@CT 0
@LM 1
@RM 65
@PL 55
@TB -----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T
@MT 0
@MB 0
@PO 1
@PN 9
@LH 6
Tmata 1997   "Je"

Letonmi tmtky se pidvme k vzv papee Jana Pavla II.
uveden v apotolskm list TERTIO MILENIO ADVENIENTE (vydalo
nakladatelstv Zvon v r 1995). Jedn se o bezprostedn ppravu
na rok 2000. Rok 1997 je rokem Jee Krista, pt rok je
vnovn Duchu Svatmu a posledn rok tohoto tiscilet bude
zamen na osobu Boha Otce.

1. Sluba

2. Milosrdenstv, Odputn

3. Pohoren

4. Pst, Sebeovldn

5. Modlitba

6. Eucharistie

7. Chudoba, Svoboda

8. Moc, Autorita

9. Ptelstv

10. Osobn povoln



1.Sluba


1.Je

Mk 6, 30 - 34 Jev pklad sluby
Iz 52, 13 "Sluebnk" = Jev titul
Jan 13, 14 myt nohou byla prce otrok
Mt 20, 28 ale aby slouil ...

2.J

Lk 10, 29 - 37 Kdo je blin? ...
Mt 20, 26 - 27 kdo chce bt nejvt, a je sluebnkem ...
Jan Bosko: "vyhrnut rukvy"
Gui Gilbert -  A do krajnosti: ploha 1
nap: neekanou (nevtanou) nvtvu pkn pijmout

3.A do krajnosti

Mt 16, 13 - 20 Petr v!
Mt 16, 21 - 24 Petr v?
Jan 12, 27 kvli tomu jsem piel
Jan 12, 24 zrno do zem
Fil 2, 5 - 8 a k smrti na ki

4.Ob

asopis AD 93/4 - Ob: ploha 2
Jan Pavel II. - Pekroit prh nadje: ploha 3

5."Dvn"

tst: Mt 25, 40 cokoliv jste .....
sluba z lsky psob radost, dv smysl naemu ivotu
viz tma 7 / ploha 4

6.Sluebnci neuiten

Lk 17, 7-10 Co jsme mli uinit, to jsme uinili, pesto jsme jen
neuiten sluebnci.

@LH 4

@LH 6
ploha 1: Gui Gilbert - A do krajnosti, Portl 1994, str.38-39

Chtj si se mnou povdat o mn a o m prci. Myslm, e za ty
dv hodiny, kter jsme spolu strvili, jsme probrali dotazy
podn od podlahy. Jdu na to zostra. Jeden po druhm se
pedstavuje a uvd, jak jsou jeho sny a cle. est mladch, v
hlouku jeden po druhm. Moje otzky sr jako rakety - ale
odpovdi vznou. "Co dlte?" - "Nic." "Plny?" - "Muzika." "m
se ivte?" - "Jsme u naich." "Ale co dlte pes den?" - "No,
vstaneme kolem poledne. Sednem si do kavrny. Odpoledne si hrajem
njakou muziku. No, a pak zase kavrna, do dvou rno." "A lb se
vm to?" - "Ne je to votrava." "Vai rodie jsou zemdlci?" -
"Jo." "A pomhte jim?" - "To teda n. Krvy? Ani npad!"

Nos pilhav kombinzy a dlouh vlasy, vzhled cel prsvitn.
Zentil typy, prsty zbrzdn jedinou innost - trsnm na
kytaru. Jejich vzhled vyjaduje otrvenost, nejistotu, netenost
a povadlost.

"Ale co mme podle tebe dlat?" ptaj se m. "Rozhejbat kostru,
nauit se vydlvat si na ivobyt, kdy u nechcete studovat."
"Nen prce." "J mm strach, e tam budu muset i v noci..."

Zvu je, aby pijeli na trnct dn k nm na statek do Provence,
co je zjevn zaujalo. Dvm jim svou adresu, ale myslm si, e
tm to skon. Omyl: dva mi napsali. Pijedou na trnct dn mezi
nae mlad. Ti na n ze zatku koukali hodn udiven - asi tak,
jako sedlk, kter v u pedem, e tyhle ruiky na pinavou
prci nejsou.

Ale vichni byli vedle jak ta jedle: oba mldenci, Thierry i Jack
si hned vykasali rukvy a zaali neokzale a podn makat. A ty
krvy, o kterch nechtli u rodi ani slyet, ty tady nali
taky. A zrovna bylo poteba vykydat stje. Pp, hladk ruiky i
ist ohozen! U ekaj lopaty , krumpe, vidle a hrb! Vidl
jsem je, kdy odchzeli: pln odhodln, s rozzenma oima.
Kdepak byl konec tm dvma mladm mkotm!


ploha 2: asopis AD 1993/4 - Ob

Vzpomnm si, jak jsem ped lety tko nesl svj pobyt na vojn.
Ale nebylo to zbyten. Hned v prvnch dnech mi Pn vnukl
dleitou mylenku: kad den za nkoho! Mohl jsem nabzet sv
dny v kasrnch. "Vechno nepjemn, Pane, co mne ztra ek,"
modlil jsem se kadho veera, "dvm tob a prosm o vyrovnn
- mm rodim doma, kamardovi, vojkovi, kter usn na lku
pode mnou, znmmu knzi, mlad rodin z na farnosti, tet,
kter loni zemela..." Kad den za nkoho. Zcela konkrtn.
Obas i za sebe a za svou budoucnost. Myslel jsem na svho
"lovka dne" od rna do veera. Psal jsem si jmna do kalende.
Kdy piel k, pestal jsem reptat a ptt se PRO a kal jen:
asi to ptebuje. Dnen den mho ivota pat, Pane, jemu. Bh
bral a na druh stran i dval. Nejt bemeno mi bylo nst
jednou na zatku bezna. Vidm to dodnes. I se jmnem
v kalendi: za ptele J. A potom znovu za tho kamarda
v polovin ervna. Tehdy jsme mli cvin poplach a na konci
nkolikakilometrovho pochodu s plnou poln do strmho kopce jsem
u opravdu nemohl dl. Velk otlaky na chodidlech mi kamarda
pipomnaly jet dalch nkolik tdn. Pozdji po vojn, kdy
mi etl ze svho denku, jsem se dozvdl, e prv tehdy pijal
po del dob svtost smen a zpovdnk mu tenkrt ekl: "Byl
to od tebe hrdinsk in." J u ml ale strach za toho ptele
obtovat dal dny....


ploha 3: Jan Pavel II. - Pekroit prh nadje (str. 90),
Praha 1995

"Osvcen", kter proil Buddha, se omezuje na pesvden, e
svt je patn a pro lovka je zdrojem zla a utrpen. Aby se
lovk od tohoto zla osvobodil, mus se odsvobodit od svta. Mus
petrhat pouta s vnj realitou: tedy pouta na lidsk tlesn
soustavy, psychiky a tla. m vce se od nich osvobodme, tm
lhostejnj budeme k tomu, co je ve svt, a tm lpe se zbavme
utrpen neboli zla, kter m pvod ve svt.

Piblme se tmto zpsobem Bohu? Tm se "osvcen" pedvan
Buddhou nezabv. Buddhismus je do znan mry "ateistick"
systm. Od zla se neosvobozujeme dobrem pochzejcm od Boha, ale
pouze odlouenm od svta, kter je zl. Plnost tohoto odlouen
nen spojen s Bohem, ale takzvan nirvna neboli stav dokonal
lhostejnosti vi svtu. Spasit se znamen v prvn ad osvobodit
se od zla tm, e se lovk stane lhostejn vi svtu, kter je
zdrojem zla. Tm duchovn proces vrchol.

Tento text byl ji pouit v Tmtkch 96 (bolest), ale pro
vstinost jej pouvme znovu.



2.Milosrdenstv, Odputn


1.Sluba nesta

p. v nemocnici sestra a "sestra" (plnc si jen svou povinnost)
1Kor 13, 3 kdybych do ohn skoil, ale neml lsku ...

2.Milosrdenstv

Jon 4 kap. "Nen ti lto?"
Hospodin se slitoval, Jon ne.
Kossakov - Kici IV.- 78: ploha . 1
Mt 9, 9-13 Milosrdenstv chci a ne obti!

