@CT 0 @LM 1 @RM 65 @PL 65 @TB -----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T @MT 2 @MB 2 @PO 5 @PN 1 @OP @LH 6 Tma 1/ ploha .1 Chtj si se mnou povdat o mn a o m prci. Myslm, e za ty dv hodiny, kter jsme spolu strvili, jsme probrali dotazy podn od podlahy. Jdu na to zostra. Jeden po druhm se pedstavuje a uvd, jak jsou jeho sny a cle. est mladch, v hlouku jeden po druhm. Moje otzky sr jako rakety - ale odpovdi vznou. "Co dlte?" - "Nic." "Plny?" - "Muzika." "m se ivte?" - "Jsme u naich." "Ale co dlte pes den?" - "No, vstaneme kolem poledne. Sednem si do kavrny. Odpoledne si hrajem njakou muziku. No, a pak zase kavrna, do dvou rno." "A lb se vm to?" - "Ne je to votrava." "Vai rodie jsou zemdlci?" - "Jo." "A pomhte jim?" - "To teda n. Krvy? Ani npad!" Nos pilhav kombinzy a dlouh vlasy, vzhled cel prsvitn. Zentil typy, prsty zbrzdn jedinou innost - trsnm na kytaru. Jejich vzhled vyjaduje otrvenost, nejistotu, netenost a povadlost. "Ale co mme podle tebe dlat?" ptaj se m. "Rozhejbat kostru, nauit se vydlvat si na ivobyt, kdy u nechcete studovat." - "Nen prce." "J mm strach, e tam budu muset i v noci...." Zvu je, aby pijeli na trnct dn k nm na statek do Provence, co je zjevn zaujalo. Dvm jim svou adresu, ale myslm si, e tm to skon. Omyl: dva mi napsali. Pijedou na trnct dn mezi nae mlad. Ti na n ze zatku koukali hodn udiven - asi tak, jako sedlk, kter v u pedem, e tyhle ruiky na pinavou prci nejsou. Ale vichni byli vedle jak ta jedle: oba mldenci, Thierry i Jack si hned vykasali rukvy a zaali neokzale a podn makat. A ty krvy, o kterch nechtli u rodi ani slyet, ty tady nali taky. A zrovna bylo poteba vykydat stje. Pp, hladk ruiky i ist ohozen! U ekaj lopaty , krumpe, vidle a hrb! Vidl jsem je, kdy odchzeli: pln odhodln, s rozzenma oima. Kdepak byl konec tm dvma mladm mkotm! Guy Gilbert - A do krajnosti (str. 38, 39) Ploha . 2 Vzpomnm si, jak jsem ped lety tko nesl svj pobyt na vojn. Ale nebylo to zbyten. Hned v prvnch dnech mi Pn vnukl dleitou mylenku: kad den za nkoho! Mohl jsem nabzet sv dny v kasrnch. "Vechno nepjemn, Pane, co mne ztra ek," modlil jsem se kadho veera, "dvm tob a prosm o vyrovnn - mm rodim doma, kamardovi, vojkovi, kter usn na lku pode mnou, znmmu knzi, mlad rodin z na rodin, tet, kter loni zemela..." Kad den za nkoho. Zcela konkrtn. Obas i za sebe a za svou budoucnost. Myslel jsem na svho "lovka dne" od rna do veera. Psal jsem si jmna do kalende. Kdy piel k, pestal jsem reptat a ptt se PRO a kal jen: asi to ptebuje. Dnen den mho ivota pat, Pane, jemu. Bh bral a na druh stran i dval. Nejt bemeno mi bylo nst jednou na zatku bezna. Vidm to dodnes. I se jmnem v kalendi: za ptele J. A potom znovu za tho kamarda v polovin ervna. Tehdy jsme mli cvin poplach a na konci nkolikakilometrovho pochodu s plnou poln do strmho kopce jsem u opravdu nemohl dl. Velk otlaky na chodidlech mi kamarda pipomnaly jet dalch nkolik tdn. Pozdji po vojn, kdy mi etl ze svho denku, jsem se dozvdl, e prv tehdy pijal po del dob svtost smen a zpovdnk mu tenkrt ekl: "Byl to od tebe hrdinsk in." J u ml ale strach za toho ptele obtovat dal dny.... AD 93/4 - Ob Ploha . 3 "Osvcen", kter proil Buddhy, se omezuje na pesvden, e svt je patn a pro lovka je zdrojem zla a utrpen. Aby se lovk od tohoto zla osvobodil, mus se odsvobodit od svta. Mus petrhat pouta s vnj realitou: tedy pouta na lidsk tlesn soustavy, psychiky a tla. m vce se od nich osvobodme, tm lhostejnj budeme k tomu, co je ve svt, a tm lpe se zbavme utrpen neboli zla, kter m pvod ve svt. Piblme se tmto zpsobem Bohu? Tm se "osvcen" pedvan Buddhou nezabv. Buddhismus je do znan mry "ateistick" systm. Od zla se neosvobozujeme dobrem pochzejcm od Boha, ale pouze odlouenm od svta, kter je zl. Plnost tohoto odlouen nen spojen s Bohem, ale takzvan nirvna neboli stav dokonal lhostejnosti vi svtu. Spasit se znamen v prvn ad osvobodit se od zla tm, e se lovk stane lhostejn vi svtu, kter je zdrojem zla. Tm duchovn proces vrchol. Jan Pavel II. - Pekroit prh nadje (str. 90) Tma 2/ ploha 1 ....jeden mu, jmenoval se Karpencius nenvidl hch a nenvidl hnky. Miloval Boha jeho hnci ureli. Proto je musel nenvidt. I stalo se, e dva kesan, kte poznali od Boha mnoh milosti se polekali o sv jmn, zapeli veejn pravho Boha a vrtili se k pohanskm bludm. Karpentius se o tom dozvdl a oba odpadlky proklel. Kdy potom usnul, ml sen. Vidl propast a k n li oba hnci. Nevidli ji, protoe mli zavzan oi. I zaradoval se zbon mu, e spadnou na dno propasti a bdn zahynou. I ekal, kdy se zt do propasti. A tehdy spatil cizho lovka, kter spch aby oslepen zastavil a zachrnil. Proto Karpencius zvolal: Ponech je osudu, nebo jsou proklet hnci. m dve zahynou tm lpe. Avak neznm mu si jeho voln nevmal a vzthl ruku ,aby ty dva zastavil. Byl u nejvy as. Jejich chodidla dolapovala na sam okraj propasti. I zvedl rozhnvan Karpencius pai a volal: Odstup, nebo t udem, vdy to jsou proklet hnci. V t chvli obrtil ciz mu tv plnou jasu. Karpencius poznal Pna naeho Jee Krista. I ekl Spasitel: "Ude tedy mne, Karpencie, protoe jsem ochotn zemt jet jednou za spasen tch ubok!" - Kossakov: Kici IV/ 78 Ploha . 2 Je to pr dn, co jsem v mrnici rozjmal nad Vilmovm obliejem, ne nad nm piklop vko rakve. Z jeho krsnch rys konen vyzaoval pokoj. Znal jsem ho u jako dvanctiletho kluka. Otec od rodiny odeel, kdy jemu nebylo vc ne rok. Seste dva. Nikdy se z otcova odchodu nevzpamatoval. Vdycky jsem obdivoval jeho pohled. Ndhern oi, kter se na vs upen dvaly a zkoumav vs hltaly. Ty oi hlsaly lsku a ptelstv. Vilm byl skoro nm. Tm nemluvil. Msto odpovd se asto jen usmval. Poznal jsem ho ble na mnoha tborech. Byl hrav jako vichni mlad. Sem tam se ulil z prce jako mnoho mladch, ale byl kamardsk, jako bylo mlo mladch. Kdy mu bylo dvacet, ztratil se mi z o. Konen vlastn hnzdeko. Narodil se mrous. On ho zbooval a jeho lska k Marii, kterou miloval nade ve, se tm jet utvrdila. Najednou mu Marie i se synkem utekla za jinm. Stran krach. Prce dn, chu do n taky dn, pro prachy se bohuel dostal na ikmou plochu: ohroovn pumpae pro pr babek. Chlapk bankovky odevzdal, ale bleskurychle vytasil i zbra. Vilda dostal kulku do bicha a za pr minut bylo na chodnku po nm. Na hbitov ns doprovzela prtr mraen. A najednou, zrovna ve chvli, kdy jsme se promoen a s nohama zaboenma v bahn dvali, jak Vildovo tlo pomalu kles do jmy, d ustal. Na rakev mu zasvtil slunen paprsek. Byl to jen svteln signl - ale jak siln zapsobil v tuto posledn chvli, kdy smrt i boue svorn ustoupily paprsku svtla! Za tch estadvacet let, co iju s mlde vyvrenou na okraj spolenosti, jsem postipn v rznch mrnicch stl v zadumn nad ptatyiceti oblieji, a ty mn nedvaj pokoj. Ale nikdy jsem kvli nim neztratil nadji, nikdy! Se vemi se jednou shledm. V tto nekonen lsce, ve kter jim Bh docela jist ukzal sv milosrden srdce. Kdy lovk ije s tmi nejuboejmi z naich brat a sester, pak nadji ztratit neme. Protoe uprosted nich je ctit Bo ptomnost siln, trvale a skoro hmatateln. Chce - li poznat KRISTA, pak ho bezpenji najde ve spolukovi, ktermu se rozvedli rodie, nebo v tom, kdo u vs v gymnziu nejm vynik, ne v hodinch nboenstv nebo v tvm kesanskm spoleenstv. - Guy Gilbert: A do krajnosti - str. 70 - 71 Ploha . 3 Vechno zaalo nenpadn rno na svtek Neposkvrnn, dne 8. prosince 1841. Tho roku otevel v Turn don Cocchi prvou orato. Don Bosko byl teprve msc v tomto mst. Sm nm popsal, co se tehdy pihodilo. - Na svtek Neposkvrnn Panny Marie jsem se oblkal na mi svatou. Skristn Josef Comotti si vak vimnul mladka stojcho v kout a zavolal ho, aby mi el ministrovat. - Nedovedu, odpovdl postraen. - Jen se nesty, nikdo jin tu nen, nedlej drahoty a honem b. - Nedovedu, znova opakoval mladk. Nikdy jsem jet neministroval. - Dobytku jeden, pak tu nem co dlat, doplil se skristn. Kdy nedovede ministrovat, pro jsi sem lezl? - Vztekle chytil nsadu opraovadla a zaal s n bt hocha po hlav. Dal se na tk. - Co si to dovolujete? rzn jsem ho okikl. Pro ho bijete? - Protoe piel do skristie a nedovede ministrovat. - Co vm je po tom? - Je to mj ptel. Rychle ho vrate. Musm s nm mluvit Vystraen