http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=258~2F2000&part=&name=&rpp=15#seznam

Yákon o ochraně veřejného zdraví 



odtud citováno
-----------------------------------





   258/2000 Sb.

   ZÁKON

   ze dne 14. července 2000

   o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

   Změna: 254/2001 Sb., 274/2001 Sb.

   Změna: 86/2002 Sb.

   Změna: 13/2002 Sb., 120/2002 Sb.

   Změna: 76/2002 Sb., 320/2002 Sb.

   Změna: 274/2003 Sb.

   Změna: 274/2003 Sb.(část)

   Změna: 274/2003 Sb.(část), 356/2003 Sb., 167/2004 Sb.

   Změna: 326/2004 Sb.

   Změna: 274/2003 Sb. (část), 562/2004 Sb.

   Změna: 125/2005 Sb.

   Změna: 253/2005 Sb., 392/2005 Sb. (část)

   Změna: 392/2005 Sb.

   Změna: 392/2005 Sb. (část)

   Změna: 392/2005 Sb. (část)

   Změna: 444/2005 Sb.

   Změna: 74/2006 Sb.

   Změna: 392/2005 Sb. (část)

   Změna: 186/2006 Sb. (část)

   Změna: 59/2006 Sb., 222/2006 Sb.

   Změna: 342/2006 Sb.

   Změna: 381/2005 Sb., 392/2005 Sb. (část), 186/2006 Sb., 264/2006 Sb.

   Změna: 110/2007 Sb.

   Změna: 378/2007 Sb.

   Změna: 296/2007 Sb.

   Změna: 124/2008 Sb., 130/2008 Sb.

   Změna: 189/2006 Sb., 274/2008 Sb.

   Změna: 301/2009 Sb.

   Změna: 227/2009 Sb.

   Změna: 281/2009 Sb.

   Změna: 151/2011 Sb.

   Změna: 466/2011 Sb.

   Změna: 298/2011 Sb.

   Změna: 375/2011 Sb.

   Změna: 115/2012 Sb.

   Změna: 333/2012 Sb.

   Změna: 223/2013 Sb. (část)

   Změna: 223/2013 Sb.

   Změna: 223/2013 Sb. (část)

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

   ČÁST PRVNÍ

   PRÁVA  A  POVINNOSTI  OSOB  A  VÝKON  STÁTNÍ SPRÁVY V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO
   ZDRAVÍ

   HLAVA I

   ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

   § 1

   nadpis vypuštěn

   Tento  zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje
   v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie^62)

   a)  práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a
   podpory veřejného zdraví,

   b)  soustavu  orgánů  ochrany  veřejného  zdraví,  jejich  působnost  a
   pravomoc,

   c)  úkoly dalších orgánů veřejné správy v oblasti hodnocení a snižování
   hluku  z  hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního
   prostředí.

   § 2

   Vymezení základních pojmů

   (1)  Veřejným  zdravím  je  zdravotní  stav obyvatelstva a jeho skupin.
   Tento  zdravotní  stav  je  určován  souhrnem  přírodních,  životních a
   pracovních podmínek a způsobem života.

   (2)  Ochrana a podpora veřejného zdraví je souhrn činností a opatření k
   vytváření   a  ochraně  zdravých  životních  a  pracovních  podmínek  a
   zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících

   onemocnění,  ohrožení  zdraví v souvislosti s vykonávanou prací, vzniku
   nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch zdraví a dozoru
   nad  jejich  zachováním. Ohrožením veřejného zdraví je stav, při kterém
   jsou  obyvatelstvo  nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra
   zátěže   rizikovými   faktory  přírodních,  životních  nebo  pracovních
   podmínek  překračuje  obecně  přijatelnou úroveň a představuje významné
   riziko poškození zdraví.

   (3)  Hodnocením  zdravotních  rizik je posouzení míry závažnosti zátěže
   populace vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a
   způsobu   života.   Podkladem   pro  hodnocení  zdravotního  rizika  je
   kvalitativní  a  kvantitativní  odhad  rizika  [§ 80 odst. 1 písm. l)].
   Výsledek   hodnocení   zdravotního   rizika  je  podkladem  pro  řízení
   zdravotních  rizik,  čímž  se  rozumí rozhodovací proces s cílem snížit
   zdravotní rizika. Hodnocení rizik na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví
   při práci a povinnosti zaměstnavatele v prevenci rizik pro bezpečnost a
   ochranu zdraví při práci stanoví zvláštní právní předpisy.^2)

   (4)   Infekčním   onemocněním  se  rozumí  příznakové  i  bezpříznakové
   onemocnění  vyvolané původcem infekce nebo jeho toxinem, které vzniká v
   důsledku  přenosu  tohoto  původce  nebo jeho toxinu z nakažené fyzické
   osoby, zvířete nebo neživého substrátu na vnímavou fyzickou osobu.

   (5) Izolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční
   nemocí  nebo  jeví  příznaky  tohoto onemocnění, od ostatních fyzických
   osob.  Podmínky  izolace  musí  s  ohledem na charakter přenosu infekce
   zabránit  jejímu přenosu na jiné fyzické osoby, které by mohly infekční
   onemocnění dále šířit.

   (6) Karanténními opatřeními jsou

   a)  karanténa,  kterou  se  rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která
   byla  během  inkubační  doby  ve  styku  s  infekčním  onemocněním nebo
   pobývala  v  ohnisku  nákazy  (dále  jen  "fyzická  osoba  podezřelá  z
   nákazy"),  od  ostatních  fyzických  osob a lékařské vyšetřování takové
   fyzické  osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období,
   kdy by se toto onemocnění mohlo šířit,

   b)  lékařský  dohled,  při  kterém  je fyzická osoba podezřelá z nákazy
   povinna  v  termínech  stanovených  prozatímním opatřením poskytovatele
   zdravotních   služeb   nebo   rozhodnutím  příslušného  orgánu  ochrany
   veřejného  zdraví  docházet  k  lékaři  na  vyšetření nebo se vyšetření
   podrobit,  popřípadě  sledovat  podle pokynu příslušného orgánu ochrany
   veřejného  zdraví po stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při objevení
   se  stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému
   lékaři nebo příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,

   c)  zvýšený  zdravotnický  dozor,  jímž je lékařský dohled nad fyzickou
   osobou  podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz činnosti nebo úprava
   pracovních podmínek k omezení možnosti šíření infekčního onemocnění.

   (7)  Mladistvým  se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která
   dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku.

   (8)  Rodinným  příslušníkem  se  pro  účely tohoto zákona rozumí manžel
   (manželka)  nebo  druh  (družka),  děti,  osvojenci,  děti  svěřené  do
   pěstounské  nebo  poručnické  péče a rodiče podnikatele (podnikatelky),
   jeho manželky (jejího manžela) nebo družky (druha).

   (9) zrušen

   (10)  Uvedením  výrobku^4a) na trh se rozumí okamžik, kdy je výrobek na
   trhu  Evropské unie poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut
   k  předání  za  účelem  distribuce  nebo používání nebo kdy jsou k němu
   poprvé   převedena  vlastnická  práva,  nestanoví-li  přímo  použitelný
   předpis  Evropské  unie  nebo  zvláštní  právní  předpis  jinak.^4b) Za
   uvedené  na  trh  se  považují  i  výrobky  vyrobené  nebo dovezené pro
   provozní potřeby^4a) při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců.

   (11) Za výrobce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která vyrábí
   výrobek  nebo  i jen navrhla či objednala výrobek, který hodlá uvést na
   trh  nebo  do  oběhu^4c)  pod  svým  jménem,  jakož i osoba, která jako
   výrobce  uvede  na  výrobku  svou  obchodní  firmu,  název nebo jméno a
   příjmení  fyzické  osoby,  ochrannou známku nebo jiný rozlišovací znak,
   nebo  osoba, která výrobek upraví za účelem jeho uvedení na trh nebo do
   oběhu,   nestanoví-li  přímo  použitelný  předpis  Evropské  unie  nebo
   zvláštní právní předpis jinak.^4b)

   (12) zrušen

   (13)  Za dovozce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která uvede
   na trh nebo do oběhu výrobek z jiného než členského státu Evropské unie
   nebo  uvedení  takového  výrobku  na  trh  nebo do oběhu zprostředkuje,
   nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.^4b)

   HLAVA II

   PÉČE O ŽIVOTNÍ A PRACOVNÍ PODMÍNKY

   DÍL 1

   Voda  a  výrobky  přicházející  do  přímého  styku  s  vodou,  chemické
   přípravky a vodárenské technologie, koupaliště a sauny

   § 3

   Hygienické požadavky na vodu

   (1) Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která
   je  určena  k  pití,  vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v
   potravinářství,  voda,  která  je  určena  k  péči  o  tělo,  k čištění
   předmětů,  které  svým  určením  přicházejí do styku s potravinami nebo
   lidským  tělem,  a  k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na
   její   původ,   skupenství  a  způsob  jejího  dodávání.^5)  Hygienické
   požadavky  na  zdravotní  nezávadnost  a  čistotu  pitné vody (dále jen
   "jakost  pitné vody") se stanoví hygienickými limity mikrobiologických,
   biologických,  fyzikálních,  chemických  a  organoleptických ukazatelů,
   které  jsou  upraveny  prováděcím právním předpisem, nebo jsou povoleny
   nebo  určeny  podle  tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného
   zdraví. Hygienické limity se stanoví jako nejvyšší mezní hodnoty, mezní
   hodnoty a doporučené hodnoty. Doporučené hodnoty jsou nezávazné hodnoty
   ukazatelů  jakosti  pitné  vody,  které  stanoví minimální žádoucí nebo
   přijatelnou  koncentraci dané látky, nebo optimální rozmezí koncentrace
   dané  látky.  Za  pitnou  vodu  se  nepovažuje  přírodní léčivý zdroj a
   přírodní  minerální  voda, o níž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního
   právního předpisu.^6)

   (2) Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu^6a) je povinen zajistit,
   aby  dodávaná  pitná  voda  měla  jakost  pitné  vody podle odstavce 1.
   Povinnost  podle  věty  první  mají,  není-li  dále  stanoveno jinak, i
   vlastník  vodovodu  pro  veřejnou  potřebu,  který  je nositelem práv a
   povinností   provozovatele,^6a)   osoba,   která   zajišťuje   náhradní
   zásobování   pitnou   vodou,   osoba,   která   vyrábí  pitnou  vodu  z
   individuálního  zdroje  jako  součást  své  podnikatelské činnosti, pro
   jejíž výkon musí být používána pitná voda, a osoba, která dodává pitnou
   vodu  pro  veřejnou  potřebu.  Za  osobu,  která dodává pitnou vodu pro
   veřejnou potřebu, se považuje

   a)  vlastník,  a  není-li  provozovatelem, pak provozovatel vodovodu, u
   něhož  je průměrná denní produkce menší než 10 m3, nebo počet fyzických
   osob  trvale  využívajících  vodovod  je  menší  než  50, pokud vodovod
   provozuje  jako  součást  své  podnikatelské činnosti nebo jako součást
   jiné činnosti právnické osoby,

   b) osoba dodávající pitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti
   nebo  jiné  činnosti právnické osoby z výdejních automatů, akumulačních
   nádrží, ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích,

   c)  vlastník nebo provozovatel veřejné studny, která byla označena jako
   zdroj pitné vody,

   d)  osoba  zásobující  pitnou  vodou  z  individuálního  zdroje veřejné
   objekty  (například školy, zdravotnická zařízení, zařízení stravovacích
   služeb).

   (3)  Teplá voda dodávaná jako součást podnikatelské činnosti osoby nebo
   jiné   činnosti   právnické   osoby  musí  splňovat  hygienické  limity
   mikrobiologických,     biologických,    fyzikálních,    chemických    a
   organoleptických  ukazatelů  jakosti,  které  jsou  upraveny prováděcím
   právním  předpisem;  za  splnění této povinnosti odpovídá výrobce teplé
   vody.  Teplou  vodu  dodávanou  potrubím  užitkové  vody  nebo vnitřním
   vodovodem^6a),  které  jsou  konstrukčně  propojeny směšovací baterií s
   vodovodním  potrubím pitné vody, může výrobce vyrobit jen z vody pitné.
   Je-li  nedodržení  hygienického  limitu  teplé  vody způsobeno vnitřním
   vodovodem^6a)  nebo  jeho  údržbou  a jde o stavbu, v níž je teplá voda
   dodávána  veřejnosti,  postupují  výrobce teplé vody, odběratel a další
   osoby v obdobném postavení obdobně podle § 4 odst. 5 vět čtvrté a páté.

   (4)  Na žádost osob uvedených v odstavci 2 může příslušný orgán ochrany
   veřejného  zdraví  povolit  na  časově  omezenou dobu užití vody, která
   nesplňuje    mezní   hodnoty   ukazatelů   vody   pitné,   s   výjimkou
   mikrobiologických  ukazatelů.  Orgán  ochrany veřejného zdraví povolení
   vydá,  jestliže  zásobování  pitnou vodou nelze zajistit jinak a nebude
   ohroženo  veřejné zdraví. Jde-li o ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou,
   s  výjimkou  mikrobiologických  ukazatelů, může příslušný orgán ochrany
   veřejného  zdraví  na návrh osoby uvedené v odstavci 2, s výjimkou osob
   uvedených  v  písmenu b), takové povolení vydat, jestliže dodávku pitné
   vody  nelze  zajistit  jinak,  nebude ohroženo veřejné zdraví, nápravná
   opatření  jsou  dostačující  k odstranění závady do 30 dnů a nedodržení
   hygienického  limitu  jakéhokoli  ukazatele  s  nejvyšší mezní hodnotou
   netrvalo během posledních 12 měsíců déle než 30 dnů.

   (5)  Žádost  podle  odstavce  4  musí  obsahovat  ukazatel,  kterého se
   nedodržení   týká,   důvody   nedodržení   hygienického  limitu  včetně
   vyhodnocení   možnosti  jiného  zajištění  dodávky  pitné  vody,  návrh
   nápravných  opatření  včetně  časového  rozvrhu prací a odhadu nákladů,
   zásobovanou  oblast  a  počet  zásobovaných obyvatel, návrh doby trvání
   povolení,  přehled nedodržení hygienického limitu jakéhokoliv ukazatele
   za  posledních  12  měsíců,  posouzení  zdravotních  rizik a navrhovaný
   rozsah a četnost kontroly jakosti pitné vody.

   (6)  V  povolení  podle  odstavce  4  příslušný orgán ochrany veřejného
   zdraví  určí  maximální  hodnotu  dotčeného ukazatele a dobu odstranění
   závady.

   § 3a

   (1)  Zjistí-li osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v
   §  3  odst.  2  písm.  b), že nápravnými opatřeními není možné dodržení
   ukazatelů  s  nejvyšší  mezní  hodnotou,  s  výjimkou mikrobiologických
   ukazatelů,  dosáhnout  postupem  podle  §  3  odst. 4 věty třetí nebo v
   případě,  že povolení již vydáno bylo, ale doba nedodržení hygienického
   limitu  přesáhla  30  dnů  během  posledních  12  měsíců,, může požádat
   příslušný   orgán   ochrany   veřejného   zdraví  o  určení  mírnějšího
   hygienického  limitu,  než  stanoví  prováděcí  právní  předpis.  Orgán
   ochrany  veřejného  zdraví  může na časově omezenou dobu určit mírnější
   hygienický  limit  ukazatelů  s  nejvyšší  mezní  hodnotou,  s výjimkou
   mikrobiologických  ukazatelů, jestliže používání vody takové jakosti po
   stanovenou  dobu nepovede k ohrožení lidského zdraví a pitnou vodu není
   možné   zabezpečit   jiným   přiměřeným   způsobem.  Určení  mírnějšího
   hygienického  limitu  omezí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na
   dobu  co  nejkratší, která nesmí přesáhnout dobu 3 let. Na žádost osoby
   uvedené  ve  větě první může být tato doba prodloužena, nejdéle však na
   další 3 roky.

   (2)  Před uplynutím doby, na kterou byl mírnější hygienický limit podle
   odstavce  1  omezen,  je  osoba  uvedená  v  odstavci 1 povinna doložit
   příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, zda a v jakém rozsahu byla
   zjednána   náprava.  Příslušný  orgán  ochrany  veřejného  zdraví  tuto
   skutečnost ověří.

   (3)  Za  mimořádných  okolností  může příslušný orgán ochrany veřejného
   zdraví  [§  80  odst.  1 písm. f)] na žádost osoby uvedené v odstavci 1
   podanou  nejpozději  5  měsíců  před  uplynutím lhůty prodloužené podle
   odstavce  1 povolit další prodloužení mírnějšího hygienického limitu, a
   to nejdéle na období 3 let.

   (4)  Povolení  podle  odstavce 3 může příslušný orgán ochrany veřejného
   zdraví  vydat,  jen  pokud  prodloužení  mírnějšího hygienického limitu
   povolí  Komise  Evropské  unie na žádost podanou jménem České republiky
   příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví [§ 80 odst. 1 písm. f)].

   (5)  Při  postupu  podle  odstavců 1, 3 a 4 a § 3 odst. 4 a 5 příslušný
   orgán  ochrany veřejného zdraví přihlédne i k ohrožení lidského zdraví,
   ke  kterému  by mohlo dojít přerušením dodávky pitné vody nebo omezením
   jejího používání.

   (6) Na řízení o povolení výjimky podle § 3 odst. 4 a na řízení o určení
   mírnějšího  hygienického limitu a jeho prodloužení podle odstavců 1 a 3
   se  nevztahuje správní řád. Proti zamítnutí žádosti, s výjimkou žádosti
   o prodloužení lhůty podle odstavce 3, může osoba podat do 3 dnů ode dne
   doručení  zamítnutí  písemně  námitky.  O  podaných námitkách rozhoduje
   nadřízený  orgán ochrany veřejného zdraví. Proti rozhodnutí o námitkách
   nelze  podat  odvolání.  Jsou-li pro to důvody, nadřízený orgán ochrany
   veřejného  zdraví  námitkám  vyhoví;  jinak  námitky zamítne a opatření
   orgánu  ochrany  veřejného  zdraví potvrdí. Žádost podle odstavců 1 a 3
   musí  obsahovat  náležitosti  uvedené  v  odstavci  7  písm. a) až e) a
   hodnocení zdravotních rizik podle § 2 odst. 3.

   (7)  Příslušný  orgán  ochrany  veřejného  zdraví  v  určení mírnějšího
   hygienického limitu a jeho prodloužení podle odstavců 1 a 3 stanoví

   a)  ukazatel,  kterého se povolení týká, výsledky kontrol jakosti pitné
   vody předchozího období, maximální povolenou hodnotu tohoto ukazatele a
   dobu, na kterou se určuje mírnější hygienický limit,

   b)  zeměpisnou oblast, množství dodávané vody za den, rozsah zasaženého
   obyvatelstva  a informaci o tom, zda se povolení týká i podniků v oboru
   výroby a oběhu potravin,

   c)  schéma  kontroly  jakosti  pitné  vody,  podle  potřeby se zvýšenou
   četností,

   d)  souhrn plánu nezbytných nápravných opatření včetně časového rozvrhu
   prací, odhadu nákladů a zajištění revizí,

   e) odůvodnění.

   (8)  Osoby  uvedené  v § 3 odst. 2 jsou povinny neprodleně v přiměřeném
   rozsahu  informovat  o povolení podle § 3 odst. 4 vět první a druhé a o
   jeho  podmínkách,  o  určení  mírnějšího  hygienického  limitu  a  jeho
   prodloužení,  jakož  i  o  rozhodnutí  orgánu ochrany veřejného zdraví,
   kterým  se  podle  tohoto  zákona zakazuje nebo omezuje používání pitné
   vody  [§ 84 odst. 1 písm. e)] a jeho podmínkách, odběratele^6a) a další
   osoby  v  obdobném  postavení, kterých se opatření týká. Pokud z těchto
   opatření  nebo  rozhodnutí  orgánu  ochrany  veřejného zdraví plyne pro
   některé  skupiny obyvatelstva možné ohrožení zdraví, jsou osoby uvedené
   v  § 3 odst. 2 povinny do informace zahrnout i postup k ochraně zdraví.
   Dále  jsou  osoby  uvedené  v  §  3 odst. 2 povinny neprodleně zajistit
   zásobování  pitnou  vodou  pro  odběratele  vyloučené  nebo  omezené  v
   zásobování vodou.

   (9) O postupu podle odstavců 1, 2 a 7 a podle § 3 odst. 4 a 5 příslušný
   orgán  ochrany  veřejného  zdraví  neprodleně informuje nadřízený orgán
   ochrany veřejného zdraví.

   § 3b

   (1)  Ministerstvo  zdravotnictví je vždy do 2 měsíců povinno informovat
   Komisi  Evropské  unie  o  opatřeních  podle  §  3a, jestliže se týkají
   vodovodů  a  dalších zdrojů pitných vod s průměrnou spotřebou nad 1 000
   m3 denně nebo využívaných více než 5 000 fyzickými osobami. V informaci
   uvede údaje v rozsahu podle § 3a odst. 7 písm. a) až e).

   (2)  Každé 3 roky Ministerstvo zdravotnictví vypracuje zprávu o jakosti
   pitné vody, v níž uvede nejméně informace o všech jednotlivých zdrojích
   pitné   vody  uvedených  v  odstavci  1.  Zprávu  uveřejní  do  jednoho
   kalendářního  roku  po  skončení  příslušného  tříletého období ve svém
   sídle na místě všeobecně přístupném a dále způsobem umožňujícím dálkový
   přístup.  Zprávu zašle Ministerstvo zdravotnictví do 2 měsíců od jejího
   uveřejnění Komisi Evropské unie.

   § 4

   Povinnosti osob při kontrole pitné vody, podmínky dodávky pitné vody

   (1)  Osoby  uvedené  v  § 3 odst. 2 jsou povinny za podmínek upravených
   prováděcím   právním   předpisem   zajistit   u  držitele  osvědčení  o
   akreditaci^4a),  držitele  osvědčení  o správné činnosti laboratoře^4c)
   nebo u držitele autorizace (§ 83c)

   a)  odběr  vzorků pitné vody a jejich laboratorní kontrolu, zda voda má
   jakost  pitné  vody,  a  to  nejméně  v  rozsahu  a četnosti, stanovené
   prováděcím  právním předpisem, a za použití metody, upravené prováděcím
   právním  předpisem  nebo  povolené příslušným orgánem ochrany veřejného
   zdraví  podle odstavce 8; u ukazatelů, pro které není metoda prováděcím
   právním  předpisem  upravena  nebo povolena, se postupuje podle metody,
   která odpovídá požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem, a

   b)  pořízení  protokolu o této kontrole v elektronické podobě; protokol
   jsou povinny neprodleně předat v elektronické podobě příslušnému orgánu
   ochrany veřejného zdraví.

   (2)  Způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody určí na návrh osoby
   uvedené  v § 3 odst. 2 nebo z vlastního podnětu příslušný orgán ochrany
   veřejného zdraví. Protokol podle odstavce 1 písm. b) jsou osoby uvedené
   v  §  3  odst.  2 povinny uchovávat po dobu 5 let ode dne odběru vzorku
   pitné  vody.  Náležitosti  protokolu,  formu jeho elektronické podoby a
   datové rozhraní upraví prováděcí právní předpis.

   (3)  Osoby  uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny vypracovat provozní řád,
   ve  kterém  uvedou  místa odběru surové, popřípadě pitné vody, základní
   údaje  o  technologii  úpravy vody, používaných chemických přípravcích,
   podmínky údržby, plán kontrol provozu a technického stavu vodovodu nebo
   jiného  zařízení  pro  dodávku pitné vody, způsob stanovení míst odběru
   vzorků  pitné vody, rozsah a četnost kontrol a počet zásobovaných osob.
   Provozní  řád  a  jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení
   příslušnému  orgánu ochrany veřejného zdraví. Dále jsou osoby uvedené v
   §  3  odst. 2, s výjimkou osob zajišťujících náhradní zásobování pitnou
   vodou  a  osob  dodávajících pitnou vodu jako součást své podnikatelské
   činnosti  nebo  jiné  činnosti, právnické osoby ve vzdušných, vodních a
   pozemních    dopravních    prostředcích,    povinny    zajistit,    aby
   odběratelům^6a)  a  dalším  osobám, kterým dodávají pitnou vodu, byly k
   dispozici  aktuální  informace  o jakosti dodávané pitné vody a látkách
   použitých k úpravě vody.

   (4)  Příslušný  orgán  ochrany  veřejného  zdraví může rozsah a četnost
   kontroly pitné vody stanovené prováděcím právním předpisem

   a)  z  vlastního  podnětu  nebo  na  návrh  osoby uvedené v § 3 odst. 2
   rozšířit  o  ukazatele, jejichž hodnota se blíží nejvyšší mezní hodnotě
   nebo  mezní  hodnotě,  nebo  o  další  ukazatele,  jejichž  výskyt  lze
   předpokládat   z  důvodů  geologického  složení,  havárie  nebo  jiných
   mimořádných událostí, jakož i zvýšit četnost kontrol pitné vody,

   b)  na  návrh osoby uvedené v § 3 odst. 2 snížit v případě prokazatelně
   stálých  a  vyhovujících hodnot ukazatelů jakosti dodávané pitné vody a
   jejího zdroje,

   a  ukončit platnost těchto opatření. Náležitosti návrhů podle písmen a)
   a b) upraví prováděcí právní předpis. Při postupu podle písmene b) může
   orgán  ochrany veřejného zdraví pro vybrané ukazatele kráceného rozboru
   v  určité  zásobované  oblasti  četnost  kontroly  upravenou prováděcím
   právním předpisem snížit, pokud lze důvodně předpokládat, že nedojde ke
   zhoršení  jakosti  pitné  vody. Nejnižší povolená četnost kontroly však
   nesmí  být nižší než 50 % počtu vzorků stanovených v prováděcím právním
   předpisu.  U  mikrobiologických  ukazatelů a mikroskopického obrazu lze
   četnost  kontroly  snížit jen v případě, že je navrhovatelem prokázáno,
   že  vyhovují  všechny  jejich  ukazatele. Pro vybrané ukazatele úplného
   rozboru,  s  výjimkou  ukazatele  enterokoky  a  ukazatelů,  které jsou
   předmětem  kráceného  rozboru,  může  orgán  ochrany veřejného zdraví v
   určité zásobované oblasti četnost kontroly upravenou prováděcím právním
   předpisem   snížit,  jestliže  má  za  to,  že  se  předmětný  ukazatel
   nevyskytuje  v pitné vodě v hodnotách, které by mohly vést k nedodržení
   příslušného  hygienického  limitu,  a  lze  odůvodněně předpokládat, že
   nedojde  ke zhoršení jakosti pitné vody; orgán ochrany veřejného zdraví
   nesmí  v  tomto  případě  vydat  opatření  na dobu delší než 2 roky a u
   zdrojů uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) na dobu delší než 3 roky.

   (5)  Nedodržení  nejvyšší  mezní  hodnoty nebo mezní hodnoty jakéhokoli
   ukazatele,  stanoveného  prováděcím  právním  předpisem nebo povoleného
   nebo  určeného podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného
   zdraví,  je  povinna  osoba uvedená v § 3 odst. 2 neprodleně prošetřit,
   zjistit  jeho  příčinu  a  přijmout  účinná nápravná opatření. O těchto
   skutečnostech  je povinna neprodleně informovat příslušný orgán ochrany
   veřejného  zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví postupuje při šetření
   příčiny  nedodržení  hodnot  ukazatelů jakosti pitné vody a určení nebo
   změně  nápravných  opatření  podle § 82 a 84. Je-li nedodržení nejvyšší
   mezní  hodnoty  nebo  mezní  hodnoty  ukazatelů  pitné  vody  způsobeno
   vnitřním  vodovodem^6a) nebo jeho údržbou, je osoba uvedená v § 3 odst.
   2  povinna  informovat  o  tom  odběratele,^6a) popřípadě další osoby v
   obdobném  postavení,  kterým  dodává  pitnou  vodu; v informaci uvede i
   možná  nápravná opatření, kterými by se omezilo nebo odstranilo riziko,
   že v dodávané vodě nebudou hygienické limity dodrženy. Jde-li v takovém
   případě  o stavbu, v níž se voda dodává veřejnosti, mají odběratelé^6a)
   a  další  osoby v obdobném postavení, kterým je dodávána pitná voda, po
   obdržení  informace  podle věty čtvrté povinnost neprodleně prošetřit a
   zjistit  příčinu  nedodržení  hodnot  ukazatelů  jakosti  pitné  vody a
   přijmout účinná nápravná opatření.

   (6)  Existuje-li  u dané zásobované oblasti podezření na výskyt dalších
   látek  nebo  mikroorganismů  neupravených prováděcím právním předpisem,
   osoba uvedená v § 3 odst. 2 neprodleně zjistí koncentraci nebo množství
   této  látky  nebo  mikroorganismu  a oznámí tuto skutečnost příslušnému
   orgánu  ochrany  veřejného  zdraví.  Orgán  ochrany veřejného zdraví na
   základě  oznámení  osoby nebo z vlastního podnětu určí hygienický limit
   pro výskyt takových látek nebo mikroorganismů, jsou-li ve vodě obsaženy
   v  koncentraci  nebo  množství,  které neohrožuje veřejné zdraví. Osoba
   uvedená  v  §  3  odst.  2 je povinna kontrolovat dodržení hygienického
   limitu  v  četnosti  stanovené  prováděcím právním předpisem pro výskyt
   ostatních  ukazatelů  pitné  vody,  neurčí-li  příslušný  orgán ochrany
   veřejného zdraví postupem podle věty druhé jinak.

   (7)  Na  řízení  o  vydání opatření, kterým se stanoví způsob stanovení
   míst  odběru  vzorků  pitné vody, opatření podle odstavce 4 a opatření,
   kterým  orgán  ochrany  veřejného  zdraví určuje hygienický limit podle
   odstavce  6,  se  nevztahuje  správní  řád.  Proti  opatření může osoba
   uvedená  v  §  3  odst.  2 podat do 3 dnů ode dne jeho doručení písemně
   námitky.   O  podaných  námitkách  rozhoduje  nadřízený  orgán  ochrany
   veřejného  zdraví.  Proti  rozhodnutí o námitkách nelze podat odvolání.
   Jsou-li  pro  to  důvody,  nadřízený  orgán  ochrany  veřejného  zdraví
   námitkám  vyhoví; jinak námitky zamítne a opatření potvrdí. Náležitosti
   návrhů  podle  odstavců  2  a 4 a náležitosti oznámení podle odstavce 6
   upraví prováděcí právní předpis.

   (8) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolí použití jiné metody
   laboratorní  kontroly pitné vody, než stanoví prováděcí právní předpis,
   pokud  navrhovatel  prokáže,  že  získané  výsledky  jsou  nejméně  tak
   spolehlivé  jako  výsledky  získané  pomocí  metody upravené prováděcím
   právním předpisem.

   § 5

   Výrobky přicházející do přímého styku s pitnou, teplou a surovou vodou,
   chemické přípravky, úprava vody a vodárenské technologie

   (1)  Výrobce  nebo  dovozce  výrobku určeného k přímému styku s pitnou,
   teplou  nebo  surovou  vodou6a)  při  jejich  jímání,  odběru, dopravě,
   úpravě,  rozvodu,  shromažďování,  měření  dodávky  a dalších obdobných
   účelech  (dále  jen  "výrobek přicházející do přímého styku s vodou") a
   výrobce  nebo  dovozce  chemického  přípravku určeného k úpravě vody na
   vodu  pitnou  nebo  teplou  jsou povinni zajistit, aby jejich složení a
   značení  na  obale,  visačce,  v  průvodní  dokumentaci nebo v návodu k
   použití  odpovídalo hygienickým požadavkům upraveným prováděcím právním
   předpisem.  Výrobky,  které  nevyhovují  těmto  hygienickým požadavkům,
   nesmí   distributor^4a)  distribuovat.  Výrobce  nebo  dovozce  výrobku
   přicházejícího do přímého styku s vodou jsou dále povinni zajistit, aby
   úprava  povrchu  výrobku  vyhovovala  hygienickým  požadavkům upraveným
   prováděcím právním předpisem.

   (2)  Výrobce  nebo  dovozce  výrobku  přicházejícího do přímého styku s
   vodou  je  povinen  před  jeho  uvedením  na  trh  zajistit  u držitele
   osvědčení  o  akreditaci^4a)  nebo  u držitele autorizace (§ 83c) podle
   tohoto  zákona  a, jde-li o stavební výrobky u osoby autorizované podle
   zvláštního právního předpisu,^4a) způsobem upraveným prováděcím právním
   předpisem  ověření, že nedojde k nežádoucímu ovlivnění pitné nebo teplé
   vody;  o ověření je povinen mít záznam. Způsob hodnocení tohoto ověření
   a způsob a rozsah záznamu o ověření upravuje prováděcí právní předpis.

   (3)  Výrobce  a  dovozce  musí  výrobek přicházející do přímého styku s
   vodou  a  chemický  přípravek,  které  by  při nesprávném použití mohly
   způsobit  zdravotní  poškození  fyzických osob nebo znehodnotit pitnou,
   teplou  nebo  surovou  vodu  vždy vybavit návodem k použití, a je-li to
   potřebné,  i  návodem  k odstranění následků nesprávného použití. Návod
   musí   být   v   českém   jazyce,   popřípadě   v   jazyce  slovenském.
   Distributor^4a)  je  povinen  distribuovat takový výrobek nebo chemický
   přípravek  spotřebiteli nebo jinému uživateli vždy s návodem k použití,
   popřípadě s návodem k odstranění následků nesprávného použití.

   (4)  Jinak  se  při  hodnocení  bezpečnosti  výrobku  přicházejícího do
   přímého  styku  s  vodou,  který  je podle zvláštního právního předpisu
   stavebním    výrobkem,^8)    postupuje    podle   zvláštního   právního
   předpisu.^4a)

   (5)  Na  návrh  výrobce  nebo dovozce příslušný orgán ochrany veřejného
   zdraví rozhoduje o

   a) přípustnosti, obsahu, popřípadě migračním limitu látek, které nejsou
   upraveny  v  prováděcím  právním  předpisu  pro výrobky přicházející do
   přímého  styku s vodou; to neplatí, jde-li o výrobky uvedené v odstavci
   4,

   b)  přípustnosti  chemického  přípravku  určeného k úpravě vody na vodu
   pitnou nebo teplou, neupraveného v prováděcím právním předpisu.

   (6)  Žádost  o  povolení  podle  odstavce  5 písm. a) nebo b) musí dále
   obsahovat  u  právnické  osoby  obchodní  firmu  nebo název a sídlo a u
   fyzické  osoby  jméno,  příjmení a bydliště, označení typu výrobku nebo
   chemického přípravku a jeho obchodní název a chemické složení, doklad o
   čistotě  látky  a chemického přípravku podle příslušné technické normy,
   stručný  popis  technologie  výroby s výčtem všech surovin a přídatných
   látek,  údaje  o  koncentraci  látky, jež je předmětem žádosti, údaje o
   koncentraci  účinné  látky  v  konečném  chemickém  přípravku,  údaje o
   rozkladných  produktech vznikajících z navrhované látky nebo chemického
   přípravku   při   výrobě,   zpracovávání   nebo   stárnutí,   údaje   o
   předpokládaném  způsobu  použití  výrobku  nebo  chemického  přípravku,
   metody  stanovení navrhovaných přísad a jejich nečistot včetně produktů
   interakcí  a  rozpadu,  dostupnou  zahraniční  dokumentaci  o  tom, zda
   výrobek,  navrhovaná  látka  nebo  chemický  přípravek  byly povoleny v
   jiných státech a pro jaké užití, údaje o toxicitě navrhované látky nebo
   chemického přípravku, návod k použití výrobku nebo chemického přípravku
   a údaje o nejvyšší navrhované aplikační dávce chemického přípravku.

   (7)  Příslušný  orgán  ochrany  veřejného  zdraví  vydá  povolení podle
   odstavce  5,  jestliže  navrhovatel  prokáže,  že nedojde k negativnímu
   ovlivnění jakosti pitné nebo teplé vody.

   (8)  Osoby  uvedené  v  §  3 odst. 2 mohou při vodárenské úpravě surové
   vody6a) používat jen vodárenské technologie upravené prováděcím právním
   předpisem  a  chemické  přípravky upravené prováděcím právním předpisem
   nebo povolené podle odstavce 5 písm. b).

   (9)  Na  návrh  osoby  uvedené  v  §  3 odst. 2 příslušný orgán ochrany
   veřejného   zdraví   rozhodne  o  přípustnosti  vodárenské  technologie
   neupravené  v  prováděcím  právním  předpisu.  Příslušný  orgán ochrany
   veřejného  zdraví  k  použití  vodárenské  technologie  povolení  vydá,
   jestliže navrhovatel prokáže, že vodárenská technologie vede k dodržení
   jakosti   pitné   vody   a  nedojde  k  jejímu  negativnímu  ovlivnění.
   Náležitosti návrhu upraví prováděcí právní předpis.

   (10)  Osoby  vyrábějící teplou vodu (§ 3 odst. 3) mohou při úpravě této
   vody  používat  jen  chemické  přípravky  upravené  prováděcím  právním
   předpisem nebo povolené podle odstavce 5 písm. b).

   (11) K jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování a měření
   dodávky  surové,  pitné  a  teplé  vody a pro obdobné účely mohou osoby
   uvedené  v § 3 odst. 2 a 3 a odběratelé^6a) používat jen výrobky, které
   vyhovují hygienickým požadavkům podle odstavců 1 až 3, odstavce 5 písm.
   a) a odstavce 6.

   Přírodní a umělá koupaliště a sauny

   § 6

   nadpis vypuštěn

   (1) V tomto zákoně se rozumí

   a)  přírodním koupalištěm stavba povolená k účelu koupání nebo nádrž ke
   koupání,  v  nichž  je  voda  ke  koupání obměňována řízeným přítokem a
   odtokem   pitné   vody   nebo   trvalým  přítokem  a  odtokem  chemicky
   neupravované  podzemní  nebo  povrchové  vody^8a)  (dále  jen „nádrž ke
   koupání“),  nebo  stavba  povolená  k  účelu  koupání vybavená systémem
   přírodního způsobu čištění vody ke koupání, nebo povrchová voda^8a), ve
   které nabízí službu koupání provozovatel,

   b)  umělým  koupalištěm  plavecký  bazén,  koupelový  bazén,  bazén pro
   kojence a batolata, brouzdaliště, ochlazovací bazén sauny.

   (2)  Za  koupaliště  podle  odstavce 1 se nepovažují lázeňské a léčebné
   bazény a voda sloužící k léčebným účelům.

   § 6a

   (1)  Provozovatel  přírodního  nebo  umělého  koupaliště  nebo sauny je
   povinen  zajistit,  aby  koupající se osoby nebyly vystaveny zdravotním
   rizikům  plynoucím  ze  znečištění  vody  ke  koupání,  sprchování nebo
   ochlazování.  Provozovatelem se rozumí osoba, která poskytuje saunování
   nebo  koupání v přírodním nebo umělém koupališti. Ke splnění povinnosti
   podle věty první je provozovatel

   a) umělého koupaliště nebo sauny povinen zajistit, aby voda ke koupání,
   sprchování    nebo    ochlazování    vyhovovala   hygienickým   limitům
   mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti,

   b)  přírodního  koupaliště  povinen  monitorovat jakost vody ke koupání
   nebo  sprchování  zajištěním  laboratorní kontroly ukazatelů znečištění
   podle odstavce 3 písm. a) a c), prováděním vizuální kontroly znečištění
   vody  ke  koupání  makroskopickými  řasami  nebo  odpady  a  hodnocením
   znečištění   vody  ke  koupání  z  hlediska  možného  ovlivnění  zdraví
   koupajících se osob; obdobnou povinnost má krajská hygienická stanice v
   případě povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g odst.
   1  písm. a), nemá-li tuto povinnost provozovatel nebo osoba uvedená v §
   6d.

   (2)  Povinnost  podle odstavce 1 písm. a) nebo b) při zajištění vody ke
   sprchování  provozovatel  přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny
   nemá, je-li voda ke sprchování dodávána postupem podle § 3 odst. 3.

   (3) Znečištěním vody ke koupání nebo ochlazování se rozumí

   a)  překročení  hygienického limitu mikrobiologického ukazatele jakosti
   vody  ke  koupání  v  přírodním koupališti nebo překročení hygienického
   limitu fyzikálního ukazatele vody ke koupání v nádrži ke koupání nebo v
   nádrži ke koupání s přírodním způsobem čištění vody,

   b)  překročení  hygienického limitu mikrobiologického, fyzikálního nebo
   chemického  ukazatele  jakosti vody ke koupání v umělém koupališti nebo
   ochlazování v sauně,

   c)  překročení  limitní  hodnoty  ukazatele rozmnožení sinic ve vodě ke
   koupání v přírodním koupališti; rozmnožením sinic se rozumí nahromadění
   sinic ve formě květu, koberce nebo pěny, nebo

   d)  výskyt  odpadů  nebo makroskopických řas v rozsahu, který ovlivňuje
   jakost  vody ke koupání v přírodním koupališti a představuje riziko pro
   zdraví koupajících se osob.

   (4) Znečištění vody ke sprchování se posuzuje podle hygienických limitů
   ukazatelů  jakosti  vody  ke  koupání,  jde-li  o  přírodní  nebo umělé
   koupaliště,  nebo  podle  hygienických  ukazatelů  vody  k ochlazování,
   jde-li o saunu.

   (5)  Hygienické  limity  ukazatelů  jakosti  vody  ke  koupání v umělém
   koupališti  a  ochlazování  v  sauně se stanoví jako mezní hodnoty nebo
   nejvyšší  mezní  hodnoty.  Mezní  hodnotou je hodnota, jejíž překročení
   signalizuje nedodržení některého ukazatele nebo hygienického požadavku,
   které  mohou vést k ohrožení zdraví koupajících se osob. Nejvyšší mezní
   hodnotou   je   hodnota,  při  jejímž  překročení  je  ohroženo  zdraví
   koupajících se osob.

   (6)  Mezní  a  nejvyšší  mezní hodnoty mikrobiologických, fyzikálních a
   chemických  ukazatelů  jakosti  vody  ke  koupání v umělém koupališti a
   ochlazování  v sauně, hygienické limity mikrobiologických a fyzikálních
   ukazatelů  jakosti  vody  v  přírodním  koupališti, ukazatele a limitní
   hodnoty  rozmnožení  sinic,  pravidla sledování výskytu sinic, pravidla
   vizuální  kontroly znečištění vody a pravidla monitorování jakosti vody
   v  přírodním koupališti, dále pravidla pro její posuzování, hodnocení a
   klasifikaci  a  způsob,  termíny  a  rozsah  informování  veřejnosti  v
   přírodním koupališti upraví prováděcí právní předpis.

   § 6b

   (1)  Dojde-li  ke  znečištění  vody  ke  koupání  nebo  sprchování,  je
   provozovatel   přírodního   koupaliště   povinen   informovat   o  této
   skutečnosti  veřejnost, a to po celou dobu trvání znečištění. Informace
   musí  být  umístěna na všech pokladnách u vstupu na koupaliště, a pokud
   zde nejsou, v blízkosti koupaliště na viditelném místě, musí být snadno
   čitelná,  v  nesmazatelné  formě a nesmí obsahovat jiné údaje než údaje
   týkající se znečištění vody.

   (2)  Provozovatel  umělého  koupaliště  nebo sauny je povinen v případě
   překročení  mezní hodnoty ukazatele jakosti vody ke koupání, sprchování
   nebo  ochlazování provést kontrolu dodržení požadavků stanovených tímto
   zákonem   k  provozování  umělého  koupaliště  nebo  sauny.  V  případě
   překročení  nejvyšší  mezní  hodnoty ukazatele jakosti vody ke koupání,
   sprchování  nebo  ochlazování  je povinen provoz nebo oddělitelnou část
   provozu  umělého  koupaliště  nebo  sauny  do  doby  odstranění  závady
   zastavit.