3.Soucit

Gui Gilbert - A do Krajnosti: ploha 2
Mt 5, 20 Nebude - li vae spravedlnost vt ne,... nevejdete!
Teresio Bosko - Don Bosko: ploha 3

4.Odputn

Jan 8, 1-11
Mt 18, 23-35 viz cel kniha Kateiny Lachmanov - Vzen s klem
uvnit, Karmelitnsk nakladatelstv 1996
Anthony de Mello, SJ - Minutov moudrost: ploha 4
imon Wiesenthal vypravuje: ploha 5
Umn odpustit tak sob

5.Dobr past

Mt 18, 12-14
Lk 15, 1-7
Lk 7, 37-47 Jeovo milosrdenstv k cizolon en vede k
pohoren "spravedlivch"
@LH 3

@LH 6

ploha 1: Zofia Kossakov - Kici IV, Vyehrad 1976, str.78

Jeden mu, jmenoval se Karpencius nenvidl hch a nenvidl
hnky. Miloval Boha jeho hnci ureli. Proto je musel
nenvidt. I stalo se, e dva kesan, kte poznali od Boha
mnoh milosti se polekali o sv jmn, zapeli veejn pravho
Boha a vrtili se k pohanskm bludm. Karpencius se o tom
dozvdl a oba odpadlky proklel. Kdy potom usnul, ml sen.
Vidl propast a k n li oba hnci. Nevidli ji, protoe mli
zavzan oi. I zaradoval se zbon mu, e spadnou na dno
propasti a bdn zahynou. I ekal, kdy se zt do propasti.
A tehdy spatil cizho lovka, kter spch aby oslepen
zastavil a zachrnil. Proto Karpencius zvolal:"Ponech je osudu,
nebo jsou proklet hnci. m dve zahynou tm lpe." Avak
neznm mu si jeho voln nevmal a vzthl ruku ,aby ty dva
zastavil. Byl u nejvy as. Jejich chodidla dolapovala na
sam okraj propasti. I zvedl rozhnvan Karpencius pai a volal:
"Odstup, nebo t udem, vdy to jsou proklet hnci." V t
chvli obrtil ciz mu tv plnou jasu. Karpencius poznal Pna
naeho Jee Krista. I ekl Spasitel: "Ude tedy mne, Karpencie,
protoe jsem ochotn zemt jet jednou za spasen tch
ubok!"


ploha 2: Guy Gilbert - A do krajnosti, Portl 1994,
str.70-71, kapitola "Trest smrti"

Je to pr dn, co jsem v mrnici rozjmal nad Vilmovm
obliejem, ne nad nm piklop vko rakve. Z jeho krsnch rys
konen vyzaoval pokoj.

Znal jsem ho u jako dvanctiletho kluka. Otec od rodiny odeel,
kdy jemu nebylo vc ne rok. Seste dva. Nikdy se z otcova
odchodu nevzpamatoval.

Vdycky jsem obdivoval jeho pohled. Ndhern oi, kter se na vs
upen dvaly a zkoumav vs hltaly. Ty oi hlsaly lsku a
ptelstv. Vilm byl skoro nm. Tm nemluvil. Msto odpovd
se asto jen usmval.

Poznal jsem ho ble na mnoha tborech. Byl hrav jako vichni
mlad. Sem tam se ulil z prce jako mnoho mladch, ale byl
kamardsk, jako bylo mlo mladch.

Kdy mu bylo dvacet, ztratil se mi z o. Konen vlastn
hnzdeko. Narodil se mrous. On ho zbooval a jeho lska k
Marii, kterou miloval nade ve, se tm jet utvrdila.

Najednou mu Marie i se synkem utekla za jinm. Stran krach.
Prce dn, chu do n taky dn, pro prachy se bohuel dostal
na ikmou plochu: ohroovn pumpae pro pr babek. Chlapk
bankovky odevzdal, ale bleskurychle vytasil i zbra. Vilda dostal
kulku do bicha a za pr minut bylo na chodnku po nm.

Na hbitov ns doprovzela prtr mraen. A najednou, zrovna ve
chvli, kdy jsme se promoen a s nohama zaboenma v bahn
dvali, jak Vildovo tlo pomalu kles do jmy, d ustal. Na
rakev mu zasvtil slunen paprsek.

Byl to jen svteln signl - ale jak siln zapsobil v tuto
posledn chvli, kdy smrt i boue svorn ustoupily paprsku
svtla!

Za tch estadvacet let, co iju s mlde vyvrenou na okraj
spolenosti, jsem postupn v rznch mrnicch stl v zadumn
nad ptatyiceti oblieji, a ty mn nedvaj pokoj. Ale nikdy
jsem kvli nim neztratil nadji, nikdy! Se vemi se jednou
shledm. V tto nekonen lsce, ve kter jim Bh docela jist
ukzal sv milosrden srdce.

Kdy lovk ije s tmi nejuboejmi z naich brat a sester,
pak nadji ztratit neme. Protoe uprosted nich je ctit Bo
ptomnost siln, trvale a skoro hmatateln.

Chce-li poznat KRISTA, pak ho bezpenji najde ve
spolukovi, ktermu se rozvedli rodie, nebo v tom, kdo u vs v
gymnziu nejm vynik, ne v hodinch nboenstv nebo v tvm
kesanskm spoleenstv.


ploha 3: Teresio Bosko - Don Bosko, str.105-107, m 1990

Vechno zaalo nenpadn rno na svtek Neposkvrnn, dne 8.
prosince 1841. Tho roku otevel v Turn don Cocchi prvou
orato. Don Bosko byl teprve msc v tomto mst. Sm nm popsal,
co se tehdy pihodilo.

Na svtek Neposkvrnn Panny Marie jsem se oblkal na mi svatou.
Skristn Josef Comotti si vak vimnul mladka stojcho v kout
a zavolal ho, aby mi el ministrovat.
- Nedovedu, odpovdl postraen.
- Jen se nesty, nikdo jin tu nen, nedlej drahoty a honem b.
- Nedovedu, znova opakoval mladk. Nikdy jsem jet
neministroval.
- Dobytku jeden, pak tu nem co dlat, doplil se skristn.
Kdy nedovede ministrovat, pro jsi sem lezl? - Vztekle chytil
nsadu opraovadla a zaal s n bt hocha po hlav.
Dal se na tk.
- Co si to dovolujete? rzn jsem ho okikl. Pro ho bijete?
- Protoe piel do skristie a nedovede ministrovat.
- Co vm je po tom?
- Je to mj ptel. Rychle ho vrate. Musm s nm mluvit
Vystraen hoch se vrtil. Byl rozcuchan, kabt ml pinav a
potrhan. Piel z venkova. Doma mu asi ekli: Nezapome chodit v
Turn na mi. - Poslechl. ale stydl se jt do kostela mezi
svten obleen vc. Zkusil to vklouznout do skristie. Na
venkov to bv bn praxe.
- Byl jsi u na mi? zeptal jsem se laskav.
- Nebyl.
- Zajdi si na ni. Pak s tebou musm promluvit o nem, co t bude
zajmat.
Slbil mi to. Kdy jsem skonil mi svatou a dkuinn, zavedl
jsem ho na kr a s usmvavou tv jsem ho oslovil:
- Jak se, mj dobr pteli, jmenuje?
- Bartolomj Garelli.


ploha 4: Anthony de Mello, SJ: Minutov moudrost, str. 142
Brno 1994

Jednou z Mistrovch nauk, kter nejvce vyvdla z mry - a
patila k nejpvabnjm - byla: Bh m bl k hnkm ne ke
svatm.

Vysvtloval to takto: Bh v nebi dr kadho lovka na niti.
Kdy zhete, nit se petrhne. Bh ji tedy zase nave, udl
uzlk - a tak si vs pithne o nco bl. Vae hchy
petrhvaj nit znovu a znovu - a kad dal uzlk vs pivd
bl a bl k Bohu.

ploha 5: imon Wiesenthal vypravuje, samizdat

R. 1942, v Lazaret pro nj pila oetovatelka a odvedla ho
k mladmu SS-mannovi, kter byl smrteln rann, umral
a nalhav chtl mluvit s njakm idem. Chtl od nho dostat
odputn za bezprv na idovskm nrod. Vojk dlouho hovoil
o sv vin a prosil o odputn. Co na to Wiesenthal? "Vstvm,
dvm se smrem na nj, na jeho sepjat ruce ... rozhodl jsem se.
Beze slova jsem opustil ten pokoj." V pozdjch letech se ptal
lid, politik, teolog. Jednal jsem sprvn? Ml bych mu
odpustit? Odpovdali rozdln. Co by odpovdl Je Kristus,
kdyby byl dotzn - ne sedmkrt, ale...



