 Nezletil

    31

   M  se  za  to, e kad nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti, je
   zpsobil  k  prvnm jednnm co do povahy pimenm rozumov a voln
   vysplosti nezletilch jeho vku.

    32

   (1)   Udlil-li   zkonn  zstupce  nezletilmu,  kter  nenabyl  pln
   svprvnosti,  ve  shod  se  zvyklostmi  soukromho  ivota  souhlas k
   uritmu  prvnmu jednn nebo k dosaen uritho elu, je nezletil
   schopen  v  mezch  souhlasu  sm  prvn jednat, pokud to nen zkonem
   zvl᚝ zakzno; souhlas me bt nsledn omezen i vzat zpt.

   (2) Je-li zkonnch zstupc vce, posta, projev-li vi tet osob
   vli alespo jeden z nich. Jedn-li vak vi dal osob vce zstupc
   spolen a odporuj-li si, nepihl se k projevu dnho z nich.





  81

   (1)  Chrnna  je  osobnost lovka vetn vech jeho pirozench prv.
   Kad je povinen ctt svobodn rozhodnut lovka t podle svho.

   (2)  Ochrany povaj zejmna ivot a dstojnost lovka, jeho zdrav a
   prvo  t v pznivm ivotnm prosted, jeho vnost, est, soukrom
   a jeho projevy osobn povahy.

    82

   (1)  lovk, jeho osobnost byla dotena, m prvo domhat se toho, aby
   bylo  od  neoprvnnho  zsahu  uputno  nebo  aby byl odstrann jeho
   nsledek.





Lkask a jin zkroky

  94

   (1)  Kdo chce provst na jinm lovku zkrok, vysvtl mu srozumiteln
   povahu  tohoto  zkroku.  Vysvtlen  je  dn  podno, lze-li rozumn
   pedpokldat,  e  druh  strana pochopila zpsob a el zkroku vetn
   oekvanch  nsledk  i  monch nebezpe pro sv zdrav, jako i to,
   zda pichz v vahu ppadn i jin postup.

   (2)  Udluje-li  souhlas  za  jinho  jeho  zkonn  zstupce,  pod se
   vysvtlen  i  tomu, kdo m bt zkroku podroben, je-li schopen sudku,
   zpsobem pimenm schopnosti dotenho vysvtlen pochopit.

    95

   Nezletil,  kter  nen  pln svprvn, me v obvyklch zleitostech
   udlit  souhlas  k  zkroku  na  svm tle tak sm, je-li to pimen
   rozumov  a  voln  vysplosti  nezletilch  jeho  vku a jedn-li se o
   zkrok nezanechvajc trval nebo zvan nsledky.






   99

   Je-li  ivot lovka v nhlm a patrnm nebezpe a nelze-li souhlas ve
   stavu  nouze  zskat  ani  v  jin  ne  stanoven  form, lze okamit
   zakroit, pokud to je ve prospch zdrav doten osoby nezbytn.

    100

   (1)  M-li bt zasaeno do integrity nezletilho, kter dovril trnct
   let,  nenabyl pln svprvnosti a kter zkroku vn odporuje, tebae
   zkonn  zstupce  se  zkrokem  souhlas,  nelze  zkrok  provst  bez
   souhlasu  soudu.  To  plat  i  v  ppad proveden zkroku na zletil
   osob, kter nen pln svprvn.






 Oddl 6

   Neplatnost prvnch jednn

   Veobecn ustanoven

    574

   Na  prvn  jednn  je  teba  spe hledt jako na platn ne jako na
   neplatn.

a dle v ykon 




    2905

   Nutn obrana

   Kdo  odvrac od sebe nebo od jinho bezprostedn hrozc nebo trvajc
   protiprvn  tok a zpsob pitom tonkovi jmu, nen povinen k jej
   nhrad.  To neplat, je-li zjevn, e napadenmu hroz vzhledem k jeho
   pomrm  jma  jen  nepatrn  nebo  obrana je zcela zjevn nepimen,
   zejmna vzhledem k zvanosti jmy tonka zpsoben odvracenm toku.