hoch se vrtil. Byl rozcuchan, kabt ml pinav a potrhan. Piel z venkova. Doma mu asi ekli: Nezapome chodit v Turn na mi. - Poslechl. ale stydl se jt do kostela mezi svten obleen vc. Zkusil to vklouznout do skristie. Na venkov to bv bn praxe. - Byl jsi u na mi? zeptal jsem se laskav. - Nebyl. - Zajdi si na ni. Pak s tebou musm promluvit o nem, co t bude zajmat. Slbil mi to. Kdy jsem skonil mi svatou a dkuinn, zavedl jsem ho na kr a s usmvavou tv jsem ho oslovil: - Jak se, mj dobr pteli, jmenuje? - Bartolomj Garelli. - Z kterho jsi kraje? - Z Asti. - Jak m emeslo? - Jsem zednk. - M otce? - U zemel. - A matku? - Tak u neije. - Kolik m rok? - estnct. - Um st a pst? - Ne. - Dovede zpvat? - Mladk se mi podval tzav do tve, pro m to zajm a ekl: - Nedovedu. - Ale pskat jist dovede, e? Zaal se smt. O to mi lo. Zanali jsme si rozumt. - Byl jsi u prvnho svatho pijmn? - Dosud ne - A u zpovdi? - Kdy jsem byl mal. - Chod na katechismus? - Stydm se, protoe mal kluci by se mi smli. - A ml bys zjem, kdybych ti ho vysvtloval? - Ml. - Pichzel bys sem za mnou? - Kdyby m tu nebili. - Neboj se. Od nynjka jsi mj ptel a nikdo se t nedotkne. Kdy bys ml chu zat? - To zle na vs. - Teba hned? - Rd. Don Bosko si kleknul a pomodlil se Zdrvas Maria. Po ptatyiceti letech pak svm salesinm ekl: - Vechny dary, kter nm dalo nebe, jsou ovocem onoho prvho Zdrvas Maria, kter jsem se modlil vroucn a s pmm myslem. - Teresio Bosko: Don Bosko - str. 105 - 107 Ploha . 4 Jednou z Mistrovch nauk, kter nejvce vyvdla z mry - a patila k nejpvabnjm - byla: Bh m blzko k hnkm ne ke svatm. Vysvtloval to takto: Bh v nebi dr kkadho lovka na niti. Kdy zhete, nit se petrhne. Bh ji tedy zase nave, udl uzlk - a tak si vs pithne o nco bl. Vae hchy petrhvaj nit znovu a znovu - a kad dal uzlk vs pivd bl a bl k Bohu - Anthony de Mello, SJ: Minutov moudrost Ploha . 5 imon Wiesenthal vypravuje: r. 1942, v Lazaret pro nj pila oetovatelka a odvedla ho k mladmu SS - manovi, kter byl smrteln rann, umral a nalhav chtl mluvit s njakm idem. Chtl od nho dostat odputn za bezprv na idovskm nrod. Vojk dlouho hovoil o sv vin a prosil o doputn. Co na to Wiesenthal? "Vstvm, dvm se smrem na nj, na jeho sepjat ruce ..... rozhodl jsem se. Beze slova jsem opustil ten pokoj." V pozdjch letech se ptal lid, politik, teolog. Jednal jsem sprvn? Ml bych mu odpustit? Odpovdali rozdln. Co by odpovdl Je Kristus, kdyby byl dotzn - ne sedmkrt, ale .... - imon Wiesenthal: . Wiesenthal vypravuje Tma 3/ ploha 1 A v vztah k ve? Asi do svch osmncti let jsem byl katolk. A potom jsem z takov vzpoury mld z tto crkve vystoupil. Dneska velice asto pemlm o ve a vdycky km - j bych v nco vil, kdyby nebylo vcch. Protoe, vimnte si, e neexistuje nboenstv, kter by souasn nebylo zl. To, e se potkaj muslimov s kesanama a podobn, to je dkaz, e dn nboenstv nevede lovka k dobru, ale e mu umouje jmnem toho nboenstv pchat zloiny. To m na tom ds. rozohovor s M. Hornkem - Blesk magazn 31/94 Ploha . 2 S vyvrenmi a vinky Je stoloval s celnky a hnky. Mnoz se dnes zeptaj: Co je na tom divnho? Bylo to tak neobvykl? Bylo. Zkon toti zakazoval: S bezbonky nen dovoleno jst za jednm stolem. Zkon uroval, kdo stoj blzko Bohu a kdo nikoli. Pedstavitel a vykladai tohoto Zkona podle toho urovali, s km je mono se stkat. Brali na sebe soudcovsk ad, o nm Je soud, e nen vloen do rukou lid. Spolen jdlo mlo v dob Jeov mnohem hlub vznam ne dnes u ns. Sedme si ke stolu ve spchu, abychom se nasytili. Jen pleitostn, pi svatb a slavnostnch pleitostech, tume, jak me spolen jdlo spojovat. - U id bylo jdlo znakem a vrazem sounleitosti. Kdo k sob zve hosta, k tm: Pat k nm, k na rodin. Sedt spolen za stolem znamen: Patme k sob, stojme pi sob. Na tomto pozad se Jeovo chovn jev tm pohorlivj: j a pije s celnky a hnky. To pece znamen, e se s tmi bezbonky ztotouje, e se s nimi dru. A jet vce: e i na tato zpustl individua Bh shldne a pijme je. Je svm odporem k nboensk praxi sv doby jasn ukazuje, e Bh nen vlun pro ty, kte umj plnit Zkon. To, co Je chce ci a dt, pat vem lidem. Stv se osvoboditelem chudch, utlaench a slabch ( i mravn): i pro n je tu Bh. To vechno zneklidovalo Jeovy uednky a vnucovalo jim otzku, kdo je tento Je? Jakm prvem tak mluv? Jak to, e kritizuje Zkon? Ve jmnu Bom nebo proti Bohu? Nae Vra - str. 65 Ploha . 