   (3)  Provozovatel  umělého koupaliště nebo sauny je povinen o zastavení
   provozu  umělého koupaliště nebo sauny nebo jejich části po dobu trvání
   znečištění   vody   informovat  veřejnost;  pro  provedení  a  umístění
   informace se použije odstavec 1 věta druhá obdobně.

   § 6c

   (1)  Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny je dále
   povinen

   a)  zajistit  u držitele osvědčení o akreditaci vydaného podle zákona o
   technických  požadavcích  na  výrobky^8),  držitele osvědčení o správné
   činnosti  laboratoře  vydaného podle vodního zákona^8a) nebo u držitele
   autorizace  vydané  podle  tohoto  zákona  (§ 83c) odběr vzorků vody ke
   koupání,  sprchování  nebo  ochlazování,  včetně  dalších a dodatečných
   vzorků,  a  jejich  laboratorní  kontrolu  podle  prováděcího  právního
   předpisu a podle monitorovacího kalendáře (§ 82a), jde-li o jakost vody
   ke  koupání  v  přírodním koupališti provozovaném na povrchových vodách
   využívaných  ke koupání podle § 6 odst. 1 písm. a); pokud jde o vodu ke
   sprchování,  provozovatel  tuto  povinnost  nemá,  je-li  voda dodávána
   postupem podle § 3 odst. 3,

   b) zajistit u osoby uvedené v písmeni a) vystavení protokolu o výsledku
   laboratorní kontroly jakosti vody v elektronické podobě,

   c)  uchovávat  protokol o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody po
   dobu 5 let ode dne jeho vyhotovení,

   d)  předat  v  elektronické  podobě  protokol  o  výsledku  laboratorní
   kontroly jakosti vody příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,

   e)   splnit   hygienické  požadavky  pro  členění,  vybavení  a  provoz
   přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny,

   f) vypracovat provozní řád, ve kterém uvede obchodní firmu nebo název a
   sídlo,  jde-li  o  právnickou  osobu,  nebo  jméno  a  příjmení a místo
   podnikání,  jde-li  o  podnikající fyzickou osobu, identifikační číslo,
   bylo-li  přiděleno,  umístění  přírodního  nebo umělého koupaliště nebo
   sauny,  způsob  zajištění  vody  ke  sprchování,  způsob úpravy vody ke
   koupání,  sprchování  nebo ochlazování, pokud je voda upravována, popis
   míst  odběru  vzorků  vody,  způsob  manipulace  s  prádlem,  pokud  je
   spotřebiteli  půjčováno  v  rámci  služby, způsob očisty prostředí, a v
   případě  umělých koupališť a saun způsob kontroly dodržování základních
   zásad hygienického chování návštěvníků,

   g) předložit ke schválení návrh provozního řádu podle písmene f) a jeho
   změn příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

   (2)  Metody,  pravidla,  četnost, termíny a rozsah laboratorní kontroly
   vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, termíny předání protokolu
   o  výsledku  laboratorní  kontroly  jakosti  vody, náležitosti, formu a
   datové  rozhraní  elektronického  protokolu  podle odstavce 1 písm. b),
   hygienické  požadavky  na  členění,  vybavení  a provoz přírodního nebo
   umělého koupaliště nebo sauny upraví prováděcí právní předpis.

   § 6d

   Osoba,   která   podle   živnostenského  zákona^60)  ve  stavbách  nebo
   zařízeních,  jež  jsou  na  pozemcích  využívaných  ke  koupání  osob v
   souvislosti  s  povrchovými  vodami  nebo  vodními  plochami  vzniklými
   těžební činností,

   a)   provozuje  tělovýchovné  nebo  sportovní  zařízení  nebo  zařízení
   sloužící regeneraci nebo rekondici,

   b) poskytuje tělovýchovné nebo sportovní služby, nebo

   c)  provozuje  hostinskou  činnost,  v  jejímž  rámci  jsou poskytovány
   ubytovací  služby,  nebo  ubytovací  služby  v turistických ubytovnách,
   kempech, chatových osadách nebo obdobných ubytovacích zařízeních,
   a  v  nabídce  svých služeb spotřebiteli nebo v reklamě výslovně nabízí
   možnost  koupání  nebo  využívání těchto povrchových vod, má povinnosti
   uvedené v § 6a odst. 1 písm. b), § 6b odst. 1 a v § 6c odst. 1 písm. a)
   až d).

   § 6e

   Příslušný  orgán  ochrany  veřejného  zdraví povolí použití jiné metody
   laboratorní  kontroly vody, než stanoví prováděcí právní předpis, pokud
   navrhovatel  prokáže,  že  získané  výsledky  jsou rovnocenné výsledkům
   získaným  pomocí metod a pravidel jejich použití uvedených v prováděcím
   právním  předpisu.  Způsob  prokázání  rovnocennosti  metod  a pravidel
   stanoví prováděcí právní předpis.

   § 6f

   (1) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny je dále povinen

   a) při výběru zdroje vody posoudit jeho vydatnost, jakost, možnost jeho
   úpravy a provést laboratorní rozbory vody ve zdroji,

   b)   vodu   ke   koupání,  sprchování  nebo  ochlazování  dezinfikovat,
   upravovat,  obměňovat  a dodržovat hygienické požadavky na recirkulační
   systém, jeho vybavení a intenzitu recirkulace,

   c)  kontrolovat  chod  úpravny  vody  včetně  dezinfekčního  zařízení a
   provádět orientační kontrolu jakosti vody ke koupání,

   d)  dodržovat  hygienické  požadavky  na  vlastnosti materiálů vybavení
   umělého  koupaliště nebo sauny, vlastnosti pomůcek, které přicházejí do
   styku  s  vodou ke koupání, jejich údržbu a ukládání, a jde-li o provoz
   bazénu  pro  kojence  a  batolata,  i  hygienické požadavky na oblečení
   kojenců a batolat při koupání,

   e)  monitorovat  jakost  vody ke koupání v ukazatelích stanovovaných na
   místě   a   charakterizujících  provozní  zatížení  bazénu  a  účinnost
   dezinfekce,  a  dále provádět kontrolu teploty vody v bazénu a na jejím
   základě dodržovat požadavky, které s teplotou vody souvisejí,

   f)  vyznačit údaje o naměřené teplotě vody ke koupání a teplotě vzduchu
   umělého  koupaliště  a  zveřejnit  je na viditelném místě v prostoru ke
   koupání,

   g)  dodržovat  hygienické požadavky na mikroklimatické podmínky umělého
   koupaliště nebo sauny a způsob jejich měření,

   h)  vést  provozní  deník  a  evidenci  o  výsledcích  kontrol a měření
   provedených podle písmen c), e) a g) a uchovávat je po dobu 1 roku.

   (2)   Zjistí-li  provozovatel  ve  vodě  ke  koupání,  sprchování  nebo
   ochlazování výskyt látky neuvedené v prováděcím právním předpise, která
   může  ovlivnit  veřejné  zdraví,  je  povinen neprodleně podat žádost o
   povolení  a  stanovení  podmínek  jejího  výskytu,  nebo provoz umělého
   koupaliště nebo sauny nebo jejich části zastavit. V žádosti uvede látku
   a  její  množství  nebo koncentraci ve vodě, návrh hygienického limitu,
   hodnocení  zdravotních  rizik  výskytu  této  látky  a  jejího limitu a
   způsob,  rozsah  a  četnost  kontroly  dodržení navrženého hygienického
   limitu.   Příslušný   orgán   ochrany  veřejného  zdraví  výskyt  látky
   rozhodnutím povolí, pokud navržená koncentrace nebo množství neohrožuje
   veřejné   zdraví.   Nebude-li  žadateli  povolení  vydáno,  je  povinen
   provozování umělého koupaliště nebo sauny zastavit. Zjistí-li příslušný
   orgán  ochrany veřejného zdraví na základě nových poznatků a informací,
   že  látka  nebo  její  koncentrace ovlivňuje veřejné zdraví, povolení z
   moci úřední změní nebo odejme.

   (3)  Hygienické  požadavky  na  vydatnost, jakost, úpravu a laboratorní
   rozbor  zdroje  vody  pro umělé koupaliště a sauny, dezinfekci, úpravu,
   obměnu  a teploty vody ke koupání, hygienické požadavky na recirkulační
   systém,  jeho  vybavení  a  intenzitu recirkulace, vlastnosti pomůcek a
   materiálů   vybavení  umělého  koupaliště  a  sauny,  jejich  údržbu  a
   ukládání,  oblečení  kojenců  a  batolat  při  koupání, mikroklimatické
   podmínky  umělého  koupaliště  a  sauny  a  způsob jejich měření upraví
   prováděcí  právní  předpis.  Způsob  a  rozsah kontroly jakosti vody ke
   koupání,  náležitosti  provozního  deníku  a  způsob  a rozsah evidence
   výsledků  kontrol  a  měření v provozním deníku upraví prováděcí právní
   předpis.

   § 6g

   (1)  Ministerstvo  zdravotnictví  každoročně  do  31. března sestaví ve
   spolupráci   s   Ministerstvem   životního  prostředí  a  Ministerstvem
   zemědělství seznam, ve kterém uvede

   a) přírodní koupaliště provozovaná na povrchových vodách využívaných ke
   koupání,  ve  kterých  nabízí  službu koupání provozovatel podle § 6a a
   další  povrchové vody, kde lze očekávat, že se v nich bude koupat velký
   počet  osob  a  nebyl pro ně vydán příslušným orgánem ochrany veřejného
   zdraví  trvalý  zákaz  koupání  (dále  jen  „další  povrchové  vody  ke
   koupání“)   přírodní   koupaliště  provozovaná  na  povrchových  vodách
   využívaných  ke  koupání, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel
   podle  §  6a,  se  do této části seznamu zařadí jen v případě, že lze u
   nich očekávat, že se v nich bude koupat velký počet osob a nebyl pro ně
   vydán  příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví trvalý zákaz koupání
   nebo  trvalé  varování  před  koupáním;  velký počet osob se posuzuje s
   ohledem  na  hustotu osídlení, infrastrukturu, lokální význam koupacího
   místa a opatření přijatá na podporu koupání,

   b)  přírodní  koupaliště  místního  významu, provozovaná na povrchových
   vodách  využívaných  ke  koupání,  ve  kterých  nabízí  službu  koupání
   provozovatel  podle  §  6a,  pro  které  nebyl vydán příslušným orgánem
   ochrany veřejného zdraví trvalý zákaz koupání,

   c) koupací sezónu.

   (2)   Koupací  sezónou  jednotlivých  přírodních  koupališť  se  rozumí
   zpravidla  období od 30. května do 1. září nebo období, během něhož lze
   očekávat velký počet koupajících se osob.

   (3)  Seznam  podle  odstavce 1 zpřístupní Ministerstvo zdravotnictví na
   dobu  10  kalendářních  dnů  na  své  úřední  desce  a úředních deskách
   krajských  hygienických stanic a jejich územních pracovišť veřejnosti k
   připomínkám;  za  den, od kterého počíná plynout tato doba, se považuje
   den,  ve  kterém  byl  seznam  vyvěšen  nejpozději.  Seznam upravený na
   základě   vyhodnocení   uplatněných  připomínek  uveřejní  Ministerstvo
   zdravotnictví  na  úřední  desce  ve  svém sídle, na úředních deskách v
   sídle  krajských  hygienických  stanic  a  na  Portálu  veřejné správy.
   Ministerstvo  životního  prostředí předloží seznam vod ke koupání podle
   odstavce  1  písm. a) každoročně před zahájením koupací sezóny Evropské
   komisi   s  uvedením  důvodů  jeho  změn,  pokud  k  nim  došlo  oproti
   předchozímu roku.

   (4)  Ministerstvo  životního  prostředí  ve  spolupráci s Ministerstvem
   zdravotnictví   dále   předloží   Evropské   komisi   do  31.  prosince
   kalendářního  roku  za  uplynulou  koupací  sezónu  zprávu o výsledcích
   monitorování  a  posouzení  jakosti povrchových vod uvedených v seznamu
   podle   odstavce   1   písm.   a)   spolu  s  informací  o  pozastavení
   monitorovacího  kalendáře  a  jeho  důvodech  a  s  popisem  významných
   opatření,  která  byla podle tohoto zákona a vodního zákona^8a) přijata
   příslušnými správními úřady k řízení jakosti vody ke koupání.

   (5)  Ministerstvo  zdravotnictví  dále  informuje  Evropskou  komisi  o
   povolení  podle  §  6e  k  provedení  mikrobiologického  rozboru vod ke
   koupání  uvedených v seznamu podle odstavce 1 písm. a) včetně hodnocení
   rovnocennosti   metodám   a  pravidlům  stanoveným  prováděcím  právním
   předpisem.

   DÍL 2

   Podmínky  pro  výchovu,  vzdělávání  a  zotavení  dětí  a  mladistvých,
   podmínky  vnitřního prostředí stavby a hygienické požadavky na venkovní
   hrací plochy pro hry dětí

   § 7

   Hygienické   požadavky  na  prostory  a  provoz  škol,  předškolních  a
   školských  zařízení, zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro
   děti vyžadující okamžitou pomoc

   (1)  Školy  a školská zařízení^9) zapsaná do školského rejstříku^10), s
   výjimkou   zařízení  pro  další  vzdělávání  pedagogických  pracovníků,
   školských  poradenských zařízení a zařízení školního stravování, a dále
   zařízení  sociálně  výchovné  činnosti  a  zařízení pro děti vyžadující
   okamžitou  pomoc^10a)  (dále  jen  "zařízení pro výchovu a vzdělávání")
   jsou  povinny  zajistit, aby byly splněny hygienické požadavky upravené
   prováděcím  právním předpisem na prostorové podmínky, vybavení, provoz,
   osvětlení,  vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid
   a  nakládání  s  prádlem.  Povinnost  uvedenou ve větě první má i osoba
   provozující  živnost  péče o dítě do 3 let věku v denním režimu a osoba
   provozující  živnost  výchova  a  mimoškolní  vzdělávání, je-li živnost
   provozována v provozovně.

   (2)  Režim  dne  zohledňující  věkové  a  fyzické  zvláštnosti  dětí  a
   mladistvých,  podmínky  jejich  pohybové  výchovy a otužování, podmínky
   odborného  výcviku  a  učební  praxe,  režim  stravování včetně pitného
   režimu upraví zařízení pro výchovu a vzdělávání v provozním řádu.

   (3) K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění je zařízení pro
   výchovu a vzdělávání povinno zajistit oddělení dítěte nebo mladistvého,
   kteří   vykazují  známky  akutního  onemocnění,  od  ostatních  dětí  a
   mladistvých a zajistit pro ně dohled zletilé fyzické osoby.

   § 8

   Zotavovací akce

   (1)  Zotavovací akcí je organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15
   let  na  dobu  delší  než  5  dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí,
   zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě i získat specifické znalosti
   nebo dovednosti.

   (2)  Osoba, která přijala děti na zotavovací akci (dále jen "pořádající
   osoba"),   je  povinna  zajistit  její  umístění,  zásobování  vodou  a
   odstraňování  odpadků  a  splaškových  vod  v  souladu  s  hygienickými
   požadavky  upravenými prováděcím právním předpisem. Pořádající osoba je
   dále  povinna  dodržet  hygienické  požadavky  na  prostorové a funkční
   členění  staveb  a  zařízení,  jejich  vybavení a osvětlení, ubytování,
   úklid,  stravování  a režim dne, které upraví prováděcí právní předpis.
   Prováděcí  právní  předpis  stanoví,  které  potraviny nesmí pořádající
   osoba na zotavovací akci podávat ani používat k přípravě pokrmů, ledaže
   budou splněny podmínky upravené tímto prováděcím právním předpisem.

   (3)  Pořádající  osoba je povinna jeden měsíc před zahájením zotavovací
   akce ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví

   a) termín a místo jejího konání,

   b) počet dětí zúčastněných na zotavovací akci,

   c) způsob jejího zabezpečení pitnou vodou a

   d) způsob zajištění stravování účastníků zotavovací akce.

   (4)  Jako součást ohlášení podle odstavce 3 předloží pořádající osoba v
   případě,  že  pitná voda není zabezpečena osobami uvedenými v § 3 odst.
   2,  protokol  o  kráceném  rozboru jakosti pitné vody. Rozsah kráceného
   rozboru  jakosti  pitné vody stanoví prováděcí právní předpis. Protokol
   nesmí být starší než 3 měsíce.

   § 9

   Podmínky účasti dětí ve škole v přírodě a na zotavovací akci

   (1)  Mateřská škola a základní škola může na školu v přírodě vyslat jen
   dítě, které

   a)  je  zdravotně  způsobilé  k  účasti na ní a podrobilo se stanoveným
   pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že
   se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci,

   b) nejeví známky akutního onemocnění (například horečky nebo průjmu), a

   c)  ve  14 kalendářních dnech před odjezdem do školy v přírodě nepřišlo
   do   styku  s  fyzickou  osobou  nemocnou  infekčním  onemocněním  nebo
   podezřelou z nákazy ani mu není nařízeno karanténní opatření.

   (2)  Pořádající  osoba může na zotavovací akci přijmout jen dítě, které
   splňuje požadavky stanovené v odstavci 1.

   (3)  Zdravotní  způsobilost  dítěte  pro  účast na škole v přírodě nebo
   zotavovací  akci  posuzuje  a  posudek vydává registrující poskytovatel
   zdravotních  služeb  v oboru praktické lékařství pro děti a dorost^11).
   Tento poskytovatel zdravotních služeb v posudku dále uvede, zda se dítě
   podrobilo  stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti
   nákaze   imunní  nebo  že  se  nemůže  očkování  podrobit  pro  trvalou
   kontraindikaci. Vzor posudku upraví prováděcí právní předpis. Posudek o
   zdravotní  způsobilosti dítěte má platnost po dobu jednoho roku od data
   vystavení,   pokud   během   této   doby  nedošlo  ke  změně  zdravotní
   způsobilosti  dítěte.  Skutečnosti  uvedené  v odstavci 1 písm. b) a c)
   potvrzuje  v  písemném  prohlášení  zákonný  zástupce  dítěte;^12) toto
   potvrzení   nesmí  být  starší  než  jeden  den.  Posudek  o  zdravotní
   způsobilosti   dítěte  a  písemné  prohlášení  předá  zákonný  zástupce
   pořádající  osobě,  vysílající  základní  škole nebo mateřské škole pro
   účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a f).

   (4)  Mateřská a základní škola, které vysílají děti na školu v přírodě,
   jsou  povinny ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví jeden
   měsíc  před  jejím  zahájením  údaje  v  rozsahu  podle  §  8 odst. 3 a
   poskytnout mu doklad podle § 8 odst. 4.

   § 10

   Podmínky účasti fyzických osob činných při škole v přírodě a zotavovací
   akci

   (1)  Fyzické  osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci jako
   dozor nebo zdravotník musejí být k této činnosti zdravotně způsobilé.

   (2)  Zdravotní  způsobilost  posuzuje  a  posudek  vydává  registrující
   poskytovatel   zdravotních   služeb   v   oboru   všeobecné   praktické
   lékařství^11)  Tento  posudek  má platnost jeden rok od data vystavení,
   pokud  během  této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti fyzické
   osoby. Posudek o zdravotní způsobilosti předají fyzické osoby činné při
   škole  v  přírodě  nebo zotavovací akci, s výjimkou pedagogických^13) a
   zdravotnických  pracovníků,^14)  vysílající  mateřské  škole,  základní
   škole nebo pořádající osobě pro účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a f).

   (3)   Fyzické  osoby  činné  při  stravování  musí  splňovat  požadavky
   stanovené  pro výkon činností epidemiologicky závažných (v § 19 odst. 2
   a  odst.  3  větě  první).  Při  prověřování znalostí nutných k ochraně
   veřejného  zdraví  postupuje  příslušný  orgán ochrany veřejného zdraví
   podle § 19 odst. 3.

   § 11

   Povinnost  základní  a  mateřské  školy, které vysílají děti na školu v
   přírodě, a pořádající osoby

   1)  Základní  nebo  mateřská  škola,  které  vysílají  děti  na školu v
   přírodě, a pořádající osoba jsou povinny zajistit

   a)  základní  péči  o  zdraví všech účastníků po dobu konání zotavovací
   akce  nebo  školy v přírodě, kontrolu dodržování hygienických požadavků
   stanovených  tímto  zákonem  a  prováděcím právním předpisem a kontrolu
   dodržování  zásad  osobní  hygieny  fyzickými  osobami uvedenými v § 10
   odst. 3 způsobilou fyzickou osobou (zdravotníkem); za způsobilou se pro
   účely  tohoto  zákona  považuje  fyzická  osoba, která má alespoň úplné
   střední odborné vzdělání v oborech všeobecná sestra, dětská sestra nebo
   porodní  asistentka, fyzická osoba, která absolvovala kurs první pomoci
   se  zaměřením  na  zdravotnickou  činnost  při  škole  v  přírodě  nebo
   zotavovací akci, a student lékařství po ukončení třetího ročníku; náplň
   kursu první pomoci upraví prováděcí právní předpis,

   b) účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10;
   účast  zdravotníka  při  kontrole  zdravotních  průkazů  fyzických osob
   uvedených  v  § 10 odst. 3, při převzetí posudků a prohlášení podle § 9
   odst.  3  a  §  10  odst.  2,  při sestavování jídelníčku a režimu dne;
   dosažitelnost   zdravotníka   24  hodin  denně  po  celou  dobu  konání
   zotavovací  akce  nebo  školy  v  přírodě;  pořízení výpisu z posudků o
   zdravotní  způsobilosti  (§  9 odst. 3 a § 10 odst. 2) zdravotníkem; ve
   výpisu  zdravotník uvede závěr posudku a který poskytovatel zdravotních
   služeb posudek vydal,

   c) vrácení posudků o zdravotní způsobilosti po ukončení školy v přírodě
   nebo  zotavovací  akce zákonným zástupcům dětí a fyzickým osobám činným
   při škole v přírodě nebo zotavovací akci,

   d)  vybavení  lékárničky pro školu v přírodě nebo zotavovací akci podle
   druhu  akce; nejmenší obsah lékárničky pro školy v přírodě a zotavovací
   akce upraví prováděcí právní předpis,

   e)  péči  praktického  lékaře dostupného z místa konání školy v přírodě
   nebo zotavovací akce, s výjimkou putovní zotavovací akce,

   f) vedení zdravotnického deníku a seznamu účastníků, prohlášení podle §
   9  odst.  3 věty páté, výpisů z posudků o zdravotní způsobilosti dětí a
   fyzických  osob  činných  při  škole  v  přírodě nebo zotavovací akci a
   následné uchovávání těchto dokumentů po dobu 6 měsíců od skončení školy
   v přírodě nebo zotavovací akce,

   g)  informovanost  osoby, která má dítě v péči, o zdravotních potížích,
   které  dítě v průběhu školy v přírodě nebo zotavovací akce prodělalo, a
   o případném kontaktu s infekcí.

   (2)   Pořádající  osoba  je  dále  povinna  zajistit  instruktáž  všech
   fyzických  osob  činných  na zotavovací akci, s výjimkou zdravotníka, o
   hygienických  požadavcích  na tyto akce a o předcházení vzniku a šíření
   infekčních  onemocnění  a  jiných poškození zdraví včetně základů první
   pomoci, pokud se takové instruktáže dosud nezúčastnily.

   § 11a

   Za   zotavovací  akci  se  považuje  i  výchovně  rekreační  tábor  pro
   děti,^10a)  a  to  i v případě, že se ho účastní mladiství. Na pořádání
   výchovně  rekreačních táborů se vztahují podmínky upravené pro pořádání
   zotavovacích  akcí  v  §  8  až  11.  Povinnosti pořádající osoby splní
   pověřená osoba, která tábor zřídila,^10a) a není-li taková osoba, splní
   tyto povinnosti ten, kdo výchovně rekreační tábor pro děti zřídil.

   § 12

   Jiné podobné akce pro děti

   Při  organizovaném  pobytu dětí v počtu menším nebo po dobu kratší, než
   stanoví  §  8  odst.  1,  s  výjimkou akcí pořádaných pro děti v poměru
   rodinném a obdobném, musí osoba, která akci pořádá, zajistit hygienicky
   nezávadný  stav  zařízení,  zásobování  akce  pitnou  vodou  v  rozsahu
   stanoveném  prováděcím  právním  předpisem  pro zotavovací akce a účast
   pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10 odst. 1 a
   3.

   § 13

   Vnitřní  prostředí  staveb  a  hygienické  požadavky  na venkovní hrací
   plochy

   (1)  Uživatelé staveb zařízení pro výchovu a vzdělávání, vysokých škol,
   škol  v  přírodě,  staveb  pro  zotavovací  akce, staveb zdravotnických
   zařízení, ústavů sociální péče, ubytovacích zařízení, staveb pro obchod
   a  pro  shromažďování  většího  počtu  osob  jsou povinni zajistit, aby
   vnitřní prostředí pobytových místností^15) v těchto stavbách odpovídalo
   hygienickým  limitům  chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů,
   upravených  prováděcími  právními  předpisy. Tím není dotčena povinnost
   vlastníka  stavby  podle zvláštních právních předpisů udržovat stavbu v
   dobrém stavebním stavu.^16)

   (2)  Provozovatel  venkovní hrací plochy určené pro hry dětí je povinen
   zajistit,   aby  písek  užívaný  ke  hrám  dětí  v  pískovištích  nebyl
   mikrobiálně,  chemicky  a  parazitárně  znečištěn nad hygienické limity
   upravené  prováděcím  právním  předpisem. Podmínky provozu takové hrací
   plochy  s  pískovištěm,  režim  údržby  a  způsob zajištění stanovených
   hygienických limitů upraví provozovatel v provozním řádu.

   § 14

   Výjimky  z  hygienických  požadavků  stanovených v § 7 odst. 1 je možné
   povolit,  jen  pokud  tím  nebude  ohrožena ochrana veřejného zdraví. O
   povolení  výjimky  rozhoduje  na  žádost  osoby příslušný orgán ochrany
   veřejného zdraví.

   DÍL 3

   Hygienické   požadavky  na  provoz  zdravotnických  zařízení  a  ústavů
   sociální péče

   § 15

   (1)  Poskytovatel  zdravotních  služeb  nebo  osoba  provozující  ústav
   sociální  péče^17)  nebo  ústav  sociální  péče  státu (dále jen "osoba
   poskytující  péči")  jsou  povinny  činit  hygienická a protiepidemická
   opatření  k  předcházení vzniku a šíření nemocničních nákaz. Nemocniční
   nákazou  je  nákaza  vnitřního (endogenního) nebo vnějšího (exogenního)
   původu,  která  vznikla  v  příčinné  souvislosti s pobytem nebo výkony
   prováděnými  ve  zdravotnickém  zařízení  nebo  ústavu  sociální péče v
   příslušné inkubační době.

   (2)  Osoba poskytující péči je povinna stanovit opatření podle odstavce
   1  v provozním řádu. Poskytovatelé zdravotních služeb, jejichž součástí
   je  dětský  domov  pro děti do 3 let věku jsou povinni v provozním řádu
   dále upravit režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a
   režim  stravování.  Návrh  provozního  řádu  a  změnu  provozního  řádu
   schvaluje  rozhodnutím  příslušný  orgán  ochrany  veřejného  zdraví. U
   poskytovatelů  zdravotních  služeb  příslušný  orgán  ochrany veřejného
   zdraví  v  rozhodnutí  uvede, pro jakou formu, popřípadě druh zdravotní
   péče, obor zdravotní péče a místo poskytování je provozní řád vydáván

   § 16

   (1)  Osoba  poskytující  péči je při výskytu nemocniční nákazy nebo při
   podezření  na  její  výskyt  povinna neprodleně provést protiepidemická
   opatření  k  odhalení  zdroje  nákazy,  způsobu jejího šíření, zamezení
   jejího  dalšího  šíření  a  léčbě  nakažených  a  z  nákazy podezřelých
   fyzických osob.

   (2) Osoba poskytující péči je dále povinna

   a)  evidovat  každou nemocniční nákazu a na vyžádání poskytovat údaje o
   ní příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,

   b)  neprodleně  hlásit  příslušnému  orgánu  ochrany  veřejného  zdraví
   hromadný  výskyt  nemocniční  nákazy,  nemocniční nákazu, která vedla k
   těžkému  poškození zdraví nebo k úmrtí; způsob hlášení upraví prováděcí
   právní předpis.

   § 17

   (1)  Osoba poskytující péči je povinna dodržet hygienické požadavky pro
   příjem  fyzických  osob  do  péče poskytovatele zdravotních služeb nebo
   ústavu  sociální  péče  a  jejich ošetřování, zásobování vodou, úklid a
   výkon  a  kontrolu  dezinfekce, sterilizace a vyššího stupně dezinfekce
   upravené prováděcím právním předpisem.

   (2)  Dezinfekcí  je  soubor  opatření  ke  zneškodňování mikroorganismů
   pomocí  fyzikálních,  chemických nebo kombinovaných postupů, které mají
   přerušit cestu nákazy od zdroje ke vnímavé fyzické osobě.

   (3)  Vyšším  stupněm  dezinfekce  jsou postupy, které zaručují usmrcení
   bakterií,  virů,  mikroskopických  hub  a některých bakteriálních spór,
   nezaručují  však  usmrcení  ostatních  mikroorganismů (například vysoce
   rezistentních  spór)  a  vývojových stadií zdravotně významných červů a
   jejich vajíček.

   (4) Sterilizací je proces, který vede k usmrcování všech mikroorganismů
   schopných  rozmnožování  včetně  spór,  k  nezvratné  inaktivaci virů a
   usmrcení zdravotně významných červů a jejich vajíček.

   (5)  O provedené sterilizaci a jejím výsledku je osoba poskytující péči
   povinna vést evidenci v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem.
   Jiný  způsob  sterilizace  může  osoba  poskytující  péči použít jen na
   základě povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. V žádosti
   o  povolení  uvede  osoba  poskytující péči způsob sterilizace a průkaz
   jeho účinnosti.

   § 18

   (1)  Osoba  poskytující  péči a osoba provozující prádelnu jsou povinny
   zdravotnické   prádlo^17a)   ze  zdravotnického  zařízení  nebo  ústavu
   sociální  péče  ukládat  podle  povahy  znečištění, převážet, prát ho a
   zacházet  s  ním způsobem upraveným prováděcím právním předpisem. Osoba
   provozující  prádelnu,  ve  které  se  pere zdravotnické prádlo^17a) ze
   zdravotnického  zařízení  nebo  ústavu  sociální  péče, je povinna tuto
   prádelnu vybavit způsobem upraveným prováděcím právním předpisem.

   (2)  Osoba  poskytující  péči  je povinna ve zdravotnickém zařízení a v
   ústavu  sociální  péče používat vodu, která má jakost vody pitné, pokud
   druh  poskytované  péče  nevyžaduje  nebo  neumožňuje  užití  vody jiné
   jakosti.  K  užití  vody jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3
   odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.
   V  návrhu  osoba  poskytující  péči  uvede mikrobiologické, biologické,
   fyzikální,  organoleptické  a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty a
   způsob  zabezpečení  dodržování  hodnot  těchto  ukazatelů s ohledem na
   způsob užití vody.

   (3)  Pro  provoz  bazénu  nebo  sauny  jako součásti služby poskytované
   osobou  poskytující  péči  se použijí § 6a, § 6b odst. 2 a § 6c odst. 1
   písm. a) až d), pokud upravují hygienické požadavky na umělá koupaliště
   nebo  sauny,  obdobně.  To  neplatí,  pokud osoba uvedená ve větě první
   přivádí do bazénu vodu z přírodního léčivého zdroje. Při použití vody z
   přírodního  léčivého  zdroje  musí osoba uvedená ve větě první zajistit
   dodržení   hygienických   limitů   mikrobiologických,   fyzikálních   a
   chemických  ukazatelů  jakosti  stanovené prováděcím právním předpisem;
   pro  kontrolu  jakosti této vody se použijí § 6c odst. 1 písm. a) až d)
   obdobně.

   DÍL 4

   Hygienické  požadavky  na  výkon  činností  epidemiologicky závažných a
   ubytovací služby

   § 19

   Předpoklady pro výkon činností epidemiologicky závažných

   (1)   Za  činnosti  epidemiologicky  závažné  se  považují  provozování
   stravovacích  služeb  (§  23), výroba potravin,^18) uvádění potravin do
   oběhu,^18)  výroba  kosmetických  přípravků,  provozování úpraven vod a
   vodovodů^6a),  provozování  holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry,
   kosmetických,   masérských,  regeneračních  nebo  rekondičních  služeb,
   provozování   živnosti,   při  níž  je  porušována  integrita  kůže,  a
   provozování  živnosti,  ve  které  se používají k péči o tělo speciální
   přístroje (například solária, myostimulátory).

   (2)   Fyzické   osoby   přicházející   při   pracovních  činnostech  ve
   stravovacích  službách  (§  23)  při  výrobě  potravin nebo při uvádění
   potravin   do   oběhu^18)  do  přímého  styku  s  potravinami,  pokrmy,
   zařízením,  náčiním  nebo  plochami,  které jsou ve styku s potravinami
   nebo  pokrmy,  fyzické  osoby  přicházející při pracovních činnostech v
   úpravnách vod a při provozování vodovodů^6a) do přímého styku s vodou a
   fyzické  osoby  přicházející  při  pracovních  činnostech  v  ostatních
   činnostech  podle odstavce 1 do přímého styku s kosmetickými přípravky,
   jejich  ingrediencemi  nebo tělem spotřebitele (dále jen "fyzické osoby
   vykonávající  činnosti  epidemiologicky  závažné")  musí  mít zdravotní
   průkaz  a  znalosti  nutné k ochraně veřejného zdraví. Zdravotní průkaz
   před   zahájením   činnosti   podle   věty  první  vydává  registrující
   poskytovatel  zdravotních  služeb v oboru všeobecné praktické lékařství
   nebo  v  oboru  praktický lékař pro děti a dorost^11) nebo poskytovatel
   pracovnělékařských  služeb^61).  Vydání zdravotního průkazu nenahrazuje
   vstupní lékařskou preventivní prohlídku.

   (3) Rozsah znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví podle odstavce 2
   upraví  prováděcí  právní  předpis.  Tyto  znalosti  je u fyzické osoby
   vykonávající  činnosti  epidemiologicky  závažné  oprávněn  při  výkonu
   státního  zdravotního dozoru prověřit příslušný orgán ochrany veřejného
   zdraví.  Pokud podle rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví fyzická
   osoba znalosti nemá, nemůže vykonávat činnosti epidemiologicky závažné,
   a  to do doby úspěšného složení zkoušky před komisí zřízenou příslušným
   orgánem  ochrany  veřejného  zdraví.  Příslušný orgán ochrany veřejného
   zdraví  je povinen umožnit fyzické osobě vykonání zkoušky nejdéle do 15
   kalendářních   dnů  ode  dne,  kdy  mu  byla  žádost  fyzické  osoby  o
   přezkoušení  doručena.  Složení  komise  a  podmínky  provedení zkoušky
   upraví prováděcí právní předpis.

   § 20

   Povinnosti fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné

   Fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné je povinna

   a) podrobit se v případech upravených prováděcím právním předpisem nebo
   rozhodnutím  příslušného  orgánu  ochrany  veřejného  zdraví  lékařským
   prohlídkám  a vyšetřením, která provede praktický lékař, který fyzickou
   osobu registruje,^11)

   b)  informovat  ošetřujícího  lékaře^11)  o druhu a povaze své pracovní
   činnosti,

   c) mít u sebe zdravotní průkaz a na vyzvání ho předložit orgánu ochrany
   veřejného zdraví,

   d)  uplatňovat při pracovní činnosti znalosti nutné k ochraně veřejného
   zdraví a dodržovat zásady osobní a provozní hygieny v rozsahu upraveném
   v prováděcím právním předpise.

   § 21

   Podmínky provozování činností epidemiologicky závažných

   (1) Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné je povinna

   a)  dodržovat  zásady  provozní  hygieny  upravené  prováděcím  právním
   předpisem,^19a)  jakož  i  zásady  osobní  hygieny  upravené prováděcím
   právním předpisem,^19a) pokud se sama účastní výkonu činností uvedených
   v § 19 odst. 2 větě první,

   b)  kontrolovat  uplatňování znalostí a zásad osobní a provozní hygieny
   podle   §   20   písm.  d)  zaměstnanci  a  spolupracujícími  rodinnými
   příslušníky a

   c)  zajistit,  aby výkonem činností epidemiologicky závažných nedošlo k
   ohrožení  nebo  poškození  zdraví  fyzických  osob infekčním nebo jiným
   onemocněním.

   (2)  K  výkonu  činností  epidemiologicky  závažných je osoba, která je
   provozuje,  povinna  používat  jen  vodu  pitnou, pokud zvláštní právní
   předpis  nestanoví  jinak nebo druh činnosti nevyžaduje nebo neumožňuje
   užití  vody  jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li o teplou
   vodu  podle  §  3 odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu ochrany
   veřejného  zdraví. Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné v
   návrhu  na zahájení řízení o udělení povolení k užití takové vody uvede
   mikrobiologické,   biologické,  fyzikální,  organoleptické  a  chemické
   ukazatele  vody,  jejich hodnoty a způsob zabezpečení dodržování hodnot
   těchto  ukazatelů  s ohledem na způsob užití vody. Kosmetické přípravky
   používané  k  výkonu  činností epidemiologicky závažných musí odpovídat
   požadavkům upraveným v přímo použitelným předpisem Evropské unie.

   (3)  Osoba  provozující  holičství,  kadeřnictví,  manikúru,  pedikúru,
   kosmetické,  masérské,  regenerační  a  rekondiční služby a služby, při
   nichž  se  používají  speciální  přístroje  k  péči  o tělo, je povinna
   zabezpečit   lékárničku   první   pomoci   vybavenou  podle  charakteru
   poskytované  služby  a  vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvede
   podmínky činnosti, použití strojů, přístrojů a dalších zařízení, zásady
   prevence  vzniku  infekčních  a  jiných  onemocnění, ke kterým by mohlo
   dojít  nesprávně  poskytnutou  službou,  včetně  podmínek  dezinfekce a
   sterilizace,   zásady  osobní  hygieny  zaměstnanců  a  ochrany  zdraví
   spotřebitele, způsob zacházení s prádlem a očisty prostředí provozovny.

   (4) Provozní řád podle odstavce 3 a jeho změny předloží osoba uvedená v
   odstavci 3 před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany
   veřejného zdraví. Schválený provozní řád vyvěsí při zahájení činnosti v
   provozovně.  Provozní  řád je osoba uvedená v odstavci 3 povinna změnit
   vždy při změně podmínek pro výkon činností epidemiologicky závažných.

   § 21a

   Ubytovací služby

   Osoba  poskytující  ubytování  v  ubytovacích  zařízeních  v  rámci  jí
   provozované  hostinské  živnosti  a osoba provozující živnost ubytovací
   služby,^8b)  s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových domech,
   v  rodinných  domech  a  ve  stavbách  pro  individuální rekreaci, jsou
   povinny  vypracovat  provozní  řád.  V  provozním  řádu uvedou podmínky
   činnosti, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, způsob
   zacházení  s  prádlem  a  způsob očisty prostředí ubytovacího zařízení.
   Provozní  řád  a  jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení
   příslušnému  orgánu  ochrany  veřejného  zdraví.  Provozní řád je osoba
   povinna změnit vždy při změně podmínek pro poskytování služby.

   § 22

   Zákaz výkonů

   Osoba   provozující   kosmetické,   masérské   a   regenerační  služby,
   kadeřnictví,  holičství,  pedikúru,  manikúru  a  službu,  při které se
   používají  speciální  přístroje k péči o tělo, nesmí provádět výkony na
   nemocné  kůži,  manipulace  s  jizvami a mateřskými znaménky, výkony na
   sliznicích, oční spojivce a rohovce.

   Další podmínky provozování stravovacích služeb

   § 23

   (1)   Stravovací   službou  je  výroba,  příprava  nebo  rozvoz  pokrmů
   provozovatelem  potravinářského  podniku  za  účelem  jejich podávání v
   rámci provozované hostinské živnosti, ve školní jídelně,^21) menze, při
   stravování  osob vykonávajících vojenskou činnou službu, fyzických osob
   ve  vazbě  a  výkonu  trestu,  v  rámci zdravotních a sociálních služeb
   včetně  lázeňské péče, při stravování zaměstnanců, podávání občerstvení
   a  při  podávání  pokrmů  jako  součásti  ubytovacích  služeb  a služeb
   cestovního ruchu.

   (2)  Pokrmem  je  potravina  včetně nápoje, kuchyňsky upravená studenou
   nebo  teplou  cestou  nebo  ošetřená  tak,  aby mohla být přímo nebo po
   ohřevu podána ke konzumaci v rámci stravovací služby.

   (3)  Stravovací službu může osoba, která ji provozuje, poskytovat pouze
   v  provozovně,  která  vyhovuje  hygienickým  požadavkům  na  umístění,
   stavební  konstrukci,  prostorové  a  dispoziční uspořádání, zásobování
   vodou,  vytápění,  osvětlení,  odstraňování  odpadních  vod,  větrání a
   vybavení  upraveným  přímo použitelnými předpisy Evropské unie na úseku
   potravinového práva.

   (4)  Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu
   je  povinen  zajistit,  aby  fyzické osobě se zdravotním postižením byl
   umožněn  vstup do stravovací části provozovny v doprovodu vodícího nebo
   asistenčního  psa. Fyzická osoba se zdravotním postižením je povinna na
   požádání provozovatele potravinářského podniku provozujícího stravovací
   službu,  jeho  zaměstnance  nebo  jiné  fyzické osoby, která vykonává v
   provozovně činnost pro tohoto provozovatele, předložit doklad o výcviku
   psa.

   (5)  Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu
   je povinen nejpozději v den jejího zahájení písemně oznámit příslušnému
   orgánu  ochrany  veřejného zdraví den zahájení činnosti, její předmět a
   rozsah  a  umístění provozoven, významnou změnu v předmětu nebo rozsahu
   činnosti  nejpozději  v  den  této  změny, jakož i den ukončení provozu
   stravovací  služby.  Právnická  osoba  v  oznámení  dále uvede obchodní
   firmu,  sídlo a právní formu; fyzická osoba oprávněná k podnikání podle
   zvláštních právních předpisů obchodní firmu a bydliště.

   § 24

   (1)  Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu
   je dále povinen

   a)  k výrobě a přípravě pokrmů používat jen látky, suroviny, polotovary
   a  potraviny,  které vyhovují požadavkům stanoveným zvláštními právními
   předpisy^23)  nebo  na  základě  právních  předpisů vydaným rozhodnutím
   orgánu   ochrany   veřejného  zdraví;  látky,  suroviny,  polotovary  a
   potraviny   skladovat   za  podmínek  stanovených  zvláštními  právními
   předpisy,

   b) dodržovat podmínky upravené prováděcím právním předpisem pro výrobu,
   přípravu,  rozvoz,  přepravu,  značení,  skladování a uvádění pokrmů do
   oběhu,

   c)  zajistit, aby podávané pokrmy měly odpovídající smyslové vlastnosti
   a  splňovaly  výživové  požadavky podle skupiny spotřebitelů, pro které
   jsou určeny,

   d)  dodržovat  při  odběru  a  uchovávání vzorků pokrmů postup upravený
   prováděcím právním předpisem,

   e)  zajistit  dodržování  zákazu kouření v rozsahu stanoveném zvláštním
   právním předpisem^27).

   (2) Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu,
   který  používá  k  výrobě  nebo  přípravě  pokrmů  volně  rostoucí nebo
   pěstované  jedlé  houby  z  vlastního  sběru  nebo  pěstování, musí mít
   osvědčení   prokazující   znalost   hub   podle   zvláštních   právních
   předpisů^27a)  nebo  za  podmínek  těchto  zvláštních právních předpisů
   ustanoveného  odpovědného  zástupce,  který  má  osvědčení  prokazující
   znalost hub.