3.Pohoren


1.Je varuje

Mk 9, 42 jednoho z tchto malikch
Mt 18, 6-7 bda tomu...
pohoren znamen "uinit nkoho horm" (p. aspois Brawo)
Jan 17, 20-23 velkm pohorenm je i rozdlen kesan
Miroslav Hornek: ploha 1

2.Je pohorit nechce

Mt 17, 24-27 abychom nepohorili
1 Kor 8, 4-13 maso obtovan modlm (sv. Pavel)
Pohoruje se prvem?
Napklad nad tm, jak se druz oblkaj?

3.Nevyhnuteln "pohoren"

Mt 9, 9-13 ptelen s hnky
Nae vra: ploha 2
Mk 2, 5-27 odpoutj se ti hchy
Mk 3, 1-4 uzdravuje v sobotu
Lk 7, 37-39 je to hnice
Katechismus: ploha 3
Anthony de Mello, SJ - Modlitba by 1: ploha 4
1Kor 1, 23 pohoren ke

4.Jeova prosba

Mt 11, 2-6 Jan Ktitel
Je dleit nepohorovat se nad Kristem, i kdy nemu nerozumm.
Kdyby byl Bh, neumraly by nevinn dti, nemohly by bt vlky...


ploha 1: rozohovor s M. Hornkem - Blesk magazn 31/1994

A v vztah k ve?
Asi do svch osmncti let jsem byl katolk. A potom jsem z takov
vzpoury mld z tto crkve vystoupil. Dneska velice asto
pemlm o ve a vdycky km - j bych v nco vil, kdyby
nebylo vcch. Protoe, vimnte si, e neexistuje nboenstv,
kter by souasn nebylo zl. To, e se potkaj muslimov s
kesanama a podobn, to je dkaz, e dn nboenstv nevede
lovka k dobru, ale e mu umouje jmnem toho nboenstv
pchat zloiny. To m na tom ds.


ploha 2: Nae vra, str. 65, Praha 1974

S vyvrenmi a vinky

Je stoloval s celnky a hnky. Mnoz se dnes zeptaj: Co je
na tom divnho? Bylo to tak neobvykl? Bylo. Zkon toti
zakazoval: S bezbonky nen dovoleno jst za jednm stolem.
Zkon uroval, kdo stoj blzko Bohu a kdo nikoli. Pedstavitel
a vykladai tohoto Zkona podle toho urovali, s km je mono se
stkat. Brali na sebe soudcovsk ad, o nm Je soud, e
nen vloen do rukou lid.

Spolen jdlo mlo v dob Jeov mnohem hlub vznam ne dnes
u ns. Sedme si ke stolu ve spchu, abychom se nasytili. Jen
pleitostn, pi svatb a slavnostnch pleitostech, tume,
jak me spolen jdlo spojovat. - U id bylo jdlo znakem a
vrazem sounleitosti. Kdo k sob zve hosta, k tm: Pat k
nm, k na rodin. Sedt spolen za stolem znamen: Patme k
sob, stojme pi sob.

Na tomto pozad se Jeovo chovn jev tm pohorlivj: j a
pije s celnky a hnky. To pece znamen, e se s tmi
bezbonky ztotouje, e se s nimi dru. A jet vce: e i na
tato zpustl individua Bh shldne a pijme je.


ploha 3: Katechismus katolick crkve, Zvon 1995,

576/ Mnohm v Izraeli se zdlo, e Je jedn proti zkladnm
institucm vyvolenho nroda:
- proti poslunosti Zkona v cel plnosti jeho psemnch
pedpis a - v ppad farize - ve vkladu stnho podn
- proti stedmu vznamu jeruzalmskho chrmu jako svatho
msta, kde pebv Bh vsadnm zpsobem
- proti ve v jedinho Boha, jeho slvu neme sdlet dn
lovk.

581/ Je se jevil om id a jejich duchovnch vdc jako
"rabbi" (Mistr). asto toti argumentoval v rmci rabnskho
vkladu Zkona. Zrove se vak Je musel dostat do konfliktu s
uiteli zkona, protoe se nespokojoval s tm, e by pedkldal
svj vklad vedle jejich: "Uil je toti jako ten, kdo m moc, a
ne jako jejich uitel Zkona" (Mt 7, 29). V nm se tot Bo
slovo, kter kdysi zaznlo ne Sinaji, aby dalo Mojovi psan
zkon, znovu ozv na hoe blahoslavenstv. Zkon neru, nbr
jej napluje tm, e boskm zpsobem poskytuje jeho konen
vklad: "Slyeli jste, e bylo eeno pedkm ... Ale j vm
km" ( Mt 5, 33 - 34). Se stejnou boskou autoritou Je
neuznv jist "podn lidsk" (Mk 7, 8) drah farizem, kte
"ru Bo Slovo" (Mk 7, 13).


ploha 4: Anthony de Mello, SJ - Modlitba by 1, Brno 1995,
str.18

Sfick svtec se vydal na pou do Mekky. Na kraji msta ulehl na
zem, hned vedle cesty, nebo byl velmi vyerpan. U usnal, kdy
tu ho probudil ltec poutnk. "Toto je hodina, kdy se hlavy
vech vcch uklnj k Mekce, a ty smrem k tto svatyni
nastavuje chodidla."

Sf se ani nepohnul, jen otevel oi a ekl: "Brate, byl bys
tak velmi laskav a pemstil m nohy tam, kde nebudou leet
smrem k Bohu?"



4.Pst,sebeovldn


1.Je se postil!

Mt 4, 1-2 postil se tyicet dn...
Jak nepochopiteln! Sm Bh se post!

2.Je rad uednkm

Mt 17, 21 modlitbou a postem
(pokud ver nen uveden v textu, najdete jej pod arou)
P. Josef Semrd: ploha 1
Vstoupit k trapistm do kltera znamen m.j. pijmout urit
zpsob ivotosprvy. Nen vyjmkou, kdy nkdo za tvrt roku
zhubne o deset kilo. Pro? Kdo nen pli "napapan" je lpe
disponovan pro duchovn ivot. Pro nebt aspo trochu
trapistou...

3.Podstata postu

Ctit s tm, kdo je nm drah.
Iz 58, 5-7 dvat chlb hladovmu, pijmat kdo je bez pste,
oblkat nahho
Joel 2, 12-13 roztrhnte sv srdce, ne aty
Katechismus: ploha 2
ploha 3
2 Sam 12,16 krl David se postil pro dt
ploha 4
Je na Velk ptek, nen to motiv postu?

4.ne konzum

kard. Tomek - Jga a sebeovldn: ploha 5
Sebeovldn nen vsada katolk!
Svdectv jednoho konvertity o postu ve svm ivot:"Kdy mi bylo
ticet, ctil jsem se na padest, te je mi tyicet a ctm se
na ticet."
Mt 6, 16-18 nevystavujte ztrpen obliej (jde o problm vnitn)


ploha 1: Kiovnk P. Josef Semrd vyprvl:

Zazvonil telefon. Volala pan hrabnka, e jej dcera je krut
posedl. "Ote, vy jste eholnk, jist se v tom vyznte". Rychle
jsem vzal kabt a detnk, ale zarazil jsem se. Poradm se naped
s panem kanovnkem Stem, ten je zkuen a vyzn se v podobnch
problmech. Dostal jsem pekvapivou odpov: "Mil ote, to nen
jen tak, do neho takovho se nepoutjte, pokud je ta dvenka
opravdu posedl, nemte tuen, co se me st. Zl duch me na
cel dm vykiet vechny vae hchy od mld, strh z vs aty
a jedin co z toho bude - ostuda". Co mm tedy dlat? "Jak je
psno v psmu. Takov druh se ned vymtnout le modlitbou
a postem.." Zavolal jsem tedy pan hrabnce, e pijdu a za
tden. Zaal jsem se postit a opravdu se modlit na ten mysl.
Zaal jsem duchovn ppravu. V den, kdy jsem se ml dostavit
k pan hrabnce, najednou zazvonil telefon. "Ote, mete si
uetit cestu. Helenka je zdrva, asi ped hodinou najednou
takov leva. A budete mt as, pijte ji navtvit". To jsem
pozdji uinil.