3 576/ Mnohm v Izraeli se zdlo, e Je jedn proti zkladnm institucm vyvolenho nroda: - proti poslunosti Zkona v cel plnosti jeho psemnch pedpis a - v ppad farize - ve vkladu stnho podn - proti stedmu vznamu jeruzalmskho chrmu jako svatho msta, kde pebv Bh vsadnm zpsobem - proti ve v jedinho Boha, jeho slvu neme sdlet dn lovk. 581/ Je se jevil om id a jejich duchovnch vdc jako "rabbi" (Mistr). asto toti argumentoval v rmci rabnskho vkladu Zkona. Zrove se vak Je musel dostat do konfliktu s uiteli zkona, protoe se nespokojoval s tm, e by pedkldal svj vklad vedle jejich: "Uil je toti jako ten, kdo m moc, a ne jako jejich uitel Zkona" (Mt 7, 29). V nm se tot Bo slovo, kter kdysi zaznlo ne Sinaji, aby dalo Mojovi psan zkon, znovu ozv na hoe blahoslavenstv. Zkon neru, nbr jej napluje tm, e boskm zpsobem poskytuje jeho konen vklad: "Slyeli jste, e bylo eeno pedkm ... Ale j vm km" ( Mt 5, 33 - 34). Se stejnou boskou autoritou Je neuznv jist "podn lidsk" (Mk 7, 8) drah farizem, kte "ru Bo Slovo" (Mk 7, 13). Katechismus - odstavce . 576, 581 Ploha . 4 Sfick svtec se vydal na pou do Mekky. Na kraji msta ulehl na zem, hned vedle cesty, nebo byl velmi vyerpan. U usnal, kdy tu ho probudil ltec poutnk. "Toto je hodina, kdy se hlavy vech vcch uklnj k Mekce, a ty smrem k tto svatyni nastavuje chodidla." Sf se ani nepohnul, jen otevel oi a ekl: "Brate, byl bys tak velmi laskav a pemstil m nohy tam, kde nebudou leet smrem k Bohu?" Anthony de Mello, SJ - Modlitba by (str. 18) Tma 4/ ploha 1. Kiovnk P. Josef Semrd vyprvl: Zazvonil telefon. Volala pan hrabnka, e jej dcera je krut posedl. "Ote, vy jste eholnk, jist se v tom vyznte". Rychle jsem vzal kabt a detnk, ale zarazil jsem se. Poradm se naped s panem kanovnkem Stem, ten je zkuen a vyzn se v podobnch problmech. Dostal jsem pekvapivou odpov: "Mil ote, to nen jen tak, do neho takovho se nepoutjte, pokud je ta dvenka opravdu posedl, nemte tuen, co se me st. Zl duch me na cel dm vykiet vechny vae hchy od mld, strh z vs aty a jedin co z toho bude - ostuda". Co mm tedy dlat? "Jak je psno v psmu. Takov druh se ned vymtnout le modlitbou a postem.." Zavolal jsem tedy pan hrabnce, e pijdu a za tden. Zaal jsem se postit a opravdu se modlit na ten mysl. Zaal jsem duchovn ppravu. V den, kdy jsem se ml dostavit k pan hrabnce, najednou zazvonil telefon. "Ote, mete si uetit cestu. Helenka je zdrva, asi ped hodinou najednou takov leva. A budete mt as, pijte ji navtvit". To jsem pozdji uinil. Domnvm se, e zl duch asi vdl, e neobstoj. Byl jsem pekvapen, e uzdraven me pijt tak touto cestou ... ploha 2. Dominik Savio chtl bt svat. Jak to uinit? Zaal si vymlet zpsoby, kter pi jeho kehkm zdrav byly napovenou /napovenou byly i tak/. Budu spt v noci odkryt. Don Bosko to zjistil a zakzal mu to . Budu se tajn biovat. Udlal si jaksi dtky.Don Bosko mu to pi svtosti smen zakzal. Budu hladovt. Don Bosko mu vak ekl: Prv ty mus jt. Co mm dlat, abych se stal svatm? A do o mu vhrkly slzy. Spl si sv povinnosti a bu vesel ... Iz 58, 5-7 Joel 2, 12-13 ploha 3. Mil, jemn a vldn pan Kadlecov, prodavaka v Supraphonu byla toho dne smutn. "Pan Kadlecov, co se vm stalo?" Vy se mi budete smt, tady se mi vichni smj, ale j vm to eknu. Nm vera poel pejsek. Mli jsme ho 9 rok. Vy mi to nebudete vit, ale kdy jsem j nebo manel stonali, ten pejsek neral. Lehl si vedle postele, hlavu si dal na packy a neral. Trpil se s nmi. Ko by to ocenil ... 