@CT 0 @LM 1 @RM 65 @PL 55 @TB -----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T @MT 3 @MB 3 @PO 5 @PN 1 @OP @LH 6 tanka Ploha 1: "Sv. Augustin"... Sv. Augustin: "eknte mi brati, co se vm zd cennj, Slovo Bo, nebo Tlo Kristovo? Chceme-li odpovdt podle pravdy, musme piznat, e Slovo nen mn ne Tlo Kristovo. A proto jako v okamiku, kdy je nm podvno Kristovo Tlo sousteujeme celou pozornost na to, aby nm z rukou nic nevypadlo na zem, musme stejn tak dvat pozor, aby Slovo Bo, kdy je nm pedkldno, nm z naeho srdce nevyprchalo, protoe myslme na nco jinho a o nem jinm mluvme. Nem men vinu ten, kdo vlan pijm Slovo Bo ne ten, kdo z nepozornosti upust Tlo Kristovo na zem." Ploha 2: Grn: Modlitba Mnich me praktikovat jen prvn ti stupn, tvrt stupe mus nechat na sob uskutenit. V modlitb me prosit Boha o splnn sv touhy, nebo jak k Guigo, zavolat si Snoubence. Ale jednat mus Bh sm. A on to udl: peru bh modlitby a spch nyn sm modlcmu se v strety, napln ho "rosou nebesk slasti", oiv a oberstv opt znavenou dui a nasyt hladovho svmi dobry (srv. Guigo 479). Guigo nenavn stle znovu zdrazuje vnitn souvislost ty stup. Bez rozjmn je etba such, bez ten se me rozjmn mlit. Modlitba je bez rozjmn bzliv a rozjmn bez modlitby je neplodn. Ale clem je "contemlatio" jako pekroen vech smysl a v innosti, jako sjednocen s Bohem na dn due. (Srv. Guigo 482). Takto vedou tyi stupn "lectio divina" k podobnmu setkn s Bohem jako modlitba. A clem je opt sjednocen s Bohem, kter m oslovil. Bo slovo samo psob toto ticho. Slovo m vede do tajemstv Boha, do tajemstv beze slov, kde se za hranicemi slov stvm jedno s Bohem. Clem etby Psma je setkn s vtlenm Bom Slovem, s Jeem Kristem. Origenes mluv o "spiritalis intelligentia", o duchovnm porozumn. "V v Logos, kter se stalo Psmem, stejn jako v, e se stalo lovkem. Stejn jako se psobenm Ducha svatho spojila v Kristu lidsk a bosk pirozenost, tak se tak v Psm sjednocuje lidsk slovo s boskm. Boholidsk slovo Psma a boholidsk osoba Jee Krista jsou jedno, je to jedno msto setkn Boha a lovka" (21). Origenovi, kdy se zabv bibl, jde pedevm o setkn s Bohem. Neteme Psmo svat proto, abychom se stali lepmi lidmi, nbr abychom se setkali s Bohem. Pokud jde o "lectio divina", rozvinul Origenes duchovn neboli mystick vklad Psma. Ten neslou informaci, ale kontemplaci. Origenes ukazuje v duchovnm vkladu Psma vechny udlosti a osoby v rovin subjektu. Vechno je popis cesty due k Bohu. Tak napklad poukazuje na odchod z Egypta: "Odchod z Egypta je tak obraz due, kter opust tmu tohoto svta a slepotu tlesn pirozenosti a pesdl do jinho svta, ... a doraz tam k ece, kter oblauje Bo msto ( 46,5), a na jejm behu obdr dl, zaslben otcm... Kdy vyjde due z Egypta tohoto ivota a putuje do zaslben zem, pust se nutn uritmi cestami ... a projde uritmi zastvkami" (22). Pi "lectio divina" tedy jde o to, poznat cestu due k Bohu a jt po n. A jde o stle hlub setkn s Bohem, abychom se s nm jednou pi smrti mohli setkat nezakryt. Nejde o to, vyvozovat z etby bible mravn dsledky, nbr potkat Boha a v setkn s nm rozdmchat touhu po