ploha 2: Katechismus katolick crkve, Zvon 1995,

1430/ Jeova vzva k obrcen a k pokn, jako ji u prorok,
nem pedevm na vnj skutky, "nn roucho a popel", posty
a umrtvovn, nbr na obrcen srdce, na vnitn pokn. Bez
nho zstvaj kajc skutky neplodn a liv. Vnitn obrcen
naopak nut k tomu, aby se tento postoj projevil navenek,
kajcmi kony a skutky.


ploha 3:

Dominik Savio chtl bt svat. Jak to uinit? Zaal si vymlet
zpsoby, kter pi jeho kehkm zdrav byly na povenou
/na povenou byly i tak/. Budu spt v noci odkryt. Don Bosko to
zjistil a zakzal mu to . Budu se tajn biovat. Udlal si jaksi
dtky.Don Bosko mu to pi svtosti smen zakzal. Budu
hladovt. Don Bosko mu vak ekl: Prv ty mus jt. Co mm
dlat, abych se stal svatm? A do o mu vhrkly slzy. Spl si sv
povinnosti a bu vesel ...


ploha 4:

Mil, jemn a vldn pan Kadlecov, prodavaka v Supraphonu byla
toho dne smutn. "Pan Kadlecov, co se vm stalo?" Vy se mi
budete smt, tady se mi vichni smj, ale j vm to eknu. Nm
vera poel pejsek. Mli jsme ho devt rok. Vy mi to nebudete
vit, ale kdy jsem j nebo manel stonali, ten pejsek neral.
Lehl si vedle postele, hlavu si dal na packy a neral. Trpil se
s nmi. Kdo by to neocenil ...


ploha 5: kard. Frantiek Tomek - Pst vede k sebeovldn

Profesor Ski Kumra Swami vyprv: Po pednce v San Remo mi mlad
lid ze skupiny hippies ekli, e by rdi jeli do Indie. Pro,
tzal jsem se. Chtli bychom poznat jgu. Pro? Pomh, aby
lovk zskal klidnou mysl. A pro chcete mt klidnou mysl?
Ponvad mylenky ns mladch jsou pli zmaten a chci bt
sprvnm hochem. Zaal jsem pst. Indie = jga. Jga = sprvn
hoch. Kdo je sprvn hoch? Ten kdo se d tmito pravidly:
nekou, nekonsumuje alkohol, drogy, nezneuv dvek, m ist
mylenky a ist tlo. Studenti diskutovali o tomto programu.
Druh den za mnou pilo 6 hoch a dvek a diskutovali jsme
dlouho pes plnoc. ekli mi, e z potu 25, kte mli o jgu
iv zjem, jen 6 se rozhodlo zachovvat pravidla ...





5.Modlitba


1.Dvod

Kdo se modl, stv se tm, km m bt. Tvorem, kter je odkzn
na stvoitele. Stv se lovkem.
Anselm Grn, OSB - Modlitba jako setkn: ploha 1
Jer 17, 5-8 Poehnn bu, kdo douf v Hospodina.
(srovnej: Katechismus katolick crkve, Zvon 1995, odstavce
.2742-2745)

2.Uitel modlitby (pklad): Je

Mk 1, 35 brzy rno...
Mt 14, 23 sm pro sebe aby se pomodlil ...
Mt 6, 9-15 Ote n (Je sprvn dvat jej tikrt za pokn?)
tak n osobn pklad: E.T.Seton - Rolf zlesk: ploha 2

3.Samota, motiv

Mt 6, 5-6 vejdi do sv komrky
Mu modlitby: ploha 3


4.Rozsah

Mme se modlit hodn, nebo mlo?
Mt 6, 7 ne pro mnostv slov...
Mt 7, 7 mj touhu, nepolevuj
(viz. Anselm Grn, OSB - Modlitba jako setkn, kap. Nepetrit
modlitba)

5.Forma (formln)

Lk 10, 42 Marie a Marta - jedno jedin je teba
napklad: prosted modliteb komunity "Taize"
S.Singh - Modlitba je...:ploha 4
Kirkegaard: ploha 5
P. Josef Poul: ploha 6

6.Nalhavost

Mt 26, 40 Bdte se mnou!


ploha 1: Anselm Grn, OSB - Modlitba jako setkn, Karmelitni
1996, str.13

Copak mm Bohu ci? Vdy on u vechno v. Pirozen e vechno
v. Bh nepotebuje mou modlitbu. Ale j potebuji modlitbu. Pro
mne je dobr, e se mohu na Boha obrtit se svmi nejvnitnjmi
potebami a mylenkami ...






ploha 2: E.T.Seton -  Rolf Zlesk, str. 14

Kam jde Quanabe, zeptal se Rolf jednou, kdy vidl e indin
vstv za svitu a odchz ven s bubnkem. Jeho druh ukzal na
sklu nad vigvamem a Rolf poprv uslyel pse vchodu slunce.
Byly to modlitby, nebo oslavn zpvy k chvle velkho ducha nebo
Velkho Otce. Rolf pln zmnil sv smlen o rudoch. Quanab
se mu objevil v pekvapujcm svtle. Indin, kterho kad
pokldal za pohana se modl k svmu bohu, aby ho vedl na kadm
kroku a Rolf, kter se pokldal za kesana, se nemodlil u
nkolik msc a modlitby tm zapomnl.

Jedin, na co Rolf dosud nezapomnal, bylo zachovvn nedle.
V ten den odkal modlitbiku, kterou ho nauila jet jeho
matka. V takovou chvli se vak skrval a nemluvil o tom, zatmco
Quanab ani neskrval, ani nedval okzale najevo sv zbon
projevy. Teprve po mnoha nedlch jednou poznamenal: Tvj Bh
pichz jen jednou tdn? Krade se potm? Je nm zahanben, e
k nmu jen ept? Mj Bh je zde stle. Mohu snm mluvit kad
den svm zpvem. Vechny moje dny jsou svten ...


ploha 3:

Motto: Mu modlitby neek na vnj vybdnut ...

Vaek a Vruka se spolu modlili kad veer. Kdy je knz
pipravoval na svtost manelstv ne nadarmo upozoroval: slunce
a nezapad nad vam hnvem. Kad veer muste uzavt
modlitbou. dili se jeho radou. Kad veer ekal Vclav na
pozvn k modlitb. Modlil se rd. Se svou milovanou a pro ni. Co
by pro ni neudlal. Pak musela Vrka na 14 dn odjet. Na kolen.
Mj se tady hezky. A piel veer. Co dlat, kdy tu Vruka
nen? Otevt pivo a dvat se na televizi. Co jinho zbv.
A modlitba? Hned jak pijede, zase se do toho dme ...


ploha 4:S.Singh - Modlitba nen proen, nbr sjednocen
s Bohem.

Nen to sil, abychom od Boha obdreli vci nutn k ivotu.
Nezle na prosbch o rozmanit poehnn, nbr zle v
dosaen toho, kter je drcem poehnn. Modlitba neslou tomu,
aby byl Bh zskn pro lovka, ale aby byl lovk zskn pro
Boha.


ploha 5: Kierkegaard
Kirkegaard: ..a jak se asem stvala moje modlitba vnitnj a
zbonj, ml jsem m dl tm mn co ci. Poslze jsem docela
umlkl. Stal se ze mne lovk, kter naslouch. Nejdv jsem
myslel, e modlit se znamen rozmlouvat. Nauil jsem se vak, e
modlit se znamen nejen mlet, ale i naslouchat. Modlit se
znamen slyet sm sebe, modlit se znamen utiit se, bt tich
a oekvat, a v tto modlitb uslyme Boha.


ploha 6: P.Josef Poul vyprvl
Kdy se brnnt kanovnci modlili ve talch veern chvly a
bouka byla tak velik, e zaala vzbuzovat obavy ptomnch,
pravil pr kapituln dkan pan kanovnk Tenora: "Chlapi nechte
toho recitovn a pojte se modlit" ...