    2906

   Krajn nouze

   Kdo  odvrac  od sebe nebo od jinho pmo hrozc nebezpe jmy, nen
   povinen  k  nhrad  jmy  tm zpsoben, nebylo-li za danch okolnost
   mon odvrtit nebezpe jinak nebo nezpsob-li nsledek zjevn stejn
   zvan  nebo  jet  zvanj  ne  jma,  kter  hrozila, ledae by
   majetek  i  bez  jednn  v nouzi podlehl zkze. To neplat, vyvolal-li
   nebezpe vlastn vinou sm jednajc.

    2907

   Pi  posouzen,  zda nkdo jednal v nutn obran, anebo v krajn nouzi,
   se  pihldne  i k omluvitelnmu vzruen mysli toho, kdo odvracel tok
   nebo jin nebezpe.

    2908

   Kdo  odvracel  hrozc  jmu,  m  prvo na nhradu eln vynaloench
   nklad  a na nhradu jmy, kterou pitom utrpl, i proti tomu, v jeho
   zjmu jednal, nanejv vak v rozsahu pimenm tomu, co odvrtil.






    2909

   Poruen dobrch mrav

   kdce,  kter  pokozenmu  zpsob  kodu  myslnm poruenm dobrch
   mrav,  je  povinen ji nahradit; vykonval-li vak sv prvo, je kdce
   povinen  kodu  nahradit,  jen  sledoval-li  jako hlavn el pokozen
   jinho.

    2910

   Poruen zkona

   kdce,  kter vlastnm zavinnm poru povinnost stanovenou zkonem a
   zashne  tak  do absolutnho prva pokozenho, nahrad pokozenmu, co
   tm  zpsobil.  Povinnost  k nhrad vznikne i kdci, kter zashne do
   jinho   prva   pokozenho  zavinnm  poruenm  zkonn  povinnosti
   stanoven na ochranu takovho prva.

   Domnnka nedbalosti

    2911

   Zpsob-li kdce pokozenmu kodu poruenm zkonn povinnosti, m se
   za to, e kodu zavinil z nedbalosti.

    2912

   (1)  Nejedn-li  kdce,  jak  lze  od  osoby  prmrnch  vlastnost v
   soukromm styku dvodn oekvat, m se za to, e jedn nedbale.

   (2)  D-li  kdce  najevo  zvltn znalost, dovednost nebo pelivost,
   nebo  zave-li  se  k innosti, k n je zvltn znalosti, dovednosti
   nebo  pelivosti zapoteb, a neuplatn-li tyto zvltn vlastnosti, m
   se za to, e jedn nedbale.





koda zpsoben tm, kdo neme posoudit nsledky svho jednn

    2920

   (1) Nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti, nebo ten, kdo je stien
   duevn   poruchou,  nahrad  zpsobenou  kodu,  pokud  byl  zpsobil
   ovldnout  sv  jednn  a  posoudit  jeho nsledky; pokozenmu nle
   nhrada kody i tehdy, nebrnil-li se kdci ze etrnosti k nmu.

   (2)  Nebyl-li nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti, nebo ten, kdo
   je  stien duevn poruchou, zpsobil ovldnout sv jednn a posoudit
   jeho  nsledky,  m pokozen prvo na nhradu, je-li to spravedliv se
   zetelem k majetkovm pomrm kdce a pokozenho.

    2921

   Spolen  a  nerozdln  se  kdcem  nahrad  kodu i ten, kdo nad nm
   zanedbal  nleit  dohled.  Nen-li  kdce povinen k nhrad, nahrad
   pokozenmu kodu ten, kdo nad kdcem zanedbal dohled.

    2922

   Kdo  se  uvede  vlastn vinou do takovho stavu, e nen s to ovldnout
   sv  jednn  nebo  posoudit jeho nsledky, nahrad kodu v tomto stavu
   zpsobenou.  Spolen  a  nerozdln  s nm nahrad kodu ti, kte jej
   vlastn vinou do tohoto stavu pivedli.