   DÍL 5

   Hygienické požadavky na předměty běžného užívání

   § 25

   Vymezení předmětů běžného užívání

   Předměty běžného užívání se pro účely tohoto zákona rozumějí

   a)  materiály  a  předměty určené pro styk s potravinami upravené přímo
   použitelným předpisem Evropské unie o materiálech a předmětech určených
   pro styk s potravinami^27b),

   b) hračky,^28)

   c)  kosmetické  přípravky upravené přímo použitelným předpisem Evropské
   unie o kosmetických přípravcích^63) a

   d)  výrobky  pro  děti ve věku do 3 let, s výjimkou výrobků uvedených v
   písmenech a) až c) a potravin.

   § 26

   Povinnosti  výrobce,  dovozce,  prodávajícího  a  distributora předmětů
   běžného užívání

   (1)  Výrobce  nebo  dovozce  předmětů  běžného užívání uvedených v § 25
   odst.  1  písm.  a)  a  d)  je  povinen, pokud přímo použitelný předpis
   Evropské unie nestanoví jinak, zajistit, aby jím vyráběné nebo dovážené
   předměty běžného užívání byly při uvedení na trh bezpečné,^26a) zejména
   aby

   a)   za  obvyklých  nebo  běžně  předvídatelných  podmínek  nezpůsobily
   poškození  zdraví  fyzických  osob  nebo nepříznivé ovlivnění potraviny
   nebo pokrmu,

   b)  vyhovovaly  prováděcím  právním  předpisem  stanoveným  hygienickým
   požadavkům  na  jejich  složení, vlastnosti a mikrobiologickou čistotu;
   dodržení  hygienických  požadavků  na  složení  a  vlastnosti výrobků a
   materiálů  uvedených  v  §  25  písm.  a)  a d) je výrobce nebo dovozce
   povinen  zkoušet  a hodnotit za podmínek stanovených prováděcím právním
   předpisem  a o provedení a výsledcích stanovených zkoušek a o hodnocení
   vést dokumentaci,

   c)  byly baleny, pokud to jejich charakter vyžaduje, do bezpečných^26a)
   obalů,

   d)  byly  s  ohledem na svou povahu a způsob použití značeny a vybaveny
   písemným  prohlášením a návodem k použití, popřípadě obsluze a čištění.
   Ve  značení  předmětu  běžného  užívání  musí  uvést  i  údaje upravené
   prováděcím  právním  předpisem,  a  to  způsobem,  který  tento předpis
   upravuje,   nebo   stanovené  rozhodnutím  příslušného  orgánu  ochrany
   veřejného  zdraví  podle  odstavce  5. Rozsah vybavení předmětů běžného
   užívání  písemným  prohlášením  a  návody  a  jejich náležitosti upraví
   prováděcí právní předpis.

   (2)  Pokud  přímo  použitelný  předpis  Evropské  unie nestanoví jinak,
   dovozce  nemá povinnost zkoušet a hodnotit složení a vlastnosti výrobků
   uvedených  v § 25 písm. a) a d) a vést o tom dokumentaci podle odstavce
   1  písm.  b)  a  povinnost  vybavit  předmět  běžného  užívání písemným
   prohlášením podle odstavce 1 písm. d), jsou-li splněny tyto podmínky:

   a)  povinnosti  zkoušet a hodnotit složení a vlastnosti výrobků, vést o
   tom  dokumentaci  a  vydat  písemné  prohlášení  splnil v rozsahu podle
   tohoto zákona a prováděcího právního předpisu výrobce v zahraničí a

   b)  dovozce  zajistí  pro  kontrolní účely na žádost příslušného orgánu
   ochrany veřejného zdraví předložení dokumentace o zkouškách a hodnocení
   složení  a vlastností těchto výrobků ve lhůtě, rozsahu a jazyce určeném
   příslušným  orgánem ochrany veřejného zdraví a vybaví stanovené výrobky
   ověřeným  českým  překladem  prohlášení  podle  odstavce  1  písm.  d),
   vydaného výrobcem v zahraničí.

   Na   postup  orgánu  ochrany  veřejného  zdraví  podle  písmene  b)  se
   nevztahuje  správní řád. Dovozce může proti opatření příslušného orgánu
   ochrany  veřejného  zdraví vydanému podle písmene b) podat do 3 dnů ode
   dne  jeho  doručení  nebo  ústního  oznámení  písemně námitky; o ústním
   oznámení  opatření  učiní  orgán  ochrany veřejného zdraví zápis, jehož
   kopii  vydá  dovozci.  O  podaných  námitkách  rozhodne nadřízený orgán
   ochrany  veřejného zdraví do 30 dnů ode dne jejich doručení. Na základě
   námitek  nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví vydané opatření změní
   nebo zruší anebo námitky zamítne a opatření potvrdí. Proti rozhodnutí o
   námitkách nelze podat odvolání.

   (3)  Distributor^4a)  nesmí  distribuovat  ty  předměty běžného užívání
   podle  §  25  písm.  d)  uvedené na trh, které nejsou v souladu s tímto
   zákonem  značeny  a  vybaveny  písemným prohlášením, návodem k použití,
   popřípadě  obsluze a čištění. Pokud nelze výrobce nebo dovozce předmětu
   běžného  užívání  uvedeného  v  §  25  písm. a) a d) určit, odpovídá za
   splnění  povinností  podle  odstavce  1 distributor^4a). Distributor je
   povinen  v  rozsahu  upraveném  prováděcím  právním  předpisem zajistit
   značení  předmětu  běžného  užívání, který není zabalen v obalu určeném
   pro  spotřebitele  a  je  balen  v místě prodeje na přání spotřebitele.
   Předměty  běžného  užívání  s  prošlým  datem minimální trvanlivosti je
   prodávající^29a)  povinen  umístit odděleně a zřetelně označit údajem o
   skončení  doby  minimální  trvanlivosti; tyto výrobky smí prodávat jen,
   jsou-li bezpečné^26a).

   (4) Hygienické požadavky uvedené v odstavci 1 se vztahují i na předměty
   běžného  užívání uvedené v § 25 písm. d) nabízené jako použité. Na tyto
   předměty  běžného  užívání  se  však  nevztahují  požadavky  uvedené  v
   odstavci  1  písm. b) části textu za středníkem a písm. d). Jen výrobky
   splňující  tyto  požadavky  může prodávající^29a) prodávat spotřebiteli
   nebo distributor nabízet k uvedení do provozu^4a).

   nadpis vypuštěn

   § 27

   Kosmetické přípravky

   (1)  Požadavky  na  výrobu,  uvedení  nebo  dodání  na trh kosmetických
   přípravků  stanoví  přímo  použitelný  předpis  Evropské unie v oblasti
   kosmetických  přípravků^63). Výrobce, dovozce nebo distributor zajistí,
   aby  při  dodávání  na trh byly v označení kosmetického přípravku údaje
   podle  přímo  použitelného  předpisu Evropské unie^64) uvedeny v českém
   jazyce.

   (2)  Kosmetické přípravky, které nejsou ve spotřebitelském balení, jsou
   baleny  v  místě  prodeje  na  žádost  kupujícího  nebo jsou baleny pro
   okamžitý prodej, označí prodejce údaji uvedenými v odstavci 1 a dalšími
   údaji  podle  přímo  použitelného  předpisu  Evropské  unie  v  oblasti
   kosmetických    přípravků^63)    na   vnějším   spotřebitelském   obalu
   kosmetického přípravku nebo v přiloženém letáku.

   § 28

   zrušen

   § 28a

   zrušen

   § 29

   zrušen

   DÍL 6

   Ochrana před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením

   Hluk a vibrace

   § 30

   (1)  Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které
   jsou  zdrojem  hluku  nebo vibrací, provozovatel letiště,^31) vlastník,
   popřípadě   správce   pozemní  komunikace,^32)  vlastník  dráhy^32a)  a
   provozovatel  dalších  objektů,  jejichž provozem vzniká hluk (dále jen
   "zdroje hluku nebo vibrací"), jsou povinni technickými, organizačními a
   dalšími  opatřeními  v  rozsahu  stanoveném  tímto zákonem a prováděcím
   právním  předpisem  zajistit,  aby hluk nepřekračoval hygienické limity
   upravené  prováděcím  právním  předpisem pro chráněný venkovní prostor,
   chráněné  vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a
   aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby.

   (2)  Hlukem  se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož
   hygienický  limit stanoví prováděcí právní předpis. Vibracemi se rozumí
   vibrace  přenášené  pevnými  tělesy  na  lidské  tělo,  které mohou být
   škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický limit stanoví prováděcí právní
   předpis.

   (3)  Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které
   jsou  užívány  k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou lesních a
   zemědělských  pozemků^32b)  a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním
   prostorem  staveb  se  rozumí  prostor  do  2  m  okolo  bytových domů,
   rodinných  domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní
   a  sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním
   prostorem  staveb se rozumí obytné a pobytové místnosti,^15) s výjimkou
   místností  ve  stavbách  pro  individuální  rekreaci  a ve stavbách pro
   výrobu  a  skladování.  Rekreace  pro účely podle věty první zahrnuje i
   užívání  pozemku  na  základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního
   práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem
   nebo podnájmem bytu v nich.

   § 31

   (1) Pokud při používání, popřípadě provozu zdroje hluku nebo vibrací, s
   výjimkou letišť, nelze z vážných důvodů hygienické limity dodržet, může
   osoba  zdroj  hluku  nebo  vibrací  provozovat  jen na základě povolení
   vydaného  na  návrh  této  osoby  příslušným  orgánem ochrany veřejného
   zdraví.  Orgán  ochrany  veřejného zdraví časově omezené povolení vydá,
   jestliže  osoba  prokáže, že hluk nebo vibrace budou omezeny na rozumně
   dosažitelnou  míru.  Rozumně  dosažitelnou  mírou  se rozumí poměr mezi
   náklady na protihluková nebo antivibrační opatření a jejich přínosem ke
   snížení  hlukové  nebo  vibrační  zátěže  fyzických  osob stanovený i s
   ohledem  na  počet  fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hluku nebo
   vibracím.  Toto  povolení  se  nevydá,  pokud  je jeho vydání nahrazeno
   postupem  v  řízení  o  vydání  integrovaného  povolení  podle zákona o
   integrované  prevenci  a  omezování znečištění, o integrovaném registru
   znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).

   (2) Při překročení hygienických limitů z provozu hluku na mezinárodních
   letištích  zajišťujících ročně více než 50 tisíc startů nebo přistání a
   vojenských  letištích  je provozovatel letiště povinen navrhnout vydání
   opatření  obecné  povahy  podle  správního  řádu  ke zřízení ochranného
   hlukového pásma. Opatření obecné povahy ke zřízení ochranného hlukového
   pásma  vydá  Úřad  pro civilní letectví v dohodě s krajskou hygienickou
   stanicí.

   (3)  U  bytových  domů,  rodinných domů, staveb pro školní a předškolní
   výchovu,  staveb  pro  zdravotní  a  sociální účely a funkčně obdobných
   staveb umístěných v ochranném hlukovém pásmu je provozovatel letiště na
   základě odborného posudku vypracovaného na jeho náklad povinen postupně
   provést  nebo  zajistit  provedení  protihlukových  opatření  v takovém
   rozsahu,  aby  byly  alespoň  uvnitř  staveb  hygienické  limity  hluku
   dodrženy.  U  staveb  uvedených  ve  větě  první,  ve  kterých by podle
   odborného   posudku   protihluková   opatření   nezajistila  dodržování
   hygienických limitů, může příslušný správní úřad zahájit řízení o změně
   v užívání stavby nebo o jejím odstranění.

   § 32

   Hluk  z  provozoven  služeb  a hluk z veřejné produkce hudby (například
   koncert,  taneční zábava, artistická produkce s hudbou) nesmí překročit
   hygienické  limity  upravené  prováděcím právním předpisem pro chráněné
   prostory  uvedené  v  §  30^33c). Splnění této povinnosti zajistí osoba
   provozující  službu  a,  jde-li o veřejnou produkci hudby, pořadatel, a
   nelze-li  pořadatele  zjistit,  pak osoba, která k tomuto účelu stavbu,
   jiné zařízení nebo pozemek poskytla.

   § 32a

   Měření  hluku  v  životním  prostředí  člověka podle tohoto zákona může
   provádět   pouze   držitel  osvědčení  o  akreditaci^4a)  nebo  držitel
   autorizace podle § 83c.

   § 33

   V  chráněných  vnitřních  prostorech  nesmějí  být instalovány stroje a
   zařízení  o  základním  kmitočtu  od  4  do 8 Hz. Osoba může instalovat
   takový  stroj  nebo  zařízení  v  okolí  bytových domů, rodinných domů,
   staveb  pro  školní  a  předškolní  výchovu  a pro zdravotní a sociální
   účely,  jakož i funkčně obdobných staveb, jen pokud na základě studie o
   přenosu vibrací příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví prokáže, že
   nedojde  k  nadlimitnímu  přenosu  vibrací  na  fyzické  osoby v těchto
   stavbách.

   § 34

   (1)  Prováděcí  právní předpis upraví hygienické limity hluku a vibrací
   pro denní a noční dobu, způsob jejich měření a hodnocení.

   (2)  Noční  dobou  se  pro účely kontroly dodržení povinností v ochraně
   před hlukem a vibracemi rozumí doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou.

   Neionizující záření

   § 35

   (1)  Neionizujícím zářením se pro účely tohoto zákona rozumí elektrická
   a  magnetická  pole a elektromagnetické záření o frekvenci do 1,7.10E15
   Hz.

   (2)  Osoba,  která  používá,  popřípadě  provozuje stroj nebo zařízení,
   které  je  zdrojem neionizujícího záření včetně laserů (dále jen "zdroj
   neionizujícího záření"), je povinna

   a)   činit  taková  technická  a  organizační  opatření,  aby  expozice
   fyzických   osob  v  rozsahu  upraveném  prováděcím  právním  předpisem
   nepřekračovaly nejvyšší přípustné hodnoty neionizujícího záření,

   b)  při  zjišťování  a  hodnocení  expozice  fyzických  osob  a  úrovně
   neionizujícího záření postupovat způsobem stanoveným prováděcím právním
   předpisem,

   c)  před  zahájením používání nebo provozu zdroje neionizujícího záření
   veřejné  telekomunikační sítě v obytné zástavbě vypracovat dokumentaci,
   ve  které  bude  doloženo  výpočtem  nebo  měřením  dodržení nejvyšších
   přípustných  hodnot  neionizujícího  záření  z  hlediska možné expozice
   fyzických osob, a předložit tuto dokumentaci příslušnému orgánu ochrany
   veřejného zdraví,

   d)   v  případech  stanovených  prováděcím  právním  předpisem  označit
   výstrahou   místa   (oblasti,   pásma),   ve   kterých   expozice  osob
   neionizujícímu záření může překročit nejvyšší přípustné hodnoty.

   (3)  Pokud  dojde k závadě zdroje neionizujícího záření, která by mohla
   vést k expozici fyzických osob překračující nejvyšší přípustné hodnoty,
   osoba,  která zdroj neionizujícího záření používá, popřípadě provozuje,
   jeho  provoz  neprodleně  zastaví.  Tím  nejsou dotčeny její povinnosti
   podle zvláštních právních předpisů.

   § 36

   Výrobce a dovozce laseru je povinen zajistit

   a)  zařazení  laseru  do  třídy  způsobem stanoveným prováděcím právním
   předpisem a označení laseru štítkem s uvedením tohoto zařazení,

   b)  opatření laserů zařazených do třídy II. a vyšší výstražným textem a
   laserů   třídy  III.  a  IV.  signalizací,  a  to  způsobem  stanoveným
   prováděcím právním předpisem,

   c)  uvedení  údajů nezbytných pro ochranu zdraví stanovených prováděcím
   právním předpisem v technické dokumentaci připojené ke každému laseru.

   DÍL 7

   Ochrana zdraví při práci

   § 37

   Kategorizace prací

   (1)   Podle   míry   výskytu   faktorů,  které  mohou  ovlivnit  zdraví
   zaměstnanců,  a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř
   kategorií.  Kritéria,  faktory a limity pro zařazení prací do kategorií
   stanoví prováděcí právní předpis; hodnocení rizika a minimální ochranná
   opatření   stanoví   zvláštní  právní  předpis.^33b)  Do  kategorie  se
   nezařazují  práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných
   ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok.

   (2) O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný
   orgán  ochrany  veřejného  zdraví,  pokud  zvláštní právní předpis^33a)
   nestanoví  jinak. Návrh předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby
   v   pracovněprávních  nebo  obdobných  pracovních  vztazích  (dále  jen
   "zaměstnavatel"),  a  to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu
   prací.  Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, pokud zvláštní
   právní  předpis  nestanoví  jinak,^33a) a to do 30 kalendářních dnů ode
   dne  zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce
   do  druhé  kategorie,  nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí
   orgánu  ochrany  veřejného  zdraví  vydaného podle odstavce 6 písm. c).
   Ostatní  práce  na  pracovištích  zaměstnavatele,  které  nebyly  takto
   zařazeny, se považují za práce kategorie první.

   (3) Zaměstnavatel v návrhu na zařazení práce do kategorie uvede

   a) označení práce,

   b) název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána,

   c)  výsledky  hodnocení  expozice  fyzických  osob vykonávajících danou
   práci   jednotlivým   rozhodujícím   faktorům   pracovních  podmínek  v
   charakteristické směně,

   d) délku směny; u vícesměnného provozu režim střídání směn,

   e) návrh kategorie, do které má být práce zařazena,

   f) počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen,

   g)  opatření  přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou
   práci.

   (4)  Zaměstnavatel  je  povinen  neprodleně  oznámit příslušnému orgánu
   ochrany  veřejného  zdraví  práce,  které zařadil do druhé kategorie, a
   údaje rozhodné pro toto zařazení.

   (5)  V  případě  změny  podmínek  výkonu  práce,  která má vliv na její
   zařazení  do  kategorie  třetí  nebo  čtvrté,  je zaměstnavatel povinen
   bezodkladně  předložit  příslušnému  orgánu  ochrany  veřejného  zdraví
   návrh, který má náležitosti uvedené v odstavci 3.

   (6) Na návrh zaměstnavatele nebo z vlastního podnětu je příslušný orgán
   ochrany veřejného zdraví oprávněn rozhodnout o

   a) zařazení práce, o níž má zaměstnavatel za to, že je prací první nebo
   druhé kategorie, do vyšší kategorie,

   b) tom, že práce druhé kategorie je prací rizikovou,

   c)  tom,  že  práce  dosud  zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie již
   nejsou pracemi této kategorie,

   d)  tom, že práce druhé kategorie již není ve smyslu § 39 odst. 1 prací
   rizikovou.

   § 38

   nadpis vypuštěn

   Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté
   kategorie  nebo  změn  zařazení  prací  do těchto kategorií, která jsou
   potřebná   k   hodnocení   rizik,   může   zaměstnavatel   provést  jen
   prostřednictvím  držitele  osvědčení  o  akreditaci^4a)  nebo  držitele
   autorizace (§ 83c) k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor
   měření  nebo  vyšetřování  autorizace nebo akreditace právními předpisy
   upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný.

   § 39

   Rizikové práce

   (1)  Rizikovou  prací,  kterou se pro účely tohoto zákona rozumí práce,
   při  níž  je  nebezpečí  vzniku  nemoci  z  povolání  nebo  jiné nemoci
   související  s  prací,  je práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a
   dále  práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný
   orgán  ochrany  veřejného  zdraví  nebo  tak  stanoví  zvláštní  právní
   předpis^33a).

   (2)  Zaměstnavatel,  na  jehož  pracovištích  jsou  vykonávány rizikové
   práce, je povinen

   a)  zabezpečit neprodleně mimořádná měření faktorů pracovních podmínek,
   pokud  o  ně  požádá zařízení vykonávající pracovnělékařské služby nebo
   pokud tak stanoví rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví,

   b)  zjistit  příčinu překročení limitních hodnot ukazatelů biologických
   expozičních testů a zabezpečit její odstranění; neprodleně informovat o
   těchto skutečnostech zaměstnance.

   (3)  Překročení  limitních  hodnot  ukazatelů  biologických expozičních
   testů   sdělí  zaměstnavateli  zařízení  vykonávající  pracovnělékařské
   služby.  Přitom  je  povinno  dodržet  mlčenlivost  o  výsledcích testů
   jednotlivých  zaměstnanců.  Při  hodnocení  míry  expozice  zaměstnanců
   faktory  pracovních  podmínek  pomocí  biologických  expozičních  testů
   provede poskytovatel zdravotních služeb odběr biologického materiálu za
   podmínek upravených prováděcím právním předpisem.

   (4) Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a podmínky
   jejich provedení upraví prováděcí právní předpis.

   § 40

   Evidence rizikových prací

   Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je
   dále povinen

   a) u každého zaměstnance ode dne přidělení rizikové práce vést evidenci

   1. o jménu, příjmení a rodném čísle,

   2.  o  počtu  směn  odpracovaných při rizikové práci, s výjimkou rizika
   infekčního onemocnění,

   3.  o datech a druzích provedených lékařských preventivních prohlídek a
   jejich  závěrech,  o  zvláštních očkováních souvisejících s činností na
   pracovišti zaměstnavatele nebo o imunitě (odolnosti) k nákaze,

   4.  údajů  o  výsledcích sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory
   pracovních  podmínek  a  naměřených  hodnotách  intenzit  a koncentrací
   faktorů  pracovních  podmínek  a  druhu a typu biologického činitele, s
   výjimkou údajů o zdravotním stavu zaměstnanců,

   b)  ukládat  evidenci  podle  písmene  a)  po  dobu  10 let od ukončení
   expozice, a jde-li o práce

   1. s chemickými karcinogeny stanovenými zvláštním právním předpisem,

   2. s azbestem,

   3. v riziku fibrogenního prachu, a

   4.  s  biologickými  činiteli, které mohou vyvolat latentní onemocnění,
   onemocnění,  která  mají  velmi  dlouhou  inkubační dobu nebo způsobují
   onemocnění,  která se opakovaně projevují remisemi či mohou mít závažné
   následky,

   po dobu 40 let od ukončení expozice,

   c)  evidenci  o  pracích  podle  písmene b) bodů 1 až 4 předat při svém
   zániku  bez  právního nástupce, neuplynula-li dosud lhůta podle písmene
   b), příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,

   d)   oznámit   příslušnému  orgánu  ochrany  veřejného  zdraví  všechny
   skutečnosti,  které  by  mohly mít vliv na zvýšení expozice zaměstnance
   faktorům pracovních podmínek.

   § 41

   Používání biologických činitelů a azbestu

   (1)   Zaměstnavatel  je  povinen  ohlásit  příslušnému  orgánu  ochrany
   veřejného  zdraví, že budou poprvé používány biologické činitele skupin
   2  až 4, upravené zvláštním právním předpisem, a změny ve výkonu takové
   práce  a  dále  takové práce, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci
   exponováni  azbestu. Hlášení je zaměstnavatel povinen učinit nejméně 30
   dnů  před  zahájením  práce a dále vždy, když dojde ke změně pracovních
   podmínek,  které  pravděpodobně  budou mít za následek zvýšení expozice
   azbestového  prachu  nebo  prachu  z  materiálů, které azbest obsahují;
   náležitosti hlášení stanoví prováděcí právní předpis. Povinnost ohlásit
   práce  s  expozicí  azbestu podle vět první a druhé zaměstnavatel nemá,
   jde-li  o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu^33d). Práce
   s  ojedinělou  a  krátkodobou  expozicí  azbestu  a  postup  při určení
   ojedinělé   a  krátkodobé  expozice  azbestu  upraví  prováděcí  právní
   předpis.

   (2)  Zaměstnavatel  nebo  osoba  jím  určená  musí při stanovení rizika
   biologického   činitele   a   azbestu  postupovat  způsobem  stanoveným
   zvláštním právním předpisem.

   (3)  Zaměstnavatel  je  povinen  opatření k předcházení a omezení rizik
   souvisejících s používáním biologických činitelů skupin 2 až 4, jakož i
   opatření k předcházení a omezení rizik souvisejících s expozicí azbestu
   předem projednat s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

   (4) Jde-li o laboratoře provádějící diagnostickou službu pro biologické
   činitele  skupiny  4,  oznámí  zaměstnavatel příslušnému orgánu ochrany
   veřejného zdraví pouze záměr používat tyto biologické činitele^65).

   § 41a

   Teplá voda pro osobní hygienu zaměstnanců

   (1) Zaměstnavatel, který z individuálního zdroje vyrábí teplou vodu pro
   účely  osobní hygieny zaměstnanců, je povinen zajistit, aby v této vodě
   nebyly  překročeny  hygienické  limity  mikrobiologických, fyzikálních,
   chemických  a  organoleptických  ukazatelů  upravené prováděcím právním
   předpisem.

   (2)  Nelze-li  z  individuálního  zdroje  vyrobit  teplou  vodu jakosti
   uvedené  v  odstavci  1,  může  na návrh zaměstnavatele příslušný orgán
   ochrany  veřejného zdraví povolit výjimku. V návrhu zaměstnavatel uvede
   mikrobiologické,   biologické,  fyzikální,  organoleptické  a  chemické
   ukazatele  vody,  jejich hodnoty, průkaz, že nedojde k poškození zdraví
   zaměstnanců   v  důsledku  použití  této  vody,  a  způsob  zabezpečení
   dodržování  hodnot  navržených ukazatelů. Rozhodnutí může orgán ochrany
   veřejného zdraví vázat na podmínky.

   (3) Dodržení hygienických limitů ukazatelů uvedených v odstavcích 1 a 2
   je  zaměstnavatel  povinen  kontrolovat v četnosti a rozsahu stanoveném
   pro  krácený  rozbor v závislosti na počtu zásobovaných fyzických osob,
   upravený  prováděcím  právním  předpisem  pro  pitnou  vodu.  V případě
   havárie  nebo  jiné  mimořádné  události  může  příslušný orgán ochrany
   veřejného   zdraví  z  vlastního  podnětu  četnost  a  rozsah  kontroly
   rozhodnutím  rozšířit.  V  případě  prokazatelně stálých a vyhovujících
   ukazatelů  jakosti vyráběné vody může příslušný orgán ochrany veřejného
   zdraví na návrh zaměstnavatele četnost a rozsah kontroly snížit.

   § 42

   Náklady  spojené  se zajišťováním ochrany zdraví při práci podle tohoto
   zákona  hradí  zaměstnavatel,  pokud  zvláštní právní předpis nestanoví
   jinak.

   § 43

   Povinnosti stanovené v § 37, 38, § 39 odst. 2 písm. b) části textu před
   středníkem  a  v  §  40  až  42  platí i pro osobu, která podniká podle
   zvláštního   právního   předpisu   a  není  zaměstnavatelem  ve  smyslu
   zvláštního právního předpisu.

   § 44

   Ustanoveními  tohoto  zákona nejsou dotčeny povinnosti zaměstnavatelů a
   osob uvedených v § 43 stanovené zvláštními právními předpisy.

   DÍL 8

   Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky

   § 44a

   (1)   Nakládáním   s   nebezpečnými  chemickými  látkami  a  chemickými
   přípravky^35a)  je  jejich  výroba,  dovoz,  vývoz,  prodej, používání,
   skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava.

   (2)  Při  nakládání  s  nebezpečnými  chemickými  látkami  a chemickými
   přípravky  je  každý  povinen chránit zdraví lidí a životní prostředí a
   řídit   se   výstražnými  symboly  nebezpečnosti,  standardními  větami
   označujícími  specifickou rizikovost a standardními pokyny pro bezpečné
   zacházení podle zvláštních právních předpisů.^35a)

   (3)  Právnické  a  fyzické  osoby  nesmějí  prodávat, darovat ani jiným
   způsobem  poskytovat  nebezpečné  chemické  látky  a chemické přípravky
   klasifikované  jako  vysoce toxické^35b) jiným fyzickým nebo právnickým
   osobám,  nejsou-li tyto osoby oprávněny k nakládání s těmito chemickými
   látkami a chemickými přípravky podle odstavce 8.

   (4)  Právnické  a fyzické osoby nesmějí prodávat ani darovat nebezpečné
   chemické  látky  a  chemické  přípravky klasifikované jako toxické nebo
   žíravé^35c)

   a) osobám mladším 18 let,

   b) osobám zcela nebo zčásti zbaveným způsobilosti k právním úkonům.

   (5)  Právnické  osoby  a  fyzické  osoby  oprávněné  k  podnikání podle
   zvláštních právních předpisů nesmějí prodávat nebezpečné chemické látky
   a  chemické  přípravky  klasifikované jako vysoce toxické,^35b) toxické
   nebo žíravé v prodejních automatech a do přinesených nádob.

   (6)  Fyzické  osoby  starší  15  let  a  mladší 18 let smějí nakládat s
   nebezpečnými    chemickými    látkami    nebo    chemickými   přípravky
   klasifikovanými  jako  toxické  nebo  žíravé  jen  v  rámci přípravy na
   povolání  a  pod  přímým  dozorem odpovědné osoby. S chemickými látkami
   nebo  chemickými  přípravky  klasifikovanými  jako vysoce toxické mohou
   nakládat jen v rámci přípravy na povolání a pod přímým dohledem osoby s
   odbornou způsobilostí podle § 44b odst. 1.

   (7)  Fyzické  osoby  starší  10  let  a  mladší 18 let smějí nakládat s
   nebezpečnými  chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými
   jako  žíravé,  jestliže  tyto  chemické látky a přípravky jsou součástí
   výrobků, které splňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy
   na hračky.^35d)

   (8)  Právnické  osoby  a  fyzické  osoby  oprávněné  k  podnikání podle
   zvláštních  právních  předpisů smějí nakládat s nebezpečnými chemickými
   látkami  nebo  chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické
   jen  tehdy, jestliže nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými
   přípravky  mají  zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou podle §
   44b  odst.  1, 2 nebo 7. Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito
   chemickými látkami a chemickými přípravky může vykonávat i zaměstnanec,
   kterého   fyzická   osoba  odborně  způsobilá  prokazatelně  zaškolila.
   Opakované  proškolení  se provádí nejméně jedenkrát za rok. O školení a
   proškolení  musí  být  pořízen písemný záznam, který je právnická osoba
   nebo  fyzická  osoba  oprávněná k podnikání povinna uchovávat po dobu 3
   let.  Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na provozování speciální
   ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace (§ 58).

   (9)  Fyzické  osoby,  které  v  rámci svého zaměstnání nebo přípravy na
   povolání  nakládají  s  nebezpečnými  chemickými látkami nebo přípravky
   klasifikovanými  jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní
   označené  R-větou  45  nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 a toxické
   pro  reprodukci  označené  R-větou  60  nebo  61, musí být prokazatelně
   seznámeny  s  nebezpečnými  vlastnostmi  chemických  látek a chemických
   přípravků,  se  kterými  nakládají, zásadami ochrany zdraví a životního
   prostředí  před  jejich škodlivými účinky a zásadami první předlékařské
   pomoci.

   (10)  Právnická  osoba  nebo  fyzická  osoba  oprávněná  k podnikání je
   povinna  vydat  pro  pracoviště,  na  němž  se  nakládá  s nebezpečnými
   chemickými  látkami  nebo  chemickými  přípravky  klasifikovanými  jako
   vysoce  toxické,  toxické, žíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45
   nebo  49,  mutagenní  označené  R-větou  46  a  toxické  pro reprodukci
   označené  R-větou  60  nebo 61, písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně
   zdraví  a  ochraně  životního  prostředí  při práci s těmito chemickými
   látkami  a  chemickými  přípravky.  Pravidla  musí  být  volně dostupná
   zaměstnancům  na  pracovišti  a  musí  obsahovat  zejména  informace  o
   nebezpečných  vlastnostech  chemických látek a chemických přípravků, se
   kterými  zaměstnanci nakládají, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a
   ochranu  životního  prostředí,  pokyny  pro první předlékařskou pomoc a
   postup  při nehodě. Text pravidel je právnická osoba nebo fyzická osoba
   oprávněná  k  podnikání  povinna  projednat s orgánem ochrany veřejného
   zdraví příslušným podle místa činnosti.

   (11)  Právnické  osoby  a  fyzické  osoby  oprávněné  k podnikání podle
   zvláštních právních předpisů jsou povinny skladovat nebezpečné chemické
   látky   a  chemické  přípravky  klasifikované  jako  vysoce  toxické  v
   prostorách,  které  jsou  uzamykatelné,  zabezpečené  proti  vloupání a
   vstupu  nepovolaných  osob.  Při skladování musí být vyloučena záměna a
   vzájemné  škodlivé  působení uskladněných chemických látek a chemických
   přípravků  a  zabráněno  jejich  pronikání  do  životního  prostředí  a
   ohrožení zdraví lidu.

   (12)  Právnické  osoby  a  fyzické  osoby  oprávněné k podnikání, které
   nakládají  s  nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky
   klasifikovanými  jako vysoce toxické, jsou povinny vést evidenci těchto
   chemických  látek  a  chemických přípravků. Evidence se vede pro každou
   nebezpečnou  chemickou  látku a chemický přípravek odděleně a evidenční
   záznamy musí obsahovat údaje o přijatém a vydaném množství, stavu zásob
   a  jméno  osoby  (název  nebo  firmu),  které  byly chemická látka nebo
   chemický  přípravek  vydány. Evidenční záznamy se uchovávají nejméně po
   dobu  5  let po dosažení nulového stavu zásob nebezpečné chemické látky
   nebo  chemického přípravku. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na
   provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace.

   § 44b

   Odborná způsobilost

   (1)  Za  fyzické  osoby  odborně způsobilé pro nakládání s nebezpečnými
   chemickými  látkami  a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce
   toxické,  nejde-li  o výrobu, dovoz nebo prodej nebezpečných chemických
   látek  a  chemických  přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a o
   výkon  speciální  ochranné  dezinfekce,  dezinsekce  a  deratizace,  se
   považují

   a) absolventi vysokých škol, kteří

   1.   získali   vysokoškolské   vzdělání  v  akreditovaném  magisterském
   studijním   programu   všeobecné   lékařství   nebo  farmacie,  nebo  v
   akreditovaných    magisterských   studijních   programech   v   oblasti
   veterinárního lékařství a hygieny,

   2. získali vysokoškolské vzdělání v oblasti oborů chemie,

   3.  získali  vysokoškolské vzdělání v oblasti skupiny učitelských oborů
   se zaměřením na chemii, nebo

   4. získali vysokoškolské vzdělání a mají doklad o absolvování speciální
   průpravy   pro   výkon   práce  ve  zdravotnictví^35e)  nebo  doklad  o
   absolvování celoživotního vzdělávání v oboru toxikologie,^35f)

   5.   získali   vysokoškolské   vzdělání  v  akreditovaném  magisterském
   studijním  programu rostlinolékařství nebo ochrana rostlin, popřípadě v
   rámci programu celoživotního vzdělávání v tomto oboru,^35g)

   b)  fyzické  osoby,  které mají jiné vzdělání, než je uvedeno v písmenu
   a),  a  které  se podrobily úspěšné zkoušce odborné způsobilosti a mají
   osvědčení  podle  odstavce  5  o  odborné  způsobilosti  k  nakládání s
   chemickými  látkami  a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce
   toxické.

   (2)  Za  fyzické  osoby odborně způsobilé pro výrobu, dovoz nebo prodej
   nebezpečných  chemických  látek  a chemických přípravků klasifikovaných
   jako  vysoce  toxické se považují fyzické osoby odborně způsobilé podle
   zvláštního právního předpisu.

   (3)  Komisi  pro  přezkoušení  odborné  způsobilosti  pro  nakládání  s
   nebezpečnými  chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými
   jako vysoce toxické (dále jen "zkušební místo") zřizuje příslušný orgán
   ochrany veřejného zdraví. Ministerstvo zdravotnictví stanoví prováděcím
   právním  předpisem  způsob zřízení komise a její složení, obsah a formu
   přihlášky ke zkoušce, základní obsah a podmínky provedení zkoušky.

   (4)  Ke  zkoušce  se  může  přihlásit  u  kteréhokoliv zkušebního místa
   fyzická  osoba  starší  18  let,  která  má trvalý pobyt na území České
   republiky,  popřípadě  bydliště,  jde-li o fyzickou osobu, která trvalý
   pobyt  na  území České republiky nemá (dále jen "uchazeč"). Pozvánku ke
   zkoušce  doručí zkušební místo uchazeči nejpozději 30 dní před termínem
   konání zkoušky.

   (5)  Při  uznávání  odborné  kvalifikace nebo jiné způsobilosti, kterou
   státní  příslušníci  České republiky nebo členských států Evropské unie
   nebo jejich rodinní příslušníci získali v jiném členském státě Evropské
   unie,  se  postupuje  podle  zvláštního  právního  předpisu^30a). Pokud
   komise  pro  přezkoušení odborné způsobilosti uzná odbornou kvalifikaci
   podle odstavce 4 pouze částečně, je uchazeč oprávněn skládat rozdílovou
   zkoušku.  U  rozdílové  zkoušky  není  uchazeč  zkoušen z těch oblastí,
   uvedených v prováděcím právním předpisu^35j), ve kterých mu byla uznána
   získaná odborná kvalifikace postupem podle věty první.

   (6) Orgán ochrany veřejného zdraví vydá uchazeči, který úspěšně vykonal
   zkoušku,  nejpozději  do  30  dnů  ode dne vykonání zkoušky osvědčení o
   odborné  způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a
   chemickými  přípravky  klasifikovanými  jako  vysoce toxické. Za vydání
   osvědčení se platí správní poplatek.^35h) Osvědčení je platné po dobu 5
   let ode dne jeho vydání.

   (7)  Fyzické osoby, kterým bylo vydáno rozhodnutí o autorizaci^35i) pro
   chemické  látky  a  chemické  přípravky  vysoce toxické, se považují za
   odborně   způsobilé   podle  odstavce  1  do  doby  skončení  platnosti
   rozhodnutí o autorizaci.

   HLAVA III

   PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU A ŠÍŘENÍ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ

   DÍL 1

   Očkování a spolupráce orgánů ochrany veřejného zdraví se zdravotnickými
   zařízeními

   § 45

   (1)  K  ochraně  před  vznikem,  šířením a k omezení výskytu infekčních
   onemocnění  spolupracují  poskytovatelé  zdravotních  služeb  s  orgány
   ochrany  veřejného  zdraví a provádějí opatření stanovená tímto zákonem
   nebo  na  základě  zákona  příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.
   Náklady spojené s takovou činností, které nejsou hrazeny ze zdravotního
   pojištění,   hradí   stát   v  rozsahu  stanoveném  prováděcím  právním
   předpisem.

   (2)  Poskytovatelé  zdravotních  služeb jsou povinni zajistit a provést
   pravidelná,  zvláštní  a  mimořádná  očkování,  očkování  při  úrazech,
   poraněních,  nehojících  se  ranách  a před některými léčebnými výkony,
   popřípadě   pasivní  imunizaci  fyzických  osob,  které  mají  v  péči,
   [například  podáním  dalších imunobiologických přípravků^36)] v rozsahu
   upraveném  prováděcím  právním  předpisem  nebo  mezinárodní  smlouvou,
   kterou je Česká republika vázána.

   (3)  Při  výskytu  infekčního onemocnění stanoveného prováděcím právním
   předpisem  nebo  při podezření na výskyt takového infekčního onemocnění
   jsou  poskytovatelé  zdravotních služeb povinni nařídit izolaci vždy na
   infekčním  oddělení,  případně oddělení tuberkulózy nebo venerologickém
   oddělení   nemocnice   nebo   odborného   léčebného   ústavu.   Nemá-li
   poskytovatel  zdravotních  služeb  zřízeno  takové oddělení, je povinen
   zajistit   zdravotní   služby  fyzické  osobě  u  jiného  poskytovatele
   zdravotních   služeb  a  převoz  pacienta  k  tomuto  poskytovateli.  V
   ostatních  případech  se  izolace  provádí  podle prozatímního opatření
   poskytovatele  zdravotních  služeb  nebo  rozhodnutí příslušného orgánu
   ochrany  veřejného  zdraví  u  poskytovatele  zdravotních služeb nebo v
   místě pobytu fyzické osoby.

   § 46

   (1)  Fyzická  osoba,  která  má  na území České republiky trvalý pobyt,
   cizinec,  jemuž  byl povolen trvalý pobyt, cizinec, který je oprávněn k
   trvalému  pobytu  na  území  České republiky, a dále cizinec, jemuž byl
   povolen  přechodný  pobyt na území České republiky na dobu delší než 90
   dnů nebo je oprávněn na území České republiky pobývat po dobu delší než
   90  dnů,  jsou  povinni  podrobit  se,  v  prováděcím  právním předpisu
   upravených   případech  a  termínech,  stanovenému  druhu  pravidelného
   očkování.  Prováděcím  právním  předpisem  stanovené  fyzické  osoby  a
   fyzické  osoby,  které mají být zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem
   vzniku  infekčních  onemocnění,  jsou povinny podrobit se ve stanoveném
   rozsahu stanovenému druhu zvláštního očkování.

   (2) Před provedením pravidelného a zvláštního očkování je fyzická osoba
   povinna podrobit se v případech upravených prováděcím právním předpisem
   vyšetření  stavu imunity (odolnosti). Pravidelné a zvláštní očkování se
   neprovede  při  zjištění imunity vůči infekci nebo zjištění zdravotního
   stavu,  který  brání  podání  očkovací látky (trvalá kontraindikace). O
   těchto  skutečnostech  poskytovatel  zdravotních služeb vystaví fyzické
   osobě  potvrzení  a  důvod  upuštění od očkování zapíše do zdravotnické
   dokumentace.

   (3) Zjistí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, že se nezletilá
   fyzická  osoba  nepodrobila očkování nebo vyšetření podle odstavce 2, a
   jde-li  o  nezletilou  fyzickou osobu, která nemá zvoleného praktického
   lékaře,  stanoví  jí  rozhodnutím povinnost podrobit se tomuto očkování
   nebo vyšetření u určeného poskytovatele zdravotních služeb.

   (4)  Jde-li o osobu, která nedovršila patnáctý rok svého věku, odpovídá
   za splnění povinností podle odstavců 1 až 3 její zákonný zástupce.^12)

   (5)  Orgán  ochrany  veřejného  zdraví,  který  vydal  rozhodnutí podle
   odstavce  3,  požádá  určeného  poskytovatele  zdravotních  služeb, aby
   očkování  nebo  vyšetření  provedlo.  Určený  poskytovatel  zdravotních
   služeb je povinen žádosti vyhovět.

   (6)  Prováděcí  právní  předpis  upraví  členění  očkování  a  podmínky
   provedení  očkování,  způsoby  vyšetřování imunity, pracoviště s vyšším
   rizikem  vzniku  infekčního onemocnění a podmínky, za nichž mohou být v
   souvislosti se zvláštním očkováním fyzické osoby zařazeny na pracoviště
   s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění.

   § 47

   (1) K pravidelnému, zvláštnímu a mimořádnému očkování může poskytovatel
   zdravotních  služeb použít jen očkovací látky podle antigenního složení
   očkovacích  látek  stanoveného  Ministerstvem  zdravotnictví podle § 80
   odst.  1  písm.  e). To neplatí, jde-li o pravidelné očkování a fyzická
   osoba požádá o jeho provedení jinou registrovanou očkovací látkou.

   (2)  Každé  provedené očkování zapíše poskytovatel zdravotních služeb v
   rozsahu  upraveném  prováděcím  právním předpisem do očkovacího průkazu
   nebo  zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého, který vydá
   při  prvním  očkování,  a  do  zdravotnické dokumentace očkovaného. Při
   každém  dalším  očkování  je očkovaný povinen předložit očkovací průkaz
   nebo  zdravotní  a  očkovací  průkaz  dítěte  a mladistvého k provedení
   záznamu.