6.Eucharistie


1.Zaalo to na Zelen tvrtek ...

Lk 22 prvn me svat - Posledn veee
druh me ukiovn
Po sesln Ducha Svatho tet a dal me sv.
Apotolov - knstv

2.Pozvn na hostinu

Lk 14, 16-24 pozvn do jeho krlovstv, pozvn id

3.Stolovnk bez roucha

Mt 22, 1-14 lovk, kter na sob neml svatebn aty
1 Kor 11, 27-29 nehodn pijmat

4.Pokrm

Jan 6, 48-59 Nebudete-li jsti tlo syna lovka a pti jeho
krev, nebudete mt v sob ivot.
Jak ivot?

5.Pklady

Eucharistie oiujc a uzdravujc: Prv proto, e nejsem
dokonal, pijmm eucharistii.
Eucharistie v kriminle nebo v koncetrku: ploha 1
Eucheristie v nemocnici: ploha 2

6.Adorace:

Anselm Grn, OSB - Modlitba jako setkn: ploha 3
Otec Jeronm - Protoe navdy trv dlouho: ploha 4

7.Ekumenick poznmky

vyhledej si:
Encyklika Jana Pavla II. o ekumenickm sil "Ut unum sint", Zvon
1995, l.45
Direkt k provdn ekumenickch princip a norem, BK 1995
Pavel Filipi - Kesanstvo, Brno 1996, str.89-91
Me zjistit, jak nzor v tto vci m tvj far, poppad
biskup.


ploha 1: salesin P. Vclav Filipec vyprvl:

Tato udlost se stala v padestch letech. Jednomu vzni se
podailo navzat kontakt se spoluvznm knzem. Obas od nho pi
spolen vychzce dostal tajn kousek chleba - eucharistii.
Tentokrt vak zapoml na ostraitost a s ctou eucharistii
pitiskl na srdce. Blzko stojc bacha si toho viml,
eucharistii mu z ruky surov vyrazil a nenvistn ji zalpl do
blta.


ploha 2: P.Karel Herbst vzpomn

Piel jsem do nemocnice za jednou umrajc babikou se
slovy: "Tak jsem tady, piel jsem se na vs podvat! "Ona se
vak dvala neptom, jakoby skrze lovka a tichm hlasem se
zeptala:"Pinesl jste mi Pna Jee?" V tu chvli jsem
pochopil, co je pro ni dleit.


ploha 3: Anselm Grn, OSB - Modlitba jako setkn, Karmelitni
1993, str. 37 a 39

Adorace je vnitn a vnj cta, kter pslu jedin Bohu a
kterou rozumn tvor uznv, e Bh je absolutn vzneen a jedin
a kterou uznv svou zvislost na nm.

V adoraci padm ped Bohem, protoe Bh je Bh. Nechci ho o nic
prosit, nechci adorac nieho doshnout, ani krsnch cit ani
uvolnn a klidu.

Latinsk slovo "ad-oratio" znamen vlastn poslat polben ruky.
Adorace zleela v tom, e nkdo piloil ruku k stm a Bohu
nebo i uctvanmu csai poslal rukou polibek. Tento pvod
ukazuje, e adorace nen jen padnut na zem a zapomenut na sebe,
ale i dvrnost. Forma polibku, kter se jinak prokazuje pouze
milovanmu, je pouvna pro Boha.


ploha 4: Otec Jeronm - Protoe navdy trv dlouho, Karmelitni
1993, str.123-124

Co nm k zkuenost? e praxe tchto "nvtv" je pi hledn
Boha rozhodujc. Bez tto praxe se toti dnch velkch
vsledk nedoshne. Jak to vysvtlit, kdy Boha nachzme pi mi
svat a Jee Krista prostednictvm svatho pijmn? Mme, co
potebujeme pro cestu spsy. Musme si ale uvdomit, e to pesto
nesta. Chyb tu doprovod. Vme, e chce spasitel Je kret
spolu s nmi a doprovzet ns? Abychom si to uvdomili a vyuili
trplivosti a odvahy, kterou nm tento doprovod poskytuje, musme
pijt ke Spasiteli. Tento pochod s nm, to je modlitba. Tento
doprovod, to je modlitba. Tato nvtva, to je modlitba.


7.Chudoba, Svoboda



1.Jeova chudoba

Lk 2, 7 Betlm
zpsob ivota (posledn ti roky)
nezajitn existence

2.Nezajitnost

Mk 6, 7-13 nic si neber na cestu, spolehni se na mne
Mk 10, 17-24 zklaman mladk
Frantikni v letonm roce pili do Plzn. Kladli si jedinou
podmnku: "Do zatku nechceme ani korunu".
Kossakov: ploha 1

3.Zajitnost (bohatstv)

Lk 6, 24 Bda vm bohat!
Lk 12, 16-21 zajitn boh - blzne...
Ivan Slavk - Hory rok: ploha 2
(srovnej: katechismus l.2547)

4.Nerozdlen srdce = svoboda

Congar - Za crkev: ploha 3
Lk 18, 9-14 bt bohat na sebe
Mt 6, 24 dvma pnm nelze slouit
Omezit se znamen bt svobodn, bt svobodn znamen neotroit.
Naopak, nezvislost na Pnu vede k otroctv.
(srovnej katechismus l.2548)

5.Salesini: Chudoba je dvn

Teresio Bosco - Duchovn cvien s Donem Boskem: ploha 4
Sk 20, 35 blaenj je dvat ne brt
Lk 14, 12-14 pozvi ty, kte nemaj m odplatit
Lk 21, 1-4 chud vdova
vznam prce - salesinsk stanovy: ploha 5
Mt 6, 21 Kde je tj poklad, tam je tv srdce.


ploha 1: Zofia Kossakov - Beze zbran

"Vae Osvcenosti," zaeptal prosebn, "zamtne-li svat oteec
nae pokorn prosby, a my netoume po niem, ne t podle
svatho evangelia, ned tak najevo, e pkazy naeho Pna jsou
neprovediteln ...?"

Po tch slovech zavldlo ticho a bylo m dl trapnj.
"Svat otec udl, co bude povaovat pro crkev za nejlep,"
eko nakonec kardinl. Jeho pl zavl a kardinl odeel.
"Myslel jsem si, e budete rozumnj, brate Silveste,"
povzdechl si biskup, "vae vc je prohran.!

V noci ml pape sen o tom, jak se Laternsk bazilika hrout.
Njak mnich vypadajc jako ebrk ji podepel, aby se
nezboila. Poznal v nm sv. Frantika a vechny jeho poadavky
(prohranou vc) schvlil.


ploha 2: Ivan Slavk - Hory rok

"Blzne! Jet dnes v noci podaj tvou dui. A  bude cos
shromaoval?" Tato slova plat v kterkoli vtein.

Lakota chudk. Ne vichni chud jsou opravdu chud, chud v
duchu. Existuje tak lakota, chamtivost nuzk stejn jako
sobectv boh. Je to ono hromadn braku, neschopnost zbavit se
ehokoli, ono stra schovvn kozch bobk (co kdyby se nkdy
hodily! - nehod se nikdy, ale sta zaneovat ivot).


ploha 3: Yves J.Congar - Za crkev slouc a chudou,
Karmelitnsk nakladatelstv 1995, str.102,103

V podobenstv o farizeovi a celnkovi je sp celnk majetn -
vzato z hospodskho hlediska. Idelem nen trpt nedostatek,
nbr bt svobodn vzhledem k nadbytku nebo strdn, jako byli
Pn a Pavel (sr. Flp 4,11). To d pedevm duevn postoj
"Jahvovch chudch", postoj oekvn a touhy, pipravenosti pro
milost, odpoutn od sebe a pln a dviv zvislosti.

Mezitm se nm velice brzy poda uvdomit si skutenost, e
Je dv najevo jistou zlibu pro chud a svmi vlastnmi
slovy odvoduje jistou totonost mezi sebou a chudmi.

