@CT 0 @LM 1 @RM 65 @PL 65 @TB -----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T @MT 2 @MB 2 @PO 5 @PN 1 @OP @LH 6 Jan Pavel II. Pekroit Prh nadje (ploha 1) Mte pravdu a jsem Vm za tu otzku vdn. Mezi nboenstvmi, kter uvd konciln prohlen Nostra aetate, je teba vnovat mimodnou pozornost buddhismu, kter je z uritho pohledu nboenstvm spsy jako kesanstv. Pesto je nutn ihned dodat, e soteriologie buddhismu je, abych tak ekl, opakem soteriologie kesanstv. Na Zpac je velmi dobe znma postava dalajlmy, duchovnho vdce Tibean. Tak j jsem se s nm nkolikrt setkal. Dalajlma pibliuje buddhismus lidem ijcm na kesanskm Zpad a bud v nich zjem jak o buddhistickou spiritualitu, tak o modern metody. Ml jsem dokonce monost setkat se s buddhistickm "patriarchou" v thajskm Bangkoku, a mezi mnichy v jeho doprovodu byli tak lid, kte pochzeli teba ze Spojench stt. Na Zpad se dnes setkvme s uritm rozenm buddhismu.  Soteriologie je hlavnm, ba jedinm bodem buddhistickho systmu. Jak buddhistick tradice, tak metody, kter z n vychzej, vak znaj tm vlun jen negativn soteriologii.  "Osvcen", kter proil Budha, se omezuje na pesvden, e svt je patn a pro lovka je zdrojem zla a utrpen. Aby se lovk od tohoto zla osvobodil, mus se osvobodit od svta. Mus petrhat pouta s vnj realitou: tedy pouta na lidsk tlesn soustavy, psychiky a tla. m vce se od nich osvobodme, tm lhostejnj budeme k tomu, co je ve svt, a tm lpe se zbavme utrpen neboli zla, kter m pvod ve svt. Piblme se tmto zpsobem Bohu? Tm se "osvcen" pedvan Buddhou nezabv. Buddhismu je do znan mry "ateistick" systm. Od zla se neosvobozujeme dobrem pochzejcm od Boha, ale pouze odlouenm od svta, kter je zl. Plnost tohoto odlouen nen spojen s Bohem, ale takzvan nirvna neboli stav dokonal lhostejnosti vi svtu. Spasit se znamen v prvn ad osvobodit se od zla tm, e se lovk stane lhostejn vi svtu, kter je zdrojem zla.Tm duchovn proces vrchol. Jan Pavel II. Pekroit prh nadje str. 89 - 90 Praha 1995 Carlo Carreto Dopisy z pout (ploha 3) Zhadn a nepochopiteln je sm Je. Je zhadn nejen proto, e ns pevyuje svm bostvm, ale tak ve svm vtlen, jm se k nm pibliuje. Dokonalost Bo, vemohoucnost Bo, nekonen lska Bo dostaly v Kristu lidskou podobu. A tento Kristus pebval mezi nmi. Cel jeho pebvn mezi nmi z krsou, ale nejvtho lesku dosahuje dvakrt: v Betlm a na Kalvrii. V Betlm se stv Bh vtlenou bezmocnost a na Kalvrii se stv vtlenm utrpenm. Nikdy nebyl Je tolik lovkem jako na tchto dvou mstech, protoe bezmocnost a bolest jsou nejtypitj, ddin prvodci lovka jako tvora a jako hnka. A pesto mezi bezmocnost a utrpenm lidskm a mezi bezmocnost a utrpenm Kristovm je podstatn rozdl. V prvm ppad pat k dlu lovka, v druhm ppad jsou dobrovoln. V prvm ppad se jim lovk vzpurn brn, v druhm ppad jsou s lskou pjmny. Je pichz k lovku a u jej t odevzdan a snet utrpen s lskou a v lsce. A proto jedin lska je klem k pochopen lidsk bezmoci a utrpen. Je jde kolem lovka, kter se top v bd a svj se bolest. Ml tisce zpsob, jak by mu pomohl, ale vol ten nejtvrd, neradiklnj: stv se tak lovkem, co nejvce se mu pipodobuje, ano, stav se na jeho msto. Ve vem se stal podoben lovku, vyjma hchu. Nad Jobem, kter pozoruje sv vedy a ple na hnojiti nad svm dlem vedou jeho ptel teologick diskuse a t se: "Pro?" Nakonec ho odsoud: "Trp proto, e jsi zheil," a nechaj chudka v pli a s hokou vitkou na rtech: "A zanikne den, kdy jsem se zrodil, noc, kdy bylo eeno: Je poat mu." (Jb 3,3) Toho, kdo trp, neut teologie. Ten potebuje nco jinho. Carlo Carretto Dopisy z pout str. 99 - 101 Cesta 1994 Nst k sob vlastn (ploha 4) Pravdpodobn vichni znme jmno dnes u zemelho italskho knze z frantiknskho du patera Pia. Jednou za nm pila vc italsk ena; nco j prost naznailo, e tento mu asn trp. Proto mu ekla s mateskm soucitem: "Dstojn pane, j bych chtla poloviku vaeho trpen vzt na sebe, abych vm troku ulehila." Pater Pio j na to odpovdl: "Nemete dostat tu poloviku