   § 47a

   (1)  Pravidelná  očkování  dětí  provádějí  praktičtí lékaři pro děti a
   dorost,  s  výjimkou očkování novorozenců HBsAg pozitivních matek proti
   virové  hepatitidě  B,  která  provádějí  na novorozeneckých odděleních
   porodnic  lékaři  těchto  oddělení. Očkování proti tuberkulóze u dětí s
   vyšším   rizikem  získání  této  infekce  provádějí  na  kalmetizačních
   pracovištích  odborní  lékaři  pneumoftizeologové.  Pravidelné očkování
   zletilých  fyzických  osob  provádějí  příslušní  praktičtí  lékaři pro
   dospělé;  tato  očkování  mohou provádět i lékaři zdravotních ústavů. U
   osob  umístěných  u poskytovatelů zdravotních služeb, ústavech sociální
   péče a obdobných zařízeních provádějí očkování podle tohoto zákona také
   lékaři těchto zařízení.

   (2) Zvláštní a mimořádné očkování provádějí příslušní praktičtí lékaři,
   lékaři pracovnělékařské služby nebo lékaři zdravotních ústavů.

   (3)  Očkování  proti  tetanu  při  poraněních  a  nehojících  se ranách
   provádějí  lékaři,  kteří  ošetřují  poranění  nebo  nehojící  se ránu,
   popřípadě  příslušní  praktičtí  lékaři  nebo  lékaři  pracovnělékařské
   služby.  Očkování  proti  vzteklině  po  poranění zvířetem podezřelým z
   nákazy  vzteklinou  provádějí lékaři antirabických center při vybraných
   infekčních odděleních nemocnic.

   § 47b

   (1)   Ministerstvo   vnitra  nebo  Policie  České  republiky  poskytuje
   poskytovatelům  zdravotních  služeb oprávněným provádět pravidelná nebo
   zvláštní  očkování  podle  §  47a  o  obyvatelích,  kteří  jsou povinni
   podrobit se očkování (§ 46 odst. 1),

   a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

   b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

   c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

   (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

   a) příjmení,

   b) jméno, popřípadě jména,

   c) adresa místa pobytu,

   d) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

   (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

   a)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení,  popřípadě jejich změna, rodné
   příjmení,

   b) rodné číslo,

   c) adresa místa trvalého pobytu,

   d) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

   e)  počátek  trvalého  pobytu,  popřípadě  datum  zrušení údaje o místu
   trvalého  pobytu  nebo  datum  ukončení  trvalého pobytu na území České
   republiky.

   (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,

   b) rodné číslo,

   c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

   d) druh a adresa místa pobytu,

   e) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.

   (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
   obyvatel,   se  využijí  z  agendového  informačního  systému  evidence
   obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
   ve tvaru předcházejícím současný stav.

   (6)  Z  poskytovaných  údajů  lze  v konkrétním případě použít vždy jen
   takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

   § 48

   Osoba,  která  dopravuje  a skladuje očkovací látky, je povinna dodržet
   podmínky stanovené výrobcem v návodu k jejich použití.

   § 49

   (1)  Ze  státního  rozpočtu  se  hradí  očkovací  látky  pro zvláštní a
   mimořádná očkování.

   (2)  Ze  státního  rozpočtu se dále hradí očkovací látky pro pravidelná
   očkování   fyzických   osob,   které  nejsou  pojištěnci  podle  zákona
   upravujícího veřejné zdravotní pojištění.

   § 50

   Zařízení  poskytující  péči  o  dítě do 3 let věku v denním režimu nebo
   předškolní  zařízení  mohou  přijmout  pouze  dítě,  které se podrobilo
   stanoveným  pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní
   nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci.

   § 51

   (1)  Poskytovatel  zdravotních  služeb  je  povinen  příslušnému orgánu
   ochrany veřejného zdraví

   a) neprodleně sdělit neobvyklé reakce po očkování,

   b) na jeho žádost sdělit osobní údaje fyzických osob, které mají ve své
   evidenci, a to jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt, dále druh a
   datum očkování, trvalou kontraindikaci či imunitu vůči nákaze,

   c)   umožnit,  aby  pro  potřeby  kontroly  prevence  vzniku  a  šíření
   infekčních  onemocnění  zaměstnanec  orgánu  ochrany  veřejného  zdraví
   nahlížel do zdravotnické dokumentace a pořizoval z ní výpisy.

   (2)   Zdravotní   pojišťovny   jsou   povinny   sdělovat   Ministerstvu
   zdravotnictví  počet  očkovaných  pojištěnců v členění podle očkovacího
   kalendáře  stanoveného  prováděcím  právním předpisem, a to vždy do 30.
   dubna kalendářního roku za uplynulý kalendářní rok.

   § 52

   Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy, střediska
   výchovné  péče  a ústavy sociální péče jsou povinny oznámit příslušnému
   orgánu  ochrany  veřejného  zdraví,  že  fyzická osoba umístěná v tomto
   zařízení  nebo  ústavu  se  nepodrobila  pravidelnému  nebo  zvláštnímu
   očkování,  popřípadě  že  jsou  pochybnosti  o splnění této povinnosti.
   Zařízení  pro  výchovu a vzdělávání (§ 7 odst. 1) je povinno poskytnout
   orgánu  ochrany  veřejného  zdraví na jeho žádost údaje o očkování dětí
   nebo  mladistvých,  kteří  do  jejich  zařízení  docházejí, pokud mu je
   zákonný zástupce dítěte nebo mladistvého na jeho žádost sdělil.

   Opatření  proti  šíření  infekčních onemocnění fyzickými osobami, které
   vylučují choroboplodné zárodky

   § 53

   (1)  Fyzické  osoby  po  nákaze  vyvolané virem lidského imunodeficitu,
   fyzické osoby vylučující choroboplodné zárodky břišního tyfu a paratyfu
   a  fyzické  osoby s chronickým onemocněním virovým zánětem jater B a C,
   pokud  jim  nebo jejich zákonným zástupcům byla tato skutečnost lékařem
   sdělena (dále jen "nosiči"), jsou povinny

   a)  podrobit  se  léčení,  lékařskému dohledu, potřebnému laboratornímu
   vyšetření  a  dalším  protiepidemickým opatřením; povinnost podrobit se
   léčení  se  nevztahuje  na  fyzickou  osobu  po  nákaze  vyvolané virem
   lidského imunodeficitu ve stavu těžkého onemocnění,

   b)  dodržovat  poučení  lékaře  o  ochraně  jiných  fyzických osob před
   přenosem infekčního onemocnění, jehož jsou nosiči,

   c)  nevykonávat  činnosti,  při  nichž  by  vzhledem ke svému nosičství
   ohrožovaly zdraví jiných fyzických osob,

   d)  informovat  lékaře  před  vyšetřovacím  nebo léčebným výkonem a při
   přijetí  do  ústavní  péče  o  svém  nosičství;  pokud má nosič poruchu
   vědomí, učiní tak ihned, jakmile mu to jeho zdravotní stav umožňuje,

   e) sdělit své nosičství při přijetí do zařízení sociální péče,

   f)  oznamovat praktickému lékaři, který je registruje,^11) osobní údaje
   (jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého a přechodného pobytu),
   údaje o zaměstnání a změny v těchto údajích.

   (2) Nosič břišního tyfu a paratyfu A, B a C nesmí být po dobu nosičství
   držitelem  zdravotního průkazu. Pokud mu byl zdravotní průkaz vystaven,
   je  povinen  ihned  poté,  kdy  mu bylo lékařem sděleno, že je nosičem,
   odevzdat  ho  praktickému lékaři, který ho registruje. Ten mu zdravotní
   průkaz vrátí, jakmile pominuly důvody pro jeho odevzdání.

   (3)  Příslušný  orgán ochrany veřejného zdraví, z vlastního nebo jiného
   podnětu  rozhodne o rozsahu protiepidemických opatření podle odstavce 1
   písm.  a), s výjimkou léčení, a stanoví činnosti podle odstavce 1 písm.
   c);  může  též  fyzické  osobě rozhodnutím stanovit, který poskytovatel
   zdravotních služeb opatření podle odstavce 1 písm. a) provede. Odvolání
   proti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví nemá odkladný účinek.

   (4)  Orgán  ochrany  veřejného  zdraví,  který  vydal  rozhodnutí podle
   odstavce  3,  požádá  určeného  poskytovatele  zdravotních  služeb, aby
   opatření  podle  odstavce  1  písm.  a)  provedlo.  Určený poskytovatel
   zdravotních služeb je povinen žádosti vyhovět.

   § 54

   (1) Poskytovatel zdravotních služeb ošetřující nosiče je povinen hlásit
   neprodleně  příslušnému  orgánu ochrany veřejného zdraví osobní údaje a
   změny  v  těchto údajích, skutečnost, že nosič změnil zaměstnání, pokud
   je mu tato skutečnost známa, a ukončení nařízené izolace.

   (2)  Je-li  před  propuštěním nosiče ze zařízení poskytujícího lůžkovou
   zdravotní  péči  prokázáno  vylučování  původce  infekce,  poskytovatel
   zdravotních služeb informuje o této skutečnosti příslušný orgán ochrany
   veřejného zdraví.

   DÍL 2

   Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace

   § 55

   Ochrannou  dezinfekcí,  dezinsekcí  a deratizací je činnost směřující k
   ochraně  zdraví  fyzických  osob  a  k  ochraně  životních a pracovních
   podmínek  před  původci a přenašeči infekčních onemocnění, škodlivými a
   epidemiologicky  významnými  členovci,  hlodavci  a  dalšími živočichy.
   Člení se na

   a)  běžnou  ochrannou  dezinfekci,  dezinsekci a deratizaci, která jako
   součást  čištění a běžných technologických a pracovních postupů směřuje
   k  předcházení  vzniku  infekčních  onemocnění  a  výskytu škodlivých a
   epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů,

   b)  speciální  ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, kterou je
   odborná  činnost  cílená  na  likvidaci  původců a přenašečů infekčních
   onemocnění  a zvýšeného výskytu škodlivých a epidemiologicky významných
   členovců, hlodavců a dalších živočichů.

   § 56

   Osoba, která provádí ochrannou dezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci,

   a)  smí použít jen přípravky, jejichž uvedení na trh bylo povoleno^37a)
   a musí dodržet návod k jejich použití stanovený výrobcem,

   b)  může  použít přípravky a postupy jen v míře nezbytně nutné tak, aby
   účelu  ochranné  dezinfekce,  dezinsekce  a  deratizace bylo dosaženo a
   životní a pracovní podmínky nebyly ohroženy či poškozeny,

   c) je povinna kontrolovat její účinnost.

   § 57

   (1)  Běžnou  ochrannou  dezinfekci,  dezinsekci a deratizaci je povinna
   podle potřeby provádět každá osoba, a to jako součást čištění a běžných
   technologických a pracovních postupů.

   (2)  Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna
   podle  potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická osoba, která je
   podnikatelem,  právnická  osoba  a  každá  osoba  při likvidaci původců
   nákaz,  při  zvýšeném  výskytu  škodlivých a epidemiologicky významných
   členovců,  hlodavců  a  dalších  živočichů.  Jde-li o obytné místnosti,
   pobytové  místnosti  a  nebytové  prostory  nesloužící  k podnikání, má
   povinnost  podle  věty  první  vlastník  nemovitosti  nebo společenství
   vlastníků  a u nemovitosti v majetku České republiky organizační složka
   státu nebo příspěvková organizace, které přísluší hospodaření s ní.

   § 58

   (1) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, s výjimkou
   speciální  ochranné  dezinfekce  prováděné  poskytovatelem  zdravotních
   služeb  v  jeho  objektech,  jakož  i  speciální  ochrannou dezinfekci,
   dezinsekci  a deratizaci v potravinářských nebo zemědělských provozech,
   může provádět fyzická osoba, která

   a) dovršila věk 18 let,

   b)  absolvovala  odborný  kurs,  nebo  jinak získala odborné znalosti v
   rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem^37c),

   c)  podrobila  se před komisí úspěšně zkoušce odborné způsobilosti a má
   osvědčení o odborné způsobilosti.

   (2)   Speciální   ochranná   dezinfekce,   dezinsekce  a  deratizace  v
   potravinářských nebo zemědělských provozech může být vykonávána jen pod
   dohledem a řízením fyzické osoby, která

   a)  absolvovala  speciální  mistrovský kurs, nebo jinak získala odborné
   znalosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem^37c),

   b)  podrobila  se před komisí úspěšné zkoušce odborné způsobilosti a má
   osvědčení o odborné způsobilosti.

   (3)  Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, při které
   se  používají  toxické  nebo  vysoce  toxické chemické látky a chemické
   přípravky,^30) může provádět fyzická osoba, která

   a) dovršila věk 18 let,

   b)  absolvovala  odborný  kurs pro práci s toxickými a vysoce toxickými
   chemickými  látkami  a chemickými přípravky, nebo jinak získala odborné
   znalosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem^37c),

   c)  podrobila  se před komisí úspěšně zkoušce odborné způsobilosti a má
   osvědčení o odborné způsobilosti.

   (4) Řídit a dohlížet na výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce
   a  deratizace, při které se používají toxické a vysoce toxické chemické
   látky  a  chemické  přípravky, může fyzická osoba, která má kvalifikaci
   podle odstavců 2 a 3.

   (5)  Předpokladem  k  přijetí  do  kursu  podle  odstavce 2 písm. a) je
   absolvování  odborného  kursu  podle  odstavce  1  písm. b) nebo platné
   osvědčení  o odborné způsobilosti v rozsahu odstavce 1 písm. c) a 5 let
   praxe  ve  speciální  ochranné  dezinfekci,  dezinsekci  a  deratizaci.
   Předpokladem  přijetí do kursu podle odstavce 3 písm. b) je absolvování
   odborného  kursu  podle  odstavce  1  písm.  b) nebo platné osvědčení o
   odborné způsobilosti v rozsahu podle odstavce 1 písm. c).

   § 59

   Kursy  k  získání  znalostí  pro  výkon  speciální ochranné dezinfekce,
   dezinsekce  a  deratizace podle § 58 odst. 1 až 4 může provozovat pouze
   osoba, která má odbornou způsobilost podle § 58 odst. 1.

   § 60

   (1) Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti podle § 58 odst. 1 až 4
   zřizuje  příslušný  orgán ochrany veřejného zdraví. K provedení zkoušky
   odborné  způsobilosti  podává  fyzická osoba příslušnému orgánu ochrany
   veřejného  zdraví  přihlášku, jejíž náležitosti upraví prováděcí právní
   předpis.

   (2)  Osvědčení  o  odborné  způsobilosti  vydá  orgán ochrany veřejného
   zdraví;  pro  jeho  vydání  neplatí  správní  řád.  V případě, že orgán
   ochrany  veřejného  zdraví  osvědčení nevydá, je povinen o tom fyzickou
   osobu písemně vyrozumět. Proti nevydání osvědčení může fyzická osoba do
   3  dnů ode dne doručení vyrozumění podat námitky. O námitkách rozhoduje
   nadřízený  orgán  ochrany  veřejného  zdraví.  Jsou-li  pro  to důvody,
   námitkám  vyhoví;  jinak  námitky zamítne a nevydání osvědčení potvrdí.
   Proti   tomuto  rozhodnutí  nelze  podat  odvolání.  Osvědčení  odborné
   způsobilosti je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání.

   (3)  Prováděcí  právní  předpis upraví složení komise, základní obsah a
   podmínky provedení zkoušky odborné způsobilosti.

   § 60a

   (1)  Při  uznávání  odborné  kvalifikace nebo jiné způsobilosti, kterou
   státní  příslušníci  České republiky nebo členských států Evropské unie
   nebo jejich rodinní příslušníci získali v jiném členském státě Evropské
   unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu^30a).

   (2)  Pokud  komise  pro  přezkoušení odborné způsobilosti uzná odbornou
   kvalifikaci podle § 58 odst. 1 až 4 pouze částečně, je uchazeč oprávněn
   skládat rozdílovou zkoušku.

   (3)  U rozdílové zkoušky není uchazeč zkoušen z těch oblastí, uvedených
   v  prováděcím  právním předpisu^37c), ve kterých mu byla uznána získaná
   odborná  kvalifikace  postupem  podle  odstavce  1.  Ustanovení § 60 se
   použije obdobně.

   § 61

   (1)   Osoba,   která   je   oprávněna  provozovat  speciální  ochrannou
   dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, je povinna

   a)  evidovat  použité  přípravky,  jejich druh, množství, dobu, místo a
   účel použití; tuto evidenci ukládat po dobu 5 let,

   b)  informovat  dotčené osoby o záměru provést velkoplošnou (území obce
   nebo městské části) speciální ochrannou dezinsekci a deratizaci.

   (2)  Příslušný  orgán  ochrany  veřejného  zdraví může z vlastního nebo
   jiného  podnětu  rozhodnutím  provedení  speciální ochranné dezinfekce,
   dezinsekce  a  deratizace  nařídit,  pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený
   výskyt   přenašečů  infekčních  onemocnění  nebo  šíření  škodlivých  a
   epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů.

   (3)  Orgán  ochrany  veřejného  zdraví může rozhodnutí podle odstavce 2
   oznámit  ústním  vyhlášením,  pokud to vyžaduje naléhavost situace. Den
   ústního  vyhlášení  rozhodnutí  je  dnem oznámení rozhodnutí. Vyhlášené
   rozhodnutí  uvede  orgán ochrany veřejného zdraví do zápisu; neprodleně
   však  osobě  doručí jeho písemné vyhotovení. Proti rozhodnutí lze podat
   odvolání  do  3  dnů  ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.
   Podání odvolání nemá odkladný účinek.

   (4)  Pokud  osoba  oprávněná provozovat speciální ochrannou dezinfekci,
   dezinsekci  a deratizaci hodlá provádět speciální ochrannou dezinfekci,
   dezinsekci a deratizaci nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými
   přípravky  klasifikovanými jako vysoce toxické nebo toxické, je povinna
   písemně  oznámit  tuto  skutečnost  orgánu  ochrany  veřejného zdraví a
   obecnímu   úřadu  příslušným  podle  místa  provádění  činnosti,  a  to
   nejpozději 48 hodin před započetím této činnosti. V tomto oznámení musí
   být   uvedeno  přesné  označení  místa,  kde  bude  speciální  ochranná
   dezinfekce,  dezinsekce  nebo  deratizace  prováděna,  druh a přibližné
   množství  použité  chemické  látky  nebo  chemického  přípravku, způsob
   provedení,  den zahájení prací a předpokládaná doba trvání prací, název
   a  sídlo provádějící firmy a jméno a spojení na odpovědného pracovníka.
   Do  lhůty  48 hodin se nezapočítávají dny pracovního klidu a pracovního
   volna.  Pro  provádění  speciální  ochranné  dezinfekce,  dezinsekce  a
   deratizace  nebezpečnými  chemickými látkami nebo chemickými přípravky,
   které  mohou  poškozovat  včely,  ryby,  zvěř  a některé další necílové
   organismy, platí zvláštní právní předpis.^37b)

   (5)  Příslušný  orgán ochrany veřejného zdraví může nejpozději 24 hodin
   před  zahájením  činnosti  oznámené  podle odstavce 4 stanovit zvláštní
   podmínky pro její provádění. Na tento postup se nevztahuje správní řád.
   Opatření,  kterým  se stanoví zvláštní podmínky pro provádění speciální
   ochranné  dezinfekce,  dezinsekce  a  deratizace,  může  orgán  ochrany
   veřejného  zdraví  vyhlásit  ústně  a učinit o něm písemný zápis. Osoba
   oprávněná  provozovat  speciální  ochrannou  dezinfekci,  dezinsekci  a
   deratizaci  může  proti  opatření  příslušného orgánu ochrany veřejného
   zdraví podat do 24 hodin od jeho doručení nebo ústního oznámení písemně
   námitky.  Podání  námitek  nemá  odkladný  účinek. O podaných námitkách
   rozhoduje  ředitel  příslušného  orgánu  ochrany  veřejného  zdraví. Na
   základě  námitek  opatření  změní  nebo  zruší, anebo námitky zamítne a
   opatření potvrdí. Proti rozhodnutí o námitkách nelze podat odvolání.

   DÍL 3

   Postup při zjištění výskytu infekčního onemocnění

   § 62

   Hlášení infekčních onemocnění a zacházení s biologickým materiálem

   (1)  Osoba  poskytující  péči  (§  15  odst.  1), která zjistí infekční
   onemocnění, podezření na takové onemocnění nebo úmrtí na ně, vylučování
   původců  infekčních onemocnění nebo se o těchto skutečnostech dozví, je
   povinna   ohlásit  toto  zjištění  neprodleně,  způsobem  a  v  rozsahu
   upraveném  prováděcím  právním  předpisem  příslušnému  orgánu  ochrany
   veřejného zdraví. Současně zajistí podle druhu a rozsahu jí poskytované
   zdravotní  péče  bezodkladně  provedení  prvních  nezbytných opatření k
   zamezení  šíření onemocnění včetně odběru biologického materiálu a jeho
   vyšetření. Další opatření provádí podle pokynu orgánu ochrany veřejného
   zdraví.

   (2)  Osoba  poskytující péči je dále povinna ohlásit příslušnému orgánu
   ochrany  veřejného  zdraví  pozitivní  mikrobiologické  nálezy  původců
   alimentárních  onemocnění,  markerů  virových  hepatitid  a pozitivních
   sérologických vyšetření na infekční onemocnění.

   (3)  Pro  vydání  pokynu  podle  odstavce  1 neplatí správní řád. Orgán
   ochrany  veřejného  zdraví  oznámí  tento  pokyn osobě poskytující péči
   ústně  a učiní o něm písemný zápis. Proti pokynu může osoba poskytující
   péči  podat  námitky,  které  uvede v zápisu nebo je může podat písemně
   nejpozději  do  3  dnů  ode  dne  sepsání zápisu. Podané námitky nemají
   odkladný  účinek.  O  podaných  námitkách  rozhodne bezodkladně ředitel
   příslušného   orgánu   ochrany  veřejného  zdraví.  Písemné  vyhotovení
   rozhodnutí o námitkách se doručuje osobě poskytující péči. Proti tomuto
   rozhodnutí nelze podat odvolání.

   (4) Osoba poskytující péči je dále povinna

   a)  při odběru biologického materiálu a jeho vyšetření postupovat podle
   hygienických požadavků upravených prováděcím právním předpisem,

   b)  žádanku o vyšetření biologického materiálu vyplnit údaji upravenými
   prováděcím právním předpisem,

   c)  zajistit,  aby  se s biologickým materiálem při odběru, transportu,
   laboratorním  zpracování,  dekontaminaci a likvidaci zacházelo tak, aby
   nebylo  ohroženo  zdraví fyzických osob přicházejících s ním do přímého
   styku.

   § 62a

   Epidemiologické šetření

   Příslušné  orgány  ochrany  veřejného  zdraví  jsou  oprávněny provádět
   epidemiologické šetření zaměřené zejména na ověření diagnózy a zjištění
   ohniska  nákazy  (§  65 odst. 2). Osoby jsou povinny sdělit příslušnému
   orgánu  ochrany  veřejného  zdraví  na  jeho výzvu okolnosti důležité v
   zájmu epidemiologického šetření.

   § 63

   Spolupráce správních úřadů k zamezení šíření nákazy

   (1)  Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra v rozsahu své působnosti
   neprodleně  informují  o  výskytu  závažných sporadických a hromadně se
   vyskytujících  infekčních  onemocnění příslušný orgán ochrany veřejného
   zdraví.

   (2)  Orgány  ochrany  veřejného  zdraví  a orgány veterinární správy si
   vzájemně  neprodleně  hlásí  výskyt  infekcí  přenosných  ze zvířete na
   člověka.  Orgány  veterinární  správy  orgánům ochrany veřejného zdraví
   hlásí i úhyn zvířete na takovou infekci.

   (3)  Při  provádění  opatření  proti  infekcím  přenosným  ze zvířat na
   člověka   spolupracují   orgány   ochrany  veřejného  zdraví  s  orgány
   veterinární správy.

   § 64

   Opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické osoby

   Fyzická osoba, která onemocněla infekčním onemocněním nebo je podezřelá
   z nákazy, je podle povahy infekčního onemocnění povinna

   a)  podrobit  se  izolaci, podání specifických imunologických preparátů
   nebo  chemoprofylaktik,  potřebnému  laboratornímu  vyšetření, lékařské
   prohlídce a karanténním opatřením,

   b)  dodržovat  omezení,  popřípadě  zákaz  užívání  zdroje  pitné vody,
   potravin  a  dalších  výrobků  podezřelých  z toho, že obsahují původce
   nákazy,

   c)   zajistit   provedení   nařízené   ohniskové  ochranné  dezinfekce,
   dezinsekce a deratizace,

   d)  zdržet se činnosti, která by mohla vést k dalšímu šíření infekčního
   onemocnění,  a  je-li  běžnou součástí života, vykonávat ji tak, aby se
   riziko šíření snížilo.

   § 65

   Provedení  karantény  a  ohniskové  ochranné  dezinfekce,  dezinsekce a
   deratizace

   (1)  V  případě  onemocnění  podléhajícího mezinárodnímu zdravotnickému
   řádu  (mor,  cholera,  žlutá  zimnice,  hemoragické  horečky) a dalších
   infekčních  onemocnění  stanovených  doporučením  Světové  zdravotnické
   organizace  je  fyzická  osoba, které byla nařízena karanténa, umístěna
   zpravidla  ve  zdravotnickém  zařízení  vyčleněném  pro  případ výskytu
   těchto  onemocnění.  U ostatních infekčních onemocnění se, s ohledem na
   charakter  infekčního  onemocnění,  způsob kontaktu a dobu jeho trvání,
   odděluje fyzická osoba podezřelá z nákazy od ostatních fyzických osob.

   (2) Ohniskovou ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací je činnost
   směřující  k  ochraně  zdraví  fyzických  osob  a k ochraně životních a
   pracovních  podmínek  před  původci  a přenašeči infekčních onemocnění,
   škodlivými  a  epidemiologicky  významnými členovci, hlodavci a dalšími
   živočichy v ohnisku nákazy. Ohniskem nákazy je místo, ve kterém se šíří
   nákaza. Jeho součástí je nebo byl zdroj nákazy, fyzické osoby podezřelé
   z nákazy a složky jejich prostředí.

   § 66

   Opatření,  kterým  jsou povinny se podrobit fyzické osoby podnikající a
   právnické osoby

   (1)  Fyzická  osoba,  která  je  podnikatelem,  a  právnická osoba jsou
   povinny    podrobit    se,    podle   povahy   infekčního   onemocnění,
   protiepidemickým opatřením, kterými jsou zejména,

   a) zákaz provozu zařízení, provozovny nebo jiné činnosti,

   b) zákaz přepravy určitými dopravními prostředky,

   c) omezení výroby, pozastavení prodeje a zákaz užívání vody, potravin a
   dalších výrobků podezřelých z kontaminace.

   (2)  Fyzická  osoba, která je podnikatelem, a právnická osoba jsou dále
   povinny   zajistit   provedení   ohniskové   dezinfekce,  dezinsekce  a
   deratizace  a asanaci (hygienické zabezpečení) vody, půdy a jiných míst
   a výrobků podezřelých z toho, že obsahují původce onemocnění.

   § 67

   Stanovení  druhu  a  způsobu  provedení  protiepidemických  opatření  v
   ohnisku nákazy

   (1)  Orgán  ochrany  veřejného  zdraví  příslušný  podle  místa výskytu
   infekčního   onemocnění   rozhodne   o   druhu   a   způsobu  provedení
   protiepidemických  opatření v ohnisku nákazy. Vyžaduje-li to naléhavost
   situace,  může  osobě rozhodnutí oznámit ústním vyhlášením. Den ústního
   vyhlášení  rozhodnutí je dnem oznámení rozhodnutí. Vyhlášené rozhodnutí
   uvede  orgán  ochrany veřejného zdraví do zápisu; neprodleně však osobě
   doručí  jeho  písemné  vyhotovení.  Proti  rozhodnutí  je  možno  podat
   odvolání  do  3  dnů  ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.
   Odvolání nemá odkladný účinek.

   (2)  Poskytovatel  zdravotních  služeb,  pokud zjistí výskyt infekčního
   onemocnění nebo podezření na ně, může fyzické osobě nařídit prozatímním
   opatřením  druh a způsob provedení protiepidemických opatření v ohnisku
   nákazy  podle  §  64  písm.  a) až d). Pro vydání prozatímního opatření
   neplatí  správní  řád.  Poskytovatel  zdravotních  služeb, který nařídí
   prozatímním   opatřením  protiepidemické  opatření  v  ohnisku  nákazy,
   neprodleně  informuje  orgán  ochrany  veřejného zdraví příslušný podle
   odstavce  1. Proti prozatímnímu opatření může fyzická osoba, které bylo
   protiepidemické   opatření   nařízeno,   podat  tomuto  orgánu  ochrany
   veřejného  zdraví  námitky, a to do 3 dnů ode dne jeho obdržení; podání
   námitek nemá odkladný účinek. Orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne o
   námitkách   bezodkladně.  Proti  rozhodnutí  o  námitkách  nelze  podat
   odvolání.    Nařizuje-li    poskytovatel    zdravotních   služeb   jako
   protiepidemické  opatření karanténu fyzické osobě, která je pojištěncem
   nemocenského  pojištění, použije k tomu předepsaný tiskopis, který vydá
   Česká   správa   sociálního   zabezpečení   v  dohodě  s  Ministerstvem
   zdravotnictví.

   (3) Orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle odstavce 1, pokud je
   to  třeba,  může  pro  zajištění  protiepidemických  opatření v ohnisku
   nákazy   podle  §  64  písm.  a)  rozhodnutím  fyzické  osobě  stanovit
   poskytovatele  zdravotních  služeb,  který  je  provede. Odvolání proti
   rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví nemá odkladný účinek.

   (4)  Orgán  ochrany  veřejného  zdraví,  který  vydal  rozhodnutí podle
   odstavce  3,  požádá  určeného  poskytovatele  zdravotních  služeb, aby
   protiepidemické   opatření   podle   §  64  písm.  a)  provedl.  Určený
   poskytovatel zdravotních služeb je povinen žádosti vyhovět.

   § 68

   Provádění opatření před zavlečením infekčních onemocnění ze zahraničí

   (1)   Ochranná   opatření  před  zavlečením  infekčních  onemocnění  ze
   zahraničí  se provádějí na místech a v prostorách určených dohodou mezi
   Ministerstvem   zdravotnictví,   Ministerstvem   vnitra,  Ministerstvem
   dopravy  a  spojů  a  Ministerstvem  financí.  Ochranná  opatření  před
   zavlečením  infekčních  onemocnění  ze  zahraničí  nařídí  a rozhodne o
   jejich  ukončení  příslušný  orgán  ochrany  veřejného  zdraví. Na toto
   řízení se nevztahuje správní řád.

   (2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může k provedení karantény
   nebo   izolace   fyzických   osob  rozhodnutím  stanovit  poskytovatele
   zdravotních   služeb,   kteří   je   provedou.  Odvolání  poskytovatele
   zdravotních služeb proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

   (3)  Ochranným  opatřením  nařízeným  podle  odstavce  1  jsou  povinny
   podrobit  se u poskytovatelů zdravotních služeb určených podle odstavce
   2  fyzické  osoby  vstupující  na  území státu ze zahraničí, pokud jeví
   příznaky  infekčního  onemocnění nebo jsou podezřelé z nákazy. Ochranná
   opatření  podle  odstavce  1 a rozhodnutí o jejich ukončení zveřejní na
   úřední  desce  na  hraničních  přechodech  a  dalších místech, kde jsou
   překračovány státní hranice, celní úřady.

   § 69

   Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku

   (1)  Mimořádnými  opatřeními  při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku
   jsou

   a) zákaz nebo omezení výroby, úpravy, úschovy, dopravy, dovozu, vývozu,
   prodeje  a  jiného  nakládání  s potravinami a dalšími výrobky, kterými
   může být šířeno infekční onemocnění, popřípadě příkaz k jejich zničení,

   b)  zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy
   s  ostatními  fyzickými  osobami, zejména omezení cestování z některých
   oblastí  a  omezení dopravy mezi některými oblastmi, zákaz nebo omezení
   slavností,  divadelních  a  filmových představení, sportovních a jiných
   shromáždění  a  trhů,  uzavření zdravotnických zařízení jednodenní nebo
   lůžkové  péče,  zařízení  sociální  péče,  škol, předškolních zařízení,
   školských  zařízení,  zotavovacích  akcí, jakož i ubytovacích podniků a
   provozoven stravovacích služeb nebo omezení jejich provozu,

   c)  zákaz  nebo  omezení  výroby,  úpravy, dopravy a jiného nakládání s
   pitnou  vodou  a  vodami  užívanými  k  účelům  podle  § 6a a 6g, zákaz
   používání  vod  ze  studní,  pramenů, vodních nádrží, rybníků, potoků a
   řek,

   d) příkaz k vyčlenění lůžek ve zdravotnických zařízeních,

   e)  příkaz k provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce a deratizace na
   celém  zasaženém  území; ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci
   provede  zdravotní  ústav  (§  86  odst. 1), stanoví-li tak rozhodnutím
   příslušný  orgán  ochrany  veřejného zdraví. Náklady na tuto ohniskovou
   dezinfekci,  dezinsekci a deratizaci provedenou zdravotním ústavem jsou
   hrazeny ze státního rozpočtu,

   f)  příkaz  k  varovnému  označení  objektů, v nichž došlo k infekčnímu
   onemocnění, a text tohoto označení,

   g) mimořádné očkování a preventivní podání jiných léčiv (profylaxe),

   h)  zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo
   nebezpečí jejího vzniku.

   (2)  Mimořádná  opatření  podle  odstavce  1  nařídí  v nezbytně nutném
   rozsahu  a rozhodne o jejich ukončení příslušný orgán ochrany veřejného
   zdraví.  Místní  příslušnost  orgánu  ochrany  veřejného zdraví se řídí
   místem   výskytu   infekčního  onemocnění.  Odvolání  proti  rozhodnutí
   příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nemá odkladný účinek. Osoby
   jsou povinny se mimořádnému opatření podřídit.

   § 70

   Léčení infekčních onemocnění

   (1)  K ochraně před vznikem a šířením infekčních onemocnění a k omezení
   jejich výskytu jsou fyzické osoby povinny podrobit se léčení infekčního
   onemocnění stanoveného v prováděcím právním předpise.

   (2)  Zjistí-li  orgán  ochrany  veřejného  zdraví,  že se fyzická osoba
   nepodrobila  léčení  infekčního onemocnění podle odstavce 1, stanoví jí
   rozhodnutím   poskytovatele   zdravotních  služeb,  který  toto  léčení
   zajistí.  Příslušným  k  rozhodnutí je orgán ochrany veřejného zdraví v
   místě,  kde  se fyzická osoba zdržuje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí
   nemá odkladný účinek.

   (3)  Jde-li o osobu, která nedovršila patnáctý rok svého věku, odpovídá
   za splnění povinností podle odstavců 1 a 2 její zákonný zástupce.^12)

   (4)  Orgán  ochrany  veřejného  zdraví,  který  vydal  rozhodnutí podle
   odstavce   2,   požádá  určeného  poskytovatele  zdravotních  služeb  o
   zajištění  léčby.  Určený  poskytovatel  zdravotních  služeb je povinen
   žádosti vyhovět.

   DÍL 4

   Podmínky vyšetřování nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu

   § 71

   (1)  U  dárců  krve,  tkání,  orgánů  a  spermatu  se  provádí  povinné
   vyšetřování  na  virus  lidského  imunodeficitu  při každém darování. U
   dárkyň  mateřského  mléka  se  provádí  povinné  vyšetřování  na  virus
   lidského  imunodeficitu  jednorázově,  před  započetím  dárcovství. Bez
   testu na virus lidského imunodeficitu není darování přípustné.

   (2)  Bez souhlasu fyzické osoby je možné provést test na virus lidského
   imunodeficitu

   a) u těhotných žen,

   b)  u fyzické osoby, která má poruchu vědomí a u níž vyšetření na virus
   lidského imunodeficitu je významné z hlediska diferenciální diagnostiky
   a  léčení  bez  provedení tohoto vyšetření může vést k poškození jejího
   zdraví,

   c)  u  fyzické  osoby,  které  bylo  sděleno  obvinění z trestného činu
   ohrožování  pohlavní  nemocí  včetně  nemoci  vyvolané  virem  lidského
   imunodeficitu  nebo  z trestného činu, při kterém mohlo dojít k přenosu
   této nákazy na jiné fyzické osoby,

   d) u fyzické osoby, která je nuceně léčena pro pohlavní nemoc (§ 70).

   (3) V ostatních případech lze vyšetření na virus lidského imunodeficitu
   provést jen se souhlasem fyzické osoby.

   § 72

   (1)  Laboratorní  vyšetřování  na  virus  lidského  imunodeficitu  může
   provádět  poskytovatel  zdravotních  služeb  jen  na  základě  povolení
   příslušného   orgánu  ochrany  veřejného  zdraví.  Ten  povolení  vydá,
   jestliže poskytovatel zdravotních služeb splní tyto podmínky:

   a)  pracoviště,  kde  se  laboratorní  vyšetřování  provádí je způsobem
   stanoveným  prováděcím  právním  předpisem  umístěno  a  přístrojově  a
   materiálově vybaveno,

   b) vedoucí laboratoře má

   1.  vysokoškolské  vzdělání s biologickým zaměřením a se specializací v
   oboru vyšetřovací metody v klinické biochemii nebo vyšetřovací metody v
   lékařské  mikrobiologii^39) nebo vysokoškolské vzdělání se specializací
   v oboru hematologie a transfúzní služba,^40) a

   2.  doklad  o  školení  v  Národní  referenční  laboratoři  pro  nákazu
   vyvolanou    virem   lidského   imunodeficitu   zřízené   Ministerstvem
   zdravotnictví.

   (2)   Příslušný   orgán   ochrany   veřejného  zdraví  odejme  povolení
   poskytovateli   zdravotních  služeb,  který  nesplňuje  podmínky  podle
   odstavce 1.

   (3)  Počet  vyšetření na virus lidského imunodeficitu za měsíc a jejich
   výsledky  hlásí  poskytovatel  zdravotních  služeb vždy do desátého dne
   následujícího  měsíce  příspěvkové  organizaci  nebo organizační složce
   státu   zřízené   k   plnění  úkolů  v  oboru  působnosti  Ministerstva
   zdravotnictví,^41)  kterou  k plnění úkolů v oblasti vyšetřování nákazy
   vyvolané  virem lidského imunodeficitu Ministerstvo zdravotnictví určí,
   (dále  jen  "určená  organizace").  Název  určené  organizace  uveřejní
   Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

   § 73

   (1)  Na  vyzvání  Ministerstva  zdravotnictví nebo určené organizace je
   poskytovatel  zdravotních  služeb,  kterému  bylo vydáno povolení (§ 72
   odst.  1),  povinen  účastnit  se  systému  externího hodnocení kvality
   diagnostiky  viru  lidského  imunodeficitu.  Je-li  v  tomto  hodnocení
   kvalita   diagnostiky   viru   lidského  imunodeficitu  nevyhovující  a
   poskytovatel   zdravotních  služeb  nezajistí  bez  zbytečného  odkladu
   nápravu,  může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolení vydané
   podle § 72 odst. 1 rozhodnutím odejmout.

   (2)  Povolení  vydané  podle  § 72 odst. 1 může příslušný orgán ochrany
   veřejného zdraví dále odejmout v případě, že

   a)  poskytovatel  zdravotních služeb opakovaně neohlásí počet vyšetření
   podle § 72 odst. 3,

   b)  se  poskytovatel  zdravotních  služeb  nezúčastní  podle odstavce 1
   externího hodnocení kvality diagnostiky.

   § 74

   (1)   V  případě  reaktivního  výsledku  vyšetření  na  virus  lidského
   imunodeficitu   získaného  ve  screeningovém  (vyhledávacím)  testu  je
   poskytovatel zdravotních služeb vždy povinen předat biologický materiál
   k  provedení konfirmačního (potvrzujícího) testu. Konfirmační test může
   provádět  jen  Národní  referenční laboratoř pro nákazu vyvolanou virem
   lidského imunodeficitu.

   (2) Fyzická osoba se považuje za nakaženou virem lidského imunodeficitu
   až  v  případě  potvrzení  reaktivního  výsledku vyšetření konfirmačním
   testem.

   (3)  Poskytovatel zdravotních služeb, který byl informován o pozitivním
   výsledku  konfirmačního  testu, sdělí prostřednictvím k tomu pověřeného
   lékaře   tuto   skutečnost   fyzické   osobě  nakažené  virem  lidského
   imunodeficitu  a,  jde-li  o fyzické osoby nezletilé nebo fyzické osoby
   zbavené  způsobilosti  k  právním  úkonům  nebo  jejichž  způsobilost k
   právním  úkonům  byla  omezena,  jejich  zákonnému  zástupci  a zajistí
   speciální  péči  u  odborného  lékaře. Sdělení musí doplnit o poučení o
   předcházení šíření infekce vyvolané virem lidského imunodeficitu.

   (4)  Poskytovatel  zdravotních  služeb  informující  fyzickou  osobu  o
   pozitivním  výsledku  konfirmačního  testu  je  povinen  zajistit,  aby
   fyzická  osoba  byla  podrobně  poučena o rozsahu povinnosti počínat si
   tak,  aby  jiné  fyzické  osoby  nevystavovala riziku tohoto infekčního
   onemocnění.  Obsah  takového poučení zanese do zdravotnické dokumentace
   fyzické osoby a fyzická osoba, popřípadě její zákonný zástupce podepíší
   prohlášení,  že  byli  takto  informováni.  V  případě odepření podpisu
   poskytovatel  zdravotních  služeb  tuto  skutečnost  a  důvody odepření
   podpisu uvede ve zdravotnické dokumentaci fyzické osoby.

   § 75

   Bez   souhlasu  fyzické  osoby  nebo  jejího  zákonného  zástupce  může
   zdravotní  ústav,  Státní  zdravotní  ústav, určená organizace, jakož i
   poskytovatel  zdravotních  služeb, který má povolení k činnosti podle §
   72 odst. 1, použít její krev, odebranou za jiným účelem, k vyšetření na
   virus lidského imunodeficitu pouze pro průřezové studie výskytu infekce
   virem lidského imunodeficitu; musí však při všech úkonech prováděných k
   této  studii  a  při  této studii zajistit a zachovat anonymitu fyzické
   osoby.

   § 75a

   Systém epidemiologické bdělosti

   (1) Pro infekce způsobené Haemophilus influenzae b, chřipku, spalničky,
   dávivý   kašel,   nákazy   vyvolané   virem   lidského   imunodeficitu,
   legionelózu,  meningokokové  onemocnění  a tuberkulózu se zavádí systém
   epidemiologické   bdělosti  (surveillance).  Rozsah  infekcí  může  být
   prováděcím   právním   předpisem   rozšířen.   Správním  úřadem,  který
   shromažďuje informace na tomto úseku a předává je do sítě Evropské unie
   pro  epidemiologický  dozor  a kontrolu infekčních onemocnění (dále jen
   "síť  Společenství"),  provádí  výměnu  nutných  informací,  organizuje
   systém  včasného  varování  a  reakce  pro  účely prevence a kontroly a
   provádí konzultace, je Ministerstvo zdravotnictví.