Je jasn, e nememe ve jmnu evangelia svatoeit chudobu v
ekonomickm smyslu. Kdyby tomu tak bylo, museli bychom ponechat
lidi v tomto stavu chudoby. Ale jak u asto ekli Otcov,
teologov a papeov, evangelium ned, aby existovali chud,
aby mli bohat monost cviit se v milosrdenstv. Lep by bylo,
kdyby dn chud neexistovali. Evangelium nesvatoe hmotnou
chudobu. Pesto nememe jeho poselstv omezit na naden pro
chudobu v duchu. To je v rozporu s jistmi skutenostmi, s
jistmi vysvtlenmi. Je sm se rozhodl nejprve pro ivot v
chudob bez finannho zajitn. Prv tak apotolov, kterm
ekl: "Blahoslaven, vy chud!"


ploha 4: Teresio Bosco - Duchovn cvien s Donem Boskem,
Portl 1994, str.44

Je ekl ji dvno ped Frommem:  "Lep je dt, ne brti" Podle
tohoto Jedova vroku musme my kesan Fromma doplnit a
opravit. Klem k lidskmu tst nen jist slovo mti. Ale nen
jm ani slovo bti,i kdy je to slovo velmi dleit a jedno z
nejkesantjch, ku pkladu bti vce lidmi, byti vce syny
Bomi. Je to slovo dti. M cenu, jsi astn, napluje ivot
nebo modern se k, e se realizuje, ne kdy m, ani kdy
jsi, ale kdy dv: kdy dv sebe, svj as, sv schopnosti,
svj ivot. Sm Fromm to pipout v dal populrn knize: Umn
milovat. Zde k: "kon dvn  ... m napluje radost.
Pekypuji ivotem a tstm. Dvn pin vce radosti ne
pijmn, ne proto, e bych se neho zbavoval, ale proto, e
tmto gestem vce iji. Nen bohat ten, kdo mnoho m, ale ten
kdo mnoho dv."


ploha 5: vznam prce - salesinsk stanovy, l.78

Vytrval a obtav prce je jednou z charakteristik, kterou nm
zanechal Don Bosko, a je konkrtnm projevem na chudoby.

Kadodenn piinlivost se pipojujeme k chudm, kte se iv
vlastn nmahou, a svdme o lidsk a kesansk hodnot prce.



8.Moc, autorita

1.Bo moc

1.1.
Je to absolutn moc, tuto moc m jenom Je.
Mk 1, 22 uil je jako ten kdo m moc
Mt 28, 18 dna je mi veker moc na nebi i na zemi
Plnit Bo vli znamen brt vn tuto moc, kter je nade mnou.
Bo moc nen nikdy proti lovku. Je dvod bt se j?

1.2.Jak Je tuto moc pouv?
Mt 20, 28 nepiel, aby si nechal slouit, ale aby slouil
(Ten, kter m absolutn moc, slou!)

1.3.
I v pojet crkve znamen moc slubu - Diakonia.
Dokumenty 2. Vatiknskho koncilu - (srovnej Lumen gentium l.24)

2.Lidsk moc

dn lidsk moc nen absolutn, kad je odvozen od t Bo.
usurptor - Hitler, Stalin, Gottwald...
nslednictv - krl, car...
zvolen - president, opat kltera...
jmenovan - mimistr, biskup...
rodiovstv - zplozenm potomka
Jan 19, 11 neml bys dnou moc
Kad lidsk moc je nebezpen, nen-li slubou (viz LG 24).
Dikttor slou sob: ploha 1
David Dadu - Jak vychovvat: ploha 2

Bible obsahuje: Cti otce svho i matku svou! (Ex 20, 12)
ALE TAK Ef 6, 1-4 otcov, nedrdte svoje dti

3."Absolutn poslunost"

kasrna - nediskutuj a makej!
Nebezpe (i v crkvi) spov v tom, e kde je absolutn
poslunost, tam je konec iniciativy a konec odpovdnosti, nkdy
tak strach (viz pohdka "Csaovy nov aty).

Lk 10, 16 kdo vs sly, mne sly
ALE TAK Sk 5, 29 vce se slu poslouchat Boha, ne lidi

4.Iniciativa, spoluodpovdnost

Gal 4, 1-7  nejsi otrok, ale syn a ddic
P.Tom Halk - Mami, ten klobouk ti neslu: ploha 3

5.Dialog

P.Petr Kol: ploha 4
Teresio Bosco - Duchovn cvien s Donem Boskem: ploha 5

6.Prakticky

Kde jsou meze psnosti?
Kde nen tlak, nic se nezformuje. Pli velk tlak vak ubj,
rozmkne (nap. psnost uitele).
Dominik Pecka - Z denku marnosti: ploha 6
Filip 2, 8 ponil se a k smrti


ploha 1: Katolick Tdenk 39/1995

Kne Boleslav, pozdj bratrovrah, si toti umnil postavit
hrad po mskm zpsobu, svolal pedn muez lidu a dovedl je do
lesa u eky Labe. "Zde chci a ki, abyste mi po mskm zpsobu
vystavli hradn ze velmi vysokou dokala," ekl jim. Pedci
vak nesouhlasili ("...my ti odmtme, protoe ani neumme, ani
nechceme uiniti, co naizuje, vdy ani nai otcov nic
takovho dve neinili ...") To Boleslava rozltilo. Popadl
prvnho staeinu za vlasy, usekl mu hlavu a prohlsil" "Tak to
chci, uinm tak, pla na msto rozumu vle." Po tak silnm
argumentu pedci padli na kolena a hrad, nazvan podle
zakladatele Boleslav, vystavli.


ploha 2: David Dadu - k lnku "Nekazte dospl", Literrn
noviny 11.1.1996

Souhlasm, e patn vychovvaj ti, kdo svou benevolenc nechaj
v mldei vzniknout vdom beztrestnosti. Jsem ale proti toumu,
aby se do dt vpravovaly morln zsady tvrdou rukou, pravtkem
a rkoskuou (a to v i ppad, e bychom se rozhodli takovou
vchovu pchat "pimen, nebo kde je mra?), a to proto, e:

1) Sm trpm naprostou ztrtou cty (jemn vyjdeno) k tm, kdo
ns vychovvali emenem a povelem.

2) Prav tragdie vznikaj, kdy se do vdom mldee zafixuje
pravidlo: "Kod se provin proti normm, dostane po hub." Nemusm
snad uvdt, kam a to vede.


ploha 3: Tom Halk - z lnku Poslunost je vztah, Katolick
tdenk 24.9. 95

I dospl syn nebo dcera me nkdy star matce ct: "Mami,
prosm t, tenhle klobouk u nenos. Vypad v nm nemon." Mm
pocit, e nkdy me jt dokonce o povinnost. Kdo jin to m
matce ct, ne prv milovan dospl dt. I z tohoto hlediska
jsme tedy nkdy povinni ct - jist s lskou a ctou - urit
kritick slovo.

Poslunost v crkvi nen poslunost ve smyslu pruskho "dret
sta a krok". Nen to ani konformita ve smyslu relnho
socialismu. A u vbec nejde o njakou omluvu vlastn
neschopnosti rozhodovat se.

Polunost je zaprv ctnost a jako ctnost vychzi jenom z lovka,
kter m zdrav sebevdom, je schopn se rozhodovat, ale je tak
- v rmci danho vztahu - schopen pekroit svoji vlastn vli.
Poslunost je tak vztah. A ze strana toho, kdo poslunost
vyaduje, nsleduje tedy tak jaksi mravn povinnost poslunost
umonit. Vatvoit takovou atmosfru, ve kter by podzen nebyl
brzdn ve svm vvoji, ve kter by nebyl lidsky poniovn a
zraovn. Ze strany podzenho (zavzanho k poslunosti) to pak
vyaduje tak vlastn zodpovdnost, m-li jt o ctnost.
Zodpovdnost, kterou nemohu pesouvat na nkoho druhho.

