Tentokrt vydrel a zemel jako muednk. Staec dokzal, co se nepodailo mui na vrcholku sil. Uctvme ho dnes jako jednoho z japonskch muednk.