   (2)  Orgány  ochrany veřejného zdraví uvedené v § 78 odst. 1 písm. b) a
   c) jsou povinny shromažďovat údaje

   a)  o prvotním nebo opakovaném výskytu infekcí uvedených v odstavci 1 a
   použitých kontrolních opatřeních,

   b)  o  vývoji  epidemiologické situace, za kterou odpovídají z hlediska
   sběru informací,

   c)  o  neobvyklých  epidemiologických skutečnostech a nových infekčních
   onemocněních neznámého původu,

   d) o všech podstatných skutečnostech v souvislosti s

   1. infekčními onemocněními uvedenými v odstavci 1,

   2.  novými  infekčními  onemocněními  neznámého  původu v zemích, které
   nejsou členským státem Evropské unie,

   e)  o  existujících  nebo  navrhovaných  mechanismech  a  postupech pro
   předcházení  a  kontrolu  infekčních  onemocnění,  zejména  v případech
   ohrožení veřejného zdraví,

   f)  které  by  mohly  pomoci  členským státům Evropské unie koordinovat
   jejich  úsilí  o  předcházení  a  kontrolu infekčních onemocnění včetně
   jakýchkoli přijatých opatření

   a  předávat  je  Ministerstvu  zdravotnictví,  které  je  sdělí do sítě
   Společenství.

   (3) O charakteru a rozsahu opatření k předcházení infekčních onemocnění
   uvedených v odstavci 1 informuje Ministerstvo zdravotnictví před jejich
   přijetím za účelem koordinace úsilí o předcházení a kontrolu infekčních
   onemocnění   síť   Společenství   a   konzultuje  prostřednictvím  sítě
   Společenství  s dalšími členskými státy Evropské unie a Komisí Evropské
   unie charakter a rozsah plánovaných opatření; to neplatí, je-li potřeba
   chránit  veřejné  zdraví  tak  naléhavá,  že  konzultace  znemožňuje. V
   takovém  případě  však Ministerstvo zdravotnictví informuje o přijatých
   opatřeních   co  nejdříve  prostřednictvím  sítě  Společenství  ostatní
   členské státy Evropské unie a Komisi Evropské unie.

   (4)  Osoby  poskytující  péči  (§  15  odst.  1) jsou povinny v rozsahu
   prováděcího   právního   předpisu   shromažďovat   údaje  o  infekčních
   onemocněních zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti a hlásit je
   způsobem   a   ve   lhůtách  upravených  prováděcím  právním  předpisem
   příslušnému   orgánu   ochrany   veřejného   zdraví.   Při  laboratorní
   diagnostice,  epidemiologickém  šetření  a  stanovení  druhu  a způsobu
   provedení  protiepidemických opatření při výskytu infekčních onemocnění
   zahrnutých   do   systému   epidemiologické  bdělosti  je  poskytovatel
   zdravotních   služeb  povinen  postupovat  podle  prováděcího  právního
   předpisu,  popřípadě  pokynů  a  opatření  příslušného  orgánu  ochrany
   veřejného   zdraví.  Prováděcí  právní  předpis  dále  upraví  základní
   charakteristiku, klinickou definici a klasifikaci infekčních onemocnění
   zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti.

   § 75b

   Postup při poranění ostrým kontaminovaným předmětem nebo nástrojem

   (1)  Poskytovatel  zdravotních  služeb  je  povinen bezodkladně oznámit
   příslušnému    orgánu   ochrany   veřejného   zdraví   každé   poranění
   zdravotnického  nebo  jiného  odborného  pracovníka,  které vzniklo při
   manipulaci  s ostrým kontaminovaným předmětem nebo nástrojem použitým k
   provádění  zdravotních výkonů během poskytování zdravotní péče, v jehož
   důsledku  by  mohlo  dojít  ke  vzniku infekčního onemocnění přenosného
   krví.  Příslušný  orgán  ochrany  veřejného  zdraví rozhodne o nařízení
   lékařského dohledu nad poraněným pracovníkem.

   (2)   Poskytovatel   zdravotních   služeb  je  povinen  postupovat  při
   laboratorní  diagnostice  u poraněného pracovníka v souladu se systémem
   epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce.

   HLAVA IV

   DALŠÍ POVINNOSTI OSOB V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

   § 76

   Osoba je při podnikatelské činnosti povinna

   a)  doložit, že výrobky, které vyrábí, dováží nebo uvádí na trh nebo do
   oběhu^4c) a které mají být podle tohoto zákona nebo zvláštního právního
   předpisu schváleny orgánem ochrany veřejného zdraví, byly schváleny,

   b)  písemně  informovat  podnikatele,  kteří od ní odebírají výrobky, o
   tom,  že  předběžným  opatřením  orgánu  ochrany  veřejného zdraví bylo
   pozastaveno  uvádění  do  oběhu^4c) nebo na trh, distribuce a prodej jí
   vyráběných nebo dovážených výrobků a o jejich uvolnění k uvedení na trh
   nebo  do  oběhu^4c),  k  distribuci  a  prodeji, a to ihned po oznámení
   vykonatelného předběžného opatření orgánu ochrany veřejného zdraví,

   c)  písemně  informovat  podnikatele,  kteří od ní odebírají výrobky, o
   tom,  že  výrobky  byly  uvolněny k uvedení na trh nebo do oběhu^4c), k
   distribuci  a  prodeji,  a  to  ihned  po  zrušení předběžného opatření
   orgánem   ochrany  veřejného  zdraví  nebo  po  oznámení  vykonatelného
   rozhodnutí ve věci,

   d)  písemně  informovat  podnikatele,  kteří od ní odebírají výrobky, o
   tom,  že výrobky byly vykonatelným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného
   zdraví  staženy  z  distribuce  a  prodeje,  nebo  bylo zakázáno jejich
   uvádění  do oběhu^4c) nebo na trh, a to ihned po obdržení vykonatelného
   rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví,

   e)  ihned  po  obdržení  informace  podle  písmene  b) pozastavit další
   uvádění  do oběhu^4c) nebo na trh, distribuci a prodej výrobků, a to až
   do  doby  obdržení  informace  podle  písmene  c)  nebo d); po obdržení
   informace  podle písmene d) ihned vyřadit výrobky z distribuce, prodeje
   nebo oběhu^4c).

   § 77

   Orgán   ochrany  veřejného  zdraví  je  dotčeným  správním  úřadem  při
   rozhodování  ve  věcech  upravených  zvláštními  právními předpisy,^42)
   které  se  dotýkají  zájmů  chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví
   podle  tohoto  zákona a zvláštních právních předpisů včetně hodnocení a
   řízení  zdravotních  rizik.  Orgán  ochrany  veřejného  zdraví vydává v
   těchto  věcech  stanovisko. Souhlas může orgán ochrany veřejného zdraví
   vázat  na  splnění  podmínek.  Stanovisko  není  rozhodnutím vydaným ve
   správním řízení.

   HLAVA V

   STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

   DÍL 1

   Státní  správa  v  ochraně  veřejného zdraví, právní předpisy v oblasti
   ochrany   veřejného  zdraví,  oprávnění  a  povinnosti  orgánů  ochrany
   veřejného  zdraví,  povinnosti  kontrolovaných osob, zdravotní ústavy a
   Státní zdravotní ústav

   ODDÍL 1

   Orgány státní správy v ochraně veřejného zdraví a jejich úkoly

   § 78

   Orgány  ochrany  veřejného  zdraví  a  další orgány, které plní některé
   úkoly  v  oblasti  hodnocení  a snižování hluku z hlediska dlouhodobého
   průměrného hlukového zatížení životního prostředí

   (1) Státní správu v ochraně veřejného zdraví vykonávají

   a) Ministerstvo zdravotnictví,

   b) krajské hygienické stanice,

   c) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra,

   d) Ministerstvo dopravy,

   e) Ministerstvo pro místní rozvoj,

   f) Ministerstvo životního prostředí,

   g) krajské úřady.

   (2)  Soustavu  orgánů  ochrany  veřejného  zdraví  tvoří  správní úřady
   uvedené v odstavci 1 písm. a) až c).

   § 79

   Sběr a zpracování osobních údajů

   (1)  Orgány  ochrany  veřejného  zdraví  jsou  oprávněny  k zabezpečení
   povinností týkajících se ochrany a podpory veřejného zdraví zpracovávat

   a)   osobní  údaje  v  rozsahu  jméno,  příjmení,  rodné  číslo,  je-li
   přiděleno,  jinak  datum  narození,  místo pobytu fyzických osob, místo
   jejich podnikání nebo označení jejich zaměstnavatele, údaje související
   s   kategorizací   prací   a   s  nařízenými  lékařskými  preventivními
   prohlídkami  a  osobní  údaje podle § 40 písm. c); jde-li o mladistvé a
   studenty,  označení  zařízení  pro  výchovu  a vzdělávání nebo označení
   zvláštního dětského zařízení,

   b) citlivé údaje vypovídající o národnosti a zdravotním stavu fyzických
   osob,  zahrnující  diagnózy  onemocnění,  údaje  o rizikovém chování, o
   splnění  povinnosti  podrobit  se  léčení,  o  počtu,  druhu a závěrech
   lékařských   prohlídek,   údaje  o  expozici  fyzických  osob  faktorům
   pracovního  a  životního  prostředí,  údaje  o  epidemiologii drogových
   závislostí a citlivé údaje podle § 40 písm. c).

   (2)  Údaje  uvedené  v  odstavci 1 jsou orgány ochrany veřejného zdraví
   zpracovávány  v  registru  aktuálního zdravotního stavu fyzických osob,
   které  onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z
   nákazy  a v registru kategorizací prací a expozic faktorům pracovního a
   životního  prostředí (dále jen "registry"). Rozsah zpracovávaných údajů
   může  být  rozšířen  pouze  výjimečně v zájmu splnění povinnosti orgánu
   ochrany  veřejného  zdraví,  stanovené  právním předpisem a za podmínek
   stanovených  zvláštním  zákonem.^43) Osobní a citlivé údaje shromážděné
   podle odstavce 1 se zpětně neopravují ani nedoplňují.

   (3)  Pokud mají být údaje z registrů využívány orgány ochrany veřejného
   zdraví  pro  účely  přípravy  podkladů  pro národní zdravotní politiku,
   vyhodnocení  stavu  ochrany  a  podpory  veřejného zdraví, ke sledování
   trendů   výskytu   infekčních  onemocnění,  hromadně  se  vyskytujících
   onemocnění,  ohrožení  nemocí z povolání, nemocí souvisejících s prací,
   jiných  poškození  zdraví  z práce a významných poruch zdraví, musí být
   pro   tyto   účely  anonymizovány  za  podmínek  stanovených  zvláštním
   zákonem.^43)

   (4)   Orgány   ochrany  veřejného  zdraví  mohou  pověřit  za  podmínek
   stanovených   zvláštním   zákonem^43)  zpracováním  údajů  příspěvkovou
   organizaci  nebo  organizační  složku  státu, zřízenou k plnění úkolů v
   působnosti Ministerstva zdravotnictví.

   (5)   Orgány   ochrany   veřejného  zdraví  jsou  povinny  za  podmínek
   stanovených  zvláštním  zákonem^43)  shromažďovat údaje, které je Česká
   republiky   povinna   předávat   mezinárodním  organizacím  na  základě
   mezinárodní  smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Tyto údaje jsou
   orgány  ochrany  veřejného  zdraví uvedené v § 78 odst. 1 písm. b) a c)
   povinny předávat Ministerstvu zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví
   je oprávněno předávat uvedené údaje mezinárodním organizacím.

   (6)   Orgány   ochrany   veřejného   zdraví   jsou  oprávněny  sdělovat
   Ministerstvu  práce  a  sociálních  věcí  a  orgánům státního odborného
   dozoru  nad  bezpečností  práce  údaje  o  výskytu  prací zařazených do
   kategorií  třetí a čtvrté a práce kategorie druhé, stanovené příslušným
   orgánem ochrany veřejného zdraví jako rizikové.

   § 80

   Ministerstvo zdravotnictví

   (1) Ministerstvo zdravotnictví k ochraně veřejného zdraví

   a)  řídí  a kontroluje výkon státní správy v ochraně veřejného zdraví a
   odpovídá  za  tvorbu  a uskutečňování národní politiky na úseku ochrany
   veřejného zdraví,

   b) řídí a kontroluje krajské hygienické stanice,

   c)  rozhoduje  o  opravných  prostředcích  proti  rozhodnutím krajských
   hygienických stanic,

   d) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti a plní úkoly
   vyplývající z mezinárodních smluv v ochraně veřejného zdraví,

   e)  stanoví  na  základě  doporučení Národní imunizační komise, zřízené
   jako   poradní  orgán  Ministerstva  zdravotnictví,  antigenní  složení
   očkovacích  látek  pro  pravidelná,  zvláštní  a  mimořádná  očkování a
   zveřejní  je  ve formě sdělení ve Sbírce zákonů, a to vždy do 28. února
   kalendářního roku,

   f) rozhoduje ve věcech podle § 4 odst. 8, § 5 odst. 5, § 6e, § 72 odst.
   1  a  2, § 73, § 83e odst. 6 a § 83f a dále o námitkách, rozhoduje-li o
   nich  podle  tohoto zákona nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví; je
   oprávněno povolit prodloužení mírnějšího hygienického limitu podle § 3a
   odst.  3;  plní  úkoly  podle § 3a odst. 4, § 3b, § 6g, § 72 odst. 3, §
   75a,  §  79  odst.  5, § 83a odst. 2, § 83c odst. 3 a § 83e odst. 7; na
   návrh  krajských  hygienických  stanic  rozhoduje  za  podmínek  § 37 o
   kategorizaci prací vykonávaných na jejich pracovištích,

   g) nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a
   mimořádná   opatření  k  ochraně  zdraví  fyzických  osob  při  výskytu
   nebezpečných^26a)  a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních
   či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných
   mimořádných  událostech,  pokud  mají  být provedena celostátně nebo na
   území  několika  krajů,  a  rozhoduje o jejich ukončení včetně uvolnění
   výrobků na trh nebo do oběhu,

   h)  nařizuje ochranná opatření před zavlečením infekčních onemocnění ze
   zahraničí a rozhoduje o jejich ukončení a ve věcech podle § 68 odst. 2,

   i)  na  žádost  krajské  hygienické stanice dává povolení k mimořádnému
   očkování podle § 69 odst. 1 písm. g),

   j)   stanoví   vyhlášením   v   televizním  a  celoplošném  rozhlasovém
   vysílání^43b)  a  zveřejněním  na  své  úřední desce a úředních deskách
   ostatních  orgánů  ochrany veřejného zdraví umístěných v sídlech těchto
   správních  úřadů  a  na  jejich  územních  pracovištích  další infekční
   onemocnění  vyvolaná  vysoce  rizikovými  biologickými  agens a toxiny,
   které    se    považují   za   nebezpečnou   nemoc   podle   zákona   o
   pohřebnictví;^43c) na toto stanovení se nevztahuje správní řád,

   k)  usměrňuje  výkon státní správy v ochraně veřejného zdraví prováděný
   Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra,

   l)  sestavuje  celorepublikové  programy  ochrany  a  podpory veřejného
   zdraví;   sestavuje  očkovací  programy  a  programy  prevence  infekce
   vyvolané  virem lidského imunodeficitu a řídí jejich realizaci; stanoví
   zásady  a  postupy  hodnocení  a  řízení  zdravotních  rizik  a  zásady
   monitorování  vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního
   prostředí  a  životních  a pracovních podmínek a řídí jejich realizaci;
   řídí výchovu k podpoře a ochraně veřejného zdraví,

   m)  uděluje  a  zrušuje pověření k provádění autorizace, organizování a
   provádění kursů v hodnocení zdravotních rizik,

   n)   přezkoumává   kontrolní  plány  sestavené  krajskými  hygienickými
   stanicemi, které určují priority činnosti na úseku státního zdravotního
   dozoru,

   o)  koordinuje  činnost  a  spolupráci  s  jinými státními a nestátními
   orgány a organizacemi, včetně registrovaných občanských sdružení, jakož
   i  se  sociálními  partnery  v oblastech souvisejících s výkonem státní
   správy na úseku ochrany veřejného zdraví,

   p)  přijímá  opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů
   Evropské  unie  a plní další úkoly vyplývající pro členský stát z přímo
   použitelných  předpisů  Evropské  unie  na  úseku  potravinového práva,
   předmětů  běžného  užívání  uvedených  v  §  25 písm. a) a c) a výrobků
   přicházejících  do  přímého  styku  s  vodou,  pokud  tento  zákon nebo
   zvláštní  právní  předpis  nestanoví,  že  je  plní  krajské hygienické
   stanice,

   q)  pořizuje, a dojde-li k podstatnému vývoji, který významně ovlivňuje
   stávající  hlukovou situaci, aktualizuje, nejdéle však jednou za 5 let,
   strategické hlukové mapy, jejichž součástí jsou mezní hodnoty hlukových
   ukazatelů;   mezní  hodnotou  hlukových  ukazatelů  se  rozumí  hodnota
   hlukových  ukazatelů,  při  jejímž  překročení  dochází  ke  škodlivému
   zatížení životního prostředí,

   r)  zpřístupňuje veřejnosti strategické hlukové mapy, vypracované podle
   písmene q),

   s)  prováděcím  právním  předpisem  upraví výpočet hlukových ukazatelů,
   jejich   mezní  hodnoty,  základní  požadavky  na  obsah  strategických
   hlukových  map  a  akčních  plánů, jejichž součástí jsou návrhy tichých
   oblastí,  podrobnosti  týkající  se  způsobu  informování  veřejnosti o
   strategických  hlukových  mapách,  o  přípravě  návrhů  akčních plánů a
   účasti  veřejnosti  na této přípravě a o vypracovaných akčních plánech.
   Akčním  plánem  se  rozumí  plán obsahující opatření, jejichž účelem je
   ochrana  před  škodlivými  a  obtěžujícími účinky hluku, včetně snížení
   hluku,

   t)  pořizuje souhrn akčního plánu na základě akčních plánů předložených
   krajskými  úřady  a  Ministerstvem dopravy, jejichž součástí jsou tiché
   oblasti  v aglomeraci vymezené krajskými úřady a tiché oblasti ve volné
   krajině  stanovené  Ministerstvem životního prostředí. Tichou oblastí v
   aglomeraci se rozumí oblast, která není vystavena hluku většímu, než je
   mezní  hodnota  hlukového  ukazatele  nebo  než  je  nejvyšší přípustná
   hodnota  hygienického  limitu  hluku  stanoveného  podle  §  34. Tichou
   oblastí  ve  volné krajině se rozumí oblast, která není rušena hlukem z
   dopravy, průmyslu nebo rekreačních aktivit,

   u)   spolupracuje  s  příslušnými  orgány  sousedních  členských  států
   Evropské unie na strategickém hlukovém mapování v blízkosti hranic,

   v)  usměrňuje  řízení  jakosti  vod  v  povrchových  vodách uvedených v
   seznamu  podle  § 6g krajskými hygienickými stanicemi, zejména určuje v
   souladu s podmínkami upravenými právem Evropské unie^1) počet koupacích
   sezón,  na  jejichž  základě sestaví krajské hygienické stanice soubory
   údajů  pro  posuzování  jakosti  vod,  a  to  po předchozím informování
   Evropské komise v rozsahu upraveném právem Evropské unie^1),

   x)  přijímá  žádosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na
   úseku materiálů a předmětů pro styk s potravinami o povolení nové látky
   dosud  neuvedené na seznamu látek, jejichž užití při výrobě materiálů a
   předmětů určených pro styk s potravinami je povoleno, jakož i žádosti o
   změnu  povolení  vydaných  podle  tohoto  přímo  použitelného  předpisu
   Evropské unie.

   (2)  Za  hluk  se  pro  účely postupu podle odstavce 1 písm. q) až u) a
   podle § 81, 81a, 81b a 81c považuje hluk, kterému jsou lidé vystaveni v
   zastavěných  územích,  ve  veřejných  parcích  a  tichých  oblastech  v
   aglomeracích,  v  tichých oblastech ve volné krajině, v blízkosti škol,
   nemocnic  a ostatních oblastech a územích citlivých na hluk. Nepovažuje
   se  za  něj  hluk  způsobený  osobou,  která  je  mu  vystavena, hluk v
   domácnostech,  sousedský  hluk,  hluk  z  rekreačních  aktivit, hluk na
   pracovištích,  hluk  uvnitř  dopravních  prostředků  a  hluk  způsobený
   vojenskou činností v objektech důležitých pro obranu státu.

   (3) Pro výkon státního zdravotního dozoru je Ministerstvo zdravotnictví
   oprávněno  stanovit  orgánům  ochrany  veřejného zdraví uvedeným v § 78
   odst.  1  písm.  b)  a  c)  rozsah  a  četnost  kontrol  a konkretizaci
   kontrolních  postupů.  Analytické  metody kontroly složení kosmetických
   přípravků upraví prováděcí právní předpis.

   (4)  Pro  řešení  sporů o použití metody vyšetřování faktorů pracovních
   podmínek  a  hodnocení zátěže organismu neupravené právními předpisy je
   Ministerstvo   zdravotnictví   oprávněno   stanovit   rozhodčí   metodu
   zahrnující   strategii  odběru,  transportu,  uchovávání  a  zpracování
   vzorků,  jejich  analýzy,  hodnocení a kontroly kvality měření. Na toto
   stanovení  se  nevztahuje  správní řád. Proti stanovené rozhodčí metodě
   může  podat  zaměstnavatel  nebo  osoba uvedená v § 43 do 3 dnů ode dne
   jejího   doručení   písemně  námitky.  O  námitkách  rozhoduje  ministr
   zdravotnictví  do  30  dnů  ode dne jejich doručení. Na základě námitek
   rozhodčí  metodu  změní  nebo  zruší,  anebo námitky zamítne a rozhodčí
   metodu potvrdí. Proti rozhodnutí o námitkách nelze podat odvolání.

   (5)  Zjistí-li Ministerstvo zdravotnictví na základě významných důkazů,
   že  výrobek,  nad  nímž  vykonává  státní zdravotní dozor orgán ochrany
   veřejného  zdraví,  přestože  splňuje  požadavky  práva  Evropské unie,
   představuje  nebezpečí  pro zdraví^43d), může dočasně zakázat používání
   takového  výrobku,  jeho  uvádění  na  trh  nebo podrobit tento výrobek
   zvláštním   podmínkám   a  rozhodnout  o  ukončení  platnosti  takového
   rozhodnutí.

   (6)  O  postupu  podle  odstavce 5 a jeho důvodech uvědomí Ministerstvo
   zdravotnictví  neprodleně  ostatní členské státy Evropské unie a Komisi
   Evropské unie.

   (7)  Ministerstvo  zdravotnictví je dále oprávněno stanovit, že výrobky
   upravené  přímo použitelnými předpisy Evropské unie, tímto zákonem nebo
   zvláštními  právními  předpisy,  podle  nichž  orgány ochrany veřejného
   zdraví  vykonávají nad jejich uvedením na trh, distribucí nebo uvedením
   do  oběhu  státní  správu,  jsou  nebezpečné, jestliže byly jako takové
   označeny orgány Evropské unie, Světovou zdravotnickou organizací nebo v
   systémech   pro  rychlou  výměnu  informací  Evropské  unie.  Stanovení
   nebezpečných  výrobků  provede  Ministerstvo zdravotnictví vyhlášením v
   televizním  a  celoplošném  rozhlasovém vysílání^43b) a zveřejní na své
   úřední   desce   a   úředních  deskách  krajských  hygienických  stanic
   (Hygienické  stanice  hlavního města Prahy) umístěných v sídlech těchto
   správních   úřadů  a  na  jejich  územních  pracovištích.  Provozovatel
   televizního  vysílání  je  povinen  zajistit souběžné vysílání zprávy v
   titulkové   podobě.  Na  toto  stanovení  se  nevztahuje  správní  řád.
   Povinnosti  osob  při  výskytu  nebezpečných  výrobků  stanoví zvláštní
   právní  předpis^26a)  nebo  přímo  použitelné  předpisy  Evropské unie.
   Dočasné  pozastavení  nebo omezení uplatňování zvláštních opatření nebo
   jiných   přímo   použitelných   předpisů   Evropské   unie,   stanovené
   Ministerstvem  zdravotnictví  na  základě  přímo  použitelných předpisů
   Evropské  unie,  vyhlásí  Ministerstvo zdravotnictví zveřejněním na své
   úřední   desce   a   úředních  deskách  krajských  hygienických  stanic
   (Hygienické  stanice  hlavního města Prahy) umístěných v sídlech těchto
   správních úřadů a na jejich územních pracovištích. Stanovení a opatření
   podle  tohoto odstavce zpřístupní Ministerstvo zdravotnictví i způsobem
   umožňujícím dálkový přístup. Toto stanovení a opatření není rozhodnutím
   vydaným ve správním řízení.

   (8)  V  Ministerstvu zdravotnictví se zřizuje funkce hlavního hygienika
   České  republiky,  který  ve  věcech ochrany veřejného zdraví vystupuje
   jako   orgán   Ministerstva  zdravotnictví.  Hlavního  hygienika  České
   republiky  jmenuje  a  odvolává  na  návrh  ministra  zdravotnictví  ze
   státních  zaměstnanců  zástupce  generálního  ředitele  státní  služby.
   Bude-li  jmenován  zástupce hlavního hygienika České republiky, řídí se
   jeho jmenování a odvolání služebním zákonem.^43a)

   § 81

   Ministerstvo dopravy

   (1)  Ministerstvo  dopravy  v  oblasti  hodnocení  a  snižování hluku z
   hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí
   podle  údajů ze strategických hlukových map vypracovaných Ministerstvem
   zdravotnictví pořizuje, a dojde-li k podstatnému vývoji, který významně
   ovlivňuje  stávající hlukovou situaci, aktualizuje, nejdéle však jednou
   za 5 let, akční plány pro

   a)  hlavní  pozemní  komunikace, jimiž se rozumí pozemní komunikace, po
   nichž  projede  více než 3 000 000 vozidel za rok, a jejichž vlastníkem
   je stát,

   b)  hlavní železniční tratě, jimiž se rozumí železniční tratě, po nichž
   projede více než 30 000 vlaků za rok,

   c) hlavní letiště, jimiž se rozumí civilní letiště, která mají více než
   50  000  vzletů a přistání za rok, s výjimkou vzletů a přistání lehkých
   letadel pro cvičné účely.

   (2) Ministerstvo dopravy při zpracování a aktualizaci akčních plánů

   a)  zpřístupňuje  návrh  akčního  plánu veřejnosti, ke kterému má každý
   právo vyjádřit se do 45 dnů od data jeho zveřejnění,

   b)  zveřejňuje způsob vyhodnocení podnětů a stanovisek k návrhu akčního
   plánu   a   zveřejňuje   akční   plán,   který  předkládá  Ministerstvu
   zdravotnictví,

   c) informuje veřejnost o opatřeních přijatých v rámci akčních plánů,

   d)   spolupracuje  s  příslušnými  orgány  sousedních  členských  států
   Evropské unie při tvorbě akčních plánů v příhraničních oblastech.

   § 81a

   Ministerstvo pro místní rozvoj

   Ministerstvo  pro místní rozvoj v oblasti hodnocení a snižování hluku z
   hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí
   stanoví  vyhláškou seznam aglomerací. Aglomerací se rozumí urbanizované
   území  městského  charakteru  s  více  než  100  000  trvale  bydlícími
   obyvateli, tvořené jednou nebo více obcemi s intenzivními ekonomickými,
   sociálními a územně technickými vazbami.

   § 81b

   Ministerstvo životního prostředí

   Ministerstvo  životního prostředí v oblasti hodnocení a snižování hluku
   z   hlediska   dlouhodobého  průměrného  hlukového  zatížení  životního
   prostředí upraví vyhláškou tiché oblasti ve volné krajině.

   § 81c

   Krajské úřady

   Krajské  úřady  v  oblasti  hodnocení  a  snižování  hluku  z  hlediska
   dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí

   a)  předávají Ministerstvu zdravotnictví údaje o zdrojích hluku získané
   při  výkonu  své  působnosti  podle  zákona  o  integrované  prevenci a
   omezování  znečištění,  o  integrovaném registru znečišťování a o změně
   některých  zákonů  (zákon o integrované prevenci), v rozsahu stanoveném
   zvláštním právním předpisem^43b),

   b)  pořizují, a dojde-li k podstatnému vývoji, který významně ovlivňuje
   stávající  hlukovou situaci, aktualizují, nejdéle však jednou za 5 let,
   akční plány pro územní aglomerace, jejichž součástí je vymezení tichých
   oblastí  v  aglomeraci,  a  akční  plány pro hlavní pozemní komunikace,
   které vlastní kraj, včetně hlavních pozemních komunikací ve vlastnictví
   obcí  ve  správním  území  kraje,  a  to  podle  údajů ze strategických
   hlukových  map zpracovaných Ministerstvem zdravotnictví; pro zpracování
   a aktualizaci akčního plánu platí obdobně § 81 odst. 2.

   § 82

   Krajské hygienické stanice

   (1)  Zřizují  se  krajské  hygienické stanice, jejichž správní obvody a
   sídla  stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu. Krajské hygienické stanice
   mohou  po  předchozím souhlasu Ministerstva zdravotnictví zřizovat nebo
   rušit  územní  pracoviště.  Krajské  hygienické  stanice jsou správními
   úřady.  Krajská  hygienická  stanice,  která  působí ve správním obvodu
   hlavního  města  Prahy,  se  označuje  jako Hygienická stanice hlavního
   města  Prahy. V čele krajské hygienické stanice je ředitel. Jmenování a
   odvolání   ředitele   krajské  hygienické  stanice  se  řídí  služebním
   zákonem^43a). Krajské hygienické stanice jsou účetními jednotkami.

   (2) Krajské hygienické stanici náleží

   a)  vydávat  rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly státní
   správy  v  ochraně veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru,
   pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví,

   b)  vykonávat  státní  zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním
   dalších  povinností  stanovených  přímo  použitelnými předpisy Evropské
   unie,  tímto zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného
   zdraví  včetně  dodržování zásad správné výrobní praxe a ochrany zdraví
   při   práci   před   riziky  plynoucími  z  fyzikálních,  chemických  a
   biologických    faktorů    pracovních    podmínek,    z    nepříznivých
   mikroklimatických   podmínek  a  z  fyzické  a  duševní  zátěže  a  nad
   souvisejícími   pracovními  podmínkami  včetně  vybavení  pracovišť,  a
   rozhodnutím  nebo  opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na
   základě  těchto  právních předpisů; státní zdravotní dozor nad ochranou
   zdraví  při  práci  je státním odborným dozorem nad ochranou zdraví při
   práci ve smyslu zvláštního právního předpisu,^44)

   c)  rozhodovat na návrh zaměstnavatele nebo osoby uvedené v § 43 nebo z
   vlastního podnětu ve věcech kategorizace prací,

   d)  stanovit  za  podmínek § 37 odst. 6 písm. b) rizikové práce a plnit
   úkoly podle § 40 písm. c) a d),

   e)  stanovit  zaměstnavateli  nebo  osobě  uvedené  v  §  43  pro výkon
   rizikových prací, s ohledem na expozici zaměstnanců, nebo osoby uvedené
   v  §  43  a  jejích  spolupracujících  rodinných  příslušníků rizikovým
   faktorům pracovních podmínek,

   1. minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních podmínek a

   2.  minimální  náplň  a  termíny  periodických lékařských preventivních
   prohlídek   a   minimální   náplň  vstupních  a  výstupních  lékařských
   preventivních  prohlídek,  pokud  je nestanoví zvláštní právní předpis,
   jakož i

   3.  lékařské preventivní prohlídky po skončení rizikové práce, jde-li o
   takové  vlivy pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i
   po  delší  době  (dále  jen "následné lékařské preventivní prohlídky");
   následné   lékařské   preventivní   prohlídky   pracovníků   se  zdroji
   ionizujícího   záření   kategorie  A  stanoví  za  podmínek  upravených
   zvláštním právním předpisem,^33a)

   f)  stanovit zaměstnavateli způsob a minimální četnost sledování zátěže
   organismu  zaměstnanců vykonávajících rizikové práce faktory pracovních
   podmínek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis,

   g)  provádět  ověření  podmínek  vzniku onemocnění pro účely posuzování
   nemocí z povolání,^45)

   h) zřizovat v případech stanovených tímto zákonem komise,

   i) plnit úkoly dotčeného správního úřadu podle § 77,

   j)  uplatňovat  stanoviska  k  územně  plánovací dokumentaci z hlediska
   ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik,

   k)  projednávat  přestupky  na  úseku  ochrany  veřejného  zdraví podle
   zvláštního právního předpisu,^46)

   l)  nařizovat,  organizovat,  řídit  a  popřípadě i provádět opatření k
   předcházení  vzniku  a  zamezení šíření infekčních onemocnění a v tomto
   rozsahu  též  usměrňovat  činnost  poskytovatelů  zdravotních  služeb a
   kontrolovat  ji;  určovat,  s  výjimkou  §  68  odst.  2, poskytovatelé
   zdravotních  služeb,  kteří  provedou  opatření  k předcházení vzniku a
   zamezení šíření infekčních onemocnění, a plnit s tím související úkoly,

   m)  nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku
   a  mimořádná  opatření  k  ochraně  zdraví  fyzických  osob při výskytu
   nebezpečných^26a)  a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních
   či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných
   mimořádných    událostech,    pokud    není    příslušné   Ministerstvo
   zdravotnictví,  a  rozhodovat o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků
   na  trh  nebo  do oběhu. Mimořádné očkování podle § 69 odst. 1 písm. g)
   stanoví jen s předchozím povolením Ministerstva zdravotnictví,

   n)  stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek, neupraveného
   právním  předpisem,  a  metodu  jeho stanovení v pracovních podmínkách;
   stanovit způsob, minimální rozsah a četnost jeho sledování a opatření k
   ochraně   zdraví   zaměstnanců,   osob   uvedených  v  §  43  a  jejich
   spolupracujících  rodinných  příslušníků  v  riziku  takového  faktoru;
   zařadit  práci  s  tímto  faktorem  z  vlastního  podnětu do kategorie,
   nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,

   o)  vykonávat  státní  zdravotní  dozor nad plněním povinnosti zajistit
   pracovnělékařské  služby uloženou zvláštním právním předpisem^47) a nad
   plněním  povinností  zaměstnavatele  poskytovat zařízením vykonávajícím
   pracovnělékařské  služby  informace  nutné  k ochraně zdraví při práci,
   uložené zvláštním právním předpisem,

   p)    na    návrh   zaměstnavatele   přezkoumávat   opatření   zařízení
   vykonávajícího   pracovnělékařské   služby   vydané  podle  §  39;  při
   přezkoumání opatření zařízení vykonávajícího pracovnělékařské služby se
   nepostupuje  podle  zvláštního  právního  předpisu  ani podle správního
   řádu,

   q)   nařídit   provozovateli   potravinářského   podniku  provozujícímu
   stravovací službu odběr a uchovávání vzorků podávaných pokrmů, je-li to
   potřebné  pro  zajištění  bezpečnosti  podávaných  pokrmů nebo z důvodů
   podezření  na  vznik  infekčního  onemocnění z pokrmů, a určit rozsah a
   dobu  plnění  této  povinnosti;  postup  při odběru a uchovávání vzorků
   pokrmů upraví prováděcí právní předpis,

   r) provádět epidemiologické šetření podle § 62a,

   s)  usměrňovat činnost osob poskytujících péči (§ 15 odst. 1) v oblasti
   hygieny provozu a předcházení nemocničním nákazám a kontrolovat ji,

   t)  provádět  hodnocení  a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence
   negativního  ovlivnění  zdravotního  stavu obyvatelstva a podílet se na
   monitorování  vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního
   prostředí a životních a pracovních podmínek; kontrolovat a řídit místní
   programy ochrany a podpory veřejného zdraví,

   u)  spolupracovat  se  správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě
   zdravotní politiky příslušného regionu,

   v) podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému,

   w) potvrzovat na tiskopisech vydaných orgány nemocenského pojištění pro
   účely  nemocenského  pojištění^47a),  že  byla  nařízena karanténa nebo
   mimořádná  opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku uvedená v
   §  69  odst.  1  písm.  b)  a  h) a ukončení karantény nebo mimořádných
   opatření, popřípadě trvání karantény nebo mimořádných opatření, a to na
   základě  žádosti  osob,  kterých  se  karanténa nebo mimořádné opatření
   týkají,

   x)  provádět v případě přeshraniční spolupráce státní zdravotní dozor a
   postupovat  přitom  podle  přímo  použitelného předpisu Evropské unie o
   spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele^66),

   y)  provádět  audity analýz rizik a systémů kritických kontrolních bodů
   podle   přímo   použitelného   předpisu   Evropské   unie   o  úředních
   kontrolách^67) v provozovnách stravovacích služeb.

   (3)   Krajská   hygienická  stanice  je  povinna  o  hromadném  výskytu
   infekčních  onemocnění  a o výskytu nebezpečných^26a) a z nebezpečnosti
   podezřelých   výrobků,  které  poškodily  nebo  mohou  poškodit  zdraví
   fyzických   osob  a  nevyskytují  se  v  tržní  síti  pouze  ojediněle,
   informovat okamžitě Ministerstvo zdravotnictví.

   (4)  Zaměstnavatel  je  povinen  zaslat  kopii rozhodnutí o stanovených
   lékařských  preventivních  prohlídkách,  které je vykonatelné, zařízení
   vykonávajícímu  pracovnělékařské služby. Zaměstnavatel dále informuje o
   uložení  následné  lékařské  preventivní  prohlídky fyzickou osobu, pro
   kterou  byla nařízena, a to i v případě, že již není jeho zaměstnancem;
   informaci  v  tomto  případě  zašle  na  poslední místo jejího trvalého
   pobytu,  které  je  mu  známo, popřípadě místo bydliště, neměla-li tato
   fyzická  osoba  trvalý pobyt na území České republiky. Toto místo sdělí
   též   zařízení   vykonávajícímu   pracovnělékařské   služby.   Zařízení
   vykonávající   pracovnělékařské   služby.  na  základě  tohoto  sdělení
   informuje   o   nařízení   následné   lékařské   preventivní  prohlídky
   zdravotnické zařízení, jehož součástí je oddělení nebo klinika nemocí z
   povolání  nebo  pracovního lékařství, které by bylo příslušné následnou
   lékařskou preventivní prohlídku provést.

   (5)  O  provedeném  auditu  podle  odstavce  2 písm. y) sepíše pověřený
   zaměstnanec  příslušné  krajské  hygienické  stanice protokol; při jeho
   pořízení   postupuje  podle  technické  normy  pro  auditování  systému
   managementu^68).

   § 82a

   Úkoly krajské hygienické stanice na úseku řízení jakosti vod ke koupání
   v  přírodních  koupalištích  a  dalších  povrchových vodách uvedených v
   seznamu

   (1)  Při  řízení  jakosti  vod  ke  koupání  v  přírodních koupalištích
   provozovaných  na povrchových vodách využívaných ke koupání, ve kterých
   nabízí  službu koupání provozovatel podle § 6a, a v dalších povrchových
   vodách ke koupání podle § 6g krajská hygienická stanice

   a) v souladu s pravidly monitorování jakosti povrchových vod ke koupání
   vydá   do  1.  května  kalendářního  roku  monitorovací  kalendář  a  v
   monitorovacím   kalendáři  určí  četnost  odběrů  vzorků  vody,  jejich
   rozložení  na  dobu koupací sezóny a místa odběru vzorků vody z dalších
   povrchových   vod   ke  koupání;  monitorovací  kalendář  vydá  krajská
   hygienická stanice jako opatření obecné povahy,

   b)  rozhodne z moci úřední nebo na žádost provozovatele podle § 6a nebo
   osoby  uvedené  v  § 6d o pozastavení monitorovacího kalendáře z důvodů
   výjimečné situace a o jeho pokračování,

   c)  vydá  opatření  obecné  povahy,  kterým stanoví dočasný nebo trvalý
   zákaz  používání  vody ke koupání, pokud se dozví o neočekávané situaci
   nebo je-li voda ke koupání znečištěna,

   d)  nařídí  odběr  a  vyšetření  dodatečného  vzorku  vody ke koupání v
   případě   pozastavení   monitorovacího   kalendáře   nebo  krátkodobého
   znečištění  vody  nebo  dalšího  vzorku vody v případě možného ohrožení
   zdraví koupajících se osob,

   e)  podle pokynu Ministerstva zdravotnictví vydaného podle § 80 odst. 1
   písm.  v) a na základě výsledků monitorování jakosti povrchových vod ke
   koupání  uvedených  v seznamu podle § 6g sestaví soubor údajů o jakosti
   těchto  vod,  provádí  jejich  posuzování  a  klasifikaci a informuje o
   jakosti  povrchové  vody  ke  koupání veřejnost, na svých internetových
   stránkách  a  na Portálu veřejné správy; o vodách zařazených do seznamu
   podle  §  6g  odst.  1  písm.  a) informuje současně také na informační
   tabuli  umístěné  v  blízkosti  koupacího  místa;  pro účely posuzování
   jakosti  povrchových  vod  ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g se
   znečištěním   této   vody  rozumí  výskyt  mikrobiologické  kontaminace
   překračující  hodnoty, při kterých se voda klasifikuje jako přijatelná,
   rozmnožení  sinic,  rozmnožení makroskopických řas nebo znečištění vody
   ke  koupání  v  přírodním  koupališti odpady v rozsahu, který ovlivňuje
   její jakost a představuje riziko pro zdraví koupajících se osob.

   (2) Pro účely řízení jakosti vody ke koupání se rozumí

   a)  monitorovacím  místem dalších povrchových vod ke koupání místo, kde
   se  očekává  většina  koupajících  se  osob,  nebo  místo, kde se podle
   profilu   těchto  vod  sestaveného  podle  vodního  zákona^8a)  očekává
   největší riziko znečištění vody,

   b)  výjimečnou  situací  událost  nebo kombinace událostí ovlivňujících
   jakost  vody  ke koupání na dotyčném místě, u nichž se neočekává výskyt
   častěji než jednou za 4 roky,

   c)  neočekávanou  situací  situace,  která  má nebo u níž se dá důvodně
   předpokládat,  že  bude  mít nepříznivý dopad na jakost vody ke koupání
   nebo na zdraví koupajících se osob,

   d)  krátkodobým  znečištěním vody mikrobiologická kontaminace, která má
   jasně zjistitelné příčiny, u níž se obvykle neočekává, že zhorší jakost
   vody  po  dobu  delší  než  přibližně 72 hodin poté, co došlo k prvnímu
   ovlivnění;  hodnoty,  při  kterých  se  považuje  voda  ke  koupání  za
   krátkodobě znečištěnou, stanoví prováděcí právní předpis,

   e)  dodatečným  vzorkem  vzorek, kterým se nahrazuje vzorek neprovedený
   podle monitorovacího kalendáře,

   f)  dalším  vzorkem  vzorek  odebraný  z důvodu možného ohrožení zdraví
   koupajících se osob,

   g) trvalým zákazem zákaz trvající nejméně jednu celou koupací sezónu.

   (3)  Krajská  hygienická  stanice  může podle odstavce 1 písm. c) vydat
   trvalý  zákaz  používání vody ke koupání pouze tehdy, pokud v 5 po sobě
   následujících  letech  byla  voda  klasifikována jako nevyhovující nebo
   před  skončením  pětiletého  období  je  důvod se domnívat, že dosažení
   klasifikace  vody  jako  přijatelné  není  proveditelné  nebo  by  bylo
   nepřiměřeně nákladné.

   (4)  Krajské  hygienické  stanice  jsou povinny informovat Ministerstvo
   zdravotnictví  o pozastavení monitorovacího kalendáře a jeho důvodech a
   o  dalších významných opatřeních přijatých na úseku řízení jakosti vody
   ke  koupání. Dále jsou krajské hygienické stanice povinny každoročně do
   31.  října  předávat  správcům  povodí podklady nezbytné pro sestavení,
   přezkoumání  a aktualizaci profilů povrchových vod ke koupání uvedených
   v  seznamu  podle  §  6g  odst.  1 písm. a) v rozsahu stanoveném vodním
   zákonem^8a).