utrpen, i kdy to myslte dobe a mte opravdovou lsku k blinmu, protoe kdyby vae pn bylo splnno a vy byste dostala polovinu mho ke, v t chvli zemete." Jeho slova povauji za tak dleit, e bychom se nad nimi mli zamyslet. Nkdo by si mohl ct, e onen mu, eholnk, omilostnn lovk, mimodn pokorn, j vlastn odpovd nco velmi pynho: "Dvenko, kdybys poloviku mho utrpen dostala, poloviku - ne cel - tak zeme." Neboli: "Uvdomuje si, co j vydrm?" Myslm, e to by vak bylo nespravedliv, a tak naivn. Jeho slova znamenaj nco jinho: kad z ns m jinou kapacitu utrpen. Kristus mluv velmi jasn: Vezmi svj kadodenn k. Kad z ns podle sv nosn sly. Dobe znme tuto skutenost na fyzick zpsobilosti lovka. Kdy mme zvednout pl metrku cemetu, bez vhn ekneme: ale to nedoku, nemm tokovou slu. Nestydme se piznat. Jinak vypad situace v oblasti duevnho ivota, v n jsme velice nchyln k tomu, omezenou nosnou slu svho j nepiznat. Rdi se stavme do role silka. A to je jedna z prvnch vc, kter nm brn ve sprvnm postoji ke ki, pro ns osobn pipravenmu. Naivn a pyn si dme "vt k", a se nakonec meme sesypat a skonit u rouhn. Vychzejme z pedpokladu, e Bo moudrost a Bo lska ns asi neuchrn utrpen v ivot. Ale dvkovat ho bude tak, e kdy ho sprvn pijmeme, to znamen ne vc, ne kolik je nm opravdu nevyhnuteln dno, a ne sami, ale spolu s Nm, pak Bo asistence i v naprost beztnosti, temnot a utrpen nm zabezpe, e se neocitneme na rovni tkho hchu - nap. rouhn. Nen moudr si kat: radostn trpt - to nen to prav. To je naprost nesmysl. Radostn utrpen podle svat Terezie je utrpen polovin. Utrpen skuten je utrpen neradostn. Boe mj, Boe mj, pro jsi m opustil! (Sprvn, pokorn a nevyhnuteln pijat utrpen, dvkovan Bo moudrost a lskou pro maximln rozvoj lidsk osobnosti na cest k setkn se s Bohem na vnosti, nebude nad nae sly v tom smyslu, e bychom se museli smrtelnm hchem vzept). Kdy pijmeme nevyhnuteln, mme nadji, e to pro nai nosnou slu bude pijateln. A kdy nebudeme peceovat sami sebe a pedstrat, e jsme velc silci v duevnm, mravnm a nboenskm ohledu, meme potat s tm, e nedostaneme vt bemeno, ne skuten uneseme. A to je potom pedpoklad pro to, abychom ve zkouce dokzali doopravdy vydret. Setkvme se u svtc s tm, e byli ve zkoukch u sebe zoufal, neastn nad svou slabost. Ale i to pat k utrpen, kter je nm dvkovno. Jakmile je lovk spokojen a s csaem Neronem si nboensky k: "Jak svtec ve m umr!", nestoj za nic. Ale kdy je lovk nad sebou zarmoucen, a pesto se vlee dl, kon beztn to, co je mu uloeno - ne vc, dojde uznn a zsvtn vn radosti i divu nad tm, jak svj kol splnil. Skoblk str. 53 Sestra (ploha 5) Miliony vd, kdo to byl P. Teilhard de Chardin: myslitel, paleontolog svtovho jmna, tvrce ndhern vise o vvoji svta, ve kter spojil sml vdeck koncepce s ivou vrou ve smrovn veho byt celho lidstva ke konenmu stedu, kterm je Je Kristus. Mlokdo vak zn i jeho mlad sestru Marktu Marii. Provali spolu radostn dtstv na fracouzkm jihu. Markta byla ptm z jedncti dt. iv a vesel. Nikdo by nevil, e obasn prudk bolest v tle by znamenala nco vnho. A pece: ve 24 ltech nhle ochrnula na ob nohy. Od t doby ila v ustavinch bolestech. Nemoc se nkdy lepila, jindy horila. Neustoupila vak nikdy, pes vekerou lkaskou pi. Byli doby, kdy pestala i vidt, kdy ji musili krmit, nkdy nemohla ani mluvit, ani pst. Potom zase nastvalo zlepen a zase nov vlna bolesti... Celch ticet let, a do jej smrti. A pece, i kdy nemohla ani vychzet ven, nebyla neinn. Snaila se pomhat jinm, dopisovala si s etnmi nemocnmi lidmi, dodvala jim rady a sly. A dopisovala si i se zdravmi, kte rady a sly potebovali nkdy jet vc... Jej slavn bratr o n napsal, e zatm co on se snail probdat zemi i oceny a hledat tajemstv stvoen, ona - na svm lku bolesti - ve svm srdci promovala nejhlub mraky v Bo svtlo. A ptal se sm u sebe: "Kdo z ns dvou, Markto udlal v och Boch vc?" Markt Marii vlastn mus patit i n dk - teba jen za "Chu t", i u ns znmou knihu jeho bratra. KN 16.5.71@LH 6