2 Sam 12,16 = krl David ... Restaurace pi cest na golgotu ... ploha 4. Pst vede k sebeovldn Profesor Ski Kumra Swami vyprv: Po pednce v San Remo mi mlad lid ze skupiny hippies ekli, e by rdi jeli do Indie. Pro, tzel jsem se. Chtli bychom poznat jgu. Pro? Pomh, aby lovk zskal klidnou mysl. A pro chcete mt klidnou mysl? Ponvad mylenky ns mladch jsou pli zmaten a chci bt sprvnm hochem. Zaal jsem pst. Indie = jga. Jga = sprvn hoch. Kdo je sprvn hoch? Ten kdo se d tmito pravidly: nekou, nekonsumuje alkohol, drogy, nezneuv dvek, m ist mylenky a ist tlo. Studenti diskutovali o tomto programu. Druh den za mnou pilo 6 hoch a dvek a diskutovali jsme dlouho pes plnoc. ekli mi, e z potu 25, kte mli o jgu iv zjem, jen 6 se rozhodlo zachovvat pravidla ... Tma 5/ ploha 1. Motto: Mu modlitby neek na vnj vybdnut ... Vaek a Vruka se spolu modlili kad veer. Kdy je knz pipravoval na svtost manelstv ne nadarmo upozoroval: slunce a svtnad vam hnvem. Kad veer muste uzavt modlitbou. dili se jeho radou. Kad veer ekal Vclav na pozvn k modlitb. Modlil se rd. Se svou milovanou a pro ni. Co by pro ni neudlal. Pak musela Vrka na 14 dn odjet. Na pekolen. Mj se tady hezky. A piel veer. Co dlat, kdy tu Vruka nen? Otevt pivo a dvat se na televizi. Co jinho zbv. A modlitba? Hned jak pijede hned se do toho zase dme ... ploha 2. Grn: Modlitba jako setkn - str. 13 Copak mm Bohu ct? Vdy on vechno v. Pirozen e vechno v. Bh nepotebuje mou modlitbu. Ale j potebuji modlitbu. Pro mne je dobr, e se mohu na Boha obrtit se svmi nejvnitnjmi potebami a mylenkami ... ploha 3. S. S. Singh: Modlitba nen proen, nbr sjednocen s Bohem. Nen to sil, abychom od Boha obdreli vci nutn k ivotu. Nezle na prozbch o rozmanit poehnn, nbr zle v dosaen toho, kter je drcem poehnn. Modlitba neslou tomu, aby byl Bh zskn pro lovka, ale aby byl lovk zskn pro Boha. ploha 4. Kirkegaard: ..a jak se asem stvala moje modlitba vnitnj a zbonj, ml jsem m dl tm mn co ct. Poslze jsem docela umlk. Stal se ze mne lovk, kter naslouch. Nejdv jsem myslel, e modlit se znamen rozmlouvat. Nauil jsem se vak, e modlit se znamen nejen mlet, ale i naslouchat. Modlit se znamen slyet sm sebe, modlit se znamen utiit se, bt tich a oekvat, a v tto modlitb uslyme Boha. ploha 5. Kdy se brnnt kanovnci modlili ve talch veern chvly a bouka byla tak velik, e zaala vzbuzovat obavy ptomnch, pravil pr kapituln dkan pan kanovnk Tenora: "Chlapi nechte toho a pejte se modlit" ... ploha 6. Seton: Rolf Zlesk str. 14 Kam jde Quanabe, zeptal se Rolf jednou, kdy vidl e indin vstv za svitu a odchz ven s bubnkem. Jeho druh ukzal na sklu nad vigvamem a Rolf poprv uslyel pse vchodu slunce. Byli to modlitby, nebo oslavn zpvy k chvle velkho ducha nebo Velkho Otce. Rolf pln zmnil sv smlen o rudoch. Quanab se mu objevil v pekvapujcm svtle. Indin, kterho kad pokldal za pohana se modl k svmu bohu, aby ho vedl na kadm kroku a Rolf, kter se pokldal za kesana, se nemodlil u nkolik msc a modlitby tm zapomnl. Jedin na co Rolf dosud nezapomnal, bylo zachovvn nedle. V ten den odkal modlitbiku, kterou ho nauila jet jeho matka. V takovou chvli se vak skrval a nemluvil o tom, zatmco Quanab ani neskrval, ani nedval okzale najevo sv zbon projevy. Teprve po pnoha nedlch jednou poznamenal: Tvj Bh pichz jen jednou tdn? Krade se potm? Ja nm zahanben, e k nmu jen ept? Mj Bh je zde stle. Mohu snm mluvit kad den svm zpvem. Vechny moje dny jsou svten ... Tma 7. ploha 1. Kossakov (chudoba, svoboda) Silvestr se usml. "To je pravda, Vae Osvcenosti. Jindy zase zbojnci popadli nae dva bratry, kte jim chtli promluvit do due, dkladn je zbili a shodili do potoka. Div z toho chudci nemli smrt. ... as pokn pro n zejm nenadeel ... Vdycky se nepoda proniknout lovku do srdce, ale musme se o to snait ...Protot Frantiek nechce dnou z dosavadnch ehol. Chce apotolovat podle evangelia. Kad pkaz podept slovy naeho Pna. ..." "Vae Osvcenosti," zaeptal prosebn, "zamtne-li svat oteec nae pokorn prozby, a my netoume po niem, ne t podle svatho evangelia, ned tak najevo, e pkazy naeho Pna jsou neprovediteln ...?" Po tch slovech zavldlo ticho a bylo m dl trapnj. "Svat otec udl, co bude povaovat pro crkev za nejlep," eko nakonec kardinl. Jeho pl zavl a kardinl odeel. "Myslel jsem si, e budete rozumnj, brate Silveste," povzdechl si biskup, "vae vc je prohran.! ploha 3. Ivan Slavk Hory rok "Blzne! Jet dnes v noci podaj tvou dui. A bude cos