   (5)  Hygienické  limity  mikrobiologických  ukazatelů  jakosti  vody  v
   dalších  povrchových  vodách  ke  koupání,  ukazatele a limitní hodnoty
   rozmnožení  sinic,  pravidla sledování výskytu sinic, pravidla vizuální
   kontroly  znečištění  vody  makroskopickými  řasami  a  odpady a způsob
   hodnocení  znečištění  vody  v  dalších  povrchových vodách ke koupání,
   pravidla   pro   zpracování   monitorovacího   kalendáře   a   pravidla
   monitorování   jakosti   povrchových   vod  ke  koupání,  pravidla  pro
   posuzování  jakosti  těchto  vod, kritéria jejich klasifikace a způsob,
   termíny   a  rozsah  informování  veřejnosti  upraví  prováděcí  právní
   předpis.

   § 83

   Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra

   (1)  Úkoly  státní  správy  v  ochraně veřejného zdraví včetně státního
   zdravotního dozoru v ozbrojených silách, v Ministerstvu obrany a v jeho
   působnosti  zřízených  organizačních  složkách  státu  a  příspěvkových
   organizacích  a  nad  jimi užívanými objekty^47a) vykonává podle tohoto
   zákona Ministerstvo obrany.

   (2)  Úkoly  státní  správy  v  oblasti  ochrany veřejného zdraví včetně
   státního  zdravotního  dozoru v bezpečnostních sborech^47b), s výjimkou
   Vězeňské  služby České republiky, v Ministerstvu vnitra a organizačních
   složkách státu a příspěvkových organizacích zřízených v jeho působnosti
   včetně  jimi užívaných staveb a zařízení zřízených Ministerstvem vnitra
   podle  zvláštního zákona^47c) vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo
   vnitra.

   Autorizace

   § 83a

   (1)  Autorizací  se  pro  účely tohoto zákona rozumí postup zahájený na
   žádost  fyzické osoby, která je podnikatelem, organizační složky státu,
   kraje  nebo  obce  nebo  právnické  osoby,  na  jehož základě se vydává
   osvědčení o tom, že osoba je způsobilá ve vymezeném rozsahu provádět

   a)  odběr  vzorků a vyšetření jakosti pitné a teplé vody (§ 3 odst. 1 a
   3),  vody  v koupalištích a vody ve zdroji pro bazén umělého koupaliště
   nebo sauny (§ 6),

   b)  zjišťování  a  měření  koncentrací  a  intenzit  faktorů  vnitřního
   prostředí staveb (§ 13 odst. 1),

   c)  odběr  vzorků  a  měření  mikrobiálního  chemického a parazitárního
   znečištění  písku  v  pískovištích venkovních hracích ploch (§ 13 odst.
   2),

   d)  odběr  vzorků  a  vyšetření bezpečnosti předmětů běžného užívání, s
   výjimkou   hraček   a   kosmetických   přípravků;   ověřování   výrobků
   přicházejících   do  přímého  styku  s  vodou,  s  výjimkou  stavebních
   výrobků,^8) podle § 5 odst. 2,

   e) kontrolu desinfekce a sterilizace (§ 17),

   f) odběr vzorků a vyšetření zdravotní nezávadnosti pokrmů [§ 24 odst. 1
   písm. e)],

   g)  měření intenzit hluku, vibrací a neionizujícího záření v komunálním
   a pracovním prostředí (§ 30 až 35),

   h)  zjišťování a měření intenzit osvětlení a mikroklimatických podmínek
   a koncentrací prachu a chemických škodlivin v pracovním prostředí,

   i)   biologické   expoziční   testy   a  vyšetření  v  oboru  genetické
   toxikologie, fyziologie a psychologie práce.

   (2)  Ministerstvo zdravotnictví pověří prováděním autorizace právnickou
   osobu  nebo  organizační  složku státu, zřízenou k plnění úkolů v oboru
   působnosti  Ministerstva zdravotnictví (dále jen "autorizující osoba").
   Toto   pověření   je  nepřevoditelné.  Na  vydání  tohoto  pověření  se
   nevztahuje  správní  řád.  Při  autorizaci se postupuje podle podmínek,
   které  stanoví  pro  jednotlivé  oblasti  podle odstavce 1 Ministerstvo
   zdravotnictví.  Pověření  autorizující  osoby a zrušení tohoto pověření
   zveřejní    Ministerstvo   zdravotnictví   ve   Věstníku   Ministerstva
   zdravotnictví.

   § 83b

   (1)  Autorizující osoba vydá organizační složce státu, kraje nebo obce,
   právnické  osobě  nebo  fyzické  osobě,  která je podnikatelem, na její
   žádost  osvědčení  o  autorizaci.  Toto  osvědčení  vydá, pokud žadatel
   splňuje podmínky autorizace, kterými jsou

   a)  odborná  úroveň  ve  vztahu  k  navrhované oblasti autorizace podle
   podmínek stanovených Ministerstvem zdravotnictví na základě § 83a odst.
   2,

   b)  vybavení  k  technickým  a  administrativním úkonům a přístupnost k
   zařízením pro speciální šetření,

   c)   existence   nezbytného  počtu  zaměstnanců  s  odborným  výcvikem,
   znalostmi a schopnostmi,

   d)  existence  závazku  zaměstnanců  k  mlčenlivosti o skutečnostech, o
   nichž se dovídají osoby provádějící autorizaci,

   e)  neexistence  finančních  nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit
   výsledky činnosti osoby provádějící autorizaci,

   f) bezúhonnost žadatele o autorizaci.

   (2)  Neexistence finančních nebo jiných zájmů podle odstavce 1 písm. e)
   se prokazuje čestným prohlášením.

   (3)  Za  bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl
   pravomocně  odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s
   předmětem  podnikání. Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele (fyzické
   i  právnické  osoby)  si  autorizující  osoba  vyžádá  podle zvláštního
   právního  předpisu^47d)  výpis  z  evidence  Rejstříku trestů. Žádost o
   vydání  výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku
   trestů  se  předávají  v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím
   dálkový  přístup.  Fyzická  osoba  dále  dokládá  bezúhonnost obdobnými
   doklady,  jako  je výpis z Rejstříku trestů, vydanými státy, ve kterých
   se  v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce. Tyto
   doklady  nesmí  být starší než 3 měsíce; doklad o bezúhonnosti může být
   nahrazen dokladem o způsobilosti k výkonu povolání nebo činnosti, pokud
   prokazuje  i  splnění  podmínky bezúhonnosti. Bezúhonnost za právnickou
   osobu  se  prokazuje  u všech členů statutárního orgánu; za organizační
   složku  státu, kraje nebo obce u jejího vedoucího. Při uznávání dokladu
   o  bezúhonnosti,  který  vydal  příslušný  orgán jiného členského státu
   Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu^30a).

   (4)  V  žádosti  o vydání osvědčení o autorizaci žadatel uvede obchodní
   firmu  nebo  název právnické osoby nebo organizační složky státu, kraje
   nebo  obce  nebo  jméno  a  příjmení  fyzické  osoby,  místo podnikání,
   popřípadě  místo  trvalého  pobytu  fyzické  osoby  nebo její bydliště,
   nemá-li  trvalý  pobyt  na území České republiky, sídlo právnické osoby
   nebo  organizační  složky  státu,  kraje nebo obce, identifikační číslo
   osoby,  bylo-li  přiděleno,  a  dále údaje prokazující splnění podmínek
   podle odstavce 1. Žádost se předkládá autorizující osobě.

   § 83c

   (1) Osvědčení o autorizaci vymezuje předmět, rozsah a podmínky činnosti
   a  dobu,  na  kterou  bylo  vydáno.  Pro  vydání osvědčení o autorizaci
   neplatí správní řád. Žadatel může proti sdělení o neudělení osvědčení o
   autorizaci  podat  do  3 dnů ode dne jeho doručení námitky. O námitkách
   rozhoduje  Ministerstvo  zdravotnictví. Jsou-li pro to důvody, námitkám
   vyhoví;  jinak  námitky  zamítne  a  neudělení osvědčení potvrdí. Proti
   rozhodnutí  Ministerstva  zdravotnictví  o  námitkách se nelze odvolat.
   Autorizující  osoba  je  rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví vázána.
   Náklady spojené s autorizací včetně vydání osvědčení o autorizaci hradí
   žadatel. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu.

   (2) Autorizace je nepřenosná na jinou osobu, uděluje se na dobu nejvýše
   5 let ode dne udělení. Autorizace může být prodloužena vždy o dalších 5
   let. Žádost o prodloužení platnosti osvědčení o autorizaci, musí osoba,
   které   bylo   vydáno   osvědčení  o  autorizaci,  (dále  jen  "držitel
   autorizace")  podat  autorizující osobě nejméně 6 měsíců před skončením
   platnosti osvědčení. Náklady spojené s prodloužením platnosti osvědčení
   o  autorizaci hradí žadatel. Cena se sjednává podle zvláštního právního
   předpisu.

   (3)  Seznam  držitelů  autorizace  s  uvedením  obchodní  firmy, sídla,
   popřípadě  místa podnikání a identifikačního čísla podle § 83b odst. 4,
   jakož  i  změny v těchto údajích uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve
   Věstníku  Ministerstva  zdravotnictví.  Tyto  údaje  sdělí Ministerstvu
   zdravotnictví autorizující osoba.

   (4)  Držitel  autorizace  je  povinen  dodržovat  podmínky autorizace a
   účastnit   se  v  termínu  a  rozsahu  stanoveném  autorizující  osobou
   mezilaboratorních   zkoušek.  Doklady  o  výsledcích  mezilaboratorních
   zkoušek  musí držitel autorizace ukládat po dobu 5 let. Náklady spojené
   s mezilaboratorními zkouškami hradí držitel autorizace.

   (5)  Autorizující  osoba  provádí  kontrolu  nad  dodržováním  podmínek
   autorizace  a  výsledků  mezilaboratorních  zkoušek.  Za  tím účelem je
   oprávněna  vstupovat  do  objektů držitele autorizace, ověřovat splnění
   podmínek  autorizace a požadovat předložení dokumentace včetně výsledků
   mezilaboratorních  zkoušek.  Ke  kontrole  si  může  autorizující osoba
   přizvat  odborníka  pro příslušnou oblast. Zjistí-li autorizující osoba
   nedostatky,  podle  závažnosti  nedostatků pozastaví účinnost osvědčení
   nebo  je  odejme. Odejmutím osvědčení autorizace zaniká. Proti odejmutí
   osvědčení  může držitel autorizace podat do 3 dnů ode dne jeho doručení
   námitky.  O námitkách rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví. Jsou-li pro
   to  důvody, námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a odejmutí osvědčení
   potvrdí.  Proti  rozhodnutí  Ministerstva  zdravotnictví o námitkách se
   nelze   odvolat.   Autorizující   osoba   je  rozhodnutím  Ministerstva
   zdravotnictví vázána.

   § 83d

   (1) Autorizace vedle důvodu podle § 83c odst. 5 dále zaniká

   a)  uplynutím  doby,  na  kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě
   žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,

   b) vzdáním se osvědčení o autorizaci; vzdání se osvědčení je účinné ode
   dne, kdy bylo doručeno autorizující osobě,

   c)  u  fyzických  osob  smrtí  nebo  prohlášením držitele autorizace za
   mrtvého,

   d) dnem zániku organizační složky státu, kraje nebo obce nebo právnické
   osoby, která je držitelem autorizace,

   e)  rozhodnutím o úpadku nebo zamítnutím insolvenčního návrhu proto, že
   majetek  držitele  nepostačuje  k  úhradě nákladů insolvenčního řízení,
   nebo vstupem držitele autorizace do likvidace.

   (2)  Autorizující osoba v případech podle odstavce 1 písm. a) a podle §
   83c  odst. 5, držitel autorizace, popřípadě jeho dědic, právní nástupce
   právnické  osoby, popřípadě její likvidátor, v případech podle odstavce
   1 písm. b) až e) jsou povinni informovat Ministerstvo zdravotnictví pro
   účely podle § 83c odst. 3 o datu zániku autorizace.

   § 83e

   (1)  Provádět  hodnocení  zdravotních  rizik  podle  tohoto zákona jsou
   oprávněny   jen   fyzické   osoby,  které  jsou  držiteli  osvědčení  o
   autorizaci.  Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem,
   může  hodnotit  zdravotní  rizika  jen tehdy, pokud pro ni tuto činnost
   zabezpečuje fyzická osoba, která je držitelem autorizace.

   (2)  Autorizaci  uděluje  na žádost fyzické osoby autorizující osoba (§
   83a odst. 2) na základě úspěšného složení zkoušky odborné způsobilosti.
   Ke  zkoušce  se  může  přihlásit fyzická osoba, která je starší 23 let,
   bezúhonná,   má  stanovenou  odbornou  způsobilost  a  potvrdí  čestným
   prohlášením  neexistenci  finančních  nebo jiných zájmů, které by mohly
   ovlivnit  výsledky  při  hodnocení  zdravotních rizik. Při zkoušce musí
   fyzická   osoba   prokázat   znalosti   stanovené   prováděcím  právním
   předpisem^37c).  Prováděcí  právní předpis dále upraví složení komise a
   podmínky provedení zkoušky odborné způsobilosti.

   (3)  Za  bezúhonnou  se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně
   odsouzena  za  úmyslný  trestný čin ani za trestný čin, který souvisí s
   činností,  jejíž  náplní  bylo posuzování složek životního a pracovního
   prostředí  a  hodnocení  jejich  vlivu  na  zdraví  člověka, spáchaný z
   nedbalosti.  Bezúhonnost fyzické osoby se prokazuje obdobně podle § 83b
   odst. 3.

   (4)   Odborná   způsobilost   se   prokazuje   dokladem   o   ukončeném
   vysokoškolském  vzdělání  v  oblasti  lékařství  nebo  přírodních  věd,
   popřípadě  osvědčením o úspěšném ukončení kursu v hodnocení zdravotních
   rizik   absolvovaném   v  organizační  složce  státu  nebo  příspěvkové
   organizaci  pověřené  Ministerstvem  zdravotnictví, pokud se ho fyzická
   osoba  za  účelem  získání  odborných  znalostí  zúčastnila,  a nejméně
   pětiletou praxí na úseku ochrany zdraví a životních podmínek.

   (5)  Při  uznávání  odborné  kvalifikace nebo jiné způsobilosti, kterou
   státní  příslušníci  České republiky nebo členských států Evropské unie
   nebo jejich rodinní příslušníci získali v jiném členském státě Evropské
   unie,  se  postupuje  podle  zvláštního  právního  předpisu^30a). Pokud
   komise  pro  přezkoušení odborné způsobilosti uzná odbornou kvalifikaci
   podle odstavce 4 pouze částečně, je uchazeč oprávněn skládat rozdílovou
   zkoušku.  U  rozdílové  zkoušky  není  uchazeč  zkoušen z těch oblastí,
   uvedených v prováděcím právním předpisu^37c), ve kterých mu byla uznána
   získaná  odborná  kvalifikace  postupem  podle  věty  první. Ustanovení
   odstavce 4 vět druhé a třetí se použije obdobně.

   (6)  Za  praxi na úseku ochrany zdraví a životních podmínek se považuje
   pracovní  činnost,  jejíž  náplní  bylo  posuzování  složek životního a
   pracovního  prostředí  a hodnocení jejich vlivu na zdraví člověka, a to
   podle  potvrzení  zaměstnavatele  nebo  předložených  výsledků takového
   posuzování.  Do  doby  praxe  se  nepočítá základní, náhradní a civilní
   služba,  doba  mateřské  a  rodičovské  dovolené. O uznání praxe, jejíž
   výkon byl přerušen na dobu delší než 5 let, rozhoduje na žádost fyzické
   osoby  Ministerstvo  zdravotnictví. Při uznávání dokladu o praxi, který
   vydal   příslušný  orgán  jiného  členského  státu  Evropské  unie,  se
   postupuje podle zvláštního právního předpisu^30a).

   (7) Název organizační složky státu nebo příspěvkové organizace pověřené
   organizováním a prováděním kursů v hodnocení zdravotních rizik uveřejní
   Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

   (8)  V  žádosti o vydání osvědčení o autorizaci k hodnocení zdravotních
   rizik fyzická osoba uvede jméno, příjmení, nejvyšší dosažené vzdělání a
   obor  studia, akademické hodnosti, místo trvalého pobytu nebo bydliště,
   nemá-li  na  území  České  republiky  trvalý  pobyt.  K žádosti připojí
   doklady osvědčující skutečnosti uvedené v odstavcích 2 až 7.

   (9)   Pro  udělení  osvědčení  o  autorizaci,  námitkové  řízení,  dobu
   platnosti  autorizace  a  její  prodloužení, pro sjednání a úhradu ceny
   autorizace  a  jejího  prodloužení,  jakož i pro provádění kontroly nad
   dodržováním  podmínek  autorizace  a  pro odnětí osvědčení o autorizaci
   platí § 83c.

   (10) Autorizace zaniká

   a)  odnětím osvědčení o autorizaci za podmínek odstavce 9 a § 83c odst.
   5,

   b)  uplynutím  doby,  na  kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě
   žádosti  fyzické  osoby,  která  je držitelem osvědčení o autorizaci, k
   jejímu prodloužení,

   c) smrtí fyzické osoby, která je držitelem osvědčení o autorizaci, nebo
   jejím prohlášením za mrtvou.

   § 83f

   (1)  Osvědčení  o  autorizaci  se  nevyžaduje u fyzické osoby, která je
   usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky
   hodlá  dočasně  vykonávat  činnost  uvedenou  v § 83a nebo § 83e, pokud
   prokáže, že je

   a) státním příslušníkem členského státu Evropské unie,

   b)  držitelem  oprávnění k výkonu činností uvedených v odstavci 1 podle
   právních  předpisů  jiného  členského  státu  Evropské unie, pokud se v
   tomto státě takové oprávnění vyžaduje,

   c) bezúhonná.

   (2)  V  případě  činností  podle  §  83a  je tato fyzická osoba povinna
   předložit  Ministerstvu  zdravotnictví  seznam  metod, postupů odběrů a
   úprav   vzorků   pro  účely  měření  či  vyšetřování  včetně  konečných
   analytických metod a postupů, které budou použity. V případě zpracování
   hodnocení  zdravotních  rizik podle § 83e je tato fyzická osoba povinna
   předložit   Ministerstvu   zdravotnictví   dříve  zpracovaná  hodnocení
   zdravotních rizik.

   (3)  Doklady  podle  odstavců  1  a  2  je osoba povinna předložit před
   zahájením činnosti.

   (4) O nesplnění požadavků pro výkon činnosti uvedené v § 83a nebo § 83e
   vydá Ministerstvo zdravotnictví rozhodnutí ve lhůtě 30 dnů.

   (5)  Pokud  nebylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 4, může být činnost
   vykonávána  nejdéle  po  dobu  1 roku ode dne následujícího po dni, kdy
   uplynula lhůta pro vydání tohoto rozhodnutí.

   § 84

   Státní zdravotní dozor

   (1)  Při  výkonu  státního  zdravotního dozoru orgány ochrany veřejného
   zdraví v rozsahu své působnosti

   a)  dozírají,  zda  osoby plní povinnosti stanovené k ochraně veřejného
   zdraví  přímo  použitelnými  předpisy  Evropské  unie,  tímto  zákonem,
   zvláštními  právními  předpisy  a  rozhodnutím, opatřením obecné povahy
   nebo  jiným  závazným opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným
   na  základě  těchto  právních  předpisů;  státnímu  zdravotnímu  dozoru
   nepodléhají   podmínky   vzniku   živností  podle  §  59  a  povinnosti
   provozovatele rozhlasového a televizního vysílání podle § 95 odst. 1,

   b)  mohou  pozastavit  výkon  činnosti,  pokud  při  ní  byly  porušeny
   povinnosti v ochraně veřejného zdraví, a to do doby odstranění závady,

   c)  mohou  předběžným  opatřením  pozastavit uvedení na trh^4a) nebo do
   oběhu^4c),     distribuci    a    prodej    výrobků    podezřelých    z
   nebezpečnosti^26a);  mohou  nařídit  vyřazení  z  distribuce  a prodeje
   výrobků,  které  nesplňují požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštním
   právním  předpisem  nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie a na
   jejich  základě  vydaným  rozhodnutím  nebo  opatřením  orgánu  ochrany
   veřejného zdraví, nebo zakázat jejich uvádění do oběhu^4c) nebo na trh,

   d)  mohou prověřovat znalosti podle § 19 odst. 3 a rozhodnout o tom, že
   fyzická   osoba  vykonávající  činnosti  epidemiologicky  závažné  nemá
   znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví,

   e)  mohou  zakázat  nebo  omezit používání nejakostní pitné vody, teplé
   vody nebo vody jiné jakosti (§ 18 odst. 2 a § 21 odst. 2), a to do doby
   odstranění  závady,  jakož  i stanovit účel, pro který lze takovou vodu
   používat;  mohou  určit  nápravná opatření v případě nedodržení jakosti
   pitné  vody, teplé vody nebo vody jiné jakosti, upravené tímto zákonem,
   nebo změnit nápravná opatření, stanovená kontrolovanou osobou,^50) a to
   do doby odstranění závady,

   f)  mohou  nařídit  větší  četnost  kontroly vody v bazénu provozovaném
   podle  §  18 odst. 3, sauně, v nádrži ke koupání, v nádrži ke koupání s
   přírodním  způsobem  čištění  vody  nebo  v umělém koupališti, jestliže
   jakost   vody   nedává   záruku  dodržení  požadavků  stanovených  nebo
   povolených podle § 6e, a dobu provádění takových kontrol,

   g) mohou zakázat používání vody v nádrži ke koupání, povrchových vodách
   využívaných  ke  koupání  podle  §  6a  nebo  6d, v nádrži ke koupání s
   přírodním způsobem čištění vody, v umělém koupališti nebo sauně, a to i
   jen  pro  některé  skupiny obyvatel, nebo zakázat používání zdroje vody
   pro  umělé  koupaliště nebo saunu, pokud je voda ke koupání, sprchování
   nebo ochlazování znečištěna, a to do doby odstranění závady,

   h) mohou zakázat provoz pískoviště venkovní hrací plochy určené pro hry
   dětí,  nejsou-li dodrženy stanovené hygienické limity nebo provozní řád
   (§ 13 odst. 2), a to do doby odstranění závady,

   i)  mohou nařídit osobě provozující přírodní nebo umělé koupaliště nebo
   saunu,  jakož  i  osobě  uvedené  v  §  6d,  přijetí opatření k ochraně
   veřejného  zdraví  před zdravotním rizikem plynoucím ze znečištění vody
   ke  koupání, ochlazování nebo sprchování nebo změnit opatření přijaté k
   tomuto  účelu  osobou  provozující  přírodní nebo umělé koupaliště nebo
   saunu nebo osobou uvedenou v § 6d,

   j) mohou nařídit úpravu provozního řádu podle § 4 odst. 3, § 6c odst. 1
   písm.  cf),  §  7 odst. 2, § 13 odst. 2, § 15 odst. 2, § 21 odst. 3 a §
   21a, pokud podmínky v něm uvedené nevedou k ochraně veřejného zdraví,

   k) mohou stanovit podmínky konání školy v přírodě, zotavovací akce nebo
   jiné podobné akce pro děti (§ 12) a v případě ohrožení veřejného zdraví
   školu  v  přírodě,  zotavovací  akci  nebo jinou podobnou akci pro děti
   zakázat,

   l)  mohou odejmout povolení vydané podle § 4 odst. 6, § 5 odst. 5 až 8,
   §  6e,  § 6f odst. 2, § 14, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2, §
   31  odst.  1  a  § 41a odst. 2, nesplňuje-li osoba podmínky, za kterých
   bylo  povolení  vydáno,  nebo  je-li  ohroženo veřejné zdraví; odejmutí
   povolení   vydaného   Ministerstvem   zdravotnictví   musí  být  předem
   projednáno s tímto správním úřadem,

   m)  mohou  pozastavit  provoz nebo používání zdroje hluku, vibrací nebo
   zdroje  neionizujícího  záření,  je-li  to nezbytné k ochraně veřejného
   zdraví, a to do doby odstranění závady,

   n)  mohou  předběžným  opatřením  pozastavit používání látky, suroviny,
   polotovaru   nebo  potraviny  určené  k  výrobě  nebo  přípravě  pokrmu
   podezřelých z toho, že nevyhovují požadavkům na zdravotní nezávadnost a
   čistotu  stanoveným  zvláštními  právními předpisy^23) nebo rozhodnutím
   orgánu  ochrany  veřejného  zdraví; mohou rozhodnutím zakázat používání
   látky,  suroviny,  polotovaru  nebo  potraviny  určených  k výrobě nebo
   přípravě  pokrmu, pokud nevyhovují požadavkům na zdravotní nezávadnost,
   jakost,  čistotu a značení, stanoveným zvláštními právními předpisy^23)
   nebo  rozhodnutím  orgánu  ochrany  veřejného  zdraví,  nebo  nejsou za
   stanovených  podmínek  skladovány,  jakož  i nařídit provedení sanitace
   nebo změnu technologického postupu výroby nebo přípravy pokrmu,

   o) mohou stanovit odchylný způsob zacházení s prádlem ze zdravotnického
   zařízení  nebo  ústavu  sociální  péče,  je-li to nezbytné pro zamezení
   vzniku a šíření infekčních onemocnění,

   p) mohou uložit určení a měření faktorů životních a pracovních podmínek
   ke  zjištění,  zda  není  ohroženo  veřejné  zdraví nebo určení příčiny
   poškození zdraví,

   q) mohou uložit zajištění zpracování hodnocení zdravotních rizik osobě,
   jejíž činnost je nebo může být zdrojem takového rizika,

   r)  mohou  nařídit okamžité uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu
   činnosti  na  dobu  nejdéle  2 následujících provozních dnů od okamžiku
   zjištění  porušení  povinnosti,  které  může  mít  za následek ohrožení
   života nebo zdraví,

   s) mohou nařídit k ochraně zdraví zaměstnance nebo osoby uvedené v § 43
   provedení   opatření   k   omezení   rizik  plynoucích  z  fyzikálních,
   mikroklimatických,  chemických  nebo  biologických  faktorů  pracovních
   podmínek,  fyzické  nebo  duševní  zátěže a ze souvisejících pracovních
   podmínek;  mohou nařídit změnu opatření přijatých zaměstnavatelem podle
   zvláštního právního předpisu k ochraně zdraví při práci,

   t)  mohou  k  ochraně zdraví zaměstnavateli stanovit přísnější nejvyšší
   přípustné  hodnoty  škodlivých faktorů pracovních podmínek, než stanoví
   zvláštní  právní  předpisy, vyskytuje-li se na pracovišti současně více
   škodlivých   faktorů,   při   vysokém   fyzickém  zatížení  zaměstnanců
   vystavených na pracovišti působení škodlivých faktorů, při překračování
   limitních hodnot biologických expozičních testů, nebo pokud to je třeba
   s   ohledem   na  ochranu  zdraví  mladistvých  zaměstnanců,  studentů,
   spolupracujících   mladistvých   rodinných  příslušníků  nebo  žáků  na
   výukových pracovištích,

   u)  při  zjištění,  že  pokrmy,  suroviny,  polotovary nebo potraviny k
   jejich  výrobě či přípravě jsou jiné než bezpečné nebo při zjištění, že
   potraviny  uváděné  do  oběhu^48)  jsou  jiné než bezpečné, je mohou na
   místě  znehodnotit  nebo nařídit jejich znehodnocení či likvidaci, a to
   na  náklad  kontrolované  osoby,  která  je  povinna způsob a provedení
   znehodnocení nebo likvidace orgánu ochrany veřejného zdraví prokázat,

   v)   mohou   nařídit   z  protiepidemických  důvodů  nebo  ke  zjištění
   zdravotního    stavu    fyzických    osob    vykonávajících    činnosti
   epidemiologicky  závažné  lékařské  prohlídky  a potřebná laboratorní a
   jiná   vyšetření   nutná  k  předcházení  vzniku  a  šíření  infekčních
   onemocnění,

   w)  k  předcházení  ohrožení  zdraví  v souvislosti s vykonávanou prací
   mohou,  jde-li  o  výkon  rizikových  prací,  zaměstnavateli nebo osobě
   uvedené  v  §  43  nařídit  mimořádné  lékařské preventivní prohlídky a
   upravit  způsob  a rozsah sledování zátěže organismu faktory pracovních
   podmínek; mimořádné lékařské preventivní prohlídky pracovníků se zdroji
   ionizujícího   záření  kategorie  A  stanoví  příslušný  orgán  ochrany
   veřejného    zdraví    za   podmínek   upravených   zvláštním   právním
   předpisem,^33a)

   y)  mohou  nařídit fyzické osobě, která vylučuje choroboplodné zárodky,
   ale  není  nosičem  podle  §  53 odst. 1, opatření v rozsahu podle § 53
   odst. 1 písm. a) a c), s výjimkou léčení,

   z)  mohou  v  případě  zjištění  protiprávního  jednání  podle nařízení
   Evropského   parlamentu  a  Rady  (ES)  č.  2006/2004^69),  kterého  se
   kontrolovaná  osoba  dopustila  na  území členského státu Evropské unie
   nebo  v  jiném  státě  tvořícím  Evropský  hospodářský  prostor a které
   poškozuje   nebo   může   poškodit   společný  zájem  spotřebitelů^70),
   rozhodnutím takové jednání zakázat.

   (2)  V  případech  podle odstavce 1 písm. b), e), g), h) a m) je osoba,
   které  bylo  nápravné  opatření  uloženo neprodleně, povinna informovat
   příslušný  orgán  ochrany  veřejného  zdraví  o  odstranění  závady  a,
   spočívá-li  závada  ve  skutečnosti, kterou lze měřit nebo provést její
   laboratorní  vyšetření,  předložit  i  důkaz  o  dodržování  povinností
   stanovených  přímo  použitelnými  předpisy  Evropské  unie  a  právními
   předpisy  nebo  uložených  na  jejich  základě  rozhodnutím příslušného
   orgánu  ochrany  veřejného  zdraví.  Pro účely tohoto důkazu může osoba
   měření  a  laboratorní  vyšetření  provést jen prostřednictvím držitele
   autorizace  (§  83c),  držitele  osvědčení o akreditaci^4a) nebo osoby,
   která má osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe^30) pro
   příslušný  obor měření a vyšetřování, je-li pro příslušný obor měření a
   vyšetřování   autorizace,   akreditace  či  vydání  osvědčení  právními
   předpisy upraveno, pokud není sama takto kvalifikovaná. Určení a měření
   faktorů  životních  a pracovních podmínek podle odstavce 1 písm. p) lze
   provést  jen  prostřednictvím  držitele  autorizace  (§  83c), držitele
   osvědčení  o akreditaci^4a) nebo osoby, která má osvědčení o dodržování
   zásad  správné  laboratorní  praxe^30)  pro  příslušný  obor  měření  a
   vyšetřování,  je-li pro příslušný obor měření a vyšetřování autorizace,
   akreditace či vydání osvědčení právními předpisy upraveno. Věty druhá a
   třetí  se  nepoužijí, stanoví-li tento zákon pro příslušné měření jinak
   (§ 32a).

   (3)  Pro  opatření  podle odstavce 1 písm. r) a u) neplatí správní řád.
   Toto  opatření oznámí zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví ústně
   osobě  uvedené  v  § 88 odst. 2 větě první a učiní o něm písemný zápis.
   Opatření  podle  odstavce  1 písm. r) a opatření podle odstavce 1 písm.
   u),  kterým  zaměstnanec  příslušného  orgánu  ochrany veřejného zdraví
   nařídí  znehodnocení  či  likvidaci  pokrmu,  suroviny, polotovaru nebo
   potraviny  k  výrobě  či  přípravě pokrmu nebo epidemiologicky rizikové
   potraviny,  je  účinné  okamžikem  jeho  oznámení. Nedojde-li v případě
   podle  odstavce 1 písm. r) k odstranění zjištěného porušení povinnosti,
   je  ředitel  příslušného  orgánu ochrany veřejného zdraví oprávněn tuto
   lhůtu  prodloužit,  a  to  do doby odstranění závady; pro toto opatření
   neplatí správní řád. Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s opatřením podle
   odstavce  1 písm. u) nebo s opatřením podle věty čtvrté, může proti nim
   podat  písemně námitky, nejpozději do 3 dnů ode dne sepsání zápisu nebo
   opatření  podle  věty  čtvrté. Podané námitky nemají odkladný účinek. O
   podaných  námitkách  rozhodne  bezodkladně  ředitel  příslušného orgánu
   ochrany veřejného zdraví. Jsou-li pro to důvody, námitkám vyhoví; jinak
   námitky  zamítne  a  opatření  potvrdí. Písemné vyhotovení rozhodnutí o
   námitkách se doručuje kontrolované osobě. Proti tomuto rozhodnutí nelze
   podat odvolání.

   (4)  Státní zdravotní dozor vykonávají krajské hygienické stanice podle
   kontrolních  plánů,  které  určují  priority  činnosti  na  tomto úseku
   ochrany veřejného zdraví.

   (5) Při plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů
   jsou orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu své působnosti oprávněny
   přijímat  opatření  na  základě  a v mezích přímo použitelných předpisů
   Evropské unie.

   (6)  Generální ředitelství cel poskytuje na vyžádání příslušného orgánu
   ochrany  veřejného  zdraví  pro  výkon  státního zdravotního dozoru nad
   výrobky,  které  byly propuštěny do režimu volného oběhu nebo do režimu
   vývozu, tyto údaje:

   a)  identifikační  údaje  deklaranta,  a  to  jméno,  popřípadě jména a
   příjmení,  místo  pobytu,  popřípadě  místo  podnikání,  název obchodní
   firmy, nebo název a sídlo adresáta,

   b)  popis, včetně obchodního názvu a druhu výrobku podle svého zařazení
   v  kombinované  nomenklatuře uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č.
   2658/87^71),

   c) zemi odeslání a zemi původu výrobku,

   d) množství vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek.

   (7) Poskytnutí údajů podle odstavce 6 není porušením mlčenlivosti podle
   daňového řádu.

   (8) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na základě žádosti celního
   úřadu   vydá  vyjádření  v  případě  důvodného  podezření,  že  zásilka
   neodpovídá  předloženému osvědčení^72) nebo certifikátu, nebo v případě
   přerušení  řízení  o  propuštění  výrobků,  nad  kterými orgány ochrany
   veřejného zdraví vykonávají státní zdravotní dozor, do volného oběhu.

   ODDÍL 2

   Právní předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví

   § 85

   (1)  Mimořádná  opatření  při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a dále
   mimořádná   opatření  k  ochraně  zdraví  fyzických  osob  při  výskytu
   nebezpečných^26a)  a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních
   a  z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných
   mimořádných událostech a jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh
   nebo do oběhu lze stanovit pro správní obvod krajské hygienické stanice
   nebo  jeho  část  právním předpisem krajské hygienické stanice. Právním
   předpisem  krajské  hygienické  stanice  lze k ochraně veřejného zdraví
   nařídit  též  provedení  velkoplošné  (území  obce  nebo městské části)
   speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace.

   (2)  Krajská hygienická stanice informuje o záměru vydat právní předpis
   podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví.

   (3)  Právní  předpisy  podle  odstavce  1  se  označují názvem nařízení
   krajské  hygienické  stanice.  Nařízení krajské hygienické stanice musí
   být  vyhlášeno.  Vyhlášení  se  provede  tak,  že se nařízení vyvěsí na
   úřední  desce  krajské  hygienické stanice na dobu nejméně 15 dnů. Dnem
   vyhlášení je první den jeho vyvěšení na úřední desce krajské hygienické
   stanice. Tento způsob vyhlášení je podmínkou platnosti nařízení krajské
   hygienické   stanice.   Nařízení   nabývá   účinnosti   patnáctým  dnem
   následujícím po dni jeho vyhlášení, pokud v něm není stanoveno jinak.

   (4) Nařízení krajské hygienické stanice jsou kromě toho povinny vyvěsit
   na své úřední desce obce určené v nařízení.

   ODDÍL 3

   Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav

   § 86

   nadpis vypuštěn

   (1)  K  vyšetřování  a  měření  složek životních a pracovních podmínek,
   výrobků,   k   vyšetřování   biologického   materiálu   a  k  provádění
   biologických  expozičních  testů  pro účely výkonu státního zdravotního
   dozoru  a  dále  ke sledování ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva,
   monitorování  vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního
   prostředí  a  životních  a  pracovních  podmínek, přípravě podkladů pro
   hodnocení  a  řízení  zdravotních  rizik  a  pro činnost orgánu ochrany
   veřejného  zdraví  jako  složky  integrovaného  záchranného  systému, k
   podílení  se  na  provádění místních programů ochrany a podpory zdraví,
   jakož  i k výchově k podpoře a ochraně veřejného zdraví a k poskytování
   poradenských  služeb a dalších služeb na úseku ochrany veřejného zdraví
   se  zřizují  zdravotní  ústavy  se sídlem v Ústí nad Labem a v Ostravě.
   Zdravotní   ústavy   jsou  příspěvkovými  organizacemi;  funkcí  jejich
   zřizovatele  plní  Ministerstvo zdravotnictví. Zdravotní ústavy mohou v
   hlavní    činnosti    dále    poskytovat    pracovnělékařské    služby,
   specializovanou   diagnostickou   a   ambulantní   péči   v   oblastech
   mikrobiologie,   imunologie,   alergologie  a  parazitologie,  provádět
   genotoxikologická  a  cytogenetická  laboratorní  vyšetření,  vyšetření
   anti-HIV  protilátek,  referenční  činnost,  klinické  hodnocení účinků
   léčiv,  očkovacích  látek  a  zdravotnických  prostředků  a  ohniskovou
   dezinfekci, dezinsekci a deratizaci.

   (2)  K  přípravě podkladů pro národní zdravotní politiku, pro ochranu a
   podporu  zdraví,  k  zajištění metodické a referenční činnosti na úseku
   ochrany  veřejného  zdraví,  k  monitorování a výzkumu vztahů životních
   podmínek  a  zdraví,  k  mezinárodní  spolupráci,  ke  kontrole kvality
   poskytovaných  služeb  v  ochraně  veřejného  zdraví,  k  postgraduální
   výchově  v  lékařských oborech ochrany a podpory zdraví a pro zdravotní
   výchovu  obyvatelstva  se  zřizuje  Státní  zdravotní ústav se sídlem v
   Praze. Státní zdravotní ústav je příspěvkovou organizací; funkci jejího
   zřizovatele  plní  Ministerstvo  zdravotnictví.  Státní zdravotní ústav
   může  v  hlavní  činnosti  dále provádět vědeckou a výzkumnou činnost v
   ochraně  a  podpoře  zdraví,  notifikační  činnost,  činnost uvedenou v
   odstavci  1  a  dále činnost, pro jejíž výkon tento zákon jinak stanoví
   podmínku autorizace nebo akreditace.

   (3)  Zdravotní  ústavy  a  Státní  zdravotní  ústav jsou zdravotnickými
   zařízeními.  Zdravotní  ústavy  a Státní zdravotní ústav jsou oprávněny
   zpracovávat  za  účelem  přípravy  podkladu pro tvorbu státní zdravotní
   politiky  a  sledování  dlouhodobých trendů výskytu infekčních a jiných
   hromadně  se  vyskytujících  onemocnění údaje o zdraví fyzických osob v
   souvislosti  s  předcházením  vzniku  a  šíření  infekčních onemocnění,
   ohrožení  nemocí  z  povolání  a  jiných  poškození  zdraví  z práce, o
   expozici  fyzických osob škodlivinám v pracovním a životním prostředí a
   o  epidemiologii  drogových  závislostí  a  předávat je orgánům ochrany
   veřejného zdraví.

   (4)  Statutárním  orgánem  zdravotních  ústavů  a  Státního zdravotního
   ústavu  je  ředitel,  kterého  jmenuje  a  odvolává  na  návrh hlavního
   hygienika   České   republiky   ministr   zdravotnictví.   Další  úkoly
   zdravotních  ústavů  a Státního zdravotního ústavu stanoví Ministerstvo
   zdravotnictví statutem.

   (5)  Zdravotní  ústavy, uvedené v odstavci 1, mohou vykonávat činnosti,
   pro   jejichž  výkon  tento  zákon  stanoví  podmínku  autorizace  nebo
   akreditace, jen pokud tuto podmínku splňují.

   § 87

   zrušen

   ODDÍL 4

   Oprávnění  a  povinnosti  zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví a
   povinnosti kontrolovaných osob

   § 88

   (1)  Zaměstnanci  orgánů  ochrany  veřejného zdraví se při plnění úkolů
   orgánů  ochrany veřejného zdraví a výkonu oprávnění podle tohoto zákona
   a zvláštních právních předpisů prokazují služebním průkazem, jehož vzor
   upraví  prováděcí  právní  předpis.  Služební  průkaz  je u zaměstnanců
   orgánů ochrany veřejného zdraví pověřených výkonem státního zdravotního
   dozoru  dokladem  o  pověření  k  této  kontrolní činnosti. Pokud hrozí
   šíření   nákazy,  zvýšený  výskyt  přenašečů  infekčních  onemocnění  a
   škodlivých nebo epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších
   živočichů  a  ke  zjištění  ohniska  nákazy,  k  nařízení,  provedení a
   kontrole  protiepidemických  opatření  mohou  v  mimořádných  případech
   hodných  zvláštního zřetele vstupovat do obydlí fyzických osob. Fyzické
   osoby jsou povinny jim tento vstup umožnit a strpět či provést opatření
   nařízená  podle  tohoto  zákona  k  zamezení vzniku a šíření infekčních
   onemocnění.

   (2)  Zaměstnanci  orgánů  ochrany  veřejného zdraví mohou po předložení
   služebního  průkazu vykonat státní zdravotní dozor v provozovně, v jiné
   stavbě  nebo  zařízení (dále jen "provozovna"), je-li při zahájení jeho
   výkonu přítomna kontrolovaná osoba,^50) zaměstnanec kontrolované osoby,
   člen jejího statutárního orgánu, spolupracující rodinný příslušník nebo
   jiná  fyzická  osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je
   předmětem  činnosti kontrolované osoby. Fyzickou osobu uvedenou ve větě
   první  zaměstnanec  orgánu  ochrany  veřejného zdraví seznámí s obsahem
   protokolu  o kontrolním zjištění a předá jí jeho stejnopis. Seznámení s
   protokolem a jeho převzetí potvrzuje fyzická osoba podpisem protokolu o
   kontrolním  zjištění. Odmítne-li fyzická osoba seznámit se s kontrolním
   zjištěním  nebo  toto seznámení potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v
   protokolu.  V  ostatních  případech  výkonu státního zdravotního dozoru
   zaměstnanec  orgánu  ochrany veřejného zdraví oznámí kontrolované osobě
   vykonání  státního  zdravotního dozoru po jeho skončení, a seznámí ji s
   protokolem  o  měření  nebo jiném vyšetření a s protokolem o kontrolním
   zjištění^50);  takto  postupuje  orgán  ochrany  veřejného zdraví i při
   výkonu  státního zdravotního dozoru nad dodržováním hygienických limitů
   hluku,  vibrací  a  neionizujícího  záření,  a  to  i v případě, kdy je
   vykonáván  v  provozovně.  Je-li  předmětem státního zdravotního dozoru
   podle  věty  první zjištění vyžadující vyšetření odebraného vzorku nebo
   měření,  seznámení  kontrolované  osoby^50)  s protokolem o měření nebo
   jiném  vyšetření  a  s protokolem o kontrolním zjištění^50) zaměstnanec
   orgánu  ochrany  veřejného  zdraví  provede  až  po  skončení  státního
   zdravotního  dozoru,  kdy  je  vyhodnocen výsledek měření či vyšetření,
   který   uvede   v   protokolu   o  kontrolním  zjištění^50).  Seznámení
   kontrolované  osoby  s  protokolem o kontrolním zjištění^50) a výsledky
   kontroly  podle  vět  páté  a  šesté  může  zaměstnanec  orgánu ochrany
   veřejného zdraví provést doručením těchto dokladů o kontrolním zjištění
   kontrolované  osobě^50)  nebo  postupem  podle vět druhé až čtvrté. Při
   výkonu  státního  zdravotního  dozoru  jsou  zaměstnanci orgánů ochrany
   veřejného  zdraví  oprávněni  ověřovat podle osobních dokladů (občanský
   průkaz  nebo  cestovní  pas) totožnost fyzických osob uvedených ve větě
   první.  Fyzické  osoby jsou povinny pro tyto účely zaměstnancům ochrany
   veřejného  zdraví  osobní  doklad  předložit. K ověření podmínek vzniku
   onemocnění  pro  účely  posuzování  nemocí  z povolání jsou zaměstnanci
   orgánu ochrany veřejného zdraví oprávněni vstupovat do provozoven.