Poslunost v dnenm svt je nitern svzna s atmosfrou
dialogu. Uvdm-li "v dnenm svt", neznamen to ale, e jde o
nco, co by se narodilo a v na dob. Naopak, je to hluboce
zakotven dobr katolick tradice. Pamnatuji si na jedno msto v
eholi sv. Benedikta, kter m vdy facinovalo. Podle
Benedikdnsk regul rozhoduje v kltee opat, kter tak nese
rozhodujc zodpovdnost. Dve ale, ne nco rozhodne, mus se
zeptat vech brat na jejich nzor, protoe i skrze sta
nejmenho bratra k nmu me mluvit Bh. A i ten nejmen bratr
je ve svdom zavzn ci opatovi zcdela upmn svj nzor.
Takov je tedy star moudrost, uloen ji v tradici crkevnho
starovku. A myslm, e je i dnes velmi aktuln.


ploha 4: P.Petr Kol, Katolick Tdenk 11.6.1995

Zatmco z prvnho slovnho kontaktu, z takovho toho vzjemnho
oukvn mezi partnery na univerzitch v demokratickch zemch
zeteln vyplv snaha o pochopen, usiluj otzky eskho
partnera asto o zaazen partnera, nebo sebe sama ve vztahu k
nkomu. "Zatmco v Americe se lid nejdve ptaj, co tm chcete
ci, jak to myslte, reaguj partnei tady velmi ysto vtou s
tm sohlasm, nebo naopak s tm vbec nesouhlasm," k profesor
Kohk.

Dialog nen souboj, ale spolen objevovn. Vyaduje rovnost
partner. Tam, kde jeden mluv z pozice mocinebo druhmu
nedostupnho vdn, pravdy, tam je zejm skuten dia-logos
nemon. Tak jako je mtem dialog a partnersk vztah mezi rodii
a jejich dtmi a koneckonc i mezi vychovateli a vychovvanmi,
tak je mtem i mezi mocnmi a bezmocnmi. V klerikln
spolenosti nen vbec divu, e laici "ekaj pasivn vechno
zhora" a ani neaspiruj na vlastn postoj i nzor.

Nejobtnj je dialog s pedstaviteli moci nebo mluvmi
"Pravdy".

astnci dialogu nejsou soupei i dokonce neptel, ale
partnei, potenciln spojenci a pro kesana mon brati.

Dialog je urputn zpas pedn se sebou samm a se svm
narcismem, ale tak se vemi patnmi vlastnostmi partner, a
tch nen mlo.


ploha 5: Teresio Bosco - Duchovn cvien s Donem Boskem,
str.14,15

Slovo rozumnost ve vchovnm systmu Dona Boska bude mt jet
hlub vznamy, ale jeho potenm a zkladnm vznamem zstane:
dialog mezi vychovatelem a vychovvanm, oteven vmna nzor,
asto iv, ale vdy vzjemn se respektujc. Odmt smysl, e
vychovatel m vdy pravdu. Doporuuje spolen hledn nejlepho
zpsobu. Vychovatel vdy bere v vahu dvody vychovvanho, aby
mezi nimi nebyl duch rivality a odporu, ale ptelstv a pohoda.
Dialog nekon dlouhm pouovnm, ale nalezenm sprvnho een
a objevenm chyby. A nikdy neumenuje radost.

Don Bosko nechce ve svm vchovnm systmu znt jin vztahy. Hoch
pro nj nebude nikdy pouze pasivnm objektem, nbr obhjcem
a iitelem du. A i kdy bude prvnm salesinm pipomnat, e
by byl rd, kdyby byli v jeho rukou tvrliv jako kapesnk, nikdy
tm nerozuml a neobhajoval tak zvanou slepou poslunost, ale
poslunost obtavou, oprajc se o rozumn dvody. Don Bosco
zpochybn zsadu: takto se mus jednat. Vdy bude usilovat
o rozhovor, aby pedeel pedstran poslunosti. Chce znt vdy
mnn svch hoch a je ochoten vdy ustoupit, kdy jejich dvody
budou serizn.

Don Bosco po vzoru sv matky nevychovval pouze druh, ale nechal
se jimi i sm vychovvat. Toto je rys pravho a velkho
vychovatele. Miluje a kadho m v ct, dvuje hochm a je jim
oddn, m pochopen pro povahov odlinosti, pro slabost vle,
pln respektuje jejich osobnost.

Tento text byl ji pouit v Tmtkch 96 (jednota), ale pro
vstinost jej pouvme znovu.


ploha 6: Pecka - Z denku marnosti, str.58, Atlantis 93

A vidm i vs, pane uiteli Roveck, kter jste rozhodl o m
budoucnosti, nebo jse nalhal na mho otce, aby m dal na
studie. Nm vyvolencm jse nikdy nic neprominul, dval jste nm
koly stle t a t, zvl jse ns pipravoval k pijmac
zkouce na gimnzium. Va p jsem si ji v obecn kole
osvojil tak dkkladnou znalost esk mluvnice a pravopisu, e
jsem z toho til cel lta na gimnziu. Pravda je, e ve, emu
jse ns nauil, bylo ovocem pemnohch tortur, kter jste nm
psobil jako dsledn a neprosn pedagog. Vae tvrdost zle
narela na mou dtskou citlivost. Kdy jse se po letech pede
mnou vyslovil, e jste hrd na sv bval ky, dovolil jsem si
ci, e i my jsme hrd na svho uitele, tebas se nm zd, e
byl pli psn. "Byl jsem na tebe psn," ekl jste, "protoe
jsem t ml rd."



9.Ptelstv


1.Ptel Je

Mk 1, 17-18 Na takovou nabdku kvne jen ptel.
Mk 6, 30 "Vecko" mohu ci pouze pteli.
Jan 15, 15 nazval jsem vs pteli
Jan 11, 3-11 ptel Lazar
Jan 11, 35-36 dojet
Je na svatb
Jeova ptelstv se Zacheem, Nikodemem, Matouem
rozhovor se samaritnkou
P. Urban: "Je nepat jen do chrmu, nbr prv do ivota, na
ulici, do rodiny .. aby se stal ve ve vem .."

2. Jak se pozn ptel

Potulka - Svdek v bl tm: ploha 1
(tento pbh plat i o pteli Jeovi)
Pavel Nagy - Evangelick Tdenk: ploha 2
Mt 25, 40 cokoliv jste uinili
pklad Matky Terezy
Je je mj ptel. Tm se na nedli, e ho mohu navtvit,
nebo musm splnit svou povinnost?

3.Jak se chov ptel

hodnoty ptelstv - svoboda, doprovzen
Ruka a psek: ploha 3
Je velk rlivost projevem lsky?
Jak byl Puntk nemocn: ploha4
1 Sam 20, 1-42 ptelstv Davida s Jonatanem

4.Ptelstv mezi muem a enou...
Petr Rezek - Ptelstv (pse): ploha 5
Katechismus katolick crkve l.2347: ploha 6
ptelstv a lska - tma k debat

@LH 3

@LH 6
Ploha 1: Potulka - Svdek v bl tm, Olympia 1979

k se, e opravdov ptel je ten, kdo je vdy k dispozici.
Jestlie mte tkou chvilku, mete ho vzbudit o plnoci a on se
sebere, a kdyby byl v Tokiu, sedne na letadlo a pilet vm na
pomoc.

Tomu Vilo pli nevil. Za prv: nikoho takovho neznal, kvli
komu by o pl noci sedal do letadla. A pak: ta teorie mu
pipadala pli jednostrann, pli pohodln pro ty, co maj
problmy, a pli nron pro ty, co je maj zachraovat.

Koho j povauju za ptele? ptal se sebe. Ne, urit ne
samaritny a poskytovae tch. J bych tu nominaci udlal jinak.
Podle jinho testu. Pro mn je ptel ten, kvli komu j jsem
schopen udlat cokoli nepjemnho, teba vstt v pt hodin rno.

Kolik jich je? Hrozn mlo. A kdy lovk m mlo ptel, neme
to bt ni vina, ne jen a jen jeho.

Vilo vdl, e je to jeho vina.