shromaoval?" Ta sova plat v kterkoli vtein, ale po padestce u opravdu nalhav. Lakota chudk. Ne vichni chud jsou opravdu chud, chud v duchu. Existuje tak lakotaa, chamtivost nuzk stejn jako sobectv boh. Je to ono hromadn braku, neschopnost zbavit se ehokoli, ono sta chovvn kozch bobk (co kdyby se nkdy hodily! - nehod se nikdy, ale sta zaneovat ivot). ploha 5. Je ekl ji dvno ped Frommem: "Lep je dt, ne brti" Podle tohoto Jedova vroku musme my kesan Fromma doplnit a opravit. Klem k lidskmu tst nen jist slovo mti. Ale nen jm ani slovo bti,i kdy je to slovo velmi dleit a jedno z nejkesantjch, ku pkladu bti vde lidmi, byti vce syny Bomi. Je to slovo dti. M cenu, jsi astn, napluje ivot nebo modere se k, e se realizuje, ne kdy m, ani kdy jsi, ale kdy dv: kdy dv sebe, svj as, sv schopnosti, svj ivot. Sm Fromm to pipout v dal populrn knize: Umn milovat. Zde k: "kon dvn ... m napluje radost. Pekypuji ivotem a tstm. Dvn pin vce radosti ne pijmn, ne proto, e bych se neho zbavoval, ale proto, e tmnto gestem vce iji. Nen bohat ten, kdo mnoho m, ale ten kdo mnoho dv." ploha 4. Congar: Za crkev V podobenstv o farizeovi a celnkovi je sp celnk majetn - vzato z hospodskho hlediska. Idelem nen trpt nedostatek, nbr bt svobodn vzhledem k nadbytku nebo strdn, jako byli Pn a Pavel (sr. Flp 4,11). To d pedevm duevn postoj "Jahvovch chudch", postoj oekvn a touhy, pipravenosti pro milost, odpoutn od sebe a pln a dviv zvislosti. Mezitm se nm velice brzy poda uvdomit si skutenost, e Je dv najevo jistou zlibu pro chud a svmi vlastnmi slovy odvoduje jistou totonost mezi sebou a chudmi. Je jasn, e nememe ve jmnu evangelia svatoeit chudobu v ekonomickm smyslu. Kdyby tomu tak bylo, museli bychom ponechat lidi v tomto stavu chudoby. Ale jak u asto ekli Otcov, teologov a papeov, evangelium ned, aby existovali chud, aby mli bohat monost cviit se v milosrdenstv. Lep by bylo, kdyby dn chud neexistovali. Evangelium nesvatoe hmotnou chudobu. Pesto nememe jeho poselstv omezit na naden pro chudobu v duchu. To je v rozporu s jistmi skutenostmi, s jistmi vysvtlenmi. Je sm se rozhodl nejprve pro ivot v chudob bez finannho zajitn. Prv tak apotolov, kdterm ekl: "Blahoslaven, vy chud!" Tma 8. ploha 2. Kne Boleslav, pozdj bratrovrah, si toti umnil postavit hrad po mskm zpsobu, svolal pedn muez lidu a dovedl je do lesa u eky Labe. "Zde chci a ki, abyste mi po mskm zpsobu vystavli hradn ze velmi vysokou dokala," ekl jim. Pedci vak nesouhlasili ("...my ti odmtme, protoe ani neumme, ani nechceme uiniti, co naizuje, vdy ani nai otcov nic takovho dve neinili ...") To Boleslava rozltilo. Popadl prvnho staeinu za vlasy, usekl mu hlavu a prohlsil" "Tak to chci, uinm tak, pla na msto rozumu vle." Po tak silnm argumentu pedci padli na kolena a hrad, nazvan podle zakladatele Boleslav, vystavli. ploha 3. Zweig: Co ekl csa, je svat .. Dnen generace, kter vypuknut druh svtov vlky pouze pihlela, se asi bude ptt: pro jsme to neproili my? Pro v roce 1939 u neplanuly masy stejnm nadenm jako v roce 1914? Pro uposlechli t vzvy jen vlan a poddajn, mlky a fatalisticky? Odpov je jednoduch: Protoe n svt roku 1939 u v sob neml tolik dtsky naivn dvivosti jako ten v roce 1914. Tehdy lid ml jet neproblematickou dvru ve sv autority, nikdo v Rakousku by se neodvil pomyslet, e vemy uctvan otec vlasti csa Frantiek Josef by ve svch tyiaosmdesti letech povolal sj lid k boji, nejsa tsnn krajn nouz, e by poadoval krveprolvn, pokud by mr e neohroovali zl, zken, zloinn protivnci. Oproti tomu v roce 1939 tato takka nboensk vra v poestnost pinejmenm ve schopnost vlastn vldy v cel evrop u vymizela. Diplomaci se opovrhovalo od t doby, co lidrohoen pihlleli, jak ve Versailles zradila monost trvalho mru, nrody si pli jasn vzpomnaly, jak netydat se lhlalo o dohodch, odzbrojen, odstrann tajn diplomacie. V roce 1939 v podstat neexistoval respekt ped dnm sttnkem, a nikdo by mu svj osud s dvrou nesvil. ploha 5. Comgar 64 Proro by mla mt crkev, to jo kesansk obec, velk podl na probouzen povoln, na vchov sluebnk a konen