   (3)  Zaměstnanci  orgánů  ochrany  veřejného  zdraví  jsou  při  výkonu
   státního  zdravotního  dozoru  a  při plnění dalších úkolů podle tohoto
   zákona a zvláštních právních předpisů dále oprávněni

   a)  provádět  měření  a  odebírat materiál a vzorky potřebné pro plnění
   úkolů  orgánu  ochrany  veřejného  zdraví; o provedeném odběru vzorků a
   měření pořizují protokol,

   b) pořizovat obrazovou dokumentaci o zjištěných skutečnostech,

   c)  nahlížet  do  dokladů, dalších písemností a záznamů dat, činit si z
   nich výpisy a požadovat písemná nebo ústní vysvětlení,

   d) v rozsahu nezbytném pro výkon zákonem stanovených oprávnění nahlížet
   do  zdravotnické  dokumentace  vedené poskytovatelem zdravotních služeb
   včetně    zdravotnické   dokumentace   zaměstnanců   vedené   zařízením
   vykonávajícím pracovnělékařské služby a činit si z ní výpisy.

   (4) Protokoly o kontrolním zjištění,^50) odběru vzorků a měření, výpisy
   či  kopie  z  písemností  a  záznamů  dat a obrazová dokumentace, je-li
   pořízena,  jsou  dokladem  o  kontrolním  zjištění.  Proti  protokolu o
   kontrolním  zjištění  může  fyzická  osoba  uvedená v § 88 odst. 2 větě
   první  podat  námitky ve lhůtě do 3 dnů ode dne seznámení s protokolem;
   jde-li  však o kontrolní zjištění ve věci bezpečnosti výrobků a jakosti
   vod,  může tato fyzická osoba podat námitky pouze přímo do protokolu. O
   námitkách   rozhoduje  ředitel  příslušného  orgánu  ochrany  veřejného
   zdraví.  V  řízení  o  námitkách se postupuje podle zvláštního právního
   předpisu^50a).

   (5)  Kontrolované  osoby^50) jsou povinny vytvořit podmínky k provedení
   státního zdravotního dozoru, zejména jsou povinny poskytnout součinnost
   odpovídající  oprávněním orgánu ochrany veřejného zdraví podle odstavců
   1  až  4.  Pokud  není  v  odstavcích  1  až  4  stanoveno  jinak, mají
   kontrolované  osoby  povinnosti  a zaměstnanci orgánů ochrany veřejného
   zdraví,  vykonávající  státní  zdravotní  dozor, oprávnění a povinnosti
   podle zvláštního právního předpisu.^50)

   (6)  Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou oprávněni přizvat
   k  účasti  na  plnění  úkolů  podle tohoto zákona a zvláštních právních
   předpisů   zaměstnance   zdravotního  ústavu,  popřípadě  jiné  odborně
   způsobilé  osoby.  Tito  zaměstnanci  zdravotního ústavu a jiné odborně
   způsobilé osoby mají práva a povinnosti kontrolních zaměstnanců, a to v
   rozsahu  pověření  daného  jim  příslušným  orgánem  ochrany  veřejného
   zdraví.  Kontrolované  osoby jsou povinny umožnit jim výkon oprávnění v
   rozsahu   pověření.  Zaměstnance  zdravotního  ústavu  a  jiné  odborně
   způsobilé  osoby  nelze pověřit oprávněním ukládat opatření nebo sankce
   podle  tohoto  zákona  nebo  zvláštních  právních předpisů. Zaměstnanci
   Státního  zdravotního  ústavu,  zdravotních ústavů, jakož i zaměstnanci
   jiné  odborně  způsobilé  osoby  jsou  povinni zachovávat mlčenlivost o
   individuálních  údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním
   tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona dozvěděli.

   § 88a

   (1)  Pouze  zaměstnanci s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického
   povolání  lékaře,  zdravotničtí  pracovníci a jiní odborní pracovníci s
   odbornou  způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání^51) mohou plnit
   úkoly  orgánů  ochrany veřejného zdraví, uvedených v § 78 odst. 1 písm.
   a) až c),

   a)  při  výkonu státního zdravotního dozoru v oblasti prevence vzniku a
   šíření  infekčních  onemocnění  a  nad plněním povinností poskytovateli
   zdravotních služeb,

   b) jejichž předmětem je zjištění zdravotního stavu fyzické osoby včetně
   nahlížení do zdravotnické dokumentace,

   c) při hodnocení zdravotních rizik,

   d)    při    odborném    řízení    činnosti   zařízení   vykonávajícího
   pracovnělékařské    služby   a   usměrňování   činnosti   poskytovatelů
   zdravotních  služeb  v  ochraně  před  infekčními  onemocněními  včetně
   nemocničních  nákaz,  nemocemi  podmíněnými  prací a jinými poškozeními
   zdraví z práce,

   e) při vydávání očkovacích látek,

   f)  při  provádění  ověření  pracovních  podmínek  pro účely posuzování
   nemocí z povolání.

   (2)  Činností  podle  odstavce  1  lékaře,  zdravotnického pracovníka a
   jiného   odborného   pracovníka   s   odbornou  způsobilostí  k  výkonu
   zdravotnického    povolání    se   nepřerušuje   výkon   zdravotnického
   povolání^51).

   (3)  Lékaři,  zdravotničtí  pracovníci  a  jiní  odborní  pracovníci  s
   odbornou  způsobilostí  k  výkonu zdravotnického povolání, vykonávající
   činnosti  podle  odstavce  1,  jsou  povinni se celoživotně vzdělávat v
   rozsahu a za podmínek zvláštního právního předpisu^51).

   (4)  Uznávání  způsobilosti  k  výkonu zdravotnického povolání upravují
   zvláštní právní předpisy^51).

   § 89

   (1) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou povinni zachovávat
   mlčenlivost  o individuálních údajích vztahujících se k fyzickým osobám
   a  o obchodním tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona,
   zvláštního  právního  předpisu  upravujícího ochranu zdraví při práci a
   zvláštních  právních  předpisů  upravujících  působnost  orgánů ochrany
   veřejného zdraví dozvěděli. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost
   není, jestliže takové údaje v nezbytně nutném rozsahu sdělují

   a)  na  základě  písemného  souhlasu  fyzické osoby, které se informace
   přímo týká,

   b) orgánu ochrany veřejného zdraví,

   c) lékaři v rámci poskytování dalších potřebných zdravotních služeb,

   d)  osobám  blízkým,^52)  jedná-li se o údaje o zdravotním stavu, které
   jsou nezbytné pro ochranu veřejného zdraví,

   e)  zdravotní  pojišťovně  k  vyměření  přirážky a pro řízení o náhradě
   škody a okresní správě sociálního zabezpečení k vyměření přirážky,

   f)   poskytovateli  zdravotních  služeb  oprávněnému  podle  zvláštního
   právního  předpisu  uznávat  nemoci z povolání v souvislosti s šetřením
   nemocí z povolání,^45)

   g)  orgánu  inspekci  práce^53)  v  souvislosti  se šetřením pracovního
   úrazu,

   h)  orgánu sociálně-právní ochrany dětí v souvislosti s ochranou zdraví
   dětí a mladistvých,

   i)  Veřejnému  ochránci  práv v souvislosti s šetřením podle zvláštního
   zákona.

   (2)  Na  vyžádání  státního  zástupce  a  po podání žaloby též předsedy
   senátu   jsou   orgány   ochrany   veřejného  zdraví  oprávněny  sdělit
   individuální   údaje   vztahující  se  k  fyzickým  osobám  a  obchodní
   tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona dozvěděli.

   (3)  Povinnost oznamovat určité skutečnosti uložená zvláštními právními
   předpisy není dotčena.

   § 90

   Vstupné  do budov, provozoven, místností, objektů a zařízení při plnění
   úkolů  v  ochraně  veřejného  zdraví  a  náklady  na pořízení a předání
   protokolů podle § 4 odst. 1 a § 6c odst. 1 písm. d), § 6d, § 18 odst. 3
   orgány  ochrany  veřejného  zdraví nehradí. Za kontrolní vzorky výrobku
   odebrané  pro účely státního zdravotního dozoru, s výjimkou vzorků vody
   a  vzorků  písku  z  pískovišť,  zaplatí orgán ochrany veřejného zdraví
   kontrolované  osobě^50)  částku  ve  výši  ceny, za kterou kontrolovaná
   osoba   výrobek   běžně   na  trhu  prodává,  nebo  za  kterou  výrobek
   pořídila,^53a) pokud o náhradu požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy
   byla  seznámena  se  skutečností, že výrobek splnil požadavky stanovené
   právními  předpisy, rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného
   zdraví.  Částku  ve  výši  ceny  však  orgán  ochrany  veřejného zdraví
   neposkytne,  jde-li  o  výrobek,  který  nesplňuje  požadavky stanovené
   právními  předpisy, rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného
   zdraví.

   § 91

   zrušen

   DÍL 2

   Sankce a správní řízení

   Ukládání pokut

   § 92

   (1)  Za  nesplnění  nebo porušení povinností stanovených tímto zákonem,
   zvláštními   právními   předpisy   nebo   na  jejich  základě  vydanými
   rozhodnutími  či  opatřeními  orgánu  ochrany  veřejného  zdraví, přímo
   použitelnými  předpisy Evropské unie, právním předpisem podle § 85 a za
   nesplnění  nebo  porušení  povinností  stanovených  zvláštními právními
   předpisy   k   ochraně   zdraví  při  práci  a  k  zajištění  a  výkonu
   pracovnělékařské  služby  v  rozsahu  § 82 odst. 2 písm. o) uloží orgán
   ochrany  veřejného  zdraví  oprávněný  vykonávat státní zdravotní dozor
   fyzické  osobě  při  její  podnikatelské  činnosti nebo právnické osobě
   pokutu do výše 2 000 000 Kč.

   (2) Došlo-li však nesplněním nebo porušením povinností podle odstavce 1
   k  poškození  zdraví  fyzických osob, vzniku nebo hrozbě epidemie, může
   orgán  ochrany  veřejného  zdraví  uvedený  v odstavci 1 uložit fyzické
   osobě při její podnikatelské činnosti nebo právnické osobě pokutu až do
   výše 3 000 000 Kč.

   (3)  Pokutu  až  do výše 100 000 Kč může uložit orgán ochrany veřejného
   zdraví  uvedený  v  odstavci  1  fyzické  osobě  při její podnikatelské
   činnosti  a právnické osobě za uvedení nepravdivých údajů a informací a
   dále  za  ztěžování  nebo  maření  výkonu  státního zdravotního dozoru.
   Pokutu  až  do  výše  1  000  000 Kč může tento orgán ochrany veřejného
   zdraví  uložit  osobě,  která neoprávněně vystupovala jako autorizující
   osoba nebo držitel autorizace.

   (4)  Uložením  pokuty  nejsou  dotčena  ustanovení  zvláštních právních
   předpisů o náhradě škody.

   § 93

   (1)  Při  rozhodování  o  uložení  pokuty  a  její  výši  orgán ochrany
   veřejného  zdraví přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a
   následkům  protiprávního  jednání.  V  případě,  kdy  došlo  k  nápravě
   bezprostředně  poté,  kdy  bylo  zjištěno  porušení  povinnosti, orgánu
   ochrany  veřejného  zdraví byla poskytnuta účinná součinnost, nedošlo k
   poškození  zdraví  fyzických osob ani vzniku nebo hrozbě epidemie, může
   orgán ochrany veřejného zdraví od uložení pokuty upustit.

   (2)  Řízení  o  uložení  pokuty  lze zahájit jen do 1 roku ode dne, kdy
   orgán  ochrany  veřejného  zdraví  nesplnění  nebo  porušení povinnosti
   zjistil,  nejdéle  však do 3 let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení
   povinnosti došlo.

   (3)  Při  opakovaném zjištění, že kontrolovaná osoba^50) nesplnila nebo
   porušila tutéž povinnost do 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí
   o  uložení  předchozí pokuty může orgán ochrany veřejného zdraví uložit
   pokutu až do výše desetinásobku stanovených částek. Podmínka podle věty
   první  je  splněna  i  tehdy,  jestliže  orgán ochrany veřejného zdraví
   zjistí,  že  stejná povinnost provozovatele nebyla splněna ve dvou nebo
   více jeho provozovnách.

   (4) Orgán ochrany veřejného zdraví pokutu ukládá a vybírá.

   (5) Výnos z pokut uložených orgánem ochrany veřejného zdraví je příjmem
   státního rozpočtu.

   § 94

   Použití správního řádu a účastníci řízení

   (1)  Na  rozhodování  podle  tohoto zákona se vztahuje správní řád,^56)
   nestanoví-li   tento  zákon  jinak.  Stanoviska  uplatněná  k  politice
   územního   rozvoje  a  územně  plánovací  dokumentaci  nejsou  správním
   rozhodnutím.  Stanoviska  vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro
   rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas anebo
   ohlášení  stavby  jsou závazným stanoviskem podle správního řádu^56a) a
   nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení.

   (2)  Účastníkem řízení podle § 4 odst. 3, § 5 odst. 5 a 8, § 6c odst. 1
   písm.  g),  §  6e, § 14, § 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21
   odst.  2  a 4, § 21a, § 31 odst. 1 a § 72 odst. 1 je pouze navrhovatel.
   Účastníkem  řízení podle § 37 odst. 2, 5 a 6, § 39 odst. 2 písm. a) a §
   82  odst.  2  písm. c) až f), m) a n) je pouze zaměstnavatel nebo osoba
   uvedená v § 43. Účastníkem řízení před orgánem ochrany veřejného zdraví
   o  uložení  nápravného  opatření  (§ 84) nebo sankce v případě porušení
   právní  povinnosti  uložené  nebo  stanovené k ochraně veřejného zdraví
   tímto  nebo  zvláštním  zákonem  nebo  rozhodnutím, popřípadě opatřením
   orgánu  ochrany  veřejného  zdraví  na  základě  tohoto nebo zvláštního
   zákona,  fyzickou osobou, která je podnikatelem nebo právnickou osobou,
   je  pouze  osoba, které tuto povinnost stanoví zákon nebo je jí uložena
   na základě zákona.

   (3)  Účastníkem řízení podle § 46 odst. 3, § 53 odst. 3, § 67 odst. 1 a
   3,  §  70  odst.  2  a § 84 odst. 1 písm. v) je fyzická osoba, které je
   opatření   k   předcházení   vzniku   a  šíření  infekčního  onemocnění
   nařizováno.

   (4)  Řízení o námitkách podle § 3a odst. 6 věty třetí, § 4 odst. 7 věty
   třetí  a  §  61 odst. 5 a řízení podle § 46 odst. 3, § 53 odst. 3, § 61
   odst.  2,  §  67  odst. 1 a 3, § 68 odst. 2, § 70 odst. 2, § 80 odst. 1
   písm.  g),  §  82 odst. 2 písm. l) a § 84 odst. 1 písm. c), části textu
   před  středníkem, písmene e), písmene n), části textu před středníkem a
   písmene  y)  se  zahajuje doručením rozhodnutí. Rozhodnutí Ministerstva
   zdravotnictví  podle  §  80  odst.  1  písm.  g)  se  doručuje veřejnou
   vyhláškou.  Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost
   vyvěsí  po dobu 15 dnů na úředních deskách Ministerstva zdravotnictví a
   krajských hygienických stanic (Hygienické stanice hlavního města Prahy)
   včetně  jejich  územních  pracovišť.  Místní příslušnost orgánu ochrany
   veřejného  zdraví  se v případě postupu podle § 53 odst. 3 řídí místem,
   kde se fyzická osoba v době zahájení řízení zdržuje.

   § 94a

   Opatření obecné povahy

   (1)  Opatření  obecné  povahy  podle  §  82a  odst.  1  písm. c) nabývá
   účinnosti  před  jeho  projednáním,  a to dnem vyvěšení opatření obecné
   povahy. Ve lhůtě do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti opatření podle věty
   první  může kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být tímto
   opatřením   dotčeny,  uplatnit  písemné  připomínky  u  orgánu  ochrany
   veřejného  zdraví, který opatření vydal. Pokud jsou připomínky důvodné,
   orgán ochrany veřejného zdraví opatření obecné povahy změní nebo zruší.

   (2)  Projednání  opatření  obecné  povahy podle odstavce 1 je veřejné a
   koná se v den, který příslušný orgán ochrany veřejného zdraví oznámí na
   úřední  desce  ve  svém sídle nejméně 5 dnů před tímto dnem. Vypořádání
   ústních připomínek zveřejní příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na
   úřední  desce  ve  svém  sídle.  Pokud  je  připomínkám vyhověno, orgán
   ochrany veřejného zdraví opatření obecné povahy změní nebo zruší.

   (3)  Opatření  obecné  povahy  podle  §  82a  odst.  1  písm. a) nabývá
   účinnosti  patnáctým  dnem  po  dni  vyvěšení  veřejné vyhlášky v sídle
   krajské hygienické stanice. Jeho projednání je veřejné.

   (4)  Opatření  obecné  povahy  v  den  následující  po  dni nabytí jeho
   účinnosti  opatří  příslušný  orgán ochrany veřejného zdraví záznamem o
   jeho účinnosti.

   DÍL 3

   Opatření při mimořádných okolnostech

   § 95

   (1)  Je-li  při epidemii, nebezpečí jejího vzniku nebo jejího zavlečení
   ze   zahraničí,   při   výskytu  nebezpečných^26a)  a  z  nebezpečnosti
   podezřelých  výrobků a nejakostních nebo z porušení jakosti podezřelých
   vod,  při  živelní  pohromě  a  jiné  mimořádné  události bezprostředně
   ohroženo  zdraví fyzických osob, vyhlašuje se mimořádné opatření orgánu
   ochrany  veřejného zdraví podle tohoto zákona v celoplošném rozhlasovém
   a   televizním  vysílání.^43b)  Provozovatel  televizního  vysílání  je
   povinen zajistit souběžné vysílání zprávy v titulkové podobě. Okamžikem
   vyhlášení  je  takové  mimořádné  opatření  závazné pro všechny dotčené
   osoby  a ty jsou povinny se mu podrobit. Stejným způsobem se oznamuje i
   odvolání  přijatých mimořádných opatření včetně uvolnění výrobků na trh
   nebo do oběhu.

   (2)  Opatření podle odstavce 1 zveřejní orgán ochrany veřejného zdraví,
   který  je  vyhlásil,  a  obce  určené  v opatření vyvěšením na úředních
   deskách.  Opatření  před  zavlečením infekčních onemocnění ze zahraničí
   zveřejní  na  úřední  desce na hraničních přechodech a dalších místech,
   kde jsou překračovány státní hranice i celní úřady.

   (3) Na rozhodování o těchto opatřeních se nevztahuje správní řád.

   (4)  V případě mimořádných událostí^57), přesahujících území kraje nebo
   je-li   vyhlášen   krizový   stav^58),  je  Ministerstvo  zdravotnictví
   oprávněno  uložit zaměstnancům krajských hygienických stanic s odbornou
   způsobilostí  pro  práci ve zdravotnictví (§ 88a) provádění stanovených
   výkonů zdravotní péče.

   HLAVA VI

   OPATŘENÍ OBCE V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI

   § 96

   Obec  může  obecně  závaznou vyhláškou nařídit pro území obce nebo jeho
   část  k  ochraně  zdraví  před  vznikem a šířením infekčních onemocnění
   provedení speciální ochranné dezinsekce a deratizace.

   HLAVA VII

   USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

   DÍL 1

   Společná ustanovení

   § 97

   (1)  Náklady vzniklé plněním povinností v ochraně veřejného zdraví nese
   osoba,  které  je  povinnost  uložena,  pokud tento zákon nebo zvláštní
   právní předpisy nestanoví jinak. Nesení a hrazení nákladů vzniklých při
   výkonu státního zdravotního dozoru stanoví zvláštní právní předpis.^50)

   (2)  V  případech stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie
   je  provozovatel  potravinářského podniku provozující stravovací službu
   povinen  nahradit  náklady dodatečného státního zdravotního dozoru^73).
   Tuto  povinnost  má  v  souladu  s přímo použitelným předpisem Evropské
   unie^74)  i výrobce nebo dovozce výrobku uvedeného v § 25 odst. 1 písm.
   a).  Prováděcí  právní  předpis  stanoví  výši  paušální částky nákladů
   dodatečné kontroly. Povinnost nahradit náklady dodatečné kontroly uloží
   orgán  ochrany  veřejného  zdraví,  kterému  je  svěřen  výkon státního
   zdravotního  dozoru.  Náhrada  nákladů  dodatečného  státního dozoru je
   příjmem  státního  rozpočtu;  vybírá ji orgán ochrany veřejného zdraví,
   který ji uložil, a vymáhá ji celní úřad.

   (3)   Pokud  bylo  při  výkonu  státního  zdravotního  dozoru  zjištěno
   nesplnění  či  porušení povinnosti, může orgán ochrany veřejného zdraví
   uložit  kontrolované  osobě^50),  u  které  bylo  porušení či nesplnění
   povinnosti  zjištěno,  aby  uhradila přizvanému zdravotnímu ústavu nebo
   Státnímu zdravotnímu ústavu náklady vynaložené na zjištění závady.

   § 98

   Povinnosti   uložené  podle  tohoto  zákona  zařízením  pro  výchovu  a
   vzdělávání,  poskytovatelům zdravotních služeb, zařízením sociální péče
   a  zařízením  poskytujícím  péči  o dítě do 3 let věku v denním režimu,
   jakož  i  dalším  organizačním  složkám  státu,  kraje nebo obce, pokud
   nejsou právnickými osobami, plní jejich zřizovatel.

   § 99

   Vedle  ustanovení,  která  upravují  oprávnění orgánu ochrany veřejného
   zdraví  stanovit  rozhodnutím  nebo  opatřením  i  podmínky, může orgán
   ochrany  veřejného  zdraví vázat na podmínky rozhodnutí podle § 4 odst.
   3,  §  5 odst. 5 a 8, § 14, § 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, §
   21  odst. 2 a 4, § 21a, § 31 odst. 1, § 72 odst. 1 a § 84 odst. 1 písm.
   e),  p) a r) a opatření podle § 3 odst. 4, § 3a odst. 1 a 3 a § 4 odst.
   2, 4 a 6.

   § 99a

   zrušen

   § 100

   Činnosti,  k  nimž  je  třeba vypracovat provozní řád a předložit ho ke
   schválení  orgánem  ochrany  veřejného zdraví, lze zahájit až poté, kdy
   byl  provozní  řád  uvedeným orgánem ochrany veřejného zdraví schválen.
   Osoby,  které  mají  povinnost  vypracovat  provozní  řád, jsou povinny
   seznámit  s  ním své zaměstnance a další osoby, které pracují na jejich
   pracovištích, a zajistit a kontrolovat jeho dodržování.

   § 100a

   Pokud  z  tohoto  zákona nebo zvláštního právního předpisu upravujícího
   působnost  orgánu ochrany veřejného zdraví vyplývá pro zahraniční osobu
   povinnost  předložit  doklady potvrzující určité skutečnosti, rozumí se
   tím  předložení dokladů včetně jejich ověřeného českého překladu, pokud
   ze  zvláštního právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pravost podpisů
   a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů musí být ověřena.

   § 100b

   (1)  Do  lhůty  pro  podání námitek podle tohoto zákona se nezapočítává
   den,  kdy  došlo  ke  skutečnosti určující její počátek, sobota, neděle
   nebo svátek. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon
   u  orgánu  ochrany veřejného zdraví nebo podání odevzdáno orgánu, který
   má   povinnost  je  doručit.  V  pochybnostech  se  považuje  lhůta  za
   zachovanou,  pokud  se  neprokáže  opak. Orgán ochrany veřejného zdraví
   může  ze  závažných  důvodů  prominout  zmeškání  lhůty, požádá-li o to
   účastník  řízení  do  3  dnů  ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a
   učiní-li v téže lhůtě zmeškaný úkon.

   (2)  Námitky  se  podávají  u  orgánu  ochrany  veřejného zdraví, který
   opatření  vydal.  Ten  je ve stanovených případech předloží nadřízenému
   orgánu  ochrany  veřejného zdraví spolu se spisovým materiálem do 3 dnů
   ode dne, kdy námitky obdržel.

   § 100c

   (1)  Nejde-li o řízení podle správního řádu, řídí se místní příslušnost
   krajské hygienické stanice pro podání oznámení, složení zkoušky a další
   úkony  podle  tohoto  zákona  místem činnosti osoby, s výjimkou postupu
   podle  §  8  odst.  3,  kdy  se  místní  příslušnost řídí místem konání
   zotavovací  akce,  a  jde-li  o  putovní zotavovací akci, místem jejího
   počátku,  postupu  podle  §  54 odst. 1, kdy se místní příslušnost řídí
   místem, kde se fyzická osoba zdržuje, a postupu podle § 63 odst. 1, kdy
   se místní příslušnost řídí místem výskytu infekčního onemocnění.

   (2)  Oznámení  podle  §  23 odst. 4 předloží osoba krajským hygienickým
   stanicím v místech, kde má jednotlivé provozovny.

   § 100d

   Pokud  prováděcí  právní předpisy vydané podle § 108 stanoví požadavky,
   které  nepřejímají  požadavky  stanovené  příslušnými předpisy Evropské
   unie, neuplatní se tyto požadavky na výrobky, které byly vyrobeny anebo
   uvedeny  na trh v některém členském státě Evropské unie nebo mají původ
   v  některém  ze  států  Evropského sdružení volného obchodu, které jsou
   současně   smluvní   stranou   Evropského  hospodářského  prostoru,  za
   předpokladu, že takový výrobek odpovídá

   a) technickým předpisům^4a), které jsou pro výrobu nebo uvedení na trh,
   popřípadě  pro  používání  tohoto  výrobku  v  některém  z těchto států
   závazné,

   b)  technickým  normám^4a)  nebo pravidlům správné výrobní praxe, které
   jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu na roveň
   postaveným,  v  souladu s právními předpisy a požadavky státu, který je
   smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, nebo

   c)  mezinárodním technickým normám^4a), oprávněně používaným v některém
   z   těchto   států,  nebo  tradičním  či  inovačním  výrobním  postupům
   používaným  v  některém  z  těchto  států  v  souladu  s  jeho právními
   předpisy,  pro které existuje dostatečně podrobná technická dokumentace
   zajišťující,  že tento výrobek může být pro daný účel použití posouzen,
   v  případě potřeby i na základě doplňujících (nikoliv shodných) zkoušek
   výrobku,

   pokud  tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe
   nebo  postupy  zaručují míru ochrany veřejného zdraví odpovídající míře
   této ochrany v České republice.

   § 100e

   Krajské  hygienické  stanice  jsou  oprávněny  informovat  veřejnost  o
   závěrech  státního  zdravotního  dozoru  nad  koupališti,  a  to včetně
   výsledků  měření nebo vyšetření, zotavovacími akcemi a jinými podobnými
   akcemi  pro  děti,  pískovišti  venkovních hracích ploch, ubytovacími a
   stravovacími  službami,  a to v rozsahu uvedení totožnosti kontrolované
   osoby,   stavu   kontrolovaného   objektu,  povaze  případného  rizika,
   přijatých  nápravných opatření a dalších informací nezbytných k ochraně
   veřejného  zdraví. Na tyto případy se nevztahuje povinnost mlčenlivosti
   uložená podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů^50).

   DÍL 2

   Přechodná ustanovení

   § 101

   (1)  V  řízeních  o  uložení  pokuty  za  porušení  právních předpisů o
   vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, která ke dni účinnosti
   tohoto  zákona  nebyla  ukončena  okresními  úřady  nebo  městy,  která
   vykonávají   působnost  okresních  úřadů,  pokračují  místně  příslušní
   okresní  (městští)  hygienici  nebo krajští hygienici, kteří vykonávají
   působnost okresního hygienika.

   (2)  V  řízeních  o  uložení  pokuty  za  porušení  právních předpisů o
   vytváření  a ochraně zdravých životních podmínek se nepokračuje, jde-li
   o porušení povinnosti, kterou již tento zákon nestanoví. Ostatní řízení
   o  uložení pokuty, která nebyla ukončena ke dni nabytí účinnosti tohoto
   zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

   (3)  V  řízeních  o  schválení  výroby  nebo dovozu výrobků, která byla
   zahájena  přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se pokračuje podle
   dosavadních  právních  předpisů.  V  řízeních  o  schválení výroby nebo
   dovozu výrobků, které tento zákon již neupravuje, se nepokračuje.

   (4)  Okresní  hygienické  stanice  v  okresech  Karlovy  Vary, Liberec,
   Pardubice,  Jihlava,  Olomouc a Zlín dnem 31. prosince 2000 zanikají. K
   tomuto  datu  zanikají  ve  správních  obvodech okresních úřadů Karlovy
   Vary,  Liberec,  Pardubice,  Jihlava, Olomouc a Zlín i funkce okresních
   hygieniků.

   (5)  Dnem  účinnosti  tohoto  zákona  práva  a  závazky  včetně  práv a
   povinností  z  pracovněprávních  vztahů, které měly ke dni 31. prosince
   2000

   1.  Okresní  hygienická  stanice  Karlovy  Vary, přecházejí na Krajskou
   hygienickou stanici se sídlem v Karlových Varech,

   2.   Okresní   hygienická   stanice  Liberec,  přecházejí  na  Krajskou
   hygienickou stanici se sídlem v Liberci,

   3.   Okresní  hygienická  stanice  Pardubice,  přecházejí  na  Krajskou
   hygienickou stanici se sídlem v Pardubicích,

   4.   Okresní   hygienická   stanice  Jihlava,  přecházejí  na  Krajskou
   hygienickou stanici se sídlem v Jihlavě,

   5.   Okresní   hygienická   stanice  Olomouc,  přecházejí  na  Krajskou
   hygienickou stanici se sídlem v Olomouci,

   6.  Okresní hygienická stanice Zlín, přecházejí na Krajskou hygienickou
   stanici se sídlem ve Zlíně.

   (6)  V  řízeních,  která  ke  dni  31.  prosince  2000  nebyla ukončena
   okresními  hygieniky v Karlových Varech, Liberci, Pardubicích, Jihlavě,
   Olomouci a Zlíně, pokračují příslušní krajští hygienici.

   § 102

   (1)  Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání, jejichž výroba nebo
   dovoz  byly zahájeny přede dnem 1. ledna 2001 nebo byly schváleny podle
   §  101,  jakož  i  osoba,  která  za  podmínek  § 26 odst. 2 uvádí tyto
   předměty  běžného  užívání do oběhu, jsou povinni zajistit, aby výroba,
   dovoz  a  oběh byly uvedeny do souladu s hygienickými požadavky podle §
   26 do 1. července 2002. Po uplynutí této lhůty nebo splněním povinností
   podle   tohoto   zákona  pozbývají  platnosti  závazné  posudky  orgánu
   hygienické  služby  vydané  podle  dosavadních právních předpisů, pokud
   jejich  platnost  nezanikla uplynutím doby v nich uvedené, a rozhodnutí
   vydaná podle § 101.

   (2) Povinnost podle § 27 odst. 1 jsou výrobci nebo dovozci kosmetických
   prostředků, jejichž výroba nebo dovoz byly zahájeny přede dnem 1. ledna
   2001  nebo  byly  schváleny  podle § 101, povinni splnit do 1. července
   2002;  povinnost  uvést  v oznámení datum zahájení výroby nebo dovozu v
   tomto případě neplatí.

   (3)  Výrobce  nebo  dovozce  výrobků,  chemických látek nebo chemických
   přípravků  uvedených  v  §  5  odst.  1, jejichž výroba nebo dovoz byly
   zahájeny přede dnem 1. ledna 2001 nebo byly schváleny podle § 101, jsou
   povinni  zajistit,  aby výroba a dovoz těchto výrobků, chemických látek
   nebo chemických přípravků byly uvedeny do souladu s tímto zákonem do 1.
   července  2002.  Po  uplynutí této lhůty nebo splněním povinností podle
   tohoto  zákona  pozbývají  platnosti  závazné posudky orgánu hygienické
   služby   vydané  podle  dosavadních  právních  předpisů,  pokud  jejich
   platnost  nezanikla  uplynutím doby v nich uvedené, a rozhodnutí vydaná
   podle § 101.

   (4)  Do  doby  splnění  povinností  podle odstavců 1 a 3 ve lhůtách tam
   uvedených  se  výroba,  dovoz a oběh předmětů běžného užívání, výrobků,
   chemických  látek  a  chemických přípravků uvedených v odstavcích 1 a 3
   posuzují   podle   dosavadních  právních  předpisů,  rozhodnutí  orgánů
   hygienické služby nebo rozhodnutí vydaných podle § 101.

   § 103

   (1)  Osoby,  které  zahájily výkon činností, k nimž je třeba vypracovat
   provozní  řád,  přede  dnem  1.  ledna  2001,  jsou povinny splnit tuto
   povinnost  do  6  měsíců  od  tohoto data. Osoby poskytující péči (§ 15
   odst.  1)  a  osoby  provozující  koupaliště,  holičství,  kadeřnictví,
   manikúru,  pedikúru,  kosmetické,  masérské,  regenerační  a rekondiční
   služby  a  služby,  při nichž se používají speciální přístroje k péči o
   tělo,  jsou  v této lhůtě dále povinny předložit návrhy provozních řádů
   příslušnému  orgánu  ochrany  veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného
   zdraví  provozní  řád  posoudí  ve  lhůtě  do 6 měsíců ode dne doručení
   návrhu.

   (2)  Činnosti  podle  § 38 mohou po dobu 2 let ode dne účinnosti tohoto
   zákona provádět hygienické stanice. Činnosti podle § 58 odst. 2 může po
   dobu  1  roku  ode  dne účinnosti tohoto zákona provádět fyzická osoba,
   která byla před zahájením práce seznámena s povahou a účinky chemických
   látek  a chemických přípravků, s nimiž má zacházet, způsoby zacházení s
   nimi,  ochrannými  opatřeními a zásadami první pomoci. Činnosti podle §
   58  odst.  2  až  4  může po dobu 3 let ode dne účinnosti tohoto zákona
   vykonávat  v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o udělení autorizace fyzická
   osoba,   které   byla  udělena  autorizace  podle  zvláštního  právního
   předpisu.^30)  Činnosti  podle  §  72  mohou  po  dobu  1  roku ode dne
   účinnosti  tohoto  zákona  provádět zařízení ochrany veřejného zdraví a
   zdravotnická zařízení léčebně preventivní péče.

   (3)  Výrobci  pitné vody, jejíž rozvod byl zahájen přede dnem účinnosti
   tohoto  zákona,  jsou  povinni  předložit  návrhy  podle  §  4  odst. 1
   nejpozději  do  2 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Orgán ochrany
   veřejného  zdraví  rozhodnutí vydá do 6 měsíců ode dne doručení návrhu.
   Do  doby  pravomocného  rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného
   zdraví  postupuje  výrobce pitné vody dodávané rozvodem podle dosavadní
   praxe.

   § 104

   Provozovatel  služeb  společného  stravování  stanoví  kritické body ve
   výrobě,  přípravě,  skladování,  přepravě,  rozvozu a uvádění pokrmů do
   oběhu nejpozději do 1. července 2002.

   § 105

   (1) Stavby zřízené přede dnem 1. ledna 2001, které nesplňují hygienické
   požadavky  stanovené  v  § 7 odst. 1, § 13 odst. 1 a § 23 odst. 3, musí
   být podle nich upraveny nejpozději do 1. července 2003.

   (2)  Provozovny  stravovacích  služeb zřízené přede dnem 1. ledna 2001,
   které  nesplňují  hygienické požadavky na rozvoz, přepravu a skladování
   pokrmů  a jejich uvádění do oběhu podle § 24 odst. 1 písm. d), musí být
   podle nich upraveny nejpozději do 1. ledna 2002.

   (3)  Příslušný  orgán  ochrany veřejného zdraví může rozhodnutím uložit
   úpravu staveb a provozoven uvedených v odstavcích 1 a 2 před stanoveným
   datem,  pokud  je  to  podle  povahy  provozu  nezbytné v zájmu ochrany
   veřejného  zdraví.  Ve  výjimečných případech a na časově omezenou dobu
   může   příslušný   orgán  ochrany  veřejného  zdraví  lhůty  uvedené  v
   odstavcích 1 a 2 prodloužit.

   (4)  Vlastníci,  popřípadě  správci  pozemních  komunikací  a železnic,
   jejichž užívání bylo povoleno přede dnem 1. ledna 2001, předloží žádost
   podle § 31 odst. 1 nejpozději do 1. ledna 2003.

   § 106

   (1)  Návrhy  na zařazení prací, jejichž výkon byl zahájen přede dnem 1.
   ledna  2001,  do  kategorie  čtvrté, předloží zaměstnavatel příslušnému
   orgánu  ochrany  veřejného  zdraví nejpozději do 6 měsíců; do kategorie
   druhé  a  třetí  nejpozději  do  1. ledna 2003. Orgán ochrany veřejného
   zdraví  rozhodnutí  vydá  do 6 měsíců ode dne doručení návrhu. Výsledky
   měření  koncentrací  a  intenzit faktorů pracovních podmínek a výsledky
   zjištění  druhu  a  typu  biologického  činitele musejí odpovídat stavu
   pracovních podmínek v době podání návrhu podle § 37 odst. 3.

   (2) Ode dne právní moci rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného
   zdraví  o  tom,  že  se  práce zařazuje do kategorie třetí nebo čtvrté,
   pozbývají   platnosti   rozhodnutí  ředitelů  nemocnic  s  poliklinikou
   (polikliniky),  krajských  lékařů pro péči o závody a orgánů hygienické
   služby, kterými se stanoví rizikové práce a pracoviště.

   (3)  Údaje podle § 41 odst. 1 ohlásí zaměstnavatel nebo osoba uvedená v
   §  43 příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví u činností zahájených
   přede dnem 1. ledna 2001 nejpozději do 6 měsíců ode dne 1. ledna 2001.

   DÍL 3

   Závěrečná ustanovení

   § 107

   Zdravotní průkazy vydané přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují
   za zdravotní průkazy vydané podle tohoto zákona.

   § 108

   (1)  Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášky k provedení § 3 odst. 1 a
   3,  §  4 odst. 1, 2, 4, 7 a 8, § 5 odst. 1, 2 a 6 až 9, § 6a odst. 6, §
   6c odst. 2, § 6e, § 6f odst. 3, § 7 odst. 1, § 8 odst. 2 a 4, § 9 odst.
   3,  § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13, § 16 odst. 2 písm. b), § 17 odst.
   1 a 5, § 18 odst. 1 a 3, § 19 odst. 3, § 20 písm. a) a d), § 21 odst. 1
   písm.  a), § 23 odst. 3, § 24 odst. 1 písm. b) a d), § 26 odst. 1 písm.
   b) a d), § 30 odst. 1 a 2, § 32, § 34 odst. 1, § 35 odst. 2, § 36, § 37
   odst.  1,  §  38,  § 39 odst. 3 a 4, § 41 odst. 1, § 41a odst. 1, § 44b
   odst.  3,  §  45, § 46 odst. 1, 2 a 6, § 47 odst. 3, § 59 odst. 2, § 60
   odst. 1 a 3, § 62 odst. 1 a 4 písm. a) a b), § 70 odst. 1, § 72 odst. 1
   písm.  a),  §  75a  odst. 1 a 4, § 80 odst. 1 písm. s) a odst. 3, § 82a
   odst. 2 písm. d) a odst. 5, § 83e odst. 2 a § 97 odst. 2.

   (2)  Ministerstvo  zdravotnictví  v  dohodě  s  Ministerstvem školství,
   mládeže  a  tělovýchovy a Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví
   vyhláškou  vydanou  podle  §  7  odst. 1 požadavky na prostory a provoz
   zařízení pro výchovu a vzdělávání.

   (3)  Vláda vydá k provedení § 30, 32 § 34 odst. 1, § 35 odst. 2, 36 a §
   88 odst. 1 nařízení.

   (4)  Hygienické  limity  a  požadavky,  které  upraví  prováděcí právní
   předpisy vydané podle tohoto zákona, Ministerstvo zdravotnictví stanoví
   na  základě  hodnocení  zdravotních  rizik  vyplývajících z přírodních,
   životních  a  pracovních podmínek a způsobu života, soudobých vědeckých
   poznatků,  mezinárodních  závazků  České  republiky  v  této  oblasti a
   doporučení Světové zdravotnické organizace.

   (5)  Pokud  právní předpisy používají pojem okresní hygienik, rozumí se
   jím  po  dni  1.  ledna  2003  krajská hygienická stanice. Pokud právní
   předpisy  používají  pojem  krajský  hygienik,  rozumí se jím po dni 1.
   ledna  2003 Ministerstvo zdravotnictví. Úkoly krajského hygienika podle
   zákona  o  integrované  prevenci však plní příslušná krajská hygienická
   stanice.

   § 109

   Zrušuje  se  zákon  č.  36/1975  Sb., o pokutách za porušování právních
   předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek.

   ČÁST DRUHÁ

   zrušena

   § 110

   zrušen

   ČÁST TŘETÍ

   Změna živnostenského zákona

   § 111

   Zákon  č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
   ve  znění  zákona  č.  231/1992  Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č.
   600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č.
   38/1994  Sb.,  zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č.
   200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č.
   94/1996  Sb.,  zákona  č.  95/1996  Sb.,  zákona č. 147/1996, zákona č.
   19/1997  Sb.,  zákona  č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č.
   79/1997  Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č.
   15/1998  Sb.,  zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č.
   167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č.
   358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č.
   27/2000  Sb.,  zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č.
   122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č.
   149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č.
   247/2000 Sb. a zákona č. 249/2000 Sb., se mění takto:

   1.  V  §  31 odst. 14 se slova "hygienických a bezpečnostních předpisů"
   nahrazují   slovy  "bezpečnostních  předpisů  a  předpisů  upravujících
   ochranu   veřejného  zdraví"  a  slova  "předpisů  o  opatřeních  proti
   přenosným    nemocem^33)"    nahrazují   slovy   "zvláštních   právních
   předpisů^33)".

   Poznámka pod čarou č. ^33) zní:

   "33)  Například  zákon  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o
   změně některých souvisejících zákonů.".

   2.  V  příloze č. 2 skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti "Poskytování
   služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci" sloupec 2 zní:
   "ukončené  středoškolské  vzdělání  a  3  roky  odborné praxe v oblasti
   bezpečnosti práce nebo ochrany zdraví při práci".

   3.  V  příloze  č.  2  skupině  214: Ostatní, se na konci doplňuje obor
   živnosti,  který  včetně  poznámky uvedené ve sloupci 3 zní: "Speciální
   ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace bez použití toxických nebo
   vysoce  toxických  chemických  látek  a chemických přípravků s výjimkou
   speciální  ochranné dezinfekce prováděné zdravotnickým zařízením v jeho
   objektech,  speciální  ochranné  dezinfekce,  dezinsekce a deratizace v
   potravinářských  a zemědělských provozech a odborných činností na úseku
   rostlinolékařské  péče*)",  text ve sloupci 2 zní: "Odborná způsobilost
   podle § 58 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a
   o změně některých souvisejících zákonů, nebo po dobu 5 let od účinnosti
   zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
   souvisejících  zákonů,  odborná  způsobilost podle § 18 až 20 zákona č.
   157/1998  Sb.,  o  chemických látkách a přípravcích a o změně některých
   dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.". Poznámka ve sloupci 3
   zní:  "*)zákon  č.  147/1996  Sb.,  o rostlinolékařské péči a o změnách
   některých souvisejících zákonů".