Ploha 2: Pavel Nagy - Evangelick Tdenk 7. 2. 96

V mm pedchozm sboru v Holkov na Valasku jsme v nedli
odpoledne navtvovali Nedln koly na kotrech. Podle rozpisu
pila ada na mne a dnes ji zemelou M. . Byla malho vzrstu
se skoliotickou deformac. Tato uitelka N mi cestou svila:
"Brate fari. Dopoledne jste kzal o Pteli Jei. J vm, e
je tak dobr. Ale j potebuji lidskho ptele. V na obci i
sboru se ctm tak sama" a rozplakala se. Poctil jsem to jako
vitku: Nesta jen kzat, ale bt zrcadlem Jeova ptelstv
ve vztahu k blinmu.


ploha 3: Ruka a psek  (str. 30)

Tinctilet Jirka se prochzel s maminkou po pli.
Na jednou se j zeptal: "Mami. Jak to mm udlat, abych neztratil
ptele, kdy se mi konen podailo najt ho."
Maminka se chviku zamyslela, potom se sehnula a vzala dv pln
hrsti psku. Jednou rukou stiskla siln psek v dlani a ten
utkal mezi prsty. m vc tiskla, tm vc utkal.
Druhou ruku nechala otevenou a psek tam zstal.
Ji to uasle pozoroval a pak zvolal: "Rozumm."


ploha 4: Jak byl Puntk nemocn, LD 5.10.1990

Pejsek vybhl na dvorek a chtl zavolat na kocourka Macka, kdy
si viml, e u plotu stoj Argo. Nesmle se k nmu piblil a
zpsobn pozdravil: "Dobr den, Argo, u je ti lpe?"
"Co je ti po tom?" zavrel hafan mrzut.
"J jsem chtl jenom vdt, jak jsi na tom s tlapkama," omlouval
se Puntk, "nechtl jsem se t dotknout."
"Tak j ti nco povm, ty skrku mravej," zahuhlal Argo
nevldn. "S takovm, co se kamard s kocourem, se j zsadn
nebavm! Mm svou hrdost, rozum?" Pak se otoil a odkulhal do
boudy.
"Takhle to tedy je," pemtal Puntk. "Kdybych nekamardil s
Mackem, tak by Argo u dvno kamardil se mnou ..." Chvilku o tom
jet hloubal a pak zavolal: "Macku, vylez, budeme si hrt! To
jsem j, tvj kamard Puntk!"


ploha 5: Petr Rezek - Ptelstv (pse)

Ptelstv, to je nkdy vc ne lska je to vra v to, e ruka
svr pevn jinou dla.
Ptelstv, to je plach nn krska, kter mv nba toho co
dv vc ne cit dla.
Ptelstv, to jsou slova, kter plat stejn v tnech psn jako
v deti stel.
Ptelstv, je ozvnou co vrt tvoje touhy sny a pn vyznn a
pousmn to je ptelstv, prav ptelstv.
Ptelstv, to jsou stejn cle v dlce je to sla kehk jako
vla pesto nejvt.
Ptelstv, neustoup ani vlce ani v pouti siln neopout
slab pesvd.
Ptelstv to jsou svty pln lid, kde se zapomn, jak se k
- sm.
Ptelstv jsou oi, kter vid.
Zn sv cesty jako ptci jako slunce teplo vrac lidem
ptelstv.
Ptelstv je stiskem teplch dlan.
Ptelstv je tm co lid chrn.
Ptelstv, prav ptelstv to je nkdy vc ne lska...
@LH 3

@LH 6
ploha 6: Katechismus katolick crkve l.2347

Ctnost istoty rozkvt v ptelstv. Ukazuje uednkovi, jak
nsledovat a napodobovat toho, kter si ns vyvolil za sv
ptele, kter se nm zcela daroval a dv nm ast na svm
boskm ivot. istota je pslibem nesmrtelnosti.

istota se zvlt projevuje v ptelstv k blinmu. Ptelstv
je velk dobro pro vechny, a je pstovno mezi osobami stejnho
nebo rozdlnho pohlav. Vede k duchovnmu spoleenstv.



10.Osobn povoln


1.Povoln Samuela

1 Sam 3, 1-10 Hospodin vol, lovk me odpovdt: "Tady jsem".

2.Moje touha

Lk 19, 1-10 Zacheus - co asi proval (ml touhu)
                    - pro se Je zastavil zrovna u nho

3.Bo iniciativa

Je neustle obchz a hled kudy do srdce.
Zj 3, 20 stojm u dve a klepu
Jan 15, 16 ne vy mne, ale j vs

4.Volba jako odpov

Sir 15, 16-21 Zvol si co chce, to si vyber!
Joz 24, 15-18 Bu a nebo, dvma pnm nelze slouit.
John Powel - Lska bez podmnek: ploha 1
A kad v, e rozhodnout se mus sm ...

5.Poadavek lsky - vechno

Jev poadavek je neskromn.
Na kolik procent plat moje odevzdn se Bohu?
Lk 21, 1-4 chud vdova
Jan 6, 9 chud chlapec
Ml jen pt chleb a dv ryby, ale dal je Jeovi k dispozici
a pomohl tak nasytit tiscov zstup lid.
Lk 9, 57-62 ruce na pluh

6.Vybaven, vyzbrojen

Iz 6, 5-8 Bh d kol, ale i schopnosti (dary) k jeho splnn.
Jer 1, 4-10 neboj se, budu s tebou
Ef 6, 10-20 oble si Bo vzbroj
ekni nco: ploha 2

7.Bo vbr

Apotolov (prvn pape a biskupov) byli "jen" rybi.
1 Sam 16, 7 Bo vbr nen podle naich pedstav. Bh hled do
srdce.
Amos 7, 13-15 jsem jen pastevec, nikdy jsem nechtl
1 Kor 1, 26-31 nevzdlan maj pednost

8.Povoln

Mk 1, 26-31 li za nm
Mk 10, 17-22 bohat nemohl
Je jedno, zda je lo zakotvena za jednu, nebo mnoho kotev, stejn
neme vyplout. Je jedno, zda je ptek uvzn za siln lano, i
hedvbnou nitku, stejn neme vzltnout.
ploha 3:


ploha 1: John Powel - Lska bez podmnek, Portl 1994,
str.32-33

Robert Frost - Nezvolen cesta

V hlubokm lese rozcest,
jak rd bych se vydal po obou.
Stl jsem tam dlouho bezradn
a jednu z nich si prohlel
p za pd, sh za shem -

a pak se vydal druhou z nich,
kde hez trva zdla se
a povrch trochu pevnj.
Za chvli zase pilo mi,
e cesty se nijak neli:

Vdy list bylo na obou
a ersv stopy na dn.
Tak zvolil jsem tu prvn zas!
Co ale kdy m zavede?
Mm se te vrtit, nebo ne?

Musm to ci s ltost:
strne se tu i strne tam -
Tak el jsem zas na rozcest,
znovu si cesty prohlel -
a zvolil tu vc zarostlou.


ploha 2:

Sm ekni nco o svm povoln, o sob. Neboj se, e to nebude
nic zvltnho. Kad Bo povoln je mimodn.


ploha 3:

"Jste dnes rno moc divn, pane Northe."
"Kdepak, nejsem. Jsem pod tvj stejn kamard."
Chvli pemlela a potom ekla: "Odpovm vm na vai otzku. Ale
muste mi slbit, e o tom nikomu neeknete ani slovo!
"Slibuji, Eloiso Fenwickov."
Dala si ruce na stl, podvala se mi pmo do o a ekla: "Chci
jt do kltera. Chci se stt jeptikou."
Zatajil jsem dech.
Odpovdla i na mou nevyslovenou otzku: "Jsem tak vdn Bohu za
svho otce a za matku ... a za bratra, za slunce, za moe, za
Newport - e mu chci dr svj ivot.
Uke mi, co musm udlat."
Vrtil jsem j jej vn pohled.
"Eloiso, j jsem jenom protestant jako moji pedkov z otcovy
i matiny strany. Promi mi, kdy se t zeptm na tohle: copak
bys nemohla Bohu vyjdit svou vdnost, i kdybys nela do
kltera?"
Tolik miluju rodie ... a tolik miluju Charlese a mm pocit, e
by se tyhle pocity mohly postavit mezi mne a Boha. Jeho chci
milovat nadevecko, a kadho na svt chci milovat tak, jako
miluji svou rodinu. Miluji ji straliv moc."
A po tvch j tekly slzy.
Ani jsem se nepohnul.
"Otec Walsh o tom v. k, abych pokala. Musm vlastn pokat
jet ti roky. Pane Northe, dnes se tu setkvme naposled. Um
se, jak se m lovk modlit, a a budu kdekoli na svt, budu se
modlit za otce, za matku, za Charlese, za vs a -" ukzala na
hosty v ajovn - "za tolik Boch dt, kolik jich jenom budu
moci udet v pamti a v srdci."
Po zbytek lta se nae cesty neustle kily. Odpoutvala se od
lsky ke sv rodin - a pirozen i od ptelstv - aby ns
vechny mohla zahrnout do velk obti, kterou jsem nebyl s to
pochopit.