na jejich vysvcen. Kdybychom toto vechno, a knstv samo, neumstili do rmce spoleenstv vcch, stavli bychom se cize k smyslu, jak dv tmto realitm nov zkon. Takto nese cel crkev knstv tch, kdo jsou v n povoln k slub. Cel je pln zodpovdn za to, jakou pedstavu budou mt hierarchit sluebnci o povaze sv autority a jakm zpsobem ji budou uplatovat. Zachzl-li s nimi jako s mocni, budou ze sebe dlat mocne. Chov-li se k nim serviln, nebude jim zatko zprznit svj ivot panovanost, kter je stle iv v pohanskm lovku, existujcm v kadm z ns. ploha 6. Pecka: Z denku marnosti str.58 /Atlantis 93 A vidm i vs, pane uiteli Roveck, kter jste rozhodl o m budoucnosti, nebo jse nalhal na mho otce, aby m dal na studie. Krom m jste vybral jet Ladka z hostinskho vzezen. Nemn krsn byla vae pan, kter ns vdy vldn vtala, kdy jsme k vm dochzeli na hodinynminy. Nm vyvolencm jse nikdy nic neprominul, dval jste nm koly stle t a t, zvl jse ns pipravoval k pijmac zkouce na gimnzium. Va p jsem si ji v obecn kole osvojil tak dkkladnou znalost esk mluvnice a pravopisu, e jsem z toho til cel lta na gimnziu. Pravda je, e ve, emu jse ns nauil, bylo ovocem pemnohch tortur, kter jste nm psobyl jako dsledn a neprosn pedagog. Vae tvrdost zle narela na mou dtskou citlivost. Kdy jse se pol letech pdde mnou vyslovil, e jste hrd na sv bval ky, dovolil jsem si ci, e i my jsme hrd na svho uitele, tebas se nm zd, e byl pli psny. "Bal jsem na tebe psn," ekl jste, "protoe jsem t ml rd." ploha 4. Ad: Nekazte dti Souhlasm, e patn vychovvaj ti, kdo svou benevolenc nechaj v mldei vzniknout vdom beztrestnosti. Jsem ale proti toumu, aby se do dt vpravovaly morln zsady tvrdou rukou, pravtkem a rkoskuou (a to v i ppad, e bychom se rozhodli takovou vchovu pchat "pimen, nebo kde je mra?), a to proto, e: 1) Sm trpm naprostou ztrtou cty (jemn vyjdeno) k tm, kdo ns vychovvali emenem a povelem. 2) Prav tragdie vznikaj, kdy se do vdom mldee zafixuje pravidlo: "Kod se provin proti normm, dostane po hub." Nemusm snad uvdt, kam a to vede. ploha 6. Zatmco z prvnho slovnho kontaktu, z takovho toho vzjemnho oukvn mezi partnery na univerzitch v demokratickch zemch zeteln vyplv snaha o pochopen, usiluj otzky eskho partnera asto o zaazen partnera, nebo sebe sama ve vztahu k nkomu. "Zatmco v Americe se lid nejdve ptaj, co tm chcete ci, jak to myslte, reaguj partnei tady velmi ysto vtou s tm sohlasm, nebo naopak s tm vbec nesouhlasm," k profesor Kohk. Dialog nen souboj, ale spolen objevovn. Vyaduje rovnost partner. Tam, kde jeden mluv z pozice mocinebo druhmu nedostupnho vdn, pravdy, tam je zejm skuten dia-logos nemon. Tak jako je mtem dialog a partnersk vztah mezi rodii a jejich dtmi a koneckonc i mezi vychovateli a vychovvanmi, tak je mtem i mezi mocnmi a bezmocnmi. V klerikln spolenosti nen vbec divu, e laici "ekaj pasivn vechno zhora" a ani neaspiruj na vlastn postoj i nzor. Nejoptnj je dialog s pedstaviteli moci nebo mluvmi Pravdy. astnci dialogu nejsou soupei i dokovce neptel, ale partnei, potenciln spojenci a pro kesana mon brati. Dialog je urputn zpas pedn se sebou samm a se svm narcismem, ale tak se vemi patnmi vlastnostmi partner, a tch nen mlo. Nevidm asee nic jinho, co by ns, nae evropanstv a desanstv mohlo prv v na dnen krajn obtn situaci postihnout o krok dle - o ten krok, kter je teba udlat prv dnes a u ns. Tma 9. ploha 1. P. Rezek Ptelstv, to je nkdy vc ne lska je to vra v to, e ruka svr pevn jinou dla. Ptelstv, to je plach nn krska, kter mv nba toho co dv vc ne cit dla. Ptelstv, to jsou slova, kter plat stejn v tnech psn jako v deti stel. Ptelstv, je ozvnou co vrt tvoje touhy sny a pn vyznn a pousmn to je ptelstv, prav ptelstv. Ptelstv, to jsou stejn cle v dlce je to sla kehk jako vla pesto nejvt. Ptelstv, neustoup ani vlce ani v pouti siln neopout slab pesvd. Ptelstv to jsou svty pln lid, kde se zapomn, jak se k - sm. Ptelstv jsou oi, kter vid. Zn sv cesty jako ptci jako slunce teplo vrac lidem ptelstv. ptelstv je sxtiskem teplch dlan. Ptelstv je tm co lid chrn. @LH 3 ptelstv, prav ptelstv