   4.  V příloze č. 3 skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků, přesných
   a   optických   přístrojů  a  hodin,  název  oboru  živnosti  "Ochranná
   dezinfekce,  dezinsekce  a  deratizace  chemickými látkami a chemickými
   přípravky  klasifikovanými jako vysoce toxické nebo toxické, s výjimkou
   odborných  činností  na  úseku  rostlinolékařské  péče" včetně poznámky
   uvedené  ve sloupci 5 zní: "Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a
   deratizace  toxickými  nebo  vysoce  toxickými  chemickými látkami nebo
   chemickými  přípravky,  s  výjimkou  speciální  ochranné  dezinsekce  a
   deratizace  v  potravinářských  nebo zemědělských provozech a odborných
   činností  na  úseku  rostlinolékařské  péče*)",  text ve sloupci 2 zní:
   "Odborná  způsobilost  podle  §  58  odst.  5 zákona č. 258/2000 Sb., o
   ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nebo
   po  dobu 5 let od účinnosti zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
   zdraví  a  o  změně některých souvisejících zákonů, odborná způsobilost
   získaná podle § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a
   přípravcích  a  o  změně  některých  dalších zákonů, ve znění zákona č.
   352/1999  Sb.",  text  ve  sloupci  4  zní:  "Příslušný  orgán  ochrany
   veřejného  zdraví",  poznámka  ve  sloupci 5 zní: "*) zákon č. 147/1996
   Sb.,  o  rostlinolékařské  péči  a  o  změnách  některých souvisejících
   zákonů".

   5.  V příloze č. 3 skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků, přesných
   a  optických  přístrojů  a  hodin,  se na konci doplňuje obor živnosti,
   který  včetně  poznámky  uvedené  ve sloupci 5 zní: "Speciální ochranná
   dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských
   provozech,  s  výjimkou  odborných  činností  na úseku rostlinolékařské
   péče*)", text ve sloupci 2 zní: "Odborná způsobilost podle § 58 odst. 3
   zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
   souvisejících  zákonů,  nebo  po  dobu  5  let  od  účinnosti zákona č.
   258/2000   Sb.,   o  ochraně  veřejného  zdraví  a  o  změně  některých
   souvisejících  zákonů,  odborná  způsobilost  získaná  podle § 18 až 20
   zákona  č.  157/1998  Sb., o chemických látkách a přípravcích a o změně
   některých  dalších  zákonů,  ve  znění zákona č. 352/1999 Sb.", text ve
   sloupci  4 zní: "Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví", poznámka ve
   sloupci  5  zní: "*) zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o
   změnách některých souvisejících zákonů".

   6.  V  příloze  č.  3  skupině  314: Ostatní, se na konci doplňuje obor
   živnosti,  který  zní:  "Pořádání  kursů  k  získání  znalostí k výkonu
   speciální  ochranné  dezinfekce,  dezinsekce  a  deratizace",  text  ve
   sloupci  2  zní:  "Odborná  způsobilost  podle  §  58 odst. 2 zákona č.
   258/2000   Sb.,   o  ochraně  veřejného  zdraví  a  o  změně  některých
   souvisejících  zákonů", text ve sloupci 4 zní: "Příslušný orgán ochrany
   veřejného  zdraví"  a  text  ve sloupci 5 zní: "§ 59 zákona č. 258/2000
   Sb.,  o  ochraně  veřejného  zdraví  a  o změně některých souvisejících
   zákonů".

   7.  V  příloze  č.  3  skupině 314: Ostatní, u oboru živnosti "Pohřební
   služba"  se  ve  sloupci  4  slova "státní hygienické služby" nahrazují
   slovy "ochrany veřejného zdraví".

   8.  V  příloze č. 3 skupině 314: Ostatní, u oboru živnosti "Provozování
   pohřebišť  a  krematorií"  se  ve  sloupci  4  slova "státní hygienické
   služby" nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".

   ČÁST ČTVRTÁ

   zrušena

   § 112

   zrušen

   ČÁST PÁTÁ

   Změna zákona o přestupcích

   § 113

   Zákon  č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.,
   zákona  č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb.,
   zákona  č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,
   zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb.,
   zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,
   zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a
   zákona č. 151/2000 Sb., se mění takto:

   1.  V  §  29  odst.  1  písm.  b) se za slovo "opatření" vkládají slova
   "stanovené  nebo"  a  slova  "nebo  znečistí  ovzduší  škodlivinami nad
   stanovenou přípustnou mez" se zrušují.

   2. V § 29 odst. 1 písm. d) se slova "poživatin nebo" zrušují.

   3. V § 29 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.

   Dosavadní písmena f) až ch) se označují jako písmena e) až h).

   4. V § 29 odst. 1 písm. f) se slovo "jedy" zrušuje.

   5.  V  § 29 odst. 1 písm. f) se slova "anebo poruší povinnost k ochraně
   zdraví před ionizujícím zářením" zrušují.

   6. V § 29 odst. 1 písmeno g) zní:

   "g)  poruší  zákaz  nebo  nesplní  povinnosti  stanovené nebo uložené k
   předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění,".

   7.  V  §  29  odst.  1  se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a
   doplňují se písmena i), j) a k), která znějí:

   "i)  poruší  zákaz  nebo  nesplní  povinnosti  stanovené nebo uložené k
   ochraně zdraví před neionizujícím zářením,

   j)  poruší  zákaz  nebo  nesplní  povinnosti stanovené nebo uložené pro
   provoz koupaliště ve volné přírodě, umělého koupaliště nebo sauny,

   k)  poruší  zákaz  nebo  nesplní  povinnosti stanovené nebo uložené pro
   pořádání  zotavovací  akce,  jiné  podobné  akce  pro děti nebo školy v
   přírodě.".

   8. V § 29 odstavec 2 zní:

   "(2)  Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až k) lze uložit pokutu do
   10 000 Kč.".

   9. V § 86 písmeno c) zní:

   "c)  orgány  ochrany  veřejného zdraví přestupky na úseku zdravotnictví
   podle § 29 odst. 1 písm. a), b), d), f), g) a i) až k).".

   ČÁST ŠESTÁ

   zrušena

   § 114

   zrušen

   ČÁST SEDMÁ

   zrušena

   § 115

   zrušen

   ČÁST OSMÁ

   zrušena

   § 116

   zrušen

   ČÁST DEVÁTÁ

   Změna zákona o ochraně spotřebitele

   § 117

   Zákon  č.  634/1992  Sb.,  o  ochraně  spotřebitele, ve znění zákona č.
   217/1993  Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č.
   110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb. a zákona č.
   145/2000 Sb., se mění takto:

   1. V § 10 se za odstavec 3 doplňuje odstavec 4, který zní:

   "(4)   Zvláštní   právní  předpisy  mohou  označování  výrobků  upravit
   odchylně.".

   Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.

   2.  V  §  23  odst.  4 se slova "hygienické služby^18)" nahrazují slovy
   "ochrany veřejného zdraví^18)".

   Poznámka pod čarou č. ^18) zní:

   "18)  Zákon  č.  258/2000  Sb.,  o  ochraně  veřejného zdraví a o změně
   některých souvisejících zákonů.".

   ČÁST DESÁTÁ

   Změna  zákona  o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní
   správy České republiky

   § 118

   V § 10 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních
   orgánů  státní  správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb.,
   zákona  č.  37/1989 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb.,
   zákona č. 575/1990 Sb. a zákona č. 474/1992 Sb., se odstavec 2 zrušuje.

   Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

   ČÁST JEDENÁCTÁ

   Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

   § 119

   Zákon  č.  48/1997  Sb.,  o  veřejném  zdravotním pojištění a o změně a
   doplnění  některých  souvisejících  zákonů, ve znění zákona č. 242/1997
   Sb.,  zákona  č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999
   Sb.,  zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000
   Sb.,  zákona  č. 155/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 167/2000 Sb.,
   se mění takto:

   1.  V  §  30  odst. 1 se slova "přenosným nemocem.^34)" nahrazují slovy
   "infekčním onemocněním.^34)".

   Poznámky pod čarou č. ^34) a ^35) znějí:

   "34) Hlava III díl 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
   a o změně některých souvisejících zákonů.

   35) Zákon č. 258/2000 Sb.".

   2. V § 30 odst. 3 písm. a) se slova "hygienické služby" nahrazují slovy
   "ochrany veřejného zdraví".

   3. V § 30 odst. 3 písm. c) se slova "hygienické služby" nahrazují slovy
   "ochrany veřejného zdraví".

   4. V § 55 odst. 3 se slova "hygienické služby" nahrazují slovy "ochrany
   veřejného zdraví".

   ČÁST DVANÁCTÁ

   Změna zákona o zvláštním příspěvku horníkům

   § 120

   Zákon  č.  98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona
   č. 1/1989 Sb. a zákona č. 160/1989 Sb., se mění takto:

   1.  V  §  4  odst.  1  se  slova  "závazný  posudek  příslušného orgánu
   hygienické služby" nahrazují slovy "rozhodnutím příslušný orgán ochrany
   veřejného  zdraví"  a  slova  "závazného  posudku"  se nahrazují slovem
   "rozhodnutí".

   2.  V  §  4  odst.  2  písm.  a)  se  slova "posudku příslušného orgánu
   hygienické  služby"  nahrazují  slovy  "rozhodnutí  příslušného  orgánu
   ochrany veřejného zdraví".

   ČÁST TŘINÁCTÁ

   zrušena

   § 121

   zrušen

   ČÁST ČTRNÁCTÁ

   Změna horního zákona

   § 122

   V  §  40  odst.  2  písm. c) zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
   nerostného  bohatství  (horní  zákon),  se  slova  "hygienické  služby"
   nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".

   ČÁST PATNÁCTÁ

   zrušena

   § 123

   zrušen

   ČÁST ŠESTNÁCTÁ

   zrušena

   § 124

   zrušen

   ČÁST SEDMNÁCTÁ

   zrušena

   § 125

   zrušen

   ČÁST OSMNÁCTÁ

   zrušena

   § 126

   zrušen

   ČÁST DEVATENÁCTÁ

   Změna zákona o výkonu vazby

   § 127

   V § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění
   zákona   č.   208/2000   Sb.,  se  slovo  "přenosné"  nahrazuje  slovem
   "infekční".

   ČÁST DVACÁTÁ

   Změna zákona o regulaci reklamy

   § 128

   V  §  5  odst. 1 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o
   změně  a  doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a
   televizního   vysílání,   ve   znění   pozdějších  předpisů,  se  slovo
   "přenosných" nahrazuje slovem "infekčních".

   ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ

   Změna zákona o ochraně chmele

   § 129

   V  §  11  odst.  1  zákona  č.  97/1996 Sb., o ochraně chmele, se slova
   "hygienické služby" nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".

   ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

   zrušena

   § 130

   zrušen

   ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

   Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

   § 131

   V  §  7  odst.  2  zákona  č.  592/1992  Sb.,  o pojistném na všeobecné
   zdravotní  pojištění,  ve  znění  zákona  č.  161/1993  Sb. a zákona č.
   324/1993  Sb., se slova "předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem"
   nahrazují slovy "zvláštních právních předpisů".

   ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ

   zrušena

   § 132

   zrušen

   ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ

   ÚČINNOST

   § 133

   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou části šesté
   §  114  bodu  15,  který  nabývá  účinnosti  prvním dnem druhého měsíce
   následujícího  po  dni  vyhlášení,  části  první § 24 odst. 1 písm. h),
   které nabývá účinnosti dnem 1. července 2001, a části první § 29, který
   nabývá účinnosti dnem 1. července 2002.

   Klaus v. r.

   Havel v. r.

   v z. Rychetský v. r.

   Příl.1

   zrušena

   Příl.2

   Správní obvody krajských hygienických stanic a jejich sídla

   1.  Hygienická stanice hlavního města Prahy se sídlem v Praze pro území
   hlavního města Prahy,

   2. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze pro
   území  okresů  Benešov,  Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Ml.
   Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník,

   3.  Krajská  hygienická  stanice  Jihočeského kraje se sídlem v Českých
   Budějovicích   pro   území  okresů  České  Budějovice,  Český  Krumlov,
   Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor,

   4.  Krajská  hygienická  stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni pro
   území  okresů  Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever,
   Rokycany a Tachov,

   5. Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových
   Varech pro území okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov,

   6.  Krajská  hygienická  stanice  Ústeckého  kraje se sídlem v Ústí nad
   Labem  pro  území  okresů  Děčín,  Chomutov,  Litoměřice,  Louny, Most,
   Teplice a Ústí nad Labem,

   7. Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci pro
   území okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily,

   8.  Krajská  hygienická  stanice  Královéhradeckého  kraje  se sídlem v
   Hradci  Králové pro území okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov
   nad Kněžnou a Trutnov,

   9.   Krajská   hygienická   stanice  Pardubického  kraje  se  sídlem  v
   Pardubicích  pro  území  okresů  Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad
   Orlicí,

   10.  Krajská  hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě pro
   území  okresů  Havlíčkův  Brod,  Jihlava,  Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad
   Sázavou,

   11.  Krajská  hygienická  stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně
   pro  území  okresů  Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín,
   Vyškov a Znojmo,

   12.  Krajská  hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci
   pro území okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk,

   13.  Krajská  hygienická  stanice  Moravskoslezského  kraje se sídlem v
   Ostravě  pro  území okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín,
   Opava a Ostrava-město,

   14.  Krajská  hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně pro
   území okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.

   Příl.3

   zrušena

   Vybraná ustanovení novel

   Čl.II zákona č. 274/2003 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1.  Vykonatelná  povolení užití vody, která nesplňuje hygienické limity
   ukazatelů pitné vody, vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
   pozbývají  platnosti  dnem  1.  ledna  2004,  pokud  není  v rozhodnutí
   příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví stanovena lhůta kratší.

   2.  Řízení  ve  věcech překročení hygienických limitů ukazatelů jakosti
   pitné  vody  zahájená  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto zákona se
   zastavují.

   3.  Osoby  předloží návrhy na způsob stanovení míst odběru vzorků pitné
   vody  podle § 4 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona,
   nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   4.  Provozní  řády podle § 4 odst. 3 a § 21a zákona č. 258/2000 Sb., ve
   znění tohoto zákona, a změny provozních řádů, obsahující doplnění podle
   §  7  odst.  2  a  § 15 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto
   zákona,  předloží osoby, které zahájily výkon činností, k nimž je třeba
   provozní  řád,  nejpozději  do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona.

   5.  Žádost  o užití vody jiné jakosti podle § 18 odst. 2 a § 21 odst. 2
   zákona  č.  258/2000  Sb.,  ve  znění  tohoto zákona, jsou osoby, které
   zahájily  výkon  činnosti  přede  dnem  nabytí účinnosti tohoto zákona,
   povinny předložit do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   6.  Oznámení podle § 23 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto
   zákona,  jsou osoby, které zahájily činnost přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto  zákona,  povinny  podat  nejpozději  do 6 měsíců ode dne nabytí
   účinnosti tohoto zákona.

   7.  Stavby  zřízené  přede  dnem  nabytí účinnosti tohoto zákona, které
   nesplňují  hygienické požadavky stanovené v § 6 zákona č. 258/2000 Sb.,
   ve  znění tohoto zákona, musí být podle nich upraveny nejpozději do 31.
   prosince   2004.   Příslušný   orgán   ochrany  veřejného  zdraví  může
   rozhodnutím  tuto  lhůtu  zkrátit,  pokud  je  to  podle povahy provozu
   nezbytné  v  zájmu  ochrany  veřejného zdraví. Ve výjimečných případech
   může  příslušný  orgán  ochrany veřejného zdraví lhůtu uvedenou ve větě
   první rozhodnutím prodloužit.

   8.  Stavby  zřízené  přede  dnem  nabytí účinnosti tohoto zákona, které
   nesplňují  hygienické  požadavky  stanovené  v  §  7  odst. 1 zákona č.
   258/2000  Sb., ve znění tohoto zákona, a stavby školních jídelen, které
   nesplňují  hygienické  požadavky  stanovené  v  §  23 odst. 3 zákona č.
   258/2000   Sb.,  ve  znění  tohoto  zákona,  s  výjimkou  požadavků  na
   zásobování  vodou,  musí  být  podle  nich  upraveny  nejpozději do 31.
   prosince   2007.   Příslušný   orgán   ochrany  veřejného  zdraví  může
   rozhodnutím  tuto  lhůtu  zkrátit,  pokud  je  to  podle povahy provozu
   nezbytné  v  zájmu  ochrany  veřejného zdraví. Ve výjimečných případech
   může  příslušný  orgán  ochrany veřejného zdraví lhůtu uvedenou ve větě
   první rozhodnutím prodloužit.

   9.  Do  doby  splnění  hygienických  požadavků podle bodů 7 a 8 se tyto
   stavby posuzují podle dosavadních právních předpisů.

   10.  Zdravotní průkazy vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
   se považují za zdravotní průkazy vydané podle tohoto zákona.

   11.  Povinnosti  podle  §  31  odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění
   tohoto zákona, splní provozovatelé stanovených letišť nejpozději do 31.
   prosince 2004.

   12.  Kritické kontrolní body stanoví provozovatelé stravovacích služeb,
   jejichž  výroba je nižší, než stanoví § 38 odst. 2 vyhlášky č. 107/2001
   Sb.,  o  hygienických  požadavcích  na  stravovací  služby a o zásadách
   osobní  a  provozní  hygieny  při činnostech epidemiologicky závažných,
   nejpozději do 7 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   13.  Povinnost  oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro
   účely   poskytnutí  první  pomoci  informace  o  látkách  obsažených  v
   kosmetickém  prostředku, které mohou ohrozit zdraví některých fyzických
   osob, jsou výrobci nebo dovozci kosmetických prostředků, jejichž výroba
   nebo  dovoz  byly  zahájeny  přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
   povinni  splnit  do  1. července 2005; povinnost uvést v oznámení datum
   zahájení výroby nebo dovozu v tomto případě neplatí.

   14.  Dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  se  zastavují řízení před
   orgánem  ochrany  veřejného zdraví o zařazení práce do kategorie druhé.
   Podle  §  37 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, se
   posuzují  i  návrhy  na  zařazení  prací  do kategorií, o nichž správní
   řízení nebylo pravomocně ukončeno.

   15.  Práce,  zařazené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona orgánem
   ochrany  veřejného  zdraví  do  druhé  kategorie,  se považují za práce
   zařazené podle tohoto zákona zaměstnavatelem.

   16. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují řízení o schválení
   výrobků určených pro styk s potravinami [§ 25 odst. 1 písm. a)].

   17.  Oprávnění  jmenovat a odvolat hlavního hygienika České republiky a
   jeho  zástupce  náleží do doby nabytí úplné účinnosti služebního zákona
   vládě. Návrh předkládá ministr zdravotnictví.

   18. Oprávnění jmenovat a odvolat ředitele krajských hygienických stanic
   náleží  do  doby  nabytí  úplné  účinnosti služebního zákona ministrovi
   zdravotnictví. Návrh předkládá hlavní hygienik České republiky.

   19.  Návrhy  na povolení podle § 41a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve
   znění tohoto zákona, podají zaměstnavatelé, kteří zahájili výrobu teplé
   vody  pro účely osobní hygieny zaměstnanců, která nevyhovuje požadavkům
   podle  §  41a  odst.  1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona,
   přede  dnem  nabytí účinnosti tohoto zákona, do 3 měsíců ode dne nabytí
   účinnosti tohoto zákona.

   Čl.II zákona č. 392/2005 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1.  Výrobci  ani  dovozci  nesmějí  od  1.  března  2006  uvádět na trh
   materiály  a  výrobky pro styk s potravinami, které nesplňují požadavky
   stanovené prováděcím právním předpisem na plasty a výrobky z nich.

   2.  Výrobci ani dovozci nesmějí od 29. ledna 2006 uvádět na trh výrobky
   pro  styk  s  potravinami  z  regenerované  celulózy,  které  nesplňují
   požadavky  stanovené  prováděcím  právním  předpisem  pro regenerovanou
   celulózu (celofán).

   3. Návrhy na zařazení prací do kategorií a žádosti podle § 3a odst. 1 a
   3  zákona  č.  258/2000  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
   tohoto  zákona,  o  nichž  bylo zahájeno řízení či posouzení přede dnem
   nabytí  účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních
   předpisů.

   4.  Změny  provozního řádu podle § 4 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve
   znění  účinném  ode  dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží osoby
   uvedené  v § 3 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne
   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona, do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti
   tohoto zákona.

   5.  Splnění  povinnosti  uložené  podle § 84 odst. 1 písm. o) zákona č.
   258/2000  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
   vykonatelným  rozhodnutím  příslušného  orgánu ochrany veřejného zdraví
   přede   dnem   nabytí   účinnosti  tohoto  zákona,  se  posuzuje  podle
   dosavadních právních předpisů.

   6.  Prodejci, jakož i osoby poskytující služby nesmějí od data 24. září
   2005   prodávat   ani   poskytovat  konečnému  spotřebiteli  kosmetické
   prostředky, které obsahují methyldibromglutaronitril (MDGN), s výjimkou
   kosmetických prostředků, které se oplachují a neobsahují více než 0,1 %
   methyldibromglutaronitrilu (MDGN).

   Čl.XII zákona č. 222/2006 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1. Ministerstvo zdravotnictví

   a)  pořídí  do  30.  června  2007  strategické  hlukové  mapy pro okolí
   pozemních  komunikací, po kterých projede více než 6 000 000 vozidel za
   rok,  železničních  tratí,  po kterých projede více než 60 000 vlaků za
   rok,  v  blízkosti  hlavních letišť, vymezených v § 81 odst. 1 písm. c)
   zákona  č.  258/2000  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti
   tohoto  zákona,  a  pro  aglomerace s více než 250 000 trvale bydlícími
   obyvateli, tvořené jednou nebo více obcemi s intenzivními ekonomickými,
   sociálními a územně technickými vazbami,

   b)  pořídí  do  30.  června  2012  strategické hlukové mapy pro všechny
   hlavní   pozemní  komunikace,  hlavní  železniční  tratě  a  aglomerace
   vymezené  v § 81 a 81a zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne
   nabytí účinnosti tohoto zákona.

   2. Ministerstvo dopravy

   a)  pořídí  do  18.  července  2008  akční  plány  pro  okolí pozemních
   komunikací,  které  jsou ve vlastnictví státu a po kterých projede více
   než  6  000  000 vozidel za rok, železničních tratí, po kterých projede
   více než 60 000 vlaků za rok, v blízkosti hlavních letišť, vymezených v
   §  81 odst. 1 písm. c) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne
   nabytí účinnosti tohoto zákona,

   b) pořídí do 18. července 2013 akční plány pro okolí hlavních pozemních
   komunikací  ve  vlastnictví  státu,  vymezených v § 81 odst. 1 písm. a)
   zákona  č.  258/2000  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti
   tohoto  zákona,  a  akční  plány  pro okolí hlavních železničních tratí
   vymezených  v  §  81  odst. 1 písm. b) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění
   účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   3. Krajský úřad

   a)  pořídí  do  18.  července  2008  akční  plány  pro  okolí pozemních
   komunikací,  které  jsou ve vlastnictví kraje a po kterých projede více
   než  6  000  000  vozidel  za  rok, a pro aglomerace s více než 250 000
   trvale   bydlícími   obyvateli,  tvořené  jednou  nebo  více  obcemi  s
   intenzivními ekonomickými, sociálními a územně technickými vazbami,

   b) pořídí do 18. července 2013 akční plány pro okolí hlavních pozemních
   komunikací ve vlastnictví kraje nebo obcí ve správním území kraje a pro
   aglomerace  vymezené  v  §  81  a  81a zákona č. 258/2000 Sb., ve znění
   účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   Čl. II zákona č. 151/2011 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto  zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Obdobně
   se  postupuje  v řízeních, jejichž cílem není vydání rozhodnutí a která
   nebyla skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

   2.  Řízení  podle § 6 odst. 3 písm. c) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění
   účinném  do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně
   skončena  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona, správní orgán
   zastaví.

   3. Provozní řády podle § 6c odst. 1 písm. f) zákona č. 258/2000 Sb., ve
   znění   účinném  ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  předloží
   právnická  osoba nebo podnikající fyzická osoba nejdéle do 6 měsíců ode
   dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   4.  První  klasifikace  vod  podle  §  82a  odst.  1 písm. e) zákona č.
   258/2000  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
   se provede nejpozději do konce koupací sezóny v roce 2015.

   5. Informace o vodách ke koupání podle § 82a odst. 1 písm. e) zákona č.
   258/2000  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
   zveřejní  příslušný  orgán  ochrany  veřejného  zdraví  prostřednictvím
   Portálu veřejné správy poprvé pro koupací sezónu v roce 2012, a to před
   jejím zahájením.

   6.  Informace  podle  §  6g  odst.  4  zákona č. 258/2000 Sb., ve znění
   účinném  ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, budou předány poprvé v
   roce  2012.  Do  této  lhůty poskytuje Ministerstvo životního prostředí
   Evropské komisi zprávy podle dosavadní právní úpravy.

   Čl. II zákona č. 115/2012 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1.  Zdravotní  ústavy  se sídlem v Praze, Kolíně, Českých Budějovicích,
   Plzni, Karlových Varech, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě,
   Brně,  Olomouci  a  ve  Zlíně,  zřízené  podle  §  86 odst. 1 zákona č.
   258/2000  Sb.,  ve  znění  účinném  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona, se zrušují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

   2.   Dnem   nabytí   účinnosti  tohoto  zákona  práva  a  povinnosti  z
   pracovněprávních  vztahů,  které  mají  ke  dni svého zrušení zdravotní
   ústavy   se  sídlem  v  Praze,  Kolíně,  Českých  Budějovicích,  Plzni,
   Karlových  Varech,  Liberci,  Hradci  Králové a v Pardubicích uvedené v
   bodě 1, přecházejí na Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, který
   je  jejich nástupnickou organizací. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
   dále  přechází  na  Zdravotní  ústav se sídlem v Ústí nad Labem veškeré
   závazky,  které  měly  uvedené  zdravotní  ústavy ke dni svého zrušení,
   jakož  i  příslušnost hospodařit s veškerým majetkem České republiky, s
   nímž byly tyto zdravotní ústavy příslušné hospodařit.

   3.   Dnem   nabytí   účinnosti  tohoto  zákona  práva  a  povinnosti  z
   pracovněprávních  vztahů,  které  mají  ke  dni svého zrušení zdravotní
   ústavy se sídlem v Jihlavě, Brně, Olomouci a ve Zlíně uvedené v bodě 1,
   přecházejí  na  Zdravotní  ústav  se  sídlem v Ostravě, který je jejich
   nástupnickou  organizací.  Dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona dále
   přechází  na Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě veškeré závazky, které
   měly uvedené zdravotní ústavy ke dni svého zrušení, jakož i příslušnost
   hospodařit  s  veškerým  majetkem  České  republiky,  s  nímž byly tyto
   zdravotní ústavy příslušné hospodařit.

   4.  Práva  a  povinnosti  z  pracovněprávních  vztahů těch zaměstnanců,
   jejichž  pracovní poměr ke zdravotním ústavům uvedeným v bodě 1 skončil
   přede   dnem  zrušení  těchto  zdravotních  ústavů  anebo  tímto  dnem,
   vypořádají nástupnické organizace uvedené v bodech 2 a 3.

   5.  Pokud  byly  zdravotní  ústavy  uvedené v bodě 1 účastníky právních
   vztahů  vzniklých  do  dne  jejich zrušení včetně a účastníky soudních,
   správních  a  jiných  řízení  zahájených do dne jejich zrušení včetně a
   tyto vztahy a řízení dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pokračují nebo
   se  tímto  dnem  anebo  po  tomto dni obnoví, jsou účastníkem uvedených
   právních vztahů a řízení nástupnické organizace uvedené v bodech 2 a 3.

   6.  Do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pořídí nástupnické
   organizace  uvedené  v  bodech 2 a 3 protokol obsahující soupis majetku
   České  republiky včetně práv, soupis závazků a soupis práv a povinností
   z  pracovněprávních  vztahů, které tyto nástupnické organizace převzaly
   po  zrušených  zdravotních  ústavech  uvedených  v bodě 1. Nemovitosti,
   které  se evidují v katastru nemovitostí, musí být v protokolu označeny
   údaji nezbytnými pro zápis do katastru nemovitostí.

   7. Návrh na zápis změny příslušnosti hospodařit s nemovitostmi, u nichž
   dochází  k  přechodu  příslušnosti hospodařit na nástupnické organizace
   uvedené v bodech 2 a 3, do katastru nemovitostí podají tyto nástupnické
   organizace  u  příslušného katastrálního úřadu do 60 dnů ode dne nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona.  Pro  tento  účel  je  protokol podle bodu 6
   listinou  osvědčující  příslušnost  těchto  nástupnických  organizací k
   hospodaření s uvedenými nemovitostmi.

   8. Územní pracoviště krajských hygienických stanic uvedená v příloze č.
   3  k  zákonu  č.  258/2000  Sb.,  ve  znění  účinném  přede dnem nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona,  se  považují za územní pracoviště krajských
   hygienických  stanic zřízená podle § 82 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.,
   ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   Čl. II zákona č. 223/2013 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1.  Provozovatel potravinářského podniku, který podle § 23 odst. 4 věty
   poslední  zákona  č.  258/2000  Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona,  neměl  povinnost podat oznámení podle přímo
   použitelného  předpisu  Evropské  unie  o  hygieně  potravin, podá toto
   oznámení nejpozději do 4 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

   2.  Žádosti  podle § 3 odst. 5 a § 5 odst. 6 zákona č. 258/2000 Sb., ve
   znění  účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, podané přede dnem
   nabytí  účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních
   předpisů.

   1)  Směrnice  Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/ES ze dne 24. října
   1995  o  ochraně  fyzických  osob v souvislosti se zpracováním osobních
   údajů a o volném pohybu těchto údajů.

   Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k
   lidské spotřebě.

   Rozhodnutí  Evropského  parlamentu a Rady č. 2119/98/ES ze dne 24. září
   1998  o  zřízení  sítě  epidemiologického  dozoru a kontroly přenosných
   nemocí ve Společenství.

   Rozhodnutí  Komise  2000/96/ES  ze  dne  22. prosince 1999 o přenosných
   nemocích,  které  musí  být postupně podchyceny sítí Společenství podle
   rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.

   Směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady č. 2000/54/ES ze dne 18. září
   2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým
   činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1
   směrnice 89/391/EHS).

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002
   o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí.

   Rozhodnutí Komise 2002/253/ES ze dne 19. března 2002, kterou se stanoví
   definice  případů  pro  hlášení  přenosných nemocí do sítě Společenství
   podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.

   Rozhodnutí  Komise  ES  2003/534/ES ze dne 17. července 2003, kterým se
   mění rozhodnutí č. 2119/98/ES Evropského parlamentu a Rady a rozhodnutí
   2000/96/ES,  pokud jde o přenosné nemoci uvedené v těchto rozhodnutích,
   a  kterým  se mění rozhodnutí 2002/253/ES, pokud jde o definice případů
   pro přenosné nemoci.

   Rozhodnutí  Komise 2003/542/ES ze dne 17. července 2003, kterým se mění
   rozhodnutí  2000/96/ES,  pokud  jde  o  fungování specializovaných sítí
   epidemiologického dozoru.

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o
   řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.

   Rozhodnutí  Komise 2007/875/ES ze dne 18. prosince 2007, kterým se mění
   rozhodnutí  Evropského  parlamentu  a  Rady  č. 2119/98/ES a rozhodnutí
   2000/96/ES, pokud jde o přenosné nemoci uvedené v těchto rozhodnutích.

   Rozhodnutí  Komise  2008/426/ES  ze  dne 28. dubna 2008, kterým se mění
   rozhodnutí  2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení
   přenosných  nemocí  do  sítě  Společenství  podle rozhodnutí Evropského
   parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.

   Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu
   2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při
   práci.

   Rozhodnutí  Komise 2009/177/ES ze dne 31. října 2008, kterým se provádí
   směrnice  Rady  2006/88/ES,  pokud  jde o programy dozoru a eradikace a
   status členských států, oblastí a jednotek prostých nákazy.

   Rozhodnutí  Komise  2009/363/ES  ze  dne 30. dubna 2009, kterým se mění
   rozhodnutí  2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení
   přenosných  nemocí  do  sítě  Společenství  podle rozhodnutí Evropského
   parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.

   Rozhodnutí  Komise 2009/539/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění
   rozhodnutí  2000/96/ES,  o přenosných nemocích, které musí být postupně
   podchyceny  sítí  Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a
   Rady č. 2119/98/ES.

   Rozhodnutí  Komise 2009/540/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění
   rozhodnutí  2002/253/ES,  pokud  jde  o  definice  případů  pro hlášení
   chřipky A(H1N1) do sítě Společenství.

   Rozhodnutí  Komise 2009/547/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění
   rozhodnutí  2000/57/ES  o  systému včasného varování a reakce pro účely
   prevence  a  kontroly  přenosných  nemocí  podle  rozhodnutí Evropského
   parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.

   Směrnice  Rady  2010/32/EU  ze  dne  10. května 2010, kterou se provádí
   Rámcová  dohoda  o  prevenci  poranění ostrými předměty v nemocnicích a
   ostatních zdravotnických zařízeních, uzavřená mezi HOSPEEM a EPSU.

   2) Zákoník práce.

   Nařízení  vlády  č.  178/2001  Sb.,  kterým se stanoví podmínky ochrany
   zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb.

   4a)  Zákon  č.  22/1997  Sb.,  o technických požadavcích na výrobky a o
   změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   4b) Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon
   č.  157/1998  Sb.,  o  chemických  látkách a chemických přípravcích a o
   změně  některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
   110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění
   některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   4c)  §  2  písm.  p) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových
   výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
   zákona č. 316/2004 Sb.

   5) Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu.

   6)  Zákon  č.  164/2001  Sb.,  o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích
   přírodních  minerálních  vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských
   místech  a  o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve
   znění pozdějších předpisů.

   6a)  Zákon  č.  274/2001  Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou
   potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),
   ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

   7) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

   8)  Nařízení  vlády  č.  163/2002  Sb.,  kterým  se  stanoví  technické
   požadavky na vybrané stavební výrobky.

   8a)  Zákon  č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
   zákon), ve znění pozdějších předpisů.

   8b)  Nařízení  vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně
   jednotlivých živností.

   9)  §  7  zákona  č.  561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,
   vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

   Zákon  č.  76/1978  Sb.,  o  školských  zařízeních, ve znění pozdějších
   předpisů.

   11)  Zákon  č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich
   poskytování (zákon o zdravotních službách).

   10a)  Zákon  č.  359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění
   pozdějších předpisů.

   11)  Zákon  č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a
   doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   12) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.

   13) § 51 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb.

   14) § 53 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb.

   15)  Vyhláška  č.  137/1998  Sb., o obecných technických požadavcích na
   výstavbu.

   16)  §  86  zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
   (stavební zákon).

   17) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších
   předpisů.

   § 45 a 46 zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v
   sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

   17a)  Vyhláška č. 440/2000 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení
   vzniku  a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz
   zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.

   18) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   19) § 18a zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   19a) Vyhláška č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací
   služby   a   o  zásadách  osobní  a  provozní  hygieny  při  činnostech
   epidemiologicky závažných.

   21) Zákon č. 76/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   23)  Například  zákon  č.  110/1997  Sb., ve znění pozdějších předpisů,
   zákon  č.  166/1999  Sb.,  o  veterinární  péči a o změně souvisejících
   zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

   26a)  Zákon  č.  102/2001  Sb.,  o obecné bezpečnosti výrobků a o změně
   některých  zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona
   č. 146/2002 Sb.

   27)  §  4  odst. 1 písm. f) bod 6 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před
   alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů.

   27a)  Zákon  č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č.
   475/2002  Sb.,  kterou se stanoví rozsah znalostí pro získání osvědčení
   prokazujícího  znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti
   a osvědčení (vyhláška o zkoušce znalosti hub).

   27b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27.
   října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a
   o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS.

   28)  Nařízení  vlády  č.  171/1997  Sb.,  kterým  se  stanoví technické
   požadavky na hračky, ve znění pozdějších předpisů.

   29)  Zákon  č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých
   souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   29a)  §  2  odst.  1  písm.  b)  zákona  č.  634/1992  Sb.,  o  ochraně
   spotřebitele.

   Nařízení  vlády  č.  25/1999  Sb.,  kterým  se stanoví postup hodnocení
   nebezpečnosti  chemických  látek  a chemických přípravků, způsob jejich
   klasifikace   a   označování  a  vydává  Seznam  dosud  klasifikovaných
   nebezpečných chemických látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb.

   30) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích a o změně
   některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   Vyhláška  č. 305/1998 Sb., kterou se stanoví zásady správné laboratorní
   praxe,  postup  při  ověřování  jejich  dodržování, postup při vydávání
   osvědčení  a postup kontroly dodržování zásad správné laboratorní praxe
   (zásady správné laboratorní praxe).

   30a)  Zákon  č.  18/2004  Sb.,  o  uznávání  odborné kvalifikace a jiné
   způsobilosti  státních  příslušníků  členských  států Evropské unie a o
   změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění
   pozdějších předpisů.

   31)  Zákon  č.  49/1997  Sb.,  o civilním letectví a o změně a doplnění
   zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
   ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

   32) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
   předpisů.

   32a) Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.

   32b)  Zákon  č.  344/1992  Sb.,  o katastru nemovitostí České republiky
   (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

   33) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

   33a)  Zákon  č.  18/1997  Sb.,  o  mírovém  využívání jaderné energie a
   ionizujícího  záření  (atomový  zákon)  a  o změně a doplnění některých
   zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   33b) Zákoník práce.

   Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   Nařízení  vlády  č.  502/2000  Sb.,  o ochraně zdraví před nepříznivými
   účinky hluku a vibrací.

   Nařízení  vlády  č.  480/2000  Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím
   zářením.

   33c) Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými
   účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb.

   33d)  Směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady ze dne 27. března 2003,
   kterou  se  mění  směrnice  Rady  83/477/EHS  o ochraně pracovníků před
   riziky vystavení azbestu při práci.

   35a)  §  2  odst.  5  zákona  č.  356/2003  Sb., o chemických látkách a
   chemických přípravcích a o změně některých zákonů.

   35b) § 2 odst. 5 písm. f) zákona č. 356/2003 Sb.

   35c) § 2 odst. 5 písm. g) a i) zákona č. 356/2003 Sb.

   35d)  Nařízení  vlády  č.  171/1997  Sb.,  kterým  se stanoví technické
   požadavky na hračky, ve znění pozdějších předpisů.

   35e) § 54 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   35f)  §  98  zákona  č.  111/1998  Sb.,  o vysokých školách a o změně a
   doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších
   předpisů.

   35g)  §  82 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o
   změně některých souvisejících zákonů.

   35h)  Položka 22 Sazebníku správních poplatků zákona č. 368/1992 Sb., o
   správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

   35i) § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   35j)

   Vyhláška  č. 428/2004 Sb., o získání odborné způsobilosti k nakládání s
   nebezpečnými  chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými
   jako vysoce toxické.

   36) § 2 odst. 3 písm. d) zákona č. 79/1997 Sb.

   36a)  Zákon  č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o
   změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších
   předpisů.

   36b) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.

   36c)  Zákon  č.  40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství
   České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

   37a) Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a
   účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů.

   37b)  §  30  zákona  č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách
   některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   37c)  Vyhláška č. 490/2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších podmínkách
   k  získání  odborné  způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného
   zdraví.

   39)  Příloha  č.  5  část  A  vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických
   pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví.

   40) Příloha č. 2 vyhlášky č. 77/1981 Sb.

   41)  Zákon  č.  218/2000  Sb.,  o  rozpočtových  pravidlech  a  o změně
   některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

   42) Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   43) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
   zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   43a)  Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních
   úřadech  a  o  odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve
   správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb.

   43b)  Vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání
   integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění.

   43c)  Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů,
   ve znění pozdějších předpisů.

   43d) Článek 12 směrnice 76/768/EHS.

   44) § 138 zákoníku práce.

   45)  Vyhláška  č.  342/1997  Sb., kterou se stanoví postup při uznávání
   nemocí  z  povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto
   nemoci uznávají.

   46)  §  29  písm. a) až f), h) až j) a písm. n) a o) zákona č. 200/1990
   Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

   47) § 40 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   47a)  Zákon  č.  219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve
   znění pozdějších předpisů.

   47a) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

   47b)  §  1  zákona  č.  361/2003  Sb.,  o  služebním poměru příslušníků
   bezpečnostních sborů.

   47c)  Například  zákon  č.  325/1999  Sb.,  o azylu a o změně zákona č.
   283/1991  Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
   (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

   47d)  Zákon  č.  269/1994  Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
   předpisů.

   48) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   50)  Zákon  č.  552/1991  Sb.,  o  státní kontrole, ve znění pozdějších
   předpisů.

   50a) § 18 a 26 zákona č. 552/1991 Sb., ve znění zákona č. 501/2004 Sb.

   51)   Zákon   č.   95/2004  Sb.,  o  podmínkách  získávání  a  uznávání
   způsobilosti  a  specializované  způsobilosti  k  výkonu zdravotnického
   povolání  lékaře,  zubního  lékaře  a  farmaceuta,  ve  znění zákona č.
   125/2005 Sb.

   Zákon  č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k
   výkonu   nelékařských  zdravotnických  povolání  a  k  výkonu  činností
   souvisejících  s  poskytováním  zdravotní  péče  a  o  změně  některých
   souvisejících  zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních),
   ve znění zákona č. 125/2005 Sb.

   52) § 116 občanského zákoníku.

   53) Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

   53a) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

   56)  Zákon  č.  71/1967  Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
   pozdějších předpisů.

   56a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

   57)  Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
   některých  zákonů,  ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 20/2004
   Sb.

   58) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
   (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

   60)  Zákon  č.  455/1991  Sb.,  o živnostenském podnikání (živnostenský
   zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o
   obsahových  náplních  jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č.
   288/2010 Sb.

   61) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

   62)  Nařízení  Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a
   statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna
   2002,  kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva,
   zřizuje  se  Evropský  úřad  pro  bezpečnost potravin a stanoví postupy
   týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna
   2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí.

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna
   2004 o hygieně potravin, v platném znění.

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna
   2004  o  úředních  kontrolách  za  účelem  ověření  dodržování právních
   předpisů  týkajících  se  krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a
   dobrých životních podmínkách zvířat, v platném znění.

   Nařízení  Evropského  parlamentu  a  Rady  (ES) č. 1935/2004 ze dne 27.
   října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a
   o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, v platném znění.

   Nařízení  Evropského  parlamentu  a  Rady  (ES) č. 1223/2009 ze dne 30.
   listopadu 2009 o kosmetických přípravcích.

   63) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009.

   64)  Článek  19  odst.  5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
   1223/2009.

   65) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/54/ES.

   66)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27.
   října  2004  o  spolupráci  mezi  vnitrostátními orgány příslušnými pro
   vymáhání  dodržování  zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o
   spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“).

   67) Článek 2 bod 6 a článek 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a
   Rady (ES) č. 882/2004.

   68) ČSN EN ISO 19011:2012 Směrnice pro auditování systémů managementu.

   69)  Článek  3  písm.  b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
   2006/2004.

   70)  Článek  3  písm.  k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
   2006/2004.

   71) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87.

   72)  Například nařízení Komise (EU) č. 284/2011 ze dne 22. března 2011,
   kterým   se   stanoví  zvláštní  podmínky  a  podrobné  postupy  dovozu
   plastového kuchyňského nádobí z polyamidu a melaminu pocházejícího nebo
   zasílaného  z Čínské lidové republiky a čínské zvláštní administrativní
   oblasti Hongkong.

   73) Článek 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

   74) Článek 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004.