setkn konenm. Kdy pi etb Psma zamujeme stle znovu morln vzvy na sebe samy, je to pro ns nenosn. Psmo nm nechce v prv ad ci, co mme dlat, nbr co jsme, co je tajemstvm naeho ivota. A st Psmo znamen podle mnisk tradice ze veho nejdv, setkat se s Bohem, kter m oslovuje ve slov a vyjevuje mi sv srdce, a v setkn s Bohem potkat tajemstv svho vlastnho ivota, tajemstv sebe samho. etba Psma nezanechv pak za sebou trvale patn svdom s vitkami, jako: "Vlastn jsem ml, musel..." Mnohem sp roziuje srdce, dv nm zakusit, kdo vlastn jsme. A dv nm radovat se z tajemstv svho ivota, e ns Bh tak podivuhodn stvoil a jet podivuhodnji obnovil, e jsme ponoeni do tajemstv trojjedinho Boha. Ploha 3: Jak bibli st? (KJ 16.5.79) Kad druh literatury vyaduje, abychom jej etli pimenm zpsobem: jinak lyrickou poezii, jinak vdeck lnek, jinak edn pedpis. I bible chce bt tena zpsobem j pimenm. Nen-li romnem, nemme ji st jen pro zbavu. Nen-li novinami, nemme v n hledat jen pouen o udlostech. Nemme ji st ani jako dtskou literaturu pro nezletil, ani jako vdeck len vzniku svta a historii lidstva. Jak tedy ji mme st? Jako slovo, kter se ns osobn tk. Uijme pro n t pklad: Mlad hoch podnikl objevitelskou vpravu na pdu svho rodiovskho domu. Pebral se starmi pedmty tam odloenmi a mezi mnoha nepotebnmi a nezajmavmi vcmi objevil peliv svzanou starou knihu. Kdy ji otevel a etl, zjistil ke svmu pekvapen, e je to kronika jeho rodiny. Rzem se stala kniha pro nho navsost zajmavou: vdy mluvila o tch, k nim patil a tm i o nm samm. Notsk ednk zpracovval bez velkho zjmu akta o jaksi pozstalosti. Tu pojednou mezi dky zvti zahldl sv vlastn jmno. Zaetl se pozornji a shledal, e i on je jednm z ddic. Dovedeme si pedstavit, o pelivji nyn protal star listiny o tomto ddictv. A konen: syn nebo dcera ijc daleko od domova dostanou dopis od rodi. Jak jinak tou dky od milujcho otce nebo matky, ne njakou povdku v novinch nebo plakt na ulici! Pozorn rozvauj kad slovo, nebo z nho mluv lska. tou soustavn (ne vtu zde a pr slov tam) a vdy znova, nebo dopis je uren jim a jich se tk. Tak mluv bible o ns a naich milch a ohlauje nm nesmrn ddictv, pipraven nm u nebeskho Otce. Ploha 4: Merton: Jonovo znamen str.208,209 Zde je nkolik slov jezuity - teologa Maldonata - kter by mla dt vem cistercikm nmt k zamylen: "Kde by mla nae rann a veern (teologick) prce zanat, ne-li mezi bohatstvm bible? Neuznvm za teology ty, kdo opomjej Psmo a vnuj as a nmahu a ma sv sly a schopnosti jinmi knihami... Po svm cvien zbonosti vnuj rno hodinu ten Novho zkona a odpoledne hodinu ten Starho. Nov zkon ti v etin a Star v hebrejtin..." To m nut podn se zastydt. Obas zahom horlivost a uinm rozhodnut vnovat to nejlep ze svho volna Psmu, ale nikdy to nesplnm, a dokonce i te, kdy to pu, vidm, e se sm mentln brnm vnovat plhodinku po non emukoli jinmu ne Taulerovi, Rollovi nebo svatmu Janu od Ke. Samozejm, e mm rann studium a e je to uiten st dne, ale bylo mi ureno, ne e bych si je vybral. A nadto bych si kadopdn mohl najt, alespo v souasn dob, hodinu i vce na Nov zkon, ale obvm se, e ne v etin.