to je nkdy vc ne lska... Ploha 4 k se, e opravdov ptel je ten, kdo je vdy k dispozici. Jestlie mte tkou chvilku, mete ho vzbudit o plnoci a on se sebere, a kdyby byl v Tokiu, sedne na letadlo a pilet vm na pomoc. Tomu Vilo pli nevil. Za prv: nikoho takovho neznal, kvli komu by o pl noci sedal do letadla. A pak: ta teorie mu pipadala pli jednostrann, pli pohodln pro ty, co maj problmy, a pli nron pro ty, co je maj zachraovat. Koho j povauju za ptele? ptal se sebe. Ne, urit ne samaritny a poskytovae tch. J bych tu nominaci udlal jinak. Podle jinho testu. Pro mn je ptel ten, kvli komu j jsem schopen udlat cokoli nepjemnho, teba vstt v pt hodin rno. Kolik jich je? Hrozn mlo. A kdy lovk m mlo ptel, neme to bt ni vina, ne jen a jen jeho. Vilo vdl, e je to jeho vina. * Potulka - Svdek v bl tm - Olympia 1979 * Ploha 5 Tinctilet Jirka se prochzel s maminkou po pli. Na jednou se j zeptal: "Mami. Jak to mm udlat, abych neztratil ptele, kdy se mi konen podailo najt ho." Maminka se chviku zamyslela, potom se sehnula a vzala dv pln hrsti psku. Jednou rukou stiskla siln psek v dlani a ten utkal mezi prsty. m vc tiskla, tm vc utkal. Druhou ruku nechala otevenou a psek tam zstal. Ji to uasle pozoroval a pak zvolal: "Rozumm." * Ruka a psek * (str. 30) Ploha 6 Pejsek vybhl na dvorek a chtl zavolat na kocourka Macka, kdy si viml, e u plotu stoj Argo. Nesmle se k nmu piblil a zpsobn pozdravil: "Dobr den, Argo, u je ti lpe?" "Co je ti po tom?" zavrel hafan mrzut. "J jsem chtl jenom vdt, jak jsi na tom s tlapkama," omlouval se Puntk, "nechtl jsem se t dotknout." "Tak j ti nco povm, ty skrku mravej," zahuhlal Argo nevldn. "S takovm, co se kamard s kocourem, se j zsadn nebavm! Mm svou hrdost, rozum?" Pak se otoil a odkulhal do boudy. "Takhle to tedy je," pemtal Puntk. "Kdybych nekamardil s Mackem, tak by Argo u dvno kamardil se mnou ..." Chvilku o tom jet hloubal a pak zavolal: "Macku, vylez, budeme si hrt! To jsem j, tvj kamard Puntk!" * Jak byl Puntk nemocn - LD 5. 10. 90 * Ploha 7 V mm pedchozm sboru v Holkov na Valasku jsme v nedli odpoledne navtvovali Nedln koly na kotrech. Podle rozpisu pila ada na mne a dnes ji zemelou M. . Byla malho vzrstu se skoliotickou deformac. Tato uitelka N mi cestou svila: "Brate fari. Dopoledne jste kzal o Pteli Jei. J vm, e je tak dobr. Ale j potebuji lidskho ptele. V na obci i sboru se ctm tak sama" a rozplakala se. Poctil jsem to jako vitku: Nesta jen kzat, ale bt zrcadlem Jeova ptelstv ve vztahu k blinmu. * Pavel Nagy - ET. 7. 2. 96 Tma 10: Ploha 4 "Jste dnes rno moc divn, pane Northe." "Kdepak, nejsem. Jsem pod tvj stejn kamard." Chvli pemlela a potom ekla: "Odpovm vm na vai otzku. Ale muste mi slbit, e o tom nikomu neeknete ani slovo! "Slibuji, Eloiso Fenwickov." Dala si ruce na stl, podvala se mi pmo do o a ekla: "Chci jt do kltera. Chci se stt jeptikou." Zatajil jsem dech. Odpovdla i na mou nevyslovenou otzku: "Jsem tak vdn Bohu za svho otce a za matku ... a za bratra, za slunce, za moe, za Newport - e mu chci dr svj ivot. Uke mi, co musm udlat." Vrtil jsem j jej vn pohled. "Eloiso, j jsem jenom protestant jako moji pedkov z otcovy i matiny strany. Promi mi, kdy se t zeptm na tohle: copak bys nemohla Bohu vyjdit svou vdnost, i kdybys nela do kltera?" Tolik miluju rodie ... a tolik miluju Charlese a mm pocit, e by se tyhle pocity mohli postavit mezi mne a Boha. Jeho chci milovat nadevecko, a kadho na svt chci milovat tak, jako miluji svou rodinu. Miluji ji straliv moc." A po tvch j tekly slzy. Ani jsem se nepohnul. "Otec Walsh o tom v. k, abych pokala. Musm vlastn pokat jet ti roky. Pane Northe, dnes se tu setkvme naposled. Um se, jak se m lovk modlit, a a budu kdekoli na svt, budu se modlit za otce, za matku, za Charlese, za vs a -" ukzala na hosty v ajovn - "za tolik Boch dt, kolik jich jenom budu moci udet v pamti a v srdci." Po zbytek lta se nae cesty neustle kili. Odpoutvala se od lsky ke sv rodin - a pirozen i od ptelstv - aby ns vechny mohla zahrnout do velk obti, kterou jsem